Wikipedie

Litohoř

obec v okrese Třebíč v Kraji Vysočina

Litohoř (starší názvy Lutochor, de Lutinchorn, Luthochorn, Lutochorz, Litochoř, Litochorže, Littahorn, Littohorn, Litohorn, Ljtohoř, název by měl znamenat Lutochořův majetek[3][4]) je obec v okrese Třebíč. Žije zde 553[1] obyvatel. Obcí prochází silnice první třídy I/38.

Litohoř
Centrum obce s kostelem sv. Jana Nepomuckého
Centrum obce s kostelem sv. Jana Nepomuckého
Znak obce LitohořVlajka obce Litohoř
znakvlajka
Lokalita
Statusobec
LAU 2 (obec)CZ0634 550507
Pověřená obec a obec s rozšířenou působnostíMoravské Budějovice
Okres (LAU 1)Třebíč (CZ0634)
Kraj (NUTS 3)Vysočina (CZ063)
Historická zeměMorava
Zeměpisné souřadnice49°4′ s. š., 15°46′6″ v. d.
Základní informace
Počet obyvatel553 (2022)[1]
Rozloha7,5 km²
Katastrální územíLitohoř
Nadmořská výška464 m n. m.
PSČ675 46
Počet domů196 (2021)[2]
Počet částí obce1
Počet k. ú.1
Počet ZSJ1
Kontakt
Adresa obecního úřaduLitohoř 155
ou-litohor@volny.cz
StarostkaHana Bustová
Oficiální web: www.litohor.cz
Litohoř
Litohoř
Další údaje
Kód obce550507
Kód části obce85375
Geodata (OSM)OSM, WMF
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Obec leží 3,5 km severozápadně od Moravských Budějovic, protéká jí potok Jakubovka a prochází jí silnice z Jakubova do Moravských Budějovic a silnice z Domamile do Litohoře.[4]

Sousedními obcemi sídla jsou Domamil, Moravské Budějovice, Jakubov u Moravských Budějovic a Lukov.

HistorieEditovat

První písemná zmínka o obci pochází z roku 1190, kdy v roce 1162 byla darována obec znojemským knížetem Konrádem premonstrátskému klášteru v Louce u Znojma, stejně tak daroval kapli svatého Mikuláše ve Znojmě a vesnice Třebouchovice a Domamil. Oblast vesnice byla však osídlena již v době neolitu a procházela jí Haberská stezka, později také Císařská cesta Vídeň–Praha.[3] V roce 1348 vesnici získal Volfart z Litohoře a roku 1360 pak získal vesnici Oldřich ze Želetavy a po roce 1370 ji získal markrabě Jošt,[4] který v roce 1402 Litohoř vrátil do majetku louckého kláštera. Během sporů s Lichtemburky pak Želetavu i s Litohoří získali páni z Hradce, s těmi se posléze opat louckého kláštera soudil a roku 1489 pak vesnici získal Jan z Lomnice. Posléze byla vesnice konfiskována a císař Ferdinand I. ji předal do majetku (spolu s Domamilí, Rokytnicí a Pokojovicemi) místokancléři Jiřímu Žabkovi z Limberka.[5] V roce 1508 získal Litohoř opět klášter v Louce, který byl v roce 1784 zrušen a vesnice se stala součástí budečského panství, to roku 1789 zakoupil Jan Wallis.[4]

V roce 1740 začala výstavba silnice mezi Jihlavou, Moravskými Budějovicemi a Znojmem, ta procházela okolo Litohoře, dokončena byla jako tzv. císařská silnice v roce 1749. V témže roce byla ve vesnici dokončena stavba kaple sv. Jana Nepomuckého. V roce 1762 byla dokončena stavba zámku, který sloužil jako letní sídlo louckého kláštera.[4] Roku 1780 byla založena osada Kolovraty a roku 1782 byla ve vsi založena jednotřídní škola, postavena fara a na kaple byla rozšířena na kostel zasvěcený témuž světci. Již v roce 1793 však byl postaven nový kostel se stejným zasvěcením.[5]

V roce 1802 pak budečské panství zakoupil Josef Wallis, obec do budečského panství patřila do roku 1849, kdy se osamostatnila a stala se součástí okresu Znojmo. Roku 1882 byla tehdejší jednotřídní škola rozšířena na dvojtřídní a v roce 1889 učitel školy založil v obci sbor hasičů.[5]

Roku 1925 pak byla tehdejším řídícím učitelem založena obecní kronika, v roce 1930 byl litohořský zámek zakoupen Hugem Fischmanem z Moravských Budějovic.[5] V roce 1930 byla vesnice elektrifikována.[4] Po skončení druhé světové války se nadále obyvatelé věnovali zemědělství[4] a v roce 1951 byl ve vsi založen Semenářský státní statek, který byl pak v roce 1961 převeden pod ČSSS Jaroměřice nad Rokytnou. V roce 1960 také byly sloučeny vesnice Litohoř a Kolovraty a nově sloučená Litohoř byla začleněna do okresu Třebíč. V roce 1963 bylo postaveno koupaliště v obci a v roce 1976 byl v obci otevřen kulturní dům a roku 1978 i mateřská škola. V roce 1980 byla vesnice začleněna pod Moravské Budějovice. Roku 1985 byl zámek v obci rekonstruován a přestavěn na depozitář Moravské galerie v Brně, v letech 1986–1988 byl také rekonstruován kostel.[5]

Roku 1990 se obec osamostatnila a v roce 1991 byl zprivatizován státní statek a roku 1992 byl rozdělen na dvě samostatné společnosti.[5] V roce 1992 byly obecní budovy napojeny na vodovod, roku 1995 byl ve vsi rozvedeny telefonní přípojky a v roce 1996 byla vesnice plynofikována. Mezi lety 1998 a 2001 byl v obci rozveden vodovod a vystavěn vodojem.[6] V roce 2002 obec získala právo používat prapor a znak.[5]

V roce 2015 byla dokončena druhá etapa rekonstrukce kostela sv. Jana Nepomuckého, kdy na rekonstrukci střechy přispěli i místní farníci a to částkou 500 tisíc Kč. Celkové náklady na tuto etapy převýšily 2 miliony Kč.[7]

Do roku 1849 patřila Litohoř do budečského panství, od roku 1850 patřila do okresu Znojmo, pak od roku 1896 do okresu Moravské Budějovice a od roku 1960 do okresu Třebíč. Mezi lety 1850 a 1890 patřila Litohoř pod Moravské Budějovice, následně se obec osamostatnila.[8] Mezi lety 1850 a 1967 byly součástí Litohoře i vesnice Horní a Dolní Vranín, dlouhodobě je součástí obce i osada Kolovraty.[4]

Vývoj počtu obyvatel Litohoře[9]
Rok 1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1950 1961 1970 1980 1991 2001 2008
Počet obyvatel 629 623 609 631 618 569 619 521 596 515 499 504 479 579

Název obceEditovat

Obec prý dle pověsti založil muž, který se ještě před vznikem obce ztratil v místním lese. Napadlo ho, že zapálí les, aby mu oheň prohořel cestu ven. Když v tomto místě později lidé založili ves, vymyslel tento žhář-zakladatel: „Když jsem les zapálil, bylo mi jej líto, ale přesto jsem si řekl: Hoř! Ať se tedy naše ves jmenuje Litohoř“ píše Antonín Ondráček ve sbírce pověstí Obrázky z Jaroměřicka.[10]

PolitikaEditovat

V letech 2006–2010 působil jako starosta Bohumír Kašík, od roku 2010 tuto funkci zastává Lenka Venhodová, od roku 2014 vykonává funkci starosty Hana Bustová.

Volby do poslanecké sněmovnyEditovat

Volby do PSP ČR v obci Litohoř
2006[11] 2010[12] 2013[13] 2017[14] 2021[15]
1. ČSSD (33.91 %) TOP 09 (22.4 %) KSČM (23.6 %) ANO (36.79 %) ANO (30.58 %)
2. ODS (24.34 %) KSČM (21.57 %) ANO 2011 (22.8 %) KSČM (12.12 %) SPOLU (20.39 %)
3. KSČM (23.04 %) ČSSD (17.84 %) ČSSD (15.6 %) Piráti (9.95 %) SPD (13.72 %)
účast 60.05 % (230 z 383) 60.10 % (243 z 406) 58.55 % (250 z 427) 55.11 % (232 z 421) 58.81 % (257 z 437)

Volby do krajského zastupitelstvaEditovat

Volby do krajského zastupitelstva v obci Litohoř
2008[16] 2012[17] 2016[18] 2020[19]
1. ČSSD (32.14 %) KSČM (31.61 %) STAN+SNK ED (25.35 %) ANO (20.63 %)
2. ODS (22.32 %) ČSSD (17.64 %) STO (13.38 %) STAN+SNK ED (18.25 %)
3. KSČM (20.53 %) STO (15.44 %) ANO 2011 (12.67 %) KDU-ČSL (12.69 %)
účast 29.23 % (114 z 390) 35.85 % (147 z 410) 33.88 % (144 z 425) 29.60 % (127 z 429)

Prezidentské volbyEditovat

V prvním kole prezidentských voleb v roce 2013 první místo obsadil Miloš Zeman (62 hlasů), druhé místo obsadil Jiří Dienstbier (52 hlasů) a třetí místo obsadil Jan Fischer (38 hlasů). Volební účast byla 55.69 %, tj. 230 ze 413 oprávněných voličů. V druhém kole prezidentských voleb v roce 2013 první místo obsadil Miloš Zeman (148 hlasů) a druhé místo obsadil Karel Schwarzenberg (70 hlasů). Volební účast byla 53.27 %, tj. 220 ze 413 oprávněných voličů.[20]

V prvním kole prezidentských voleb v roce 2018 první místo obsadil Miloš Zeman (134 hlasů), druhé místo obsadil Jiří Drahoš (58 hlasů) a třetí místo obsadil Marek Hilšer (17 hlasů). Volební účast byla 58.33 %, tj. 245 ze 420 oprávněných voličů. V druhém kole prezidentských voleb v roce 2018 první místo obsadil Miloš Zeman (169 hlasů) a druhé místo obsadil Jiří Drahoš (98 hlasů). Volební účast byla 63.81 %, tj. 268 ze 420 oprávněných voličů.[21]

PamětihodnostiEditovat

Ve vsi je pozdně barokní zámek, postavený v 18. století jako letní sídlo a kostel svatého Jana Nepomuckého z roku 1781.[4]

OsobnostiEditovat

OdkazyEditovat

ReferenceEditovat

  1. ↑ a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2022. Praha. 29. dubna 2022. Dostupné online. [cit. 2022-05-02]
  2. ↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18]
  3. ↑ a b MEZLÍKOVÁ, Pavla. Komunální heraldika měst a obcí okresu Třebíč od roku 2000 do 2005. Brno, 2014 [cit. 2017-03-02]. 105 s. Bakalářská práce. Masarykova univerzita, Filozofická fakulta. Vedoucí práce Karel Maráz. s. 23. Dostupné online.
  4. ↑ a b c d e f g h i NEKUDA, Vladimír. Moravskobudějovice, Jemnicko. 1.. vyd. Brno: Muzejní a vlastivědná společnost, 1997. 863 s. ISBN 80-85048-75-2. S. 624–628. 
  5. ↑ a b c d e f g http://www.litohor.cz/o-litohori/z-historie-obce
  6. ↑ Samostatná obec [online]. Litohoř: Obec Litohoř [cit. 2021-08-07]. Dostupné online. 
  7. ↑ ŠIBOR, David. Kostel v Litohoři má opět věž a zvony, farníci přispěli půl milionem korun [online]. Třebíčský deník, 2015-10-21 [cit. 2015-12-28]. Dostupné online. 
  8. ↑ ŠTARHA, Ivan. Historický lexikon obcí jižní, jihozápadní a jihovýchodní Moravy 1850-2009. Brno: Moravský zemský archiv v Brně, 2010. 383 s. ISBN 978-80-86931-59-3. S. 161. 
  9. ↑ Český statistický úřad. Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005. Příprava vydání Balcar, Vladimír; Havel, Radek; Křídlo, Josef; Pavlíková, Marie; Růžková, Jiřina; Šanda, Robert; Škrabal, Josef. Svazek 1. Praha: Český statistický úřad, 2006. 2 svazky (760 s.). ISBN 80-250-1311-1. S. 588–589. 
  10. ↑ BLAŽEK, Tomáš. Příštpo, Litohoř, Korolupy. Kroniky poodhalují prapodivné názvy obcí. iDNES.cz [online]. 2016-01-31 [cit. 2021-07-04]. Dostupné online. 
  11. ↑ Volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky v roce 2006 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-11]. Dostupné online. 
  12. ↑ Volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky v roce 2010 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-11]. Dostupné online. 
  13. ↑ Volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky v roce 2013 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-11]. Dostupné online. 
  14. ↑ Volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky v roce 2017 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-11]. Dostupné online. 
  15. ↑ Volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky v roce 2021 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-11]. Dostupné online. 
  16. ↑ Volby do zastupitelstev krajů v Česku v roce 2008 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-11]. Dostupné online. 
  17. ↑ Volby do zastupitelstev krajů v Česku v roce 2012 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-11]. Dostupné online. 
  18. ↑ Volby do zastupitelstev krajů v Česku v roce 2016 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-11]. Dostupné online. 
  19. ↑ Volby do zastupitelstev krajů v Česku v roce 2020 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-11]. Dostupné online. 
  20. ↑ Volby prezidenta České republiky v roce 2013 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-11]. Dostupné online. 
  21. ↑ Volby prezidenta České republiky v roce 2018 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-11]. Dostupné online. 

Související článkyEditovat

Externí odkazyEditovat

 
 Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace.
Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty.
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Litohoř&oldid=21354641“