Otevřít hlavní menu

Alexander von Koller

rakousko-uherský generál a politik

Alexander svobodný pán von Koller (3. června 1813 Praha29. května 1890 Baden) byl rakousko-uherský generál a politik, v letech 1874–1876 ministr války Rakouska-Uherska, na přelomu 60. a 70. let 19. století místodržitel v Čechách pověřený úkolem pacifikace české opozice.

Alexander von Koller
Alexander von Koller na kresbě z r. 1872
Alexander von Koller na kresbě z r. 1872

Ministr války Rakouska-Uherska
Ve funkci:
14. června 1874 – 21. června 1876
Předchůdce Franz Kuhn von Kuhnenfeld
Nástupce Artur M. von Bylandt-Rheidt

Český místodržitel
Ve funkci:
1868 – 1870
Předchůdce Ernst Leopold von Kellersperg
Nástupce Alexandr Mensdorff-Pouilly
Ve funkci:
1871 – 1874
Předchůdce Bohuslav Chotek z Chotkova
Nástupce Philipp Weber von Ebenhof

Člen Panské sněmovny
Ve funkci:
1876 – ???
Stranická příslušnost
Členství Ústavní strana

Narození 3. června 1813
Praha
Rakouské císařstvíRakouské císařství Rakouské císařství
Úmrtí 29. května 1890
Baden
Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Rodiče František Koller
Profese politik
Ocenění Čestné občanství města Liberec
Commons Kategorie Alexander von Koller
Některá data mohou pocházet z datové položky.

BiografieEditovat

Vstoupil do husarských oddílů a roku 1859 se v hodnosti generálmajora účastnil tažení v Itálii. Od roku 1866 měl hodnost podmaršála (Feldmarschalleutnant) a velel 9. divizi v Praze, potom 14. divizi v Prešpurku. Účastnil se prusko-rakouské války a bojoval v bitvě u Trutnova. Po pádu vlády Karla von Hohenwarta (roku 1871) se stal velícím generálem v Praze.[1][2]

V období let 1868–1870 a 1871–1874 také zastával funkci místodržitele v Čechách (nejvyšší představitel státní správy v této korunní zemi).[3] Politicky byl centralisticky orientován (odpůrce autonomistických a státoprávních aspirací neněmeckých národností).[2][1] Do místodržitelské funkce usedl poprvé roku 1868 v době, kdy po rakousko-uherském vyrovnání v českých zemích gradovalo táborové hnutí a projevy občanské neposlušnosti. Podruhé se místodržícím stal roku 1871, kdy zase mezi českou populací vrcholila frustrace z nenaplněného projektu česko-rakouského vyrovnání (takzvané fundamentální články), které chystala neúspěšně Hohenwartova vláda. V obou případech byla jeho rolí pacifikace Čech. Vláda Adolfa von Auersperga (liberálně, centralisticky a německorakousky zaměřená), která vystřídala Hohenwartův kabinet, provedla jmenování Kollera do Prahy roku 1871 jako svůj první krok.[4]

Od 14. června 1874 do 21. června 1876 zastával post ministra války Rakouska-Uherska (jedno ze tří společných ministerstev Rakouska-Uherska, zřízených po rakousko-uherském vyrovnání).[5] V roce 1876[3] zasedl v Panské sněmovně (horní jmenovaná komora Říšské rady), kde se připojil k Ústavní straně.[2] Roku 1875 mu byl udělen Královský uherský řád sv. Štěpána.[1]

OdkazyEditovat

ReferenceEditovat

  1. a b c Österreichisches Biographisches Lexikon 1815–1950. Bd. 4. Wien: [s.n.], 2003-2011. Dostupné online. ISBN 978-3-7001-3213-4. Kapitola Koller, Alexander Frh. von (1813-1890), Feldmarschalleutnant und Minister, s. 87. (německy) 
  2. a b c Meyers Großes Konversations-Lexikon [online]. zeno.org [cit. 2013-05-27]. Dostupné online. (německy) 
  3. a b Urban, Otto: Česká společnost 1848-1918. Praha: Svoboda, 1982. S. 678. (česky) 
  4. Urban, Otto: Česká společnost 1848-1918. Praha: Svoboda, 1982. S. 258. (česky) 
  5. kol. aut.: Československé dějiny v datech. Praha: Svoboda, 1987. ISBN 80-7239-178-X. S. 583-584. (česky)