Litohoř
Litohoř (starší názvy Lutochor, de Lutinchorn, Luthochorn, Lutochorz, Litochoř, Litochorže, Littahorn, Littohorn, Litohorn, Ljtohoř, název by měl znamenat Lutochořův majetek[2][3]) je obec v okrese Třebíč. Žije zde 559[1] obyvatel. Obcí prochází silnice první třídy I/38.
| Litohoř | |
|---|---|
 Centrum obce s kostelem sv. Jana Nepomuckého | |
  | |
| znakvlajka | |
| Lokalita | |
| Status | obec |
| LAU 2 (obec) | CZ0634 550507 |
| Pověřená obec a obec s rozšířenou působností | Moravské Budějovice |
| Okres (LAU 1) | Třebíč (CZ0634) |
| Kraj (NUTS 3) | Vysočina (CZ063) |
| Historická země | Morava |
| Zeměpisné souřadnice | 49°4′ s. š., 15°46′6″ v. d. |
| Základní informace | |
| Počet obyvatel | 559 (2021)[1] |
| Rozloha | 7,5 km² |
| Katastrální území | Litohoř |
| Nadmořská výška | 464 m n. m. |
| PSČ | 675 46 |
| Počet částí obce | 1 |
| Počet k. ú. | 1 |
| Počet ZSJ | 1 |
| Kontakt | |
| Adresa obecního úřadu | Litohoř 155 ou-litohor@volny.cz |
| Starostka | Hana Bustová |
| Oficiální web: www | |
  Litohoř | |
| Další údaje | |
| Kód obce | 550507 |
| Kód části obce | 85375 |
| Geodata (OSM) | OSM, WMF |
 multimediální obsah na Commons | |
 Zdroje k infoboxu a českým sídlům.Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Obec leží 3,5 km severozápadně od Moravských Budějovic, protéká jí potok Jakubovka a prochází jí silnice z Jakubova do Moravských Budějovic a silnice z Domamile do Litohoře.[3]
Sousedními obcemi sídla jsou Domamil, Moravské Budějovice, Jakubov u Moravských Budějovic a Lukov.
HistorieEditovat
První písemná zmínka o obci pochází z roku 1190, kdy v roce 1162 byla darována obec znojemským knížetem Konrádem premonstrátskému klášteru v Louce u Znojma, stejně tak daroval kapli svatého Mikuláše ve Znojmě a vesnice Třebouchovice a Domamil. Oblast vesnice byla však osídlena již v době neolitu a procházela jí Haberská stezka, později také Císařská cesta Vídeň–Praha.[2] V roce 1348 vesnici získal Volfart z Litohoře a roku 1360 pak získal vesnici Oldřich ze Želetavy a po roce 1370 ji získal markrabě Jošt,[3] který v roce 1402 Litohoř vrátil do majetku louckého kláštera. Během sporů s Lichtemburky pak Želetavu i s Litohoří získali páni z Hradce, s těmi se posléze opat louckého kláštera soudil a roku 1489 pak vesnici získal Jan z Lomnice. Posléze byla vesnice konfiskována a císař Ferdinand I. ji předal do majetku (spolu s Domamilí, Rokytnicí a Pokojovicemi) Jiříkovi Žabkovi z Limberka.[4] V roce 1508 získal Litohoř opět klášter v Louce, který byl v roce 1784 zrušen a vesnice se stala součástí budečského panství, to roku 1789 zakoupil Jan Wallis.[3]
V roce 1740 začala výstavba silnice mezi Jihlavou, Moravskými Budějovicemi a Znojmem, ta procházela okolo Litohoře, dokončena byla jako tzv. císařská silnice v roce 1749. V témže roce byla ve vesnici dokončena stavba kaple sv. Jana Nepomuckého. V roce 1762 byla dokončena stavba zámku, který sloužil jako letní sídlo louckého kláštera.[3] Roku 1780 byla založena osada Kolovraty a roku 1782 byla ve vsi založena jednotřídní škola, postavena fara a na kaple byla rozšířena na kostel zasvěcený témuž světci. Již v roce 1793 však byl postaven nový kostel se stejným zasvěcením.[4]
V roce 1802 pak budečské panství zakoupil Josef Wallis, obec do budečského panství patřila do roku 1849, kdy se osamostatnila a stala se součástí okresu Znojmo. Roku 1882 byla tehdejší jednotřídní škola rozšířena na dvojtřídní a v roce 1889 učitel školy založil v obci sbor hasičů.[4]
Roku 1925 pak byla tehdejším řídícím učitelem založena obecní kronika, v roce 1930 byl litohořský zámek zakoupen Hugem Fischmanem z Moravských Budějovic.[4] V roce 1930 byla vesnice elektrifikována.[3] Po skončení druhé světové války se nadále obyvatelé věnovali zemědělství[3] a v roce 1951 byl ve vsi založen Semenářský státní statek, který byl pak v roce 1961 převeden pod ČSSS Jaroměřice nad Rokytnou. V roce 1960 také byly sloučeny vesnice Litohoř a Kolovraty a nově sloučená Litohoř byla začleněna do okresu Třebíč. V roce 1963 bylo postaveno koupaliště v obci a v roce 1976 byl v obci otevřen kulturní dům a roku 1978 i mateřská škola. V roce 1980 byla vesnice začleněna pod Moravské Budějovice. Roku 1985 byl zámek v obci rekonstruován a přestavěn na depozitář Moravské galerie v Brně, v letech 1986–1988 byl také rekonstruován kostel.[4]
Roku 1990 se obec osamostatnila a v roce 1991 byl zprivatizován státní statek a roku 1992 byl rozdělen na dvě samostatné společnosti.[4] V roce 1992 byly obecní budovy napojeny na vodovod, roku 1995 byl ve vsi rozvedeny telefonní přípojky a v roce 1996 byla vesnice plynofikována. Mezi lety 1998 a 2001 byl v obci rozveden vodovod a vystavěn vodojem.[5] V roce 2002 obec získala právo používat prapor a znak.[4]
V roce 2015 byla dokončena druhá etapa rekonstrukce kostela sv. Jana Nepomuckého, kdy na rekonstrukci střechy přispěli i místní farníci a to částkou 500 tisíc Kč. Celkové náklady na tuto etapy převýšily 2 miliony Kč.[6]
Do roku 1849 patřila Litohoř do budečského panství, od roku 1850 patřila pod okres Znojmo, od roku 1896 do okresu Moravské Budějovice a od roku 1960 spadá pod okres Třebíč. Mezi lety 1850 a 1967 byly součástí Litohoře i vesnice Horní a Dolní Vranín, dlouhodobě je součástí obce i osada Kolovraty. V letech 1980–1990 byla Litohoř součástí Moravských Budějovic, osamostatnila se v roce 1990.[3]
V letech 2006–2010 působil jako starosta Bohumír Kašík, od roku 2010 tuto funkci zastává Lenka Venhodová, od roku 2014 vykonává funkci starosty Hana Bustová.
| Rok | 1869 | 1880 | 1890 | 1900 | 1910 | 1921 | 1930 | 1950 | 1961 | 1970 | 1980 | 1991 | 2001 | 2008 |
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| Počet obyvatel | 629 | 623 | 609 | 631 | 618 | 569 | 619 | 521 | 596 | 515 | 499 | 504 | 479 | 579 |
Název obceEditovat
Obec prý dle pověsti založil muž, který se ještě před vznikem obce ztratil v místním lese. Napadlo ho, že zapálí les, aby mu oheň prohořel cestu ven. Když v tomto místě později lidé založili ves, vymyslel tento žhář-zakladatel: „Když jsem les zapálil, bylo mi jej líto, ale přesto jsem si řekl: Hoř! Ať se tedy naše ves jmenuje Litohoř“ píše Antonín Ondráček ve sbírce pověstí Obrázky z Jaroměřicka.[8]
PamětihodnostiEditovat
Ve vsi je pozdně barokní zámek, postavený v 18. století jako letní sídlo a kostel svatého Jana Nepomuckého z roku 1781.[3]
OsobnostiEditovat
- Ladislav Lojda (1925–2006), veterinář
- Miroslav Kasáček (* 1937), spisovatel
OdkazyEditovat
ReferenceEditovat
- ↑ a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích - k 1.1.2021. Praha. 30. dubna 2021. Dostupné online. [cit. 2021-04-30]
- ↑ a b MEZLÍKOVÁ, Pavla. Komunální heraldika měst a obcí okresu Třebíč od roku 2000 do 2005. Brno, 2014 [cit. 2017-03-02]. 105 s. Bakalářská práce. Masarykova univerzita, Filozofická fakulta. Vedoucí práce Karel Maráz. s. 23. Dostupné online.
- ↑ a b c d e f g h i NEKUDA, Vladimír. Moravskobudějovice, Jemnicko. 1.. vyd. Brno: Muzejní a vlastivědná společnost, 1997. 863 s. ISBN 80-85048-75-2. S. 624–628.
- ↑ a b c d e f g http://www.litohor.cz/o-litohori/z-historie-obce
- ↑ Samostatná obec [online]. Litohoř: Obec Litohoř [cit. 2021-08-07]. Dostupné online.
- ↑ ŠIBOR, David. Kostel v Litohoři má opět věž a zvony, farníci přispěli půl milionem korun [online]. Třebíčský deník, 2015-10-21 [cit. 2015-12-28]. Dostupné online.
- ↑ Český statistický úřad. Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005. Příprava vydání Balcar, Vladimír; Havel, Radek; Křídlo, Josef; Pavlíková, Marie; Růžková, Jiřina; Šanda, Robert; Škrabal, Josef. Svazek 1. Praha: Český statistický úřad, 2006. 2 svazky (760 s.). ISBN 80-250-1311-1. S. 588–589.
- ↑ BLAŽEK, Tomáš. Příštpo, Litohoř, Korolupy. Kroniky poodhalují prapodivné názvy obcí. iDNES.cz [online]. 2016-01-31 [cit. 2021-07-04]. Dostupné online. (česky)
Související článkyEditovat
Externí odkazyEditovat
Obrázky, zvuky či videa k tématu Litohoř na Wikimedia Commons - Litohoř v Registru územní identifikace, adres a nemovitostí (RÚIAN)
