Matyáš Gallas
Matyáš hrabě Gallas (italsky Matthias di Gallasso, německy Matthias Graf von Gallas zum Schloß Campo und Freyenthurn, 17. října 1588, Trident – 25. dubna 1647, Vídeň) byl císařský generál za třicetileté války a vévoda. Pocházel z česko-italského rodu Gallasů.
| Matyáš Gallas | |
|---|---|
 | |
| Narození | 17. října 1588 Trident |
| Úmrtí | 25. dubna 1647 (ve věku 58 let) Vídeň |
| Povolání | důstojník |
| Choť | Dorothea Anna, Gräfin von Lodron |
| Děti | František Ferdinand z Gallasu Antonín Pankrác Gallas Maria Viktoria Gallas |
| Rodiče | Pankrác Gallas a Annunziata Marcanti di Gandina[1] |
| Příbuzní | Jan Václav z Gallasu a Johana Beatrix z Gallasu (vnoučata) |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
| otec | Pankrác Gallas |
|---|---|
| matka | Annunciata Marcanta z Gandina |
| manželka | Dorothea Anna hraběnka z Lodronu |
| syn | František Ferdinand Gallas |
| dcera | Tereie Anunciata Gallasová |
| syn | Antonín Pankrác Gallas |
| dcera | Marie Viktorie Gallasová |
| syn | Ignác Felix Gallas |
| syn | Ferdinand Gallas |
| dcera | Ignácie Anna Gallasová |
Život a činnostEditovat
Svou závratnou vojenskou kariéru začínal jako podkoní. Od roku 1618 bojoval ve službách Katolické ligy. V roce 1627 byl povýšen do stavu svobodných pánů. Generalissimus Valdštejn si všiml jeho přirozené autority a přijal ho do svého vojska, takže roku 1628 přešel z bavorských do císařských služeb, kde se vypracoval se na velitele pěšího pluku. 10. března 1632 byl povýšen do říšského hraběcího stavu.
8. ledna 1634 zradil Albrechta z Valdštejna, který byl v Chebu zavražděn. Údajně mu za vraždu Valdštejna byla vyplacena finanční odměna 500 000 zlatých a dostal jeho frýdlantské panství a část statků po rodu Trčků včetně Smiřic (nástupce Trčkovského dominia Adam Erdman Trčka z Lípy a jeho švagr Vilém Kinský byli rovněž zavražděni v Chebu).
V roce 1635 obdržel titul vévody. Po úspěšné bitvě u Nördlingenu mu bylo svěřeno vrchní velení nad císařskou armádou, které držel do roku 1639. Pod jeho velením v letech 1643 až 1644 jeho vojsko získalo pověst nejkrutější a nejnásilnější armády. Nicméně budoucí vývoj jeho vojenské kariéry je nedobrý a dokonce bude nazýván ničitelem armád, protože jeho neopatrnost a opilectví zahubí mnoho vlastních vojáků, jak tomu bylo zvláště při jeho katastrofálních taženích v letech 1637, 1638, a 1644, kdy pokaždé dojde k těžkému krveprolití a zdecimování vojska.
Gallas byl dvakrát ženatý a měl mnoho dětí. Jeho dominium zdědil prvorozeny syn František Ferdinand z Gallasu (1635-1697).
MajetekEditovat
Podobně jako ostatní vojevůdci třicetileté války i Gallas nashromáždil velký majetek. Byl pánem Frýdlantu, Liberce, Smiřic a Hořiněvsi. Při dělení bývalého trčkovského dominia došlo ke sporům o dvůr v Libníkovicích, které patřily někdy ke správě opočenské (Trčkové je koupili od Šárovců ze Šárova), jindy ke správě smiřické. Nakonec budou Libníkovice roku 1639 přiděleny k panství mocnějšího a vlivnějšího Gallase. V roce 1635 získal italské vévodství Lucera v království Neapolském a titul španělského granda.
RodinaEditovat
Jeho manželkou byla Dorothea Anna hraběnka z Lodronu († 23. května 1666 v Moravském Krumlově), dcera Filipa Jakuba hraběte z Lodronu a Viktorie hraběnky Collaltové.
ReferenceEditovat
- ↑ Leo van de Pas: Genealogics.org. 2003.
LiteraturaEditovat
- Roman Freiherr von Procházka: Genealogisches Handbuch erloschener böhmischer Herrenstandsfamilien, s. 95, Neustadt (Aisch) 1973
- Rebitsch, Robert: Matyáš Gallas (1588-1647) -- Císařský generál a Valdštejnův dědic. Grada: Praha 2013. ISBN 978-80-247-4778-1
Externí odkazyEditovat
Obrázky, zvuky či videa k tématu Matyáš Gallas na Wikimedia Commons - Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Matyáš Gallas
- Matthias Graf von Gallas
- Rodokmen rodu Gallasů
