Otevřít hlavní menu

Hrozová

část obce Rusín v okrese Bruntál
Tento článek je o vesnici v Bruntálském okrese. O vodním toku pojednává článek Hrozová (potok).

Hrozová (německy Grosse[1]) je vesnice v okrese Bruntál, která je částí obce Rusín.

Hrozová
2012-04 Hrozová 01.jpg
Základní informace
Charakter sídla malá vesnice
Počet obyvatel 14 (2001)
Domů 38 (2010)
Nadmořská výška 275 m
Lokalita
PSČ 793 97
Obec Rusín
Okres Bruntál
Historická země Morava (respektive moravská enkláva ve Slezsku)
Katastrální území Hrozová (5,34 km²)
Zeměpisné souřadnice
Hrozová
Hrozová
Další údaje
Kód části obce 48551
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a částem obce.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Obsah

HistorieEditovat

První písemná zpráva o Hrozové je z roku 1309. Obec tehdy patřila Konrádovi z Koberna, synovi Herborda z Fulštejna, vlivného vazala olomouckého biskupa Bruna ze Schauenburka. Herbord dostal území na Osoblažsku s hradem Fulštejnem (dnes v Bohušově), které zahrnovalo také Hrozovou. K fulštejnskému panství patřila Hrozová až do roku 1566. Hrozová sice územně spadala do Opavska, ale jako majetek Olomouckého biskupství náležela právně k Moravě. V rámci tzv. moravských enkláv byl statek Hrozová, zahrnující od 16. století i nedaleké Pelhřimovy, udělován jako léno olomouckým biskupem. V té době už bylo obyvatelstvo vesnice zcela německé. V držení léna se vystřídaly šlechtické rody Sedlničtí z Choltic, Trachové z Březího, Lvi z Rožmitálu a posledními byli Pinové z Friedentalu. Friedentalové nechali ve vsi v roce 1871 zbořit zchátralý zámek stojící na místě původní tvrze. Bohužel se nezachoval ani „zámeček ve švýcarském stylu“, postavený na místě zbořeného zámku, protože byl zlikvidován v 70. letech minulého století.

Kostel je hlavní pamětihodností vesnice. Je zasvěcen sv. archandělovi Michaelovi a je uváděn již v roce 1309, stejně jako vesnice. Areál farního kostela včetně ohradní zdi kolem přilehlého hřbitova je zapsán na seznamu nemovitých kulturních památek okresu Bruntál. Jádro kostela je raně gotická stavba z poslední třetiny 13. století, která byla během let několikrát přestavována a upravována. V roce 2011 proběhla oprava střechy a fasády, uvnitř kostela byl proveden částečný archeologický průzkum. Další památkou je socha Panny Marie s Ježíškem (Madona z Hrozové) z doby po roku 1500, která je dnes vystavena ve Slezském zemském muzeu v Opavě. V roce 20142015 byl v presbytáři kostela odkryt a restaurován soubor maleb z konce 13. století. Patří k nejstarším středověkým nástěnným malbám na území Moravskoslezského kraje a jeho kulturněhistorická hodnota je nezměrná.

Škola v Hrozové existovala již v roce 1610 a měla jednoho učitele, který současně býval varhaníkem v kostele. Bydlel ve školní budově vzadu za kostelem. Dodnes zachovaná budova byla postavena v roce 1854, dříve docházely do ní i děti z Rusína a Koberna. Zachovala se také hasičská zbrojnice z roku 1898, několik kamenných křížů, secesní fara a dvě kaple. V roce 1874 se ve vsi uplatnila první jednoduchá mlátička, první secí stroj v roce 1889 a v roce 1910 již moderní parní mlátička. Elektrifikace vesnice byla provedena v roce 1932. V roce 1934 byla pořízena motorová hasičská stříkačka. V roce 1938 byla Hrozová připojena k Německé říši.

Po těžkých bojích na Osoblažsku vstoupily dne 24. března 1945 do Hrozové jednotky Rudé armády. V důsledku tragédie 2. světové války byli němečtí obyvatelé Hrozové odsunuti z Československa. Byl mezi nimi i hrozovský rodák, pozdější profesor Mnichovské univerzity Josef Scharbert, iniciátor znovuvybudování válkou zničené kaple v blízkém Rusíně. Do Hrozové přicházejí noví obyvatelé pocházející z různých míst ČSR a v roce 1947 také volyňští Češi. Již 2. září 1946 byla zahájena výuka v obecné škole. Prvním učitelem byl Jaroslav Kavalíř. Škola byla pro nedostatek žáků uzavřena v roce 1961. V roce 1950 byl ustanoven v obci MNV a jeho prvním předsedou se stal Josef Jandík. V témže roce byl v Hrozové uskutečněn unikátní nález antických mincí. Po druhém, opět ale neúspěšném, pokusu o provozování fungujícího JZD došlo v roce 1961 k převedení hospodářství do státních statků. Pro nedostatek pracovního uplatnění v zemědělství odchází většina obyvatel do průmyslových měst. Vesnice se vylidnila a stala se vesnicí chalupářskou.

V roce 1980 byla zřízena obec Rusín s místními částmi Hrozovou a Matějovicemi. V roce 2004 bylo založeno občanské sdružení Královský stolec. To si dalo za cíl oživení regionální historie, opravy drobných sakrálních a světských staveb, organizování výstav, koncertů a naučných výletů pro děti. Bylo iniciátorem obnovy již zapomenutého paličkování na Osoblažsku, vydání hudebního CD Varhany z Osoblažska, výroby dřevěné sochy jako nové hrozovské madony.

Vývoj počtu obyvatelEditovat

Počet obyvatel Hrozové podle sčítání nebo jiných úředních záznamů[2]:

Rok 1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1950 1961 1970 1980 1991 2001
Počet obyvatel 391 401 389 348 308 305 271[p 1] 159 95 49 31 14 14
  1. z toho: 1 Čechoslováků, 258 Němců; 269 řím. kat., 2 evang.

V Hrozové je evidováno 38 adres, vesměs čísla popisná (trvalé objekty).[3] Při sčítání lidu roku 2001 zde bylo napočteno 36 domů, z toho 9 trvale obydlených.

PamětihodnostiEditovat

OdkazyEditovat

ReferenceEditovat

  1. HOSÁK, Ladislav. Historický místopis země Moravskoslezské. Praha: Academia, 2004. 1144 s. ISBN 80-200-1225-7. S. 716. 
  2. Český statistický úřad. Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005. Příprava vydání Balcar, Vladimír; Havel, Radek; Křídlo, Josef; Pavlíková, Marie; Růžková, Jiřina; Šanda, Robert; Škrabal, Josef. Svazek 1. Praha: Český statistický úřad, 2006. 2 svazky (760 s.). ISBN 80-250-1311-1. S. 708-709.  Statistický lexikon obcí v zemi Moravskoslezské. Praha: Ministerstvo vnitra a Státní úřad statistický, 1935. S. 60.  Český statistický úřad. Statistický lexikon obcí České republiky 2005. Příprava vydání Růžková, Jiřina; Morávková, Štěpánka; Škrabal, Josef; Jungová, Galina; Pavlíková, Marie. Svazek 1. Praha: Ottovo nakladatelství s.r.o., 2005. 1360 s. ISBN 80-7360-287-3. S. 1080-1081. 
  3. Ministerstvo vnitra ČR. Adresy v České republice [online]. 2010-03-19 [cit. 2010-03-19]. Dostupné online. 

LiteraturaEditovat

  • PRIX, Dalibor. Středověký kostel sv. archanděla Michaela v Hrozové. Sborník bruntálského muzea. 1999, roč. 2, s. 5-31. ISSN 1801-2205. 
  • NEJEZ, Vladimír. Hrozovské listy. Hrozová: Královský stolec, 2002. 

Externí odkazyEditovat