Matouš Vernier
Matouš svobodný pán Vernier z Rougemontu (Matthias / Mathieu Freiherr Vernier de Rougemont et d'Orchamp) (1600 – 1658, Lipnice nad Sázavou) byl francouzský šlechtic a generál císařské armády za třicetileté války. Vyznamenal se ve službách Habsburků, nakonec dosáhl hodnosti polního podmaršála, mezitím byl v roce 1636 povýšen na barona. Po smrti Albrechta z Valdštejna se obohatil v druhé vlně pobělohorských konfiskací, v Čechách získal panství Lipnice nad Sázavou,[1] které jeho potomků patřilo sto let.[2]
| Matouš svobodný pán Vernier z Rougemontu | |
|---|---|
 Rodový erb Vernierů | |
| Úmrtí | 1658 Lipnice nad Sázavou |
| Děti | Jan Bartoloměj Vernier |
| Rod | Vernierové |
| Příbuzní | Václav Ignác Vernier (vnuk) |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Životopis editovat
Pocházel z francouzské šlechtické rodiny Vernierů připomínané od 14. století v Burgundsku. Byl synem Jeana Verniera de Rougemont a jeho manželky Stéphanie, rozené de Farolle. Na počátku třicetileté války vstoupil jako žoldnéř do služeb lotrinského vévody Karla IV., později přešel do císařské armády. Vyznamenal se na různých evropských bojištích a byl pětkrát zraněn.[3] V roce 1634 se již v hodnosti plukovníka podílel na likvidaci spiknutí Albrechta z Valdštejna a jeho stoupenců a téhož roku získal hodnost císařského komorníka.[4] V roce 1636 byl povýšen do stavu říšských svobodných pánů (titul platil také pro jeho bratra Pierra Antoina, který byl podplukovníkem císařské armády).[5] Závěrečných bojů třicetileté války se zúčastnil pod velením generalissima Matyáše Gallase (později byl také poručníkem jeho nezletilých synů).[6] V roce 1647 dosáhl hodnosti generálního polního vachtmistra (generálmajora), po válce byl povýšen na polního podmaršála[7] a stal se členem dvorské válečné rady (1656).[8] Díky starším vazbám na Lotrinské vévodství byl také nějakou dobu zplnomocněným ministrem a vyslancem u dvora vévody Karla IV.
V roce 1636 za výhodných podmínek koupil v Čechách panství Lipnice nad Sázavou.[9] V transakci byly zohledněny jeho zásluhy v době Valdštejnova pádu a také finanční náklady spojené s vydržováním dvou pluků pěchoty a jízdy. Lipnické panství zkonfiskované posmrtně Janu Rudolfovi Trčkovi z Lípy zahrnovalo městečko Lipnice, sedm vesnic a připojený statek Dolní Město. Součástí panství byl i vzdálenější statek Šebestěnice na Čáslavsku. Panství bylo dvorskou komorou ohodnoceno odhadní sumou 60 405 zlatých, Vernierovi bylo ale za zásluhy z kupní ceny odpuštěno 50 000 zlatých, zbytek měl doplatit jako dluhy váznoucí na trčkovských statcích. V červenci 1636 za dalších 1 000 zlatých koupil i vybavení lipnického hradu.[10]
Jeho první manželkou byla Laura Eleonora z Lodronu (†1655). V roce 1656 se v Praze podruhé oženil s výrazně mladší českou šlechtičnou Evou Marií Malovcovou z Chýnova (†1701). Z prvního manželství pocházely čtyři děti.[11] Nejstarší syn František Leopold (1630–1688) držel Lipnici nad Sázavou, kterou později od jeho synů koupil Matoušův nejmladší syn Jan Bartoloměj (1644–1711). Ten k Lipnici vlastnil dočasně panství Světlá nad Sázavou a proslul jako zadavatel četných stavebních zakázek na svých statcích (Vernierovský palác v Praze).
Odkazy editovat
Reference editovat
- ↑ Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku, díl VII. Východní Čechy; Praha, 1989; s. 25
- ↑ KUČA, Karel: Města a městečka v Čechách, na Moravě a ve Slezsku, díl III.; Praha, 1998; s. 489–490 ISBN 80-85983-15-X
- ↑ Ottův slovník naučný, 27. díl; Praha, 1907; s. 585–586 (heslo Vernierové)
- ↑ Matouš Vernier na webu Kaiserhof Geschichte dostupné online
- ↑ Rod Vernierů in: Genealogisches Taschenbuch der freiherrlichen Häuser für das Jahr 1849; Gotha, 1849; s. 460–461 dostupné online
- ↑ REBITSCH, Robert: Matyáš Gallas (1588–1647). Císařský generál a Valdštejnův dědic; Praha, 2013; s. 221, 231 ISBN 978-80-247-4778-1
- ↑ Služební postup Matouše Verniera in: SCHMIDT-BRENTANO, Antonio: Kaiserliche und k.k. Generale (1618-1815); Vídeň, 2006; s. 105 dostupné online
- ↑ Matouš Vernier na webu 30jaehrigerkrieg dostupné online
- ↑ Hrady, zámky a tvrze v Čechách na Moravě a ve Slezsku, díl VII. Východní Čechy; Praha, 1989; s. 274–275
- ↑ BÍLEK, Tomáš Václav: Dějiny konfiskací v Čechách po r. 1618; Praha, 1882–1883 (reprint Brno, 2021); s. 698–699 ISBN 978-80-87542-36-1 dostupné online
- ↑ Rodokmen Vernierů dostupné online
Literatura editovat
- KOŠŤÁLOVÁ, Renata, KOŠŤÁL, Vratislav: Francouzská šlechta v českých zemích; Praha, 2021; 287 s. (kapitola Vernierové de Rougemont s. 271–283) ISBN 978-80-7364-118-4
- MAŠEK, Petr: Šlechtické rody v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. Od Bílé hory do současnosti; II. díl Praha, 2010; 666 s. ISBN 978-80-257-0294-9
