Otevřít hlavní menu

Hermann Albin Josef svobodný pán Kövess von Kövessháza (německy Hermann Albin Josef Baron Kövess von Kövessháza, maďarsky Kövessházi Kövess Hermann báró, 30. března 1854Temešváru - 22. září 1924 ve Vídni) byl rakousko-uherský polní maršál a poslední vrchní velitel rakousko-uherské armády.

Hermann Kövess von Kövessháza
Kovess Hermann Fieldmarshal.jpg
Rodné jméno Hermann Albin Josef Freiherr Kövess von Kövessháza
Narození 30. března 1854
Temešvár
Úmrtí 22. září 1924 (ve věku 70 let)
Vídeň
Příčina úmrtí cévní mozková příhoda
Místo pohřbení Fiumei Street Cemetery
Alma mater Vojenská technická akademie
Ocenění rytíř Řádu italské koruny (1882)
Řád Takova (1900)
Řád zähringenského lva (1904)
Řád Bertholda I. (1904)
rytíř Císařského řádu Leopoldova (1908)
… více na Wikidatech
Děti Géza Kövess
Příbuzní Anton von Hye (tchán)
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Příbuzenstvo
otec Albin Viktor Kövess von Kövesshaza
matka Johanna Regina Sterzing
manželka Eugenie Hye von Glunek
syn Adalbert Kövess von Kövesshaza
syn Eugen (Jenő) Kövess von Kövesshaza
syn Géza Kövess von Kövesshaza

ŽivotEditovat

Narodil se v sedmihradském Temešváru, jeho matka pocházela z rodiny místních saských kolonistů. Chodil na reálnou školu v Budíně. Roku 1865 vstoupil do kadetní školy (Kadeteninstitut) v Heinburgu.

Bojoval v první světové válce, kde v roce 1915 velel armádní skupině ve východní Haliči a v Bukovině. Od září 1915 až do října 1916 byl velitelem 3. armády na Balkáně a v Jižním Tyrolsku. Na samém konci války byl z rozkazu císaře a krále Karla I. 4. listopadu 1918 jmenován vrchním velitelem (polním maršálem) rakousko-uherské armády.

Po skončení první světové války se usadil ve Vídni, kde v roce 1924 zemřel.

LiteraturaEditovat

Externí odkazyEditovat

 
Heřman Albín Josef svobodný pán Kövess z Kövessházy s maršálskou hůlkou