Světlá nad Sázavou

město v okrese Havlíčkův Brod v Kraji Vysočina
Tento článek je o městě v okrese Havlíčkův Brod. Další významy jsou uvedeny na stránce Světlá nad Sázavou (rozcestník).

Světlá nad Sázavou (německy Swietla ob der Sasau) je město v okrese Havlíčkův Brod v kraji Vysočina, 14 km severozápadně od Havlíčkova Brodu na soutoku Sázavy a Sázavky. Město se skládá z 15 místních částí. V celém městě je registrováno 1 582 domů, z toho v samotné Světlé nad Sázavou 1020. Žije zde přibližně 6 400[1] obyvatel. Symbolem zdejší průmyslové výroby je sklo a kámen.

Světlá nad Sázavou
Náměstí ve Světlé nad Sázavou
Náměstí ve Světlé nad Sázavou
Znak města Světlá nad SázavouVlajka města Světlá nad Sázavou
znakvlajka
Lokalita
Statusměsto
Pověřená obecSvětlá nad Sázavou
Obec s rozšířenou působnostíSvětlá nad Sázavou
(správní obvod)
OkresHavlíčkův Brod
KrajVysočina
Historická zeměČechy
StátČeskoČesko Česko
Zeměpisné souřadnice
Základní informace
Počet obyvatel6 437 (2023)[1]
Rozloha42,07 km²[2]
Nadmořská výška400 m n. m.
PSČ582 91
Počet domů1 605 (2021)[3]
Počet částí obce15
Počet k. ú.15
Počet ZSJ19
Kontakt
Adresa městského úřaduNáměstí Trčků z Lípy 18
582 91 Světlá nad Sázavou
posta@svetlans.cz
StarostaIng. František Aubrecht (KDU-ČSL)
Oficiální web: www.svetlans.cz
Světlá nad Sázavou
Světlá nad Sázavou
Další údaje
Kód obce569569
Geodata (OSM)OSM, WMF
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Starostou do roku 2020 byl Jan Tourek, po jeho odchodu do rady kraje Vysočina jej nahradil František Aubrecht.[4]

Historie v datech editovat

  • 1207 První zmínka o Světlé, která náležela vilémovskému klášteru.
  • 1343 Kostel světelský povýšen arcibiskupem Arnoštem z Pardubic na kostel farní.
  • 1363 Dle spisů kláštera jmenován opat Ondřej patronem kostela.
  • 1365 Světelský kostel náležel k německobrodskému děkanátu.
  • 1381 Bratři Petr a Domoslav z Lipničky věnovali světelskému kostelu oltář sv. Kateřiny.
  • 1385 Pan Albert ze Šternberka pánem na Světlé.
  • 1392 Hrabě Štěpán ze Šternberka vystavěl tzv. šternberskou část zámku.
  • 1417 Ves a panství připadlo opět vilémovskému klášteru.
  • 1420 V okolí Světlé, Lipnice a Německého Brodu povstala sekta Orebitů.
  • 1421 Následkem rozboření vilémovského kláštera spadla Světlá i panství do majetku krále.
  • 1423 Husité táhli kolem Světlé nad Sázavou při výpravě na Moravu.
  • 1429 Světlou i s panstvím převzal v držení Mikuláš I. Trčka z Lípy.
  • 1435 Mikuláš I. Trčka z Lípy, majitel Světlé, koupil Lipnici a Německý Brod.
  • 1436 Mikuláš I. Trčka z Lípy koupil Habry.
  • 1453 Mikuláš I. Trčka z Lípy zemřel a zanechal tři syny: Buriana, Zdeňka a Mikoláše. Světlá i s panstvím se stala majetkem nejstaršího syna Buriana I. Trčky z Lípy.
  • 1457 Burian I. Trčka z Lípy, pán na Světlé, jmenován nejvyšším zemským písařem království Českého.
  • 1469 Burian Trčka z Lípy zemřel a odkázal Světlou i s panstvím svým synům Mikolášovi a Melchisedekovi Trčkovi z Lípy.
  • 1497 Mikuláš II. Trčka z Lípy samostatným pánem na Světlé.
  • 1506 Prostřední zvon darován světelskému kostelu Mikulášem II. Trčkou z Lípy.
  • 1509 Mikuláš II. Trčka z Lípy zemřel, po něm následoval jeho syn Mikuláš III. Trčka z Lípy jako pán na Světlé.
  • 1515 Mikuláš III. Trčka z Lípy zemřel a zanechal Světlou s ostatními panstvími synu svému Buriánu II. Trčkovi z Lípy.
  • 1522 Burián II. Trčka z Lípy zemřel a byl pochován v kostele lipnickém. Po něm následoval v držení Světlé Jan I. Trčka z Lípy.
  • 1525 Jan I. Trčka z Lípy se oženil s Kateřinou ze Šellenberku.
  • 1540 Jan I. Trčka z Lípy zemřel a jeho nástupcem v držení Světlé stal se Burian III. Trčka z Lípy.
  • 1562 Císař Ferdinand povýšil Světlou na městečko (nikoliv na město) a udělil jí povolení ke konání výročních a týdenních trhů.
  • 1567 Postaveno tzv. trčkovské oddělení světelského zámku a zřízeno jako lovecký zámek. Burian udělil měšťanům právo pečetit červeným voskem a daroval jim pozemky s lesem u Lán, důchod z jarmarečného, z koňských trhů, z obecní váhy a z prodeje soli.
  • 1569 Velký zvon byl darován světelskému kostelu od Buriana Trčky.
  • 1577 Burian III. Trčka z Lípy koupil Novou Ves a připojil ji ke Světlé.
  • 1578 Burian III. Trčka z Lípy založil ve Světlé špitál pro pět chudých měšťanů a současně zde založil školu.
  • 1591 Burian III. Trčka z Lípy, pán na Světlé zemřel a odkázal majetek svůj svému synu Janu Rudolfovi, svobodnému pánu Trčkovi z Lípy.
  • 1594 Jan Rudolf, svobodný pán z Trčků zemřel, po něm následuje jeho bratr Maximilián, svobodný pán z Trčků.
  • 1604 Jan Rudolf II., svobodný pán z Trčků, císařský rada, komoří, zemský sudí a místodržící v Čechách převzal Světlou od svého otce Maximiliána z Trčků jako pán na Světlé, Lipnici, Ledči, Opočně, Smiřicích, Žlebech a České Kamenici. Týž daroval městu 58 jiter 1283 2/6 □ pozemků a potvrdil v celém obsahu privilegia města Světlé.
  • 1610 Jan Rudolf II. z Trčků povýšen do stavu českých pánů.
  • 1629 Jan Rudolf II. z Trčků, pán na Světlé, jmenován říšským hrabětem.
  • 1631 Jan Rudolf II., hrabě z Trčků jmenován českým hrabětem.
  • 1633 Jan Rudolf II., hrabě z Trčků zprostil Světlou roboty a daroval městu některá práva.
  • 1634 Po smrti své manželky a po pádu svého syna Adama Erdmanna v Chebu odkázal Jan Rudolf Trčka kšaftem dne 2. července Světlou s Lipnicí, vesnice Čáslavské, Studenec, Větrný Jeníkov a Žleby, Petru Vokovi Švihovskému z Ryzmberku, Ladislavu Burianovi, hraběti z Valdštejna, a Matyáši Ferdinandovi, hraběti Berkovi z Dubé. Od statku světelského a ledečského odkázal Trčka důchody z Hamrů železných světelskému kostelu na hřbitově (kde jeho rodiče, bratři a jiní příbuzní odpočívali a on sám chtěl spočinout).
  • 1635 Jan Rudolf Trčka po své smrti (29. září 1634) v roce 1635 byl obviněn pro rozličná veliká provinění spáchaná proti císaři a jeho statky připadly vládě (fisku).
  • 1636 Panství světelské bylo od vlády odhadnuto na 253 452 zl. šejn. a přenecháno hraběti Ladislavu Burianovi z Valdštejna proti zapravení dluhu p. 60 000 zl., dědicům po knížeti Donu Aldobrandini, p. 100 000 zl., Adamovi, hraběti z Papenheimu, p. 20 000 zl., Brunovi, hraběti z Mansfeldu, úhrnem za 230 000 zl.
  • 1639 Nájezdy Švédů, kteří se v kraji objevili poprvé na podzim a 16 Banérových oddílů přepadlo 13. listopadu Lipnici. Zničili městské opevnění, vydrancovali městečko, ale hrad nedobyli.
  • 1645 Špitál světelský byl znovu vystavěn a nesl tento nápis: „Tento jest dům chudých, neodvracej tváře od nich. Léta páně po narození Krista Pána 1645.“
  • 1648 Švédové opustili Lipnici a kraj teprve po uzavření vestfálského míru v roce 1648, přičemž veškerou nashromážděnou kořist odvezli s sebou.
  • 1667 Podíly na Světlé a světelském panství připadly Marii Huscheine, roz. baronce Geran, Theodorovi Mültzerovi z Rosenthalu a baronu Vernierovi.
  • 1672 Panství světelské i s městem Světlou koupil hrabě Jan Rudolf Rabatta, svobodný pán z Dornberku, pán na Světlé a Tisu, majitel pluku kyrysníků a generalvachtmistr.
  • 1679 Jan Rudolf, hrabě Rabatta prodal Světlou s panstvím i se statkem Vrbicí Janu Kašparovi, svobodnému pánu z Montány.
  • 1686 Světlou a panství koupil Jan Bartolemeus, svobodný pán z Vernierů, a jeho choť Marie Rosalie.
  • 1704 Světlou s panstvím koupil hrabě Karel z Pöttingu, pán na Lipnici a Habrech.
  • 1714 Největší povodeň na Sázavě.
  • 1722 Město a panství Světlou koupil hrabě František Antonín Černín.
  • 1737 Hrabětem Černínem byla vystavěna zadní část světelského zámku (strana východní).
  • 1743 Hrabě František Antonín z Černínů, majitel města a panství Světlé, zemřel a v držení panství následovala jeho vdova, hraběnka Antonie z Černínů, rozená hraběnka z Kumburku, paní na Drhovli, Čížově a Sedlci.
  • 1748 Město i panství Světlá přešla v majetek Filipa, hraběte Kolovrat-Krakovského, a jeho choti Barbory, hraběnky z Kolovratů.
  • 1758 Farní kostel ve Světlé byl povýšen na děkanský chrám.
  • 1760 Hrabě Leopold Kolovrat-Krakovský, syn zemřelého hraběte Filipa Kolovrata, převzal, poté co byl prohlášen za plnoletého, od své matky světelské panství a statek Vrbici.
  • 1765 Varhany ve světelském kostele byly postaveny kutnohorským varhanářem J. Horákem za cenu pr. 400 zl.
  • 1773 Hrabě Kolovrat odevzdal panské brusírny na granáty brusičům k svobodnému používání, a ponechal jim zároveň kapitál pr. 6000 zl. k provozování.
  • 1774 Do Světlé byly zavedeny a zde sázeny první brambory.
  • 1775 Jako všude, vypukly i zde nepokoje mezi sedláky kvůli robotní povinnosti.
  • 1782 Bylo zavedeno dolování na stříbro u Dlužin a Nového Dvora hrabětem Kolovratem, pracovat začalo 11 horníků a důl byl nazván „Štolou Leopoldovou“.
  • 1786 V tomto roku stávalo již 10 brusíren na sklo ve Světlé a Březince.
  • 1791 Hrabě Leopold Kolovrat-Krakovský nařídil dekretem ze dne 14. ledna, že jeho světelští úředníci a služebníci musí své syny kvůli naučení se německé řeči poslat do ciziny.
  • 1795 Světelská radnice byla postavena.
  • 1792 V lese u Rosinova byla zřízena obora pro černou zvěř.
  • 1796 Ve Světlé byla založena takzvaná granátnická společnost.
  • 1800 Dosavadní hřbitov u světelského kostela byl zrušen a nový byl založen za Světlou u Březinky. V tomto roku byla také ve Světlé udělena Markusi Seewaldovi první koncese ke zřízení úplného obchodu se smíšeným zbožím.
  • 1805 Následkem srážky mezi bavorským vojskem a rakouskými kyrysníky u Habrů utrpělo velmi i obyvatelstvo ve zdejší krajině.
  • 1809 Zřízena vojenská nemocnice ve zdejším zámku.
  • 1810 Zemřel hrabě Kolovrat-Krakovský.
  • 1813 Byla vystavěna silnice ze Světlé do Humpolce.
  • 1817 Městečko Světlá a velkostatek světelský přešly vyrovnáním ze dne 5. srpna na Františka Josefa Zichy z Vaszoniköe.
  • 1821 Walpurga, starohraběnka ze Salm-Reifferscheidtů, se stala výměnou svého panství Dioszegh v Uhrách za Světlou majitelkou panství i města Světlé.
  • 1822 Jan, starohrabě ze Salm-Reifferscheidtů, c.k. podplukovník, převzal panství Světlou za vklad 700 000 zl. v.m. dědictvím po matce.
  • 1825 Kamenickým mistrem Schlesingerem byla postavena kašna na světelském náměstí.
  • 1833 Silnice ze Světlé do Habrů byla stavěna panstvím společně s obcemi.
  • 1834 Světelský špitál musel být téměř celý přestavěn.
  • 1843 Ve zdejším zámku byly uvnitř provedeny značné opravy.
  • 1847 František, starohrabě Salm-Reifferscheidt, převzal po smrti svého otce Jana, starohraběte ze Salm-Reifferscheidtů, dne 19. května světelské panství.
  • 1850 Dle nového rozdělení Čech na sedm krajů byla Světlá a území bývalého světelského panství přiděleno k Pardubickému kraji, pod okres Ledeč nad Sázavou.
  • 1855 Světlá byla následkem rozdělení Čech na třináct krajů přidělená kraji Čáslavskému.
  • 1860 Kostelní věž musela být kvůli zchátralosti své horní části podepřena trámovým lešením.
  • 1864 Byla zrušena plavba dřeva po Sázavě do Prahy.
  • 1866 Dne 8. července vtrhla do Světlé první divize pruské armády pod svob. Pánem z Kernsteinů, omezila se však a nepožadovala rekvizice menáže a krmiva pro koňstvo.
  • 1867 Začala stavba severozápadní dráhy.
  • 1869 Začala přestavba světelského zámku.
  • 1870 J. O. starohrabě František Salm-Reifferscheidt rozšířil své statky u Světlé přikoupením Habrů.
  • 1879 Na světelském kostele a děkanství byl provedeny značné opravy.
  • 1881 Světelský špitál byl kvůli zchátralosti celé stavby rozbořen a podle stavebního plánu architekta Linsbaura stavitelem J. Zemanem nákladem 7960 zl. 97 kr. znovu vystavěn.
  • 1887 František, starohrabě ze Salm-Reifferscheidtů, 26. prosince 1887 umřel a panství zdědila jeho sestra Johanna, vdova po hraběti Josefu Osvaldu I. Thun-Hohensteinovi.
  • 1892 Panství zdědil hrabě Josef Osvald II. Thun-Hohenstein/Salm-Reifferscheidt, syn hraběnky Johanny Thun-Hohensteinové.
  • 1913 Zámek i panství převzala Pozemková banka.
  • 1914 Zámek koupil továrník Richard Moravetz.
  • 1937 Usnesením vlády Československé republiky udělen status města.
  • Druhá světová válka – Umístěna kasárna německé armády.
  • 1945 Zámek převzal československý stát a sloužil zprvu jako kasárna armády, později jako učňovské středisko mládeže.
  • 1950 Zámek pronajat Státní pojišťovně, v části zřízeny byty.
  • 1952 V zámku zřízeno středisko pracujícího dorostu (ve vernierovské části).
  • 1960 Zámek převzalo ZOU (zemědělské odborné učiliště), jako nástupce učňovské školy. Státní pojišťovna budovu opustila. Brzy poté došlo k rozsáhlým vnitřním rekonstrukcím a od té doby sloužil potřebám školství, část budovy je muzeem Světelska (stav v roce 2011).
  • 1980 Pod Světlou jako místní část patří Benetice.[5]
  • 2013 Město prodalo zámek rodině Dégermée.
  • 2022 Zámek odkoupil hoteliér a vinař Jiří Marian.

Obyvatelstvo editovat

Vývoj počtu obyvatel Světlé nad Sázavou[6]
Rok 1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1950 1961 1970 1980 1991 2001 2011
Počet obyvatel 3 881 3 959 3 994 4 330 4 674 4 505 4 379 3 758 4 468 4 363 6 116 7 147 7 188 7 091

Místní části editovat

Od 1. ledna 1989 do 31. prosince 1997 byla součástí i Nová Ves u Světlé.[7]

Školství, služby a sport editovat

Město zřizuje jednu mateřskou a dvě základní školy (Lánecká, Komenského), dům dětí a mládeže a základní uměleckou školu.[8] Nachází se zde střední škola Akademie – Vyšší odborná škola, Gymnázium a Střední odborná škola uměleckoprůmyslová Světlá nad Sázavou, kde lze studovat pět maturitních oborů (gymnázium, sociální činnost, uměleckořemeslné zpracování kovů, dřeva, kamene a keramiky a skla) a devět učebních oborů (ošetřovatel, strojník, aranžér, zlatník a klenotník, umělecký kovář a zámečník, umělecký truhlář a řezbář, umělecký keramik, kameník a sklář – výrobce a zušlechťovatel skla). Součástí instituce je i vyšší odborná škola, kde lze studovat dva obory (řízení výroby zpracování kamene a řízení sklářské a keramické výroby).[9]

Kulturní zařízení Světlá nad Sázavou Kytice se skládá z knihovny, kina, Galerie Na Půdě a turistického informačního centra.[10] Ve městě se nachází domov pro seniory a dům s pečovatelskou službou.[8] Městská společnost Sportovní zařízení města Světlá nad Sázavou spravuje čtyři sportovní zařízení – Sportovní centrum Pěšinky, fotbalový areál, tenisovou halu a sportovní halu na míčové sporty.[11] V severozápadní části města je jediná česká věznice zajišťující výkon trestu matek s dětmi do tří let.[12]

Účastníci Olympijských her ze Světlé nad Sázavou editovat

Pamětihodnosti editovat

Související informace naleznete také v článku Seznam kulturních památek ve Světlé nad Sázavou.

Osobnosti editovat

  • Alois Jelen (1801–1857), hudební skladatel, archivář
  • Bohuslav Kratochvíl (1901–1972), pedagog, politik a diplomat
  • Karel Hradecký (1904–1943), český lékař popravený nacisty
  • Oskar Moravec (1917–2007), kanadský hudební skladatel českého původu
  • Petr Koubský (* 1961), český publicista, analytik informačních a komunikačních médií a pedagog
  • Zdeněk Hynek Bárta (1897-1987), český sportovec (olympionik), podnikatel
  • Augustin Žák (1960), český hokejista

Odkazy editovat

Reference editovat

  1. a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2023. Praha. 23. května 2023. Dostupné online. [cit. 2023-05-25]
  2. Český statistický úřad: Malý lexikon obcí České republiky - 2017. 15. prosince 2017. Dostupné online. [cit. 2018-08-28]
  3. Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18]
  4. KUDRHALTOVÁ, Jana. Politická škatulata na Vysočině. Tři radní předají svá starostovská křesla. Třebíčský deník. 2020-12-01. Dostupné online [cit. 2021-03-04]. 
  5. Historický lexikon obcí České republiky 1869-2005. II. díl, Abecední přehled obcí a částí obcí v letech 1869-2005. Praha: Český statistický úřad, 2006. 623 s. ISBN 80-250-1311-1. S. 35. 
  6. Český statistický úřad. Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005. Příprava vydání Balcar, Vladimír; Havel, Radek; Křídlo, Josef; Pavlíková, Marie; Růžková, Jiřina; Šanda, Robert; Škrabal, Josef. Svazek 1. Praha: Český statistický úřad, 2006. 2 svazky (760 s.). ISBN 80-250-1311-1. S. 558–559. 
  7. Historický lexikon obcí České republiky - 1869–2011: IV. Abecední přehled obcí a částí obcí [online]. [cit. 2023-03-31]. Dostupné online. 
  8. a b Seznam organizací zřízených městem [online]. Světlá nad Sázavou, 2015-01-01 [cit. 2015-02-27]. Dostupné online. 
  9. Akademie [online]. Akademie, 2015-01-01 [cit. 2015-02-27]. Dostupné online. 
  10. Základní informace [online]. Kytice, 2015-01-01 [cit. 2015-02-27]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2015-02-27. 
  11. Sportovní zařízení města Světlá nad Sázavou [online]. Pěšinky, 2015-01-01 [cit. 2021-12-22]. Dostupné online. 
  12. Vězeňská služba ČR. Základní informace | Věznice Světlá nad Sázavou [online]. 2017 [cit. 2017-10-20]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2017-10-21. 
  13. Olympedia [online]. [cit. 2021-12-25]. Dostupné online. 
  14. Pamětní místa na komunistický režim [online]. Ústav pro soudobé dějiny AV ČR [cit. 2022-01-10]. Dostupné online. 

Literatura editovat

  • SEIDLER, Karl. Kronika města Světlé od roku 1207-1886 : s dějepisnými poznámkami o nejbližších vsích a místech v okolí Světlé, se statistickými tabulkami a stručnými vyňatky z Trčkovského Urbáře panství světelského z roku 1591. Překlad Antonín Vlad. Eichler. Světlá: K. Seidler, 1887. 165 s. Dostupné online. 

Související články editovat

Externí odkazy editovat