Otevřít hlavní menu

Jan Rudolf Trčka z Lípy

český šlechtic

Jan Rudolf Trčka z Lípy (též německy Johann Rudolf Trčka (Trtschka) von Leipa, 155729. září 1634, Německý (dnes Havlíčkův) Brod) byl český šlechtic. Působil jako císařský rada, zemský soudce a místodržící Českého království.

Jan Rudolf Trčka z Lípy
Mince Buriana Trčky z roku 1588 s rodovým znakem
Mince Buriana Trčky z roku 1588 s rodovým znakem
Narození 1557
Úmrtí 29. září 1634 (ve věku 76–77 let)
Havlíčkův Brod
Manžel(ka) Marie Magdalena z Lobkovic
Děti Adam Erdman Trčka z Lípy
Rodiče Burian III. Trčka z Lípy
Kateřina z Gutštejna
1593 český panský stav
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Postupně se stal jedním z největších majitelů pozemků v Čechách, zčásti díky dědictví a zčásti díky výhodným nákupům zabaveného majetku pobělohorských protestantských emigrantů. Patřil do rodinného okruhu Albrechta z Valdštejna. Po jeho zavraždění společně s dalšími obětmi (Vilémem Kinským ad.) a brzké Trčkově smrti bylo celé jeho jmění zabavení v soudním řízení pro velezradu.

PůvodEditovat

Jan Rudolf Trčka z Lípy pocházel z českého šlechtického rodu Trčků z Lípy[1]. Jeho rodiči byli Burian III. Trčka z Lípy na Kumburku, Světlé a Rychnově († 1591) a Kateřina z Gutštejna.

ŽivotEditovat

V roce 1593 byl Jan Rudolf povýšen do českého panského stavu. Roku 1594 získal ve zprávě císaře Rudolfa II. vydané v Řezně příslib, že smí s veškerým svým majetkem volně nakládat a svobodně převádět na své potomky. Zároveň mu císař potvrdil, že závěť Jana Rudolfa má stejnou váhu, jako záznam v českých zemských deskách. V roce 1598 byl Jan Rudolf povýšen do úřadu císařského rady a roku 1608 komořího císaře Rudolfa II.

Po smrti jeho bratrance Kryštofa Jaroslava Trčky z Lípy roku 1601 připadlo jeho panství Opočno Janu Rudolfovi a jeho smrtí se zároveň stal jediným plnoletým mužským zástupcem z rodu Trčků z Lípy po roce 1601. V roce 1602 obdržel úřad hejtmana Hradeckého kraje. Zřejmě z důvodu těžkého onemocnění sepsal dne 30. ledna 1617 svou první závěť. K tomuto roku vlastnil mj.: panství a zámek Opočno, Světlou nad Sázavou, Lipnici nad Sázavou, Nový Želiv, Ledeč nad Sázavou a panství Německý (Havlíčkův) Brod.

Jelikož nebyl Janu Rudolfu Trčkovi prokázán přímý podíl na českém stavovském povstání v letech 1618–1620, přišel v době po bitvě na Bílé hoře jen o nepatrnou část svého majetku. I přesto, že se on i jeho manželka i nadále hlásili k evangelickému vyznání, dařilo se jim i po bitvě na Bílé hoře výhodně získat množství majetku konfiskovaného císařem, mj. Adršpach nebo Žacléř. Manželka Jana Rudolfa, Marie Magdalena, roz. z Lobkovic, získala panství Náchod a Nové Město nad Metují, které v letech 1628/1629 prodala svému synovi Adamu Erdmanovi.

RodinaEditovat

Dne 8. ledna[zdroj?] 1588 se Jan Rudolf oženil s Marií Magdalenou z Lobkovic (1569–1633), dcerou Ladislava staršího z Lobkovic a jeho manželky Magdaleny ze Salm-Neuburgu. Z manželství se narodilo pět dětí:

a dcery

  • 5. Johana († 1651), od roku 1627 vdaná za Jana Viléma ze Švamberka. Před svatbou proti vůli svých rodičů přestoupila na katolickou víru. Zemřela bez potomků.

ReferenceEditovat

  1. Rodokmen Trčků z Lípy