Valentin Bernard Jestřábský

český barokní spisovatel a náboženský spisovatel

Valentin Bernard Jestřábský (1630 Ostrava26. prosince 1719 Říčany) byl římskokatolický kněz, kazatel a barokní spisovatel. Ve svém díle se věnoval především homiletice a naučným dílům.

Valentin Bernard Jestřábský
Valentin Bernard Jestřábský
Valentin Bernard Jestřábský
Narození 1630
Ostrava
Moravské markrabstvíMoravské markrabství Moravské markrabství
Úmrtí 26. prosince 1719 (ve věku 88–89 let)
Říčany
Moravské markrabstvíMoravské markrabství Moravské markrabství
Místo pohřbení Veverská Bítýška
Povolání
Církevní heraldika
Římskokatolický duchovní
Nábož. vyznání římskokatolické
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Studoval na jezuitské škole v Uherském Hradišti, kde ho silně vlastenecky ovlivnil jeho učitel Georgius Crugerius. Po studiích v Uherském Hradišti pokračoval ve studii teologie v Olomouci. Kněžské svěcení přijal v roce 1663, kdy se také stal kaplanem v Lošticích, kde působil dva roky. Poté působil další dva roky ve Střelicích. Dne 18. března 1667 se stal farářem ve Veverské Bítýšce, kde působil 53 let a napsal většinu svých děl.[1] Psal latinsky a česky (nebo, jak říkal on sám, moravsky). V latině sepsal dvě knihy kázání, jeho české spisy se naopak zaměřovaly na prostý lid. Velké množství jich vydal anonymně a rozdával je zdarma.

Valentin Bernard Jestřábský zemřel ve stáří 89 let a je pochován před hlavním oltářem kostela svatého Jakuba ve Veverské Bítýšce.

V. B. Jestřábský je čestným občanem Veverské Bítýšky.

Z dílaEditovat

Nejvýznačnějším dílem V. B. Jestřábského je Vidění rozličné sedláčka sprostného, které bývá srovnáváno s Labyrintem světa a rájem srdce J. A. Komenského.

Další česká díla zahrnují zejména:

  • Knížka pobožná o sv. andělích
  • Stellarium novum, knížka pobožná o blahoslavené Panně Marii
  • Kazatel domácí proti sedmi hlavním hříchům
  • Rozmlouvání duchovní svatého Josefa s blahoslavenou Pannou Marií na její píseň „Magnificat“
  • Rozmlouvání duchovní svaté Anny, prorokyně, se svatým Simeonem na svatou píseň jeho: „Nyní propuštíš služebníka svého atd.“
  • Katechismus domácí

ReferenceEditovat

  1. Ostrava 11. Sborník příspěvků k dějinám a výstavbě města. 1. vyd. Ostrava: Profil, 1981. 468 s. S. 167,168. 

LiteraturaEditovat

  • EICHLER, Karel. Valentin Bernard Jestřabský, farář a spisovatel (1630–1719). Obzor. 1890, roč. XIII., čís. 9, 10, s. 129-133, 146-148. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-03-04. 
  • EICHLER, Karel. Paměti panství Veverského. Brno: vlastním nákladem, 1891. 
  • FORST, Vladimír, a kol. Lexikon české literatury : osobnosti, díla, instituce. 2/I. H-J. Praha: Academia, 1993. 589 s. ISBN 80-200-0468-8. 
  • HLOŽKOVÁ, Jana. Srovnání Komenského Labyrintu světa a ráje srdce a Jestřábského Vidění rozličné sedláčka sprostného. Magisterská diplomová práce. Brno: Filozofická fakulta, Masarykova univerzita, 2008. Dostupné online. 
  • JESTŘÁBSKÝ, Valentin Bernard. Vidění rozličné sedláčka sprostného. Příprava vydání Milan Kopecký. Uherský Brod: Muzeum J. A. Komenského, 1973. 191 s. (Prameny). 
  • KOPECKÝ, Milan. Barokní spisovatel Valentin Bernard Jestřábský. Brno: Socialistická akademie Brno-venkov, 1969. 51 s. 
  • NOVÁK, Jan V. O literární činnosti Valentina Bernarda Jestřábského. Časopis Musea království českého. 1889, roč. LXIII., s. 373-386. Dostupné online. [nedostupný zdroj]
  • TICHÁ, Zdeňka. K významu Jestřábského Vidění sedláčka. Listy filologické. 1968, čís. 2, s. 207-216. 
  • ZLÁMAL, Bohumil. Valentin Bernard Jestřábský. Milovník českého jazyka a cyrilometodějský ctitel. Apoštolát sv. Cyrila a Metoda pod ochranou bl. Panny Marie. 1946, roč. 33, s. 321-327, 383-386, 425-428.