Hermann Kövess von Kövessháza

Hermann Albin Josef svobodný pán Kövess von Kövessháza (německy Hermann Albin Josef Baron Kövess von Kövessháza, maďarsky Kövessházi Kövess Hermann báró, 30. března 1854Temešváru - 22. září 1924 ve Vídni) byl rakousko-uherský polní maršál a poslední vrchní velitel rakousko-uherské armády.

Hermann Kövess von Kövessháza
Kovess Hermann Fieldmarshal.jpg
Rodné jménoHermann Albin Josef Freiherr Kövess von Kövessháza
Narození30. března 1854
Temešvár
Úmrtí22. září 1924 (ve věku 70 let)
Vídeň
Příčina úmrtícévní mozková příhoda
Místo pohřbeníHřbitov Kerepesi
Alma materVojenská technická akademie
Povolánívoják a ženista
Oceněnírytíř Řádu italské koruny (1882)
Řád Takova (1900)
Řád zähringenského lva (1904)
Řád Bertholda I. (1904)
rytíř Císařského řádu Leopoldova (1908)
… více na Wikidatech
DětiGéza Kövess
RodPoložka na Wikidatech neobsahuje český štítek; můžete ho doplnitQ15222083
PříbuzníAnton von Hye (tchán)
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Příbuzenstvo
otec Albin Viktor Kövess von Kövesshaza
matka Johanna Regina Sterzing
manželka Eugenie Hye von Glunek
syn Adalbert Kövess von Kövesshaza
syn Eugen (Jenő) Kövess von Kövesshaza
syn Géza Kövess von Kövesshaza

ŽivotEditovat

Narodil se v sedmihradském Temešváru, jeho matka pocházela z rodiny místních saských kolonistů. Chodil na reálnou školu v Budíně. Roku 1865 vstoupil do kadetní školy (Kadeteninstitut) v Heinburgu.

Bojoval v první světové válce, kde v roce 1915 velel armádní skupině ve východní Haliči a v Bukovině. Od září 1915 až do října 1916 byl velitelem 3. armády na Balkáně a v Jižním Tyrolsku. Na samém konci války byl z rozkazu císaře a krále Karla I. 4. listopadu 1918 jmenován vrchním velitelem (polním maršálem) rakousko-uherské armády.

Po skončení první světové války se usadil ve Vídni, kde v roce 1924 zemřel.

LiteraturaEditovat

Externí odkazyEditovat

 
Heřman Albín Josef svobodný pán Kövess z Kövessházy s maršálskou hůlkou