Karel z Thun-Hohensteinu
Karel hrabě z Thun-Hohensteinu (německy Karl, Graf von Thun-Hohenstein, 24. ledna 1803 Vídeň – 16. ledna 1876 Terst) byl česko-rakouský šlechtic z rodu Thun-Hohensteinů a rakouský generál. V armádě sloužil od roku 1820, vyznamenal se v bojích během revoluce 1848–1849, později byl velitelem několika armádních sborů, naposledy se zúčastnil prusko-rakouské války v roce 1866 a krátce poté odešel do penze v hodnosti polního zbrojmistra.
| Karel z Thun-Hohensteinu | |
|---|---|
_pic01_crop.jpg) | |
| Narození | 24. ledna 1803 Vídeň |
| Úmrtí | 16. ledna 1876 (ve věku 72 let) Terst |
| Místo pohřbení | Hrobka Thun-Hohensteinů v Klášterci nad Ohří |
| Povolání | politik a důstojník |
| Rodiče | Josef Jan Antonín z Thun-Hohensteinu |
| Rod | Thun-Hohensteinové |
| Příbuzní | Josef Matyáš z Thun-Hohensteinu (sourozenec) |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Život
editovatPocházel ze starého šlechtického rodu Thun-Hohensteinů, patřil ke klášterecké linii.[1] Narodil se ve Vídni jako syn Josefa Jana hraběte z Thun-Hohensteinu (1767–1810) z jeho třetího manželství s Eleonorou Fritschovou. V roce 1820 vstoupil do císařské armády jako kadet u jezdectva a rychle postupoval v hodnostech (poručík 1821, nadporučík 1826). Jako rytmistr přešel v roce 1831 k pěchotě. Delší dobu sloužil u 3. pěšího pluku v Brně, kde byl povýšen na majora (1840)[2] a podplukovníka (1845). V roce 1848 se stal velitelem 3. pluku v hodnosti plukovníka[3] a v revolučních letech 1848–1849 bojoval nejprve v Itálii a poté proti maďarským povstalcům. V roce 1849 dosáhl hodnosti generálmajora a v roce 1850 působil několik měsíců jako velitel pevnosti v Budapešti. V roce 1850 armádu dočasně opustil a žil v soukromí, již v roce 1852 se ale k vojsku vrátil a převzal velení brigády v rámci 2. armádního sboru, později byl velitelem divize. V roce 1854 dosáhl hodnosti polního podmaršála a během války se Sardinií byl jmenován velitelem nově vytvořeného 15. armádního sboru určeného k obraně pobřeží, v boji ale nasazen nebyl. Po válce byl velitelem 8. armádního sboru v Padově (1859–1860).[4] Po roce 1860 byl velitelem v Terstu pro oblast Rakouského přímoří a v letech 1862–1866 zastával funkci velitele 2. armádního sboru ve Vídni, respektive zemského velitele pro rakouské země.[5][6] V čele 2. armádního sboru se zúčastnil prusko-rakouské války,[7] bojoval v bitvě u Hradce Králové, následně v bitvě u Lamače kladl úspěšně odpor. Po prohrané válce se v září vzdal funkce sborového velitele a k datu 1. února 1867 byl penzionován v čestné hodnosti polního zbrojmistra.[8]
Karel hrabě z Thun-Hohensteinu zemřel 16. ledna 1876 v Terstu.
Tituly a ocenění
editovatBěhem vojenské služby obdržel řadu vyznamenání, byl nositelem Řádu železné koruny III. třídy s válečnou dekorací, rytířem Leopoldova řádu a držitelem Vojenského záslužného kříže s válečnou dekorací. Několik vyznamenání získal také od zahraničních panovníků, byl nositelem velkokříže papežského Řádu sv. Řehoře Velikého a Nejvyššího řádu Kristova, dále nositelem ruského Řádu sv. Anny a Řádu sv. Stanislava, pruského Řádu koruny a lucemburského Řádu Adolfa Nasavského.[9] Při odchodu do výslužby obdržel Řád železné koruny I. třídy. Jako velitel armádního sboru byl jmenován c. k. tajným radou s nárokem na oslovení Excelence (1859). Od roku 1857 byl čestným majitelem pěšího pluku č. 29 v Temešváru.[10]
Rodina
editovatV roce 1833 se oženil s baronkou Johannou Kollerovou (1809–1891), dcerou vojevůdce a diplomata napoleonských válek Františka Kollera. Manželství zůstalo bez potomstva.[11]
Jeho starší bratr Josef Matyáš z Thun-Hohensteinu (1794–1868) vlastnil rozsáhlé statky v Čechách a patřil k významným osobnostem českého veřejného života první poloviny 19. století. Švagr Alexander von Koller (1813–1890) byl rakousko-uherským ministrem války a místodržitelem v Čechách.
Odkazy
editovatReference
editovat- ↑ Rodokmen klášterecké linie Thun-Hohensteinů dostupné online
- ↑ Militär Schematismus des österreichischen Kaiserthums 1841; Vídeň, 1841; s. 120 dostupné online
- ↑ Militär Schematismus des österreichischen Kaiserthums 1848; Vídeň, 1848; s. 125 dostupné online
- ↑ Militär Schematismus des österreichischen Kaiserthums 1859; Vídeń, 1859; s. 52, 58 dostupné online
- ↑ Přehled velitelů armádních sborů rakouské armády 1849–1878 na webu austro-hungarian army dostupné online
- ↑ Militär Schematismus des österreichischen Kaiserthums 1863; Vídeň, 1863; s. 90 dostupné online
- ↑ Přehled velení rakouské armády v prusko-rakouské válce 1866 na webu austro-hungarian army dostupné online
- ↑ Služební postup Karla Thun-Hohensteina in: SCHMIDT-BRENTANO, Antonio Die k. k. bzw. k. u. k. Generalität 1816–1918; Vídeň, 2007; s. 187 dostupné online
- ↑ Přehled řádů a vyznamenání Karla Thun-Hohensteina in: Hof- und Staatshandbuch des österreichischen Kaiserthumes; Vídeň, 1866; s. 172 dostupné online
- ↑ Přehled majitelů pěšího pluku č. 29 in: Schematismus für das k.u.k. Heer für 1914; Vídeň, 1914; s. 436 dostupné online
- ↑ Gothaisches genealogisches Taschenbuch der gräflichen Häuser 1861; Gotha, 1861; s. 875 dostupné online
Literatura
editovat- A. Schmidt-Brentano: Thun und Hohenstein, Karl Gf. von (1803–1876), důstojník. V Österreichisches Biographisches Lexikon 1815–1950 (ÖBL). Band 14, Verlag der Österreichischen Akademie der Wissenschaften, Wien 2015, ISBN 978-3-7001-7794-4, S. 326.
Externí odkazy
editovat
Obrázky, zvuky či videa k tématu Karel z Thun-Hohensteinu na Wikimedia Commons - Životopisná data na www.thunweb.com
- Článek k výročí 150 let od bitvy U Hradce Králové
