Wikipedie

Jan Bartoloměj Vernier

český šlechtic

Jan Bartoloměj svobodný pán Vernier z Rougemontu (Johann Bartholomeus Freiherr Vernier de Rougemont et d'Orchamp) (1644 – 11. června 1711 Praha) byl český šlechtic původem z Francie. Vlastnil několik panství v Čechách a nechal postavit tři barokní zámky, inicioval také vybudování Vernierovského paláce v Praze (dnešní Slovanský dům). Kvůli nákladným stavebním aktivitám se zadlužil a značnou část majetku musel ještě za svého života prodat.

Jan Bartoloměj baron Vernier z Rougemontu
Narození1644
Úmrtí11. června 1711 (ve věku 66–67 let)
DětiVáclav Ignác Vernier
RodičeMatouš Vernier
RodVernierové
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

Životopis

editovat
 
Zámek Věž

Pocházel z francouzského šlechtického rodu Vernierů usazeného od třicetileté války v Čechách.[1] Narodil se jako nejmladší syn císařského generála barona Matouše Verniera (1600–1658) a jeho první manželky Laury Eleonory z Lodronu (†1655). Jan Bartoloměj původně sloužil v armádě a dosáhl hodnosti rytmistra, ale poté se trvale usadil v Čechách. Ze svého dědického podílu na Lipnici nad Sázavou byl vyplacen nejstarším bratrem Františkem Leopoldem (1630–1688) a získané prostředky mu umožnily zakoupit v roce 1668 rozsáhlé panství Světlá nad Sázavou s 39 vesnicemi. Přistoupil k přestavbě tvrze do podoby čtyřkřídlého barokního zámku, tím se ale značně zadlužil a již v roce 1672 panství prodal.[2][3] Před prodejem oddělil ze světelského panství samostatný statek Kaliště, kde pak nechal postavit menší zámek.[4]

 
Slovanský dům v Praze (bývalý Vernierovský palác)

V roce 1692 od svých synovců koupil panství Lipnice nad Sázavou, zdejší hrad však již neplnil funkci panského sídla.[5] Jan Bartoloměj navíc mezitím v roce 1686 koupil znovu Světlou nad Sázavou a pokračoval ve výstavbě zámku. Souběžně byl postaven další zámek ve Věži jižně od Lipnice.[6] Panství Světlá a Lipnice byla dočasně spojena v jeden celek.[7][6] Přetrvávající finanční problémy vedly na přelomu 17. a 18. století k postupnému rozprodeji statků (Kaliště 1698, Věž 1703, Světlá nad Sázavou 1704). Jan Bartoloměj mezitím koupil v roce 1695 od Šporků palác v Praze v ulici Na příkopě, který vzápětí nechal nákladně přestavět (1695–1697, pravděpodobně projekt J. B. Matheye). K paláci náležela ve své době proslulá okrasná zahrada, která sahala až k dnešní Jindřišské ulici.[8] I tohoto pražského sídla se ale musel vzdát a krátce před smrtí palác prodal (1710).

Byl ženatý s Marií Rosalií z Kainpachu (1660–1737) z dolnorakouské šlechty.[9] Marie Rosalie koupila v roce 1680 statek Čestín, který byl později také prodán na úhradu vysokých rodinných dluhů (1710).[10] Z jejich manželství pocházely čtyři děti. Dcera Marie Dorothea (1698–1761) byla provdaná za hraběte Ignáce Václava Caretta-Millesima a v roce 1755 zřídila peněžní caretto-millesimovský fideikomis, jehož výnos užívali Vernierové až do vymření rodu v roce 1914.[11] Synové František Bernard (1687–1740) a Václav Ignác (1692–1742) založili dvě nové rodové linie.

Odkazy

editovat

Reference

editovat
  1. ↑ Ottův slovník naučný, 26. díl; Praha, 1907; s. 585–586 (heslo Vernierové)
  2. ↑ Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku, díl VII. Východní Čechy; Praha, 1989; s. 300
  3. ↑ Dějiny zámku Světlá nad Sázavou dostupné online Archivováno 16. 8. 2022 na Wayback Machine.
  4. ↑ Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku, díl VII. Východní Čechy; Praha, 1989; s. 191
  5. ↑ KUČA, Karel: Města a městečka v Čechách, na Moravě a ve Slezsku, díl III.; Praha, 1998; s. 489–490 ISBN 80-85983-15-X
  6. ↑ a b Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku, díl VII. Východní Čechy; Praha, 1989; s. 524
  7. ↑ KUČA, Karel: Města a městečka v Čechách, na Moravě a ve Slezsku, díl VII.; Praha, 2008; s. 211 ISBN 978-80-7277-041-0
  8. ↑ Umělecké památky Prahy : Nové Město, Vyšehrad, Vinohrady (Praha 1).; Academia, Praha, 1998; s. 481–483 ISBN 80-200-0627-3
  9. ↑ Rodina Jana Bartoloměje Verniera dostupné online
  10. ↑ KOŠŤÁLOVÁ, Renata, KOŠTŤÁL, Vratislav: Francouzská šlechta v českých zemích; Praha, 2021; s. 273 ISBN 978-80-7364-118-4
  11. ↑ Rod Vernierů na webu zámku Světlá nad Sázavou dostupné online Archivováno 16. 8. 2022 na Wayback Machine.

Literatura

editovat
  • KOŠŤÁLOVÁ, Renata, KOŠŤÁL, Vratislav: Francouzská šlechta v českých zemích; Praha, 2021; 287 s. (kapitola Vernierové de Rougemont s. 271–283) ISBN 978-80-7364-118-4
  • MAŠEK, Petr: Šlechtické rody v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. Od Bílé hory do současnosti; II. díl Praha, 2010; 666 s. ISBN 978-80-257-0294-9

Externí odkazy

editovat
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Jan_Bartoloměj_Vernier&oldid=24122185“