Otevřít hlavní menu

Milan Kopecký (14. května 1925 Brno17. září 2006 Brno) byl český literární vědec, editor, vysokoškolský pedagog a komeniolog.

prof. PhDr. Milan Kopecký, DrSc.
Narození 14. května 1925
Brno
ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
Úmrtí 17. září 2006 (ve věku 81 let)
Brno
ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
Povolání literární vědec, pedagog, editor, komeniolog
Alma mater Masarykova univerzita v Brně
Děti Michaela Soleiman pour Hashemi
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

Obsah

ŽivotEditovat

Po maturitě na reálném gymnáziu v Brně v roce 1944 studoval v letech 1945–1948 češtinu a ruštinu na Filozofické fakultě Masarykovy univerzity (FF MU) v Brně. V letech 1948–1953 učil jako středoškolský profesor v Břeclavi, nejprve na obchodní akademii, později na vyšší sociální škole a gymnáziu. Od roku 1953 do roku 1991 působil na filozofické fakultě v Brně, v letech 1991–1998 jako externista, v letech 1990–1992 externě přednášel na Slezské univerzitě v Opavě. Dcera Michaela (* 1958, provdaná Horáková, poté Soleiman pour Hashemi) se také zabývá starší českou literaturou a přednáší na FF MU v Brně.

Doktorát získal Kopecký v roce 1949, v roce 1959 pak titul kandidáta věd prací Překlady z italské renesanční a německé reformační literatury od Mikuláše Konáče z Hodiškova. V roce 1962 se habilitoval prací Literární dílo M. Konáče z Hodiškova. V roce 1973 byl jmenován řádným profesorem, roku 1980 obhájil doktorskou disertaci Pokrokové tendence v české literatuře od konce husitství do Bílé hory.

V letech 1969–1972 byl proděkanem a v letech 1972–1976 děkanem filozofické fakulty tehdejší Univerzity J. E. Purkyně (UJEP) v Brně. V období let 1976–1990 stál v čele katedry české a slovenské literatury a literární vědy, od roku 1984 koordinoval sdružení bohemistických kateder na UJEP. Byl členem vědeckého kolegia věd a umění Československé akademie věd (ČSAV) a předsedou nebo členem několika komisí ministerstva školství a ČSAV. V roce 1988 byl zvolen členem korespondentem ČSAV.

V letech 1963–1964 působil na Humboldtově univerzitě v Berlíně. Přednášel také v Itálii, Rakousku, Holandsku, Norsku, Francii, Bulharsku, Polsku aj.

Byl členem mezinárodního PEN klubu, Eichholz, Komise pro rukopisy Akademie věd České republiky, členem redakční rady J. A. Comenii Opera omnia, Studia Comeniana et historica a Comenius-Werkausgabe Berlin.

V Literárněvědné společnosti při ČSAV vykonával v letech 1960–1970 funkci vědeckého tajemníka její brněnské pobočky a poté předsedy medievistické sekce. V letech 1977–1988 pracoval jako předseda sekce jazyka a literatury Socialistické akademie v Brně. Od roku 1973 řídil redakční radu pro vydávání díla J. A. Komenského. Od roku 1966 byl předsedou Muzejního spolku pro uchování bratrských památek a tisků v Kralicích nad Oslavou a zasloužil se o vybudování Památníku Bible kralické.

DíloEditovat

Publikační činnostEditovat

Od roku 1953 publikoval v časopisech Česká literatura, Slezský sborník, Časopis Matice moravské, Listy filologické, Slavia, Věda a život, Vlastivědný věstník moravský, Český lid, Zlatý máj, Host do domu a rovněž v periodických publikacích, které redigoval – revue Universitas (1968–1969), Sborník prací FF brněnské univerzity, řada literárněvědná (D) (1976–1991), Z kralické tvrze (1967–1979), Studia Comeniana et historica (1985–1990), Acta Comeniana (1983–1989), Literární Bílovice I, II (1982). Redigoval i sborník Rodné zemi (1958) a O barokní kultuře (1968). Odborně spolupracoval na filmu Pochodeň černého umění (1968, k 500. výročí knihtisku v českých zemích). Pro Českou televizi a Český rozhlas připravil několik literárních pásem a přednášek, pro Svobodnou Evropou od roku 1990 sérii portrétů osobností literárního baroka. Publicistické příspěvky uveřejňoval v denících Lidová demokracie a Rovnost.

Badatelská činnostEditovat

Základní badatelskou oblastí Milana Kopeckého byla starší česká literatura, zejména období renesance a baroka. Přínos významných tiskařů, vydavatelů a spisovatelů 16. století zhodnotil v monografiích Mikuláše Konáče z Hodiškova a Daniela Adama z Veleslavína.

Pokud jde o literární baroko, byl Kopecký iniciátorem a libretistou výstavy Barokní tisky (autor katalogu, 1968) a organizátorem vědecké konference o baroku (1967) v Brně. Připravil k vydání výbor barokní poezie Kapka rosy tekoucí (1968), dále například edici Zdoroslovíčka F. Kadlinského (1971), napsal monografii o Valentinu Bernadovi Jestřábském (1969), zabýval se Bohuslavem Balbínem a nově přeložil jeho Obranu (1988). V řadě studií se zabýval tvorbou J. A. Komenského, podílel se edičně také na jeho díle. Soustředil se na umělecké prostředky barokní literatury, vztahy baroka umělého k pololidovému a k folklóru a souvislosti mezi barokní kulturou a novodobým písemnictvím.

Psal též o vzniku a vývoji cyrilometodějské tradice, o rozvoji humanismu a renesance a soudobého světského divadla, o pronikání antické kultury do české literatury, vzniku a rozvoji renesanční beletrie, sledoval i mezislovanské vztahy, reflektoval slovenské dějiny, pozornost věnoval také české literatuře 19. a počátku 20. století, zvláště autorům utvářejícím literární život na Moravě (Matěj Mikšíček, Jan Herben, Jan Uher aj.) Rozsáhlá byla rovněž jeho činnost recenzentsko-referentská.

Jeho dvě připravené knihy čekají ještě na publikování (monografie o Stanislavu Součkovi a edice dosud nevydaného rytířského románu). Celková bibliografie jeho prací obsahuje více než 600 položek.

BibliografieEditovat

výběr
  • Literární dílo Mikuláše Konáče z Hodiškova (monografie, 1962)
  • Daniel Adam z Veleslavína (monografie, 1962)
  • Staročeské rukopisy a tisky (skripta, 1965)
  • Cyrilometodějská tradice v starší české literatuře (sborník, 1965)
  • Barokní spisovatel Valentin Bernard Jestřábský (monografie, 1969)
  • Úvod do studia staročeských rukopisů a tisků (učebnice, 1978)
  • Pokrokové tendence v české literatuře od konce husitství do Bílé hory (soubor studií, 1979)
  • České humanistické drama (1986)
  • Český humanismus (monografie, 1988)
  • Dějiny starší české literatury (skripta, 1991)
  • Komenský jako umělec slova (1992)
  • Česká literatura od 20. let 17. století do 70. let 18. století (skripta, 1993)
  • Česká literatura od 70. let 15. století do 20. let 17. století (skripta, 1996)
  • Nic stálého přítomného: k literárnímu baroku, 1999
  • Český literární humanismus (učebnice, 1996)
  • Slovesnost českého baroka ( učebnice, 1997)
  • Historie a antologie starší slovenské literatury (učebnice, 1998)

EdiceEditovat

výběr

OceněníEditovat

  • Za zásluhy o zkoumání a propagaci české knižní kultury i za podíl na organizování jubilejních akcí byl vyznamenán medailí „500 let polygrafie" (1968)
  • Za činnost komeniologickou mu byla udělena medaile „I. A. Comenii iubllaeum gentium" (1970)
  • Je nositelem zlaté medaile filozofické fakulty a stříbrné medaile UJEP
  • Zasloužilý učitel (1985)

LiteraturaEditovat

  • KOLEKTIV AUTORŮ. Slovník české literatury. 1. vyd. Praha: Československý spisovatel, 1985. 

Související článkyEditovat

Externí odkazyEditovat