Čáslav (nádraží)

železniční stanice

Čáslav je železniční stanice ve východní části města Čáslav v okrese Kutná Hora ve Středočeském kraji. Skládá se ze dvou obvodů: hlavní nádraží (leží na trati 230 elektrizované soustavou 25 kV, 50 Hz AC) a místní nádraží (leží na neelektrizované trati 236).

Čáslav
Výpravní budova nádraží v Čáslavi
Výpravní budova nádraží v Čáslavi
Stát ČeskoČesko Česko
Kraj Středočeský
Město Čáslav
Souřadnice
Čáslav (nádraží)
Čáslav (nádraží)
Provozovatel dráhy Správa železnic
Kód stanice 540443
Tratě 230, 236
Nadmořská výška 245 m n. m.
V provozu od 6. prosince 1869
Zabezpečovací zařízení RZZ AŽD 71 + mechanické (místní n.)
Dopravních kolejí 5 + 2 (místní n.)
Nástupišť (hran) 4 (4) + 2 (2)
Prodej jízdenek Ano
Návazná doprava Městská hromadná doprava v prostoru před nádražní budovou
Služby ve stanici Vnitrostátní a mezinárodní pokladní přepážkaPlatba v EurechÚschovna zavazadelBariérové WCTAXIVnitrostátní pokladní přepážka
Logo Wikimedia Commons Obrázky, zvuky či videaCommons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

HistorieEditovat

 
Budova místního nádraží z roku 1881

Stanice byla vybudována jakožto součást Rakouské severozápadní dráhy (ÖNWB) spojující Vídeň a Berlín, autorem univerzalizované podoby stanic pro celou dráhu byl architekt Carl Schlimp. 1. prosince 1869 byl s čáslavským nádražím uveden do provozu celý nový úsek trasy z Golčova Jeníkova do stanice Kolín. Roku 1881 byla naproti výpravní budově vystavěna budova stanice Čáslav místní nádraží sloužící k pravidelnému provozu do Žleb, v následujících letech prodloužené až do Třemošnice. Po zestátnění železničního provozu obsluhu trati přebrala větší výpravní budova, odkud ovšem musí vlaky do samostatného kolejiště trati zajíždět přes dvojitou úvrať.

Roku 1909 byl zdvoukolejněn úsek Čáslav - Velký Osek, kompletní druhá kolej byla pak mezi Kolínem a Děčínem dokončena během první světové války, zejména s pracovním nasazením ruských válečných zajatců. Po zestátnění některých soukromých společností v Rakousku-Uhersku roce 1908 pak obsluhovala stanici jedna společnost, Císařsko-královské státní dráhy (kkStB), po roce 1918 pak správu přebraly Československé státní dráhy. Elektrický provoz na hlavní trati procházející stanicí byl zahájen v roce 1965.

PopisEditovat

V obvodu hlavní nádraží se nacházejí čtyři nekrytá úrovňová jednostranná nástupiště, k příchodu na nástupiště slouží přechody přes koleje. V obvodu místní nádraží jsou dvě jednostranná úrovňová nástupiště. Přechod mezi nástupišti mhlavního a místního nádraží je umožněn pomocí lávky nad kolejemi. Okolo roku 2022 by mělo dojít k rekonstrukci stanice.

Externí odkazyEditovat