Edinson Cavani

uruguayský fotbalista

Edinson Roberto Cavani Gómez (* 14. února 1987 Salto) je uruguayský profesionální fotbalista, který hraje na pozici útočníka za uruguayský národní tým. Na klubové úrovni hrál naposledy za anglický Manchester United.[4]

Edinson Cavani
Edinson Cavani (2018)
Edinson Cavani (2018)
Osobní informace
Celé jménoEdinson Roberto Cavani Gómez[1]
Datum narození14. února 1987 (35 let)
Místo narozeníSalto, Uruguay Uruguay
Výška184 cm[1][2]
PřezdívkaEl Matador[3]
Klubové informace
Současný klubbez angažmá
Poziceútočník
Mládežnické kluby*
2000–2005 Uruguay Danubio
Profesionální kluby*
Roky Klub Záp. (góly)
2005–2007
2007–2011
2010–2011
2011–2013
2013–2020
2020–2022
Uruguay Danubio
Itálie Palermo
Itálie Neapol
Itálie Neapol
Francie Paris Saint-Germain
Anglie Manchester United
025000(9)
10900(34)
03500(26)
06900(52)
2000(138)
04100(12)
Reprezentace**
Roky Reprezentace Záp. (góly)
2006–2007
2012
2008–
Uruguay Uruguay U20
Uruguay Uruguay U23
Uruguay Uruguay
0150(11)
00500(3)
1180(51)
Úspěchy
Copa América
Zlatá medaile 2011 Uruguay
Liga mistrů UEFA
Stříbrná medaile 2019/2020 Paris Saint-Germain
1. uruguayská fotbalová liga
Zlatá medaile 2006/2007 Danubio FC
Italský fotbalový pohár
Zlatá medaile 2011/2012 SSC Neapol
1. francouzská fotbalová liga
Zlatá medaile 2013/2014 Paris Saint-Germain
Zlatá medaile 2014/2015 Paris Saint-Germain
Zlatá medaile 2015/2016 Paris Saint-Germain
Zlatá medaile 2017/2018 Paris Saint-Germain
Zlatá medaile 2018/2019 Paris Saint-Germain
Zlatá medaile 2019/2020 Paris Saint-Germain
Francouzský fotbalový pohár
Zlatá medaile 2014/2015 Paris Saint-Germain
Zlatá medaile 2015/2016 Paris Saint-Germain
Zlatá medaile 2016/2017 Paris Saint-Germain
Zlatá medaile 2017/2018 Paris Saint-Germain
Zlatá medaile 2019/2020 Paris Saint-Germain
Francouzský ligový pohár
Zlatá medaile 2013/2014 Paris Saint-Germain
Zlatá medaile 2014/2015 Paris Saint-Germain
Zlatá medaile 2015/2016 Paris Saint-Germain
Zlatá medaile 2016/2017 Paris Saint-Germain
Zlatá medaile 2017/2018 Paris Saint-Germain
Zlatá medaile 2019/2020 Paris Saint-Germain
Francouzský superpohár
Zlatá medaile 2014 Paris Saint-Germain
Zlatá medaile 2015 Paris Saint-Germain
Zlatá medaile 2017 Paris Saint-Germain
Zlatá medaile 2019 Paris Saint-Germain
Další informace
PříbuzníWalter Guglielmone (sourozenec)
Webwww.edicavaniofficial.com
→ Šipka znamená hostování hráče v daném klubu.
* Starty a góly v domácí lize za klub aktuální k 25. 4. 2021
** Starty a góly za reprezentaci aktuální k 17. 11. 2020
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Velmi produktivní střelec, je znám svou schopností rozhodovat zápasy.[5]

Účastník Mistrovství světa 2010 v Jihoafrické republice, Mistrovství světa 2014 v Brazílii a Mistrovství světa 2018 v Rusku. Na jihoamerickém turnaji Copa América 2011 získal zlatou medaili.

Klubová kariéraEditovat

Edinson Cavani zahájil svoji fotbalovou kariéru v uruguayském klubu Danubio FC. V ligové sezóně 2005/06 vstřelil za Danubio 4 góly v 10 zápasech a v sezóně následující 5 gólů v 15 zápasech.[1] Po jeho úspěšném vystoupení na jihoamerickém mládežnickém šampionátu projevily zájem některé evropské velkokluby, např. italské Juventus FC a AC Milan, avšak Cavani se rozhodl pro konkurenční Palermo.

PalermoEditovat

V lednu 2007 přestoupil nicméně do italského týmu US Città di Palermo za cca 4,5 milionu eur. Debutoval 11. března 2007 v domácím ligovém utkání proti Fiorentině.[6] Přišel na hřiště v 55. minutě za stavu 0:1 a o patnáct minut později zařídil nádherným gólem z úhlu zpoza pokutového území vyrovnání na 1:1. Tento gól se podobal slavné brance Marco van Bastena z finále Eura 1988 Sovětský svaz – Nizozemsko (0:2).[3]

Ve své druhé sezóně v Palermu bojoval o místo v základní sestavě s Fabriziem Miccolim a Amaurim. Po odchodu Amauriho do Juventusu v červnu 2008 Cavani zaujal jeho místo v sestavě a vytvořil útočnou dvojici s Miccolim. V sezóně 2008/09 nastřílel celkem 14 ligových branek. Svou pozici si udržel i v sezóně 2009/10 pod novým trenérem Walterem Zengou a také pod jeho následovníkem Delio Rossim. V dubnu 2010 podepsal s Palermem novou smlouvu platnou do června 2014.[7]

SSC NeapolEditovat

Sezóna 2010/11Editovat

V červenci 2010 odešel do dalšího italského klubu SSC Neapol. První rok zde měl hostovat za částku 5 milionů eur, dalších 12 milionů eur měl majitel klubu Aurelio De Laurentiis zaplatit Palermu, pakliže by o Cavaniho stál natrvalo.[8] Společně s Argentincem Ezequielem Lavezzim a Slovákem Markem Hamšíkem utvořil pro soupeřovu obranu nebezpečnou trojici italskými médii přezdívanou Il tre tenori (Tři tenoři).[9]

První soutěžní zápas sezóny proběhl před domácím publikem 19. srpna 2010. Neapol přivítala Elfsborg v rámci předkola Evropské ligy UEFA a nastoupila s Fabiem Quagliarellou na hrotu útoku, Cavani byl oproti tomu na lavičce. Během svého debutu jako střídající hráč odehrál asi necelou půlhodinu.[10] Odveta se odehrála o osm dní později a Neapol v ní měla po prvotní výhře 1:0 dobrou pozici. Rozhodnutím trenéra Waltera Mazzarriho se postavil do základní sestavy, pomohl vyhrát 2:0 dvěma góly a zařídil postup do skupiny.[11] Gólově se prosadil také v debutovém zápase Serie A dne 29. srpna, ve kterém Neapol remizovala 1:1 na hřišti Fiorentiny. Cavaniho gól ovšem neměl platit, neboť balón podle televizních záběrů nepřekročil brankovou čáru.[12] Ani v domácím ligovém debutu 12. září neslevil, střelou pravou nohou vyrovnal na 1:1, ale v zápase s Bari se zrodila jen další remíza 2:2.[13]

Los 19. kola italské ligy proti sobě 9. ledna 2011 postavil domácí Neapol a Juventus. Suverénní výhru 3:0 zaručil Neapoli Cavani, jenž se dvakrát prosadil před 30. minutou a to celé korunoval hattrickem. Pro Uruguayce šlo o třetí hattrick sezóny, v tomto případě se třikrát prosadil hlavou.[8] Na konci ledna si připsal další hattrick, jeho další obětí se stala janovská Sampdoria, jenž s Neapolí prohrála 0:4.[14]

Sezóna 2011/12Editovat

Neapol byla v Lize mistrů nalosována do „skupiny smrti“, v jejím úvodním zápase na hřišti Manchesteru City 14. září však díky Cavaniho gólu remizovala 1:1 .[15] Uruguayec posléze vstřelil hattrick zaručující domácí výhru 3:1 v zápase Serie A proti AC Milán 18. září.[16] Čekání na další ligový gól přerušil 29. října v zápase s Catanií už po 29 vteřinách, soupeř však otočil vývoj zápasu ve skóre 2:1.[17] V listopadovém předposledním pátém zápase skupiny Ligy mistrů čelil Cavani a jeho spoluhráči Manchesteru City a tentokrát před vlastním publikem. Cavani byl autorem obou gólů domácích a zajistil výhru 2:1, která se stala klíčovou v bojích o postup do osmifinále.[18] Neapol již svůj bodový náskok nad anglickým soupeřem nepustila.

Jarní osmifinále v nejprestižnější evropské pohárové soutěži zahájila Neapol 21. února domácí výhrou 3:1 nad anglickou Chelsea. Zatímco první a třetí gól připravil Cavani svému kolegovi Lavezzimu, dal druhý gól sám (ramenem) po centru Gökhan Inlera.[19] V odvetě 14. března se několikrát dostal do gólových příležitostí, gól ovšem nedal a Chelsea nakonec vyhrála 4:1 v prodloužení, Neapol tedy vyřadila.[20] Ve 34. kole pomohl jedním gólem zdolat Novaru, která 21. dubna prohrála v Neapoli 0:2. Svěřenci trenéra Mazzarriho obnovili naděje na umístění v horní trojici zajišťující Ligu mistrů, když vyhráli poprvé od začátku března.[21] Návratem ke střílení gólů dosáhl na 23 gólů v italské lize, dělené třetí místo vedle Antonia Di Nataleho za Zlatanem Ibrahimovićem (28) a Diegem Militem (26), což upoutalo pozornost evropských velkoklubů včetně Juventusu.[22][23]

V sezóně 2011/12 vyhrál s Neapolí italský pohár Coppa Italia, ve finále proti Juventusu vstřelil z pokutového kopu v 63. minutě první gól utkání, které skončilo vítězstvím Neapole 2:0.[24] Ta se těšila ze zisku trofeje po 22 letech. Vedle toho se stal Cavani nejlepším střelcem tohoto poháru, jeho finálová trefa byla totiž jeho pátá.[25]

Sezóna 2012/13Editovat

 
Edinson Cavani v zápase evropských poháru proti AIK

V základní skupině F Evropské ligy 2012/13 se poprvé trefil 25. října 2012 proti domácímu ukrajinskému Dněpru Dněpropetrovsk, když v 75. minutě pouze korigoval stav na konečných 3:1 pro domácí.[26] Nejvydařenější zápas absolvoval 8. listopadu v domácí odvetě proti Dněpru, když svými 4 brankami odčinil porážku Neapole z minulého zápasu a zařídil vítězství 4:2.[27] 22. listopadu přidal vítězný gól ve třetí minutě nastaveného času proti švédskému celku AIK Stockholm, Neapol zvítězila venku 2:1.[28] 6. prosince vstřelil jediný gól svého týmu při domácí porážce 1:3 s nizozemským PSV Eindhoven.[29] Neapol postoupila ze druhého místa s 9 body za suverénním Dněpropetrovskem (15 bodů).

4. února 2013 v jarní vyřazovací části nastoupil v šestnáctifinále proti českému mužstvu FC Viktoria Plzeň, ale přestože měl několik velmi dobrých střeleckých příležitostí, gólově se neprosadil. Plzeň zvítězila v Neapoli 3:0 a připravila si výbornou pozici do domácí odvety.[30] Hrál i o týden později v odvetě v Plzni, kterou Neapol prohrála poměrem 0:2 a z pohárové soutěže vypadla. Cavani nastoupil do druhého poločasu, ale branku nevsítil.[31] Přestože se v šestnáctifinále proti Plzni střelecky neprosadil, držel si se 7 góly po této fázi vyřazovací části Evropské ligy vedoucí pozici v tabulce střelců před pětigólovými Liborem Kozákem (SS Lazio), Rodrigem Palaciem (Inter Milán) a Raúlem Bobadillou (BSC Young Boys). Již v osmifinále se před něj na čelo dostal díky hattricku Libor Kozák.

Ve 29. kole Serie A v březnu 2013 pomohl dvěma góly k vítězství 3:2 nad hostující Atalantou, čímž protrhl dvouměsíční střelecký půst a sedmizápasovou herní krizi Neapole. První branku vstřelil z pokutového kopu.[32] Ve 30. kole 30. března vsítil opět dva góly a podílel se tak na vítězství 5:3 na hřišti FC Turín.[33] Ve 33. kole Serie A 20. dubna přispěl jedním gólem k výhře 3:2 nad Cagliari Calcio. Neapol si nadále držela druhou příčku ligové tabulky zajišťující postup do základní skupiny Ligy mistrů.[34] Ve 35. kole 6. května zaznamenal svůj 100. gól v neapolském dresu, který byl jeho druhým ze tří v zápase proti Interu Milán při domácí výhře 3:1.[35] 19. května 2013 v posledním ligovém kole Serie A 2012/13 gólem z  84. minuty mírnil porážku SSC 1:2 s AS Řím, Neapol skončila se 78 body na druhém místě tabulky a postoupila do základní skupiny Ligy mistrů. Cavani se v tomto ročníku stal s 29 góly nejlepším kanonýrem italské ligy.[36][37] Po skončení sezóny o něj usilovaly kluby Chelsea FC, Manchester City FC a Real Madrid, výstupní klauzule byla stanovená na 54 mil. liber.[38]

Paris Saint-GermainEditovat

 
Cavani v PSG (2013)

15. července 2013 podstoupil lékařskou prohlídku před podpisem smlouvy s francouzským klubem Paris Saint-Germain (zkratkou PSG).[39] 16. července se definitivně stal hráčem PSG, který za něj vyplatil 64 milionů eur, což byl francouzský rekord – Cavani se stal nejdražším hráčem v rámci francouzských klubů.[40] V soutěžním zápase debutoval 9. srpna 2013 v prvním kole Ligue 1 proti Montpellieru, nastoupil na hrací plochu v 72. minutě, střelecky se neprosadil a PSG remizoval 1:1.[41] Poprvé skóroval o týden později ve druhém ligovém kole proti nováčkovi Ligue 1, týmu AC Ajaccio, když vyrovnával v 86. minutě na 1:1. Přestože mělo PSG celou dobu velkou převahu, nedokázalo z ní vytěžit více než konečnou remízu 1:1.[42] 23. října 2013 vstřelil gól v utkání Ligy mistrů 2013/14 belgickému Anderlechtu, PSG zvítězil v Bruselu 5:0.[43] S PSG postoupil z prvního místa v základní skupině C do vyřazovacích bojů Ligy mistrů 2013/14, i když v posledním utkání skupiny 10. prosince 2013 tým podlehl Benfice Lisabon 1:2. Cavani vstřelil jediný gól Paříže.[44] V sezoně 2013/14 vyhrál s PSG Coupe de la Ligue (francouzský ligový pohár), finále proti Olympique Lyon rozhodl dvěma góly (výhra 2:1).[45] Dva góly vstřelil i v následujícím finále ročníku 2014/15 proti SC Bastia a podpořil tak výhru 4:0.[46]

Sezóna 2015/16Editovat

Tradiční úvod francouzské fotbalové sezóny nabídl superpohárový zápas o Trophée des champions, tentokrát 1. srpna 2015 mezi Paris Saint-Germain a Olympiquem Lyonem. Cavani ještě v úvodní dvacetiminutovce zvýšil vedení na 2:0, které již Pařížanům zůstalo.[47] Na pomezí srpna a září se dvakrát gólově prosadil ve dvou po sobě jdoucích kolech Ligue 1, nejprve proti Monaku (4. kolo) při venkovní výhře 3:0 a následně při remíze 2:2 s Bordeaux (5. kolo). Právě proti Bordeaux Pařížané poprvé ztratili body.[48]

Finálový duel rozhodující 21. května 2016 o vítězi národního poháru Coupe de France odehrál Cavani celý a při výhře 4:2 nad Olympique Marseille zaznamenal jednu trefu. U té mu asistoval loučící se Ibrahimović. Pařížšký klub tímto již podruhé za sebou vyhrál všechny čtyři trofeje ve francouzském fotbale (ligová soutěž, oba poháry a superpohár).[49]

Sezóna 2016/17Editovat

Již po 44 vteřinách vpravil gól do sítě Arsenalu 13. září v prvním skupinovém zápase Ligy mistrů. Navzdory dalším třem šancím vedení nezvýšil, soupeř naopak vyrovnal na 1:1.[50] Tři dny nato ukončil pařížské čekání na výhru trvající tři zápasy – proti Caen se do poločasové přestávky prosadil čtyřikrát. Po venkovní výhře 6:0 následoval tříbodový zisk.[51] Spolehlivé střílení gólů Cavanimu poprvé přiřklo ocenění pro nejlepšího hráče měsíce Ligue 1 udělované UNFP (Union Nationale des Footballeurs Professionels, Národní unie profesionálních fotbalistů), nejprve za měsíc září a později i za říjen.[52] Proměněnou penaltou pomohl 30. listopadu zdolat v lize 2:0 Angers. Jubilejní hranice 100 gólů dosáhl jako čtvrtý fotbalista v pařížském dresu a mohl se nově vydat za pokořením zbylé trojice – Dominique Rocheteau jich tu vstřelil též 100, Pauleta 109 a bývalý kolega Zlatan Ibrahimović 156.[53]

Své 30. narozeniny oslavil 14. února gólem Barceloně. V útoku s Ángelem Di Maríou a Julianem Draxlerem zdolal španělského soupeře 4:0, dělenou nejvyšší porážku Barcelony v Lize mistrů.[54] Na soupeřově stadionu Camp Nou 8. března sice jeden gól vstřelil a předtím nastřelil tyč, Barcelona ovšem jako první mužstvo v soutěži smazala čtyřgólové manko a po výhře 6:1 dále postoupila.[55]

Ve finálovém souboji o ligový pohár Coupe de la Ligue 1. dubna 2017 čelil obraně AS Monaka, ta mu ale dvakrát nezabránila skórovat. Pařížský klub v soutěži zvítězil počtvrté po sobě.[56] Bylo to právě AS Monako, které Pařížany vystřídalo v roli mistra Francie. Cavani se se 35 góly poprvé stal nejlepším střelcem Ligue 1 a kromě toho byl zvolen jejím nejlepším hráčem.[57] Trenér Unai Emery jej postavil do základní sestavy pro finále národního poháru Coupe de France, ve kterém Paris Saint-Germain 27. května čelilo Angers a díky závěrečnému vlastnímu gólu soupeře 1:0 vyhrálo.[58]

Sezóna 2017/18Editovat

Protože vytyčený cíl vyhrát Ligu mistrů nebyl klubem dosud splněn, investovali Pařížané 400 milionů eur do dvou posil útoku. Dorazili Neymar a Kylian Mbappé.[59] Započtením přestupové částky Cavaniho do Paříže z Neapole se jednalo o nejdražší útok v historii.[59]

Úvodní utkání Ligue 1 na začátku srpna otevřel Cavani skóre na domácím trávníku proti Amiens a později přidal asistenci na gól Javiera Pastoreho na konečných 2:0.[60] V 5. kole ligy se utkalo první PSG a poslední Méty, přičemž dva góly Cavaniho pomohli k vítězství 5:1.[61] Další zářijové kolo francouzské ligy přineslo konflikt mezi Cavanim a Neymarem, jehož Uruguayec nepustil k penaltě proti Lyonu, tu však neproměnil. PSG soupeře porazilo doma 2:0, ale oba spoluhráči se pohádali, načež přinesl magazín L’Equipe informaci o tom, že Cavani v případě zisku koruny střelců inkasuje milion eur. Klubový předseda Násir Chelajfí mu nabídl tutéž částku, pakliže přepustí pozici exekutora penalt Neymarovi. To však Cavani, v minulosti bez možnosti být hlavním penaltovým střelcem kvůli Ibrahimovićovi, odmítl.[62]

Ve 23. kole francouzské ligy se Cavani gólově prosadil proti Montpellieru při výhře 4:0 (do tohoto utkání nejlepší obrana v lize) a se 157 góly se stal nejlepším střelcem klubové historie.[63] Překonal tím bývalého spoluhráče Zlatana Ibrahimoviće.[63] Ve finále národního poháru Coupe de France hraném 8. května vstřelil třetiligovému Les Herbiers druhý gól utkání a přispěl k výhře 2:0 – PSG tak počtvrté v řadě vyhrálo tuto konkrétní pohárovou soutěž.[64]

Sezóna 2018/19Editovat

Úvodní dvě utkání ligové sezóny 2018/19 Cavani vynechal kvůli zranění, které si odnesl z utkání na letním mistrovství světa. Ve třetím kole byl připraven a proti Angers otevřel skóre před domácími diváky. O konečnou výhru 3:0 se dalšími góly postarali jeho spoluhráči v útoku Neymar a Kylian Mbappé.[65] Ve 13. kole na půdě Monaka vstřelil hattrick při výhře 4:0 a navýšil náskok pařížského klubu na své pronásledovatele na 13 bodů.[66] V prosinci odehrál utkání ligového poháru Coupe de la Ligue proti druholigovému týmu z Orléans a gólově se prosadil při výhře 2:1, čímž pomohl k postupu do čtvrtfinále. V součtu 15. gól v ligovém poháru znamenal zlomení rekordu, který do toho dne držel někdejší útočník PSG Pauleta.[67]

Během 21. kola Ligue 1 se dne 19. ledna urodila historická výhra Pařížanů 9:0 nad Guingampem. Cavani se předvedl hattrickem během 16 minut ve druhém poločase. Pařížský klub udržel ligovou neporazitelnost a i náskok 13 bodů na druhé Lille.[68] V únoru se Cavani postavil celku Villefranche v rámci třetího kola druhého francouzského poháru Coupe de France. Ačkoliv třetiligového soupeře trápili možné sestupové starosti, dokázali jeho hráči dotáhnout zápas do prodloužení. V tom však „zaúřadoval“ Cavani a byl u dvou gólových akcí svého mužstva a v 119. minutě sám pojistil vedení na 3:0.[69] Několik dní nato se Cavani uvedl gólem z penalty proti Bordeaux, do druhého poločasu už však kvůli zranění šlachy nezasáhl. Pařížanům tak nebyl k dispozici v osmifinále Ligy mistrů proti Manchesteru United.[70]

Pařížané se přes osmifinále nepřehoupli a byli vyřazeni. Cavani se na hřiště vrátil 17. dubna v utkání proti Monaku a odehrál 17 minut. Poslední domácí utkání sezóny proti Dijonu se jedním gólem zapsal mezi střelce a pomohl k výhře 4:0, Pařížané však už měli titul beztak jistý.[71]

Sezóna 2019/20Editovat

Na konci dubna 2020 byla kvůli pandemii covidu-19 předčasně ukončena i francouzská liga a PSG s Cavanim tak získali další mistrovský titul, neboť Pařížané už disponovali náskokem 12 bodů na druhé Marseille.[72] V průběhu června sdělil sportovní ředitel Leonardo médiím, že Cavani i Thiago Silva skončí své angažmá v Paříži po dohrání Ligy mistrů v srpnu.[73] Cavani se stal vítězem francouzského Ligového poháru Coupe de la Ligue 31. července 2020 aniž by v utkání nastoupil, poté co Pařížané ve finále porazili Lyon v penaltovém rozstřelu 6:5. Jelikož finále mělo být odehráno na jaře, tedy v době kdy Cavani v pařížském klubu působil, náleží mu tato trofej navzdory tomu, že v době odehrání odloženého finále již nebyl smluvním hráčem klubu. Mimo jiné šlo o jeho 23. trofej za působení v klubu.[4]

Manchester UnitedEditovat

 
Edinson Cavani v zápase Premier League proti Aston Ville (25. září 2021)

Volným hráčem přestal být 5. října 2020, kdy se na jeden rok upsal anglickému Manchesteru United.[74] United mu umožnily obléknout dres s prestižním číslem 7, v minulosti nošené klubovými legendami jako George Best, Bryan Robson, Eric Cantona, David Beckham nebo Cristiano Ronaldo.[75] Debutoval v domácím zápase Premier League 24. října, zprvu pozoroval zápas z lavičky mezi náhradníky. Trenér Ole Gunnar Solskjær jej vyslal na hřiště po hodině hry, avšak střetnutí s Chelsea gól nepřineslo.[76] V anglické lize se poprvé střelecky prosadil 7. listopadu při venkovní výhře 3:1 s Evertonem.[77] Na půdě Southamptonu 29. listopadu prohrávalo United před druhým poločasem 0:2, také díky dvěma gólům Cavaniho otočilo nepříznivý výsledek ve výhru 3:2.[78]

Při demolici Southamptonu 2. února 2021 rekordním výsledkem 9:0 vstřelil čtvrtý gól tohoto střetnutí, které nabídlo srovnání nejvyšší výhry od zahájení Premier League v raných 90. letech.[79] Během prvního semifinálového zápasu Evropské ligy 29. dubna proti AS Řím se dvěma góly podílel na domácí výhře 6:2, na kterou v odvetě 6. května při prohře 2:3 navázal dalšími dvěma góly.[80][81] Cavaniho výkony korunované góly proti AS Řím i předtím proti Granadě a též ty na ostrovní scéně proti Burnley a Tottenhamu (v obou případech výhra 3:1) ocenili kluboví fanoušci United v hlasování o nejlepšího hráče za měsíc duben.[82]

10. května bylo oznámeno prodloužení smlouvy na další rok.[83] V domácím zápase ligy s Fulhamem 18. května se představil publiku na Old Trafford, které se vrátilo do tribun po pandemii covidu-19. Cavani proti Fulhamu otevřel skóre lobem z téměř 40 metrů, soupeř ale později vyrovnal na 1:1.[84] Jeho dalekosáhlý lob se dočkal ceny pro ligový gól měsíce května.[85] Počet gólů v rámci Premier League dosáhl na konečných 10.[86] Podvanácté v kariéře zaznamenal v ligové soutěži dvojciferné číslo.[87]

V Gdaňsku si 26. května zahrál finále Evropské ligy proti Villarrealu, ve kterém též vstřelil úvodní gól. Španělský soupeř srovnal na 1:1, držel se v prodloužení a došlo na penaltový rozstřel. V něm Cavani svoji penaltu proměnil, přesto United prohrálo.[88] Šest gólů z něho učinilo nejlepšího střelce anglického mužstva v soutěži a i proto byl jmenován do nejlepší sestavy sezóny Evropské ligy, která čítala dalších 22 jmen.[89]

Reprezentační kariéraEditovat

 
Edinson Cavani (2011)

Cavani byl členem některých mládežnických výběrů Uruguaye včetně olympijské reprezentace do 23 let.
Zúčastnil se Mistrovství světa do 20 let 2007 v Kanadě, kde jeho tým vypadl v osmifinále po prohře 1:2 v prodloužení s USA. Mezi jeho spoluhráči byli např. Luis Suárez, Martín Cáceres a další.[90]

6. února 2008 debutoval v A-mužstvu Uruguaye v přátelském zápase proti Kolumbii a hned vstřelil jeden gól svého celku, střetnutí skončilo remízou 2:2.[91] 8. října 2010 zaznamenal hattrick v přátelském utkání proti Indonésii, jihoamerické mužstvo porazilo svého asijského soupeře drtivým skóre 7:1. Mimo něj se třikrát střelecky prosadil i jeho spoluhráč Luis Suárez.[92] 13. listopadu 2013 vstřelil gól v mezikontinenální baráži na MS 2014 proti domácímu Jordánsku, v nastaveném čase pečetil výsledek na konečných 5:0 pro svůj tým.[93]

V kvalifikačním zápase o mistrovství světa 2022 v Kataru 2. února 2022 vstřelil třetí gól Uruguaye do sítě Venezuely při domácí výhře 4:1.[94]

Účast Edinsona Cavaniho na fotbalových turnajích:

Reprezentační gólyEditovat

Góly Edinsona Cavaniho za A-mužstvo Uruguaye

  Datum Stadion Soupeř Skóre (min.)[p. 1] Výsledek Soutěž
010 6. 2. 2008 Estadio Centenario, Montevideo, Uruguay Kolumbie 01:2 00(78.)   2:2   přátelský zápas [91]
02 3. 3. 2010 AFG Arena, St. Gallen, Švýcarsko Švýcarsko 01:3 00(87.)   1:3   přátelský zápas [99]
03 10. 7. 2010 Nelson Mandela Bay Stadium, Port Elizabeth, Jihoafrická republika Německo 01:1 00(28.)   2:3   MS 2010 [95]
04 11. 8. 2010 Estádio do Restelo, Lisabon, Portugalsko Angola 00:1 00(84.)   0:2   přátelský zápas [100]
05 8. 10. 2010 Gelora Bung Karno Stadion, Jakarta, Indonésie Indonésie 01:1 00(34.)   1:7   přátelský zápas [92]
06 8. 10. 2010 Gelora Bung Karno Stadion, Jakarta, Indonésie Indonésie 01:6 00(79.)   1:7   přátelský zápas [92]
07 8. 10. 2010 Gelora Bung Karno Stadion, Jakarta, Indonésie Indonésie 01:7 00(83.)   1:7   přátelský zápas [92]
08 12. 10. 2010 武汉体育中心体育场, Wu-chan, Čína Čína 00:2 00(77.)   0:4   přátelský zápas [101]
09 29. 3. 2011 Stadion Aviva, Dublin, Irsko Irsko 01:2 00(22.)   2:3   přátelský zápas [102]
10 7. 10. 2011 Estadio Centenario, Montevideo, Uruguay Bolívie 03:1 00(28.)   4:2   kvalifikace na MS 2014 [103]
11 29. 2. 2012 Bukurešť, Rumunsko Rumunsko 00:1 000(2.)   1:1   přátelský zápas [104]
12 11. 9. 2012 Estadio Centenario, Montevideo, Uruguay Ekvádor 01:1 00(67.)   1:1   kvalifikace na MS 2014 [105]
13 14. 11. 2012 PGE Arena, Gdaňsk, Polsko Polsko 00:2 00(34.)   1:3   přátelský zápas [106]
14 11. 6. 2013 Polideportivo Cachamay, Puerto Ordaz, Venezuela Venezuela 00:1 00(28.)   0:1   kvalifikace na MS 2014 [107]
15 26. 6. 2013 Mineirão, Belo Horizonte, Brazílie Brazílie 01:1 00(48.)   2:1   Konfederační pohár 2013 [108]
16 30. 6. 2013 Itaipava Arena Fonte Nova, Salvador, Brazílie Itálie 01:1 00(58.)
  2:2  
2:3 pen.
Konfederační pohár 2013[97]
17 02:2 00(78.)
18 10. 9. 2013 Estadio Centenario, Montevideo, Uruguay Kolumbie 01:0 00(77.)   2:0   kvalifikace na MS 2014 [109]
19 15. 10. 2013 Estadio Centenario, Montevideo, Uruguay Argentina 03:2 00(49.)   3:2   kvalifikace na MS 2014 [110]
20 13. 11. 2013 Amman International Stadium, Ammán, Jordánsko Jordánsko 00:5 0(90+2.)   0:5   baráž na MS 2014 [93]
21 4. 6. 2014 Estadio Centenario, Montevideo, Uruguay Slovinsko 01:0 00(49.)   2:0   přátelský zápas [111]
22 14. 6. 2014 Estádio Castelão, Fortaleza, Brazílie Kostarika 01:0 00(24.)   1:3   MS 2014 [112]
23 5. 9. 2014 Sapporo Dome, Sapporo, Japonsko Japonsko 00:1 00(34.)   0:2   přátelský zápas [113]
24 13. 11. 2014 Estadio Centenario, Montevideo, Uruguay Kostarika 03:2 00(67.)   3:3  
006:7 pen.
přátelský zápas [114]
Platí k 1. 1. 2015

ÚspěchyEditovat

KlubovéEditovat

Danubio
SSC Neapol
Paris Saint-Germain

ReprezentačníEditovat

Uruguayská reprezentace

IndividuálníEditovat

  • 1× nejlepší střelec Serie A2012/13 (29 gólů)[36]
  • 2× nejlepší střelec Ligue 1 – 2016/17 (35 gólů), 2017/18 (28 gólů)[57]
  • Tým roku Serie A – 2010/11,[115] 2011/12,[116] 2012/13[117]
  • Tým roku Ligue 1 podle UNFP – 2013/14,[118] 2016/17,[119] 2017/18[120]
  • Hráč roku Ligue 1 podle UNFP – 2016/17[57]
  • Hráč měsíce Ligue 1 podle UNFP – září 2016, říjen 2016[52]
  • 1× nejlepší střelec Coppa Italia – 2011/12 (5 gólů)[25]
  • 1× nejlepší střelec Coupe de France – 2014/15 (4 góly)
  • 3× nejlepší střelec Coupe de la Ligue – 2013/14 (4 góly), 2014/15 (3 góly), 2016/17 (4 góly)
  • 1× nejlepší střelec Coppa Italia – 2011/12 (5 gólů)
  • Nejlepší jedenáctka podle ESM – 2016/17[121]
  • Sestava sezóny Evropské ligy UEFA – 2020/21[89]
  • Gól měsíce Ligue 1 – srpen 2014[zdroj?]
  • Gól měsíce Premier League – květen 2021
  • klubový hráč měsíce Manchesteru United podle fanoušků – duben 2021[82]
  • nejlepší střelec jihoamerické kvalifikace na mistrovství světa2018 (10 gólů)[96]

Osobní životEditovat

Jeho polorodý bratr Wálter Guglielmone (* 1978) byl fotbalista a dvojnásobný reprezentant Uruguaye, který hrál v několika klubech po celém světě včetně Francie, Mexika a Číny. Rovněž jeho strýc Damián Gómez (* 1994) byl fotbalista.[2]

OdkazyEditovat

PoznámkyEditovat

  1. Během zápasu Edinson Cavani vstřelil gól (v tabulce je zvýrazněn) v poznačené minutě utkání a stanovil toto průběžné skóre.

ReferenceEditovat

  1. a b c Edinson Roberto CAVANI GOMEZ [online]. sscnapoli.it [cit. 2022-01-06]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2012-08-29. (anglicky) 
  2. a b Edinson Cavani. Transfermarkt [online]. [cit. 2022-01-06]. Dostupné online. (anglicky) 
  3. a b MOLINARO, John F. Edinson Cavani: South America's best-kept secret. cbc.ca [online]. CBC Sports, 2007-09-05 [cit. 2022-01-06]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2007-07-03. (anglicky) 
  4. a b Cavani consiguió su título 23 con Paris Saint-Germain. elobservador.com.uy [online]. 2020-07-31 [cit. 2020-08-02]. Dostupné online. (španělsky) 
  5. Messi? Falcao? Don't forget Napoli's Edinson Cavani, Bleacher Report (anglicky)
  6. Tactical Formation [online]. [cit. 2007-03-14]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2007-10-11. (anglicky) 
  7. Ag.Cavani: "Contratto? C´è stato adeguamento. Mediagol.it [online]. 2010-04-29 [cit. 2010-05-05]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2010-05-03. (italsky) 
  8. a b BANDINI, Nicky. Frantic Sunday sees Edinson Cavani fire again to flatten Juventus. The Guardian [online]. 2011-01-10 [cit. 2022-01-06]. Dostupné online. (anglicky) 
  9. HAMSIK, LAVEZZI AND CAVANI: THE THREE TENORS THAT MADE NAPOLI SING. Sphinx Football [online]. 2020-03-23 [cit. 2022-01-05]. Dostupné online. (anglicky) 
  10. SCHIRRU, Francesco. Napoli-Elfsborg 1-0: Super Pocho Lavezzi regala la prima gioia stagionale al pubblico partenopeo. Goal.com [online]. 2010-08-19 [cit. 2022-01-06]. Dostupné online. (italsky) 
  11. TAORMINA, Pino. Festival Cavani, il Napoli vola in Europa – Doppietta del Matador: Elfsborg senza scampo. IlMattino.it [online]. 2010-08-26 [cit. 2022-01-06]. Dostupné online. (italsky) 
  12. La Lazio parte col piede sbagliato – Milan scintillante, Juventus a terra. IlGazzettino.it [online]. 2010-08-29 [cit. 2022-01-06]. Dostupné online. (italsky) 
  13. SSC Napoli 2:2 AS Bari. Transfermarkt [online]. [cit. 2022-01-06]. Dostupné online. 
  14. Cavani trifft dreifach für Napoli. UEFA [online]. 2011-01-30 [cit. 2022-01-06]. Dostupné online. (německy) 
  15. ANKERS, George. Manchester City vs Napoli – report. Goal.com [online]. 2011-09-14 [cit. 2022-01-06]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2014-03-08. (anglicky) 
  16. MITCHELL, Jonathan. Napoli vs AC Milan – report. Goal.com [online]. 2011-09-18 [cit. 2022-01-06]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2014-03-08. (anglicky) 
  17. Juventus heap misery on Inter and stay top. Times of Malta [online]. 2011-10-30 [cit. 2022-01-06]. Dostupné online. (anglicky) 
  18. HIGGINSON, Marc. Napoli 2 - 1 Man City. BBC Sport [online]. 2011-11-22 [cit. 2022-01-06]. Dostupné online. (anglicky) 
  19. HENSON, Mike. Napoli 3-1 Chelsea. BBC Sport [online]. 2012-02-21 [cit. 2022-01-06]. Dostupné online. (anglicky) 
  20. MCNULTY, Phil. Chelsea 4-1 Napoli aet (agg 5-4). BBC Sport [online]. 2012-03-14 [cit. 2022-01-06]. Dostupné online. (anglicky) 
  21. Napoli ease past Novara. Eurosport [online]. 2012-04-21 [cit. 2022-01-06]. Dostupné online. (anglicky) 
  22. Serie A Top scorers - Italy 2011/2012. topscorersfootball.com [online]. [cit. 2022-01-06]. Dostupné online. (anglicky) 
  23. ROBSON, William. In demand striker Edinson Cavani 'doesn't want to move' say Napoli. The Independent [online]. 2012-06-27 [cit. 2022-01-06]. Dostupné online. (anglicky) 
  24. Juventus – Napoli 0:2 Archivováno 3. 9. 2014 na Wayback Machine, Stagione 2011–12, legaseriea.it (italsky)
  25. a b c KOTSEV, Vasil. Juventus 0-2 Napoli: Cavani and Hamsik clinch Coppa Italia and dash double dreams of Turin giants. Goal.com [online]. 2012-05-22 [cit. 2022-01-06]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2012-05-22. (anglicky) 
  26. Dnipro – Napoli 3:1 UEFA.com, cit. 23. 2. 2012 (anglicky)
  27. Napoli – Dnipro 4:2 UEFA.com, cit. 23. 2. 2012 (anglicky)
  28. AIK – Napoli 1:2 UEFA.com, cit. 23. 2. 2012 (anglicky)
  29. Napoli – PSV 1:3 UEFA.com, cit. 23. 2. 2012 (anglicky)
  30. Neapol - Plzeň 0:3. iDNES.cz [online]. 2013-02-15 [cit. 2013-02-15]. Dostupné online. 
  31. Plzeň - Neapol 2:0, domácí fotbalisté ozdobili postup dalšími góly. iDNES.cz [online]. 2013-02-21 [cit. 2013-02-21]. Dostupné online. 
  32. Neapol ukončila své trápení, na Juventus přesto ztrácí devět bodů [online]. iDNES.cz, 2013-03-16 [cit. 2013-03-16]. Dostupné online. 
  33. Hamšík nepremenil penaltu, ale Neapol z Turína s plným ziskom [online]. Profutbal.sk, 2013-03-31 [cit. 2013-03-31]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-08-17. 
  34. Juventus vyhrál šlágr díky penaltě a je krok od obhajoby titulu [online]. iDNES.cz, 2013-04-20 [cit. 2013-04-22]. Dostupné online. 
  35. Cavani hat-trick sees off Internazionale. Eurosport [online]. 2013-05-06 [cit. 2022-01-06]. Dostupné online. (anglicky) 
  36. a b AC Milán vyděsil své fandy, Ligu mistrů uhájil v posledních minutách [online]. iDNES.cz, 2013-05-19 [cit. 2013-05-20]. Dostupné online. 
  37. Vidal best midfielder, Cavani best attacker - Serie A awards for 2012-13. Goal.com [online]. 2013-05-20 [cit. 2022-01-06]. Dostupné online. (anglicky) 
  38. Rafael Benítez chce udržať Edinsona Cavaniho v Neapole Archivováno 4. 3. 2016 na Wayback Machine, Profutbal.sk, cit. 26. 6. 2013 (slovensky)
  39. Cavani's final blow to City and Chelsea as £55m star has medical ahead of PSG move, Daily Mail, cit. 15. 7. 2013 (anglicky)
  40. Spečatené: Cavani hráčom PSG za 64 miliónov eur Archivováno 16. 8. 2013 na Wayback Machine, Profutbal.sk, citováno 16. 7. 2013 (slovensky)
  41. Paríž SG v úvode ligy remizoval v Montpellieri, Cavani hral 20 minút, SME.sk, citováno 10. 8. 2013 (slovensky)
  42. Laurent Blanc priznáva: Mali sme mať na konte viac bodov (video) Archivováno 29. 10. 2013 na Wayback Machine, Profutbal.sk, citováno 18. 8. 2013 (slovensky)
  43. Real Madrid si poradil s Juventusem, Ibrahimovic se blýskl čtyřmi góly, iDNES.cz, citováno 24. 10. 2013
  44. V Istanbulu se duel Ligy mistrů nedohrál, Anderlecht měl tři vyloučené, iDNES.cz, citováno 11. 12. 2013
  45. PSG sa stal víťazom Ligového pohára vo Francúzsku Archivováno 21. 4. 2014 na Wayback Machine, SME.sk, citováno 20. 4. 2014 (slovensky)
  46. Archivovaná kopie. sport.sme.sk [online]. [cit. 2014-04-20]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2014-04-21. 
  47. Paris Saint-Germain’s Edinson Cavani ensures Lyon loss in Champions Trophy. The Guardian [online]. 2015-08-01 [cit. 2022-01-07]. Dostupné online. (anglicky) 
  48. Edinson Cavani scores twice but PSG can only draw with Bordeaux. The Guardian [online]. 2015-09-11 [cit. 2022-01-07]. Dostupné online. (anglicky) 
  49. Marseille 2–4 Paris Saint Germain. BBC Sport [online]. 2016-05-21 [cit. 2022-01-07]. Dostupné online. (anglicky) 
  50. BURKE, Chris. Sánchez strike ensures Arsenal deny Paris. UEFA [online]. 2016-09-13 [cit. 2022-01-05]. Dostupné online. (anglicky) 
  51. Cavani to the four as PSG cane Cae. Ligue1.com [online]. 2016-09-16, rev. 2020-04-18 [cit. 2022-01-05]. Dostupné online. (anglicky) 
  52. a b Palmarès. UNFP [online]. [cit. 2022-01-05]. Dostupné online. (francouzsky) 
  53. Cavani: 100 not out. Ligue1.com [online]. 2016-12-01, rev. 2020-04-24 [cit. 2022-01-05]. Dostupné online. (anglicky) 
  54. ROSE, Gary. Paris St-Germain 4-0 Barcelona. BBC Sport [online]. 2017-04-14 [cit. 2022-01-07]. Dostupné online. (anglicky) 
  55. Historický obrat. Barcelona nastřílela PSG 6 gólů a postupuje do čtvrtfinále Ligy mistrů. iROZHLAS [online]. Český rozhlas, 2017-03-08 [cit. 2022-01-07]. Dostupné online. 
  56. COERTS, Stefan. Monaco 1 Paris Saint-Germain 4: Di Maria, Draxler and Cavani shine to deliver Coupe de la Ligue glory. Goal.com [online]. 2017-04-02 [cit. 2022-01-05]. Dostupné online. (anglicky) 
  57. a b c Cavani and Mbappe win top Ligue 1 awards. ESPN [online]. 2017-05-15 [cit. 2022-01-05]. Dostupné online. (anglicky) 
  58. Match in Photos: PSG Win Coupe de France Thanks to Late Own Goal. PSGtalk.com [online]. 2017-05-28 [cit. 2022-01-07]. Dostupné online. (anglicky) 
  59. a b Neymar-Mbappe-Cavani: The most expensive attack in history. Marca [online]. 2017-08-28 [cit. 2020-08-03]. Dostupné online. (anglicky) 
  60. Cavani nets PSG's opener with Neymar looking on. Goal.com [online]. 2017-08-05 [cit. 2020-08-05]. Dostupné online. (anglicky) 
  61. Fotbalisté PSG smetli Mety 5:1, dvakrát se trefil Cavani. Aktuálně [online]. 2017-09-08 [cit. 2020-08-05]. Dostupné online. 
  62. Ani za milion eur! Cavani zkrátka Neymara penalty kopat nenechá. iDNES.cz [online]. 2017-09-25 [cit. 2020-08-05]. Dostupné online. 
  63. a b Cavani becomes PSG's all-time leading goal scorer. Eurosport [online]. 2018-01-27 [cit. 2020-08-03]. Dostupné online. (anglicky) 
  64. BEGLEY, Emlyn. Les Herbiers 0-2 Paris Saint Germain. BBC [online]. 2018-05-08 [cit. 2020-08-05]. Dostupné online. (anglicky) 
  65. Paris Saint Germain 3-1 Angers. BBC [online]. 2018-08-25 [cit. 2020-07-31]. Dostupné online. (anglicky) 
  66. Monaco 0-4 Paris Saint-Germain. BBC [online]. 2018-11-11 [cit. 2020-07-31]. Dostupné online. (anglicky) 
  67. Football: Cavani ties League Cup goals record as PSG advance. channelnewsasia.com [online]. 2018-12-09 [cit. 2020-08-01]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2020-07-30. (anglicky) 
  68. Jiná liga. PSG nasázelo Guingampu devět gólů, Mbappé a Cavani si zapsali hattrick. Aktálně.cz [online]. 2019-01-19 [cit. 2020-08-01]. Dostupné online. 
  69. Villefranche 0-3 PSG (AET): Draxler & Cavani send PSG to Coupe de France last 8. m.allfootballapp.com [online]. 2019-02-07 [cit. 2020-08-01]. Dostupné online. (anglicky) 
  70. BACON, Jake. Edinson Cavani: Why Paris Saint-Germain star is out of Champions League first leg against Manchester United and could miss return game too. talkSPORT [online]. 2019-02-12 [cit. 2020-08-01]. Dostupné online. (anglicky) 
  71. SMYTH, Andrew. Edinson Cavani has no plans on leaving PSG. ronaldo.com [online]. 2019-05-19 [cit. 2020-08-03]. Dostupné online. (anglicky) 
  72. PSG awarded Ligue 1 title and two teams are relegated after season is scrapped. The Guardian [online]. 2020-04-30 [cit. 2020-08-02]. Dostupné online. (anglicky) 
  73. PSG's Leonardo on Edinson Cavani, Thiago Silva: 'Coming to an end'. ESPN [online]. 2020-06-13 [cit. 2020-08-02]. Dostupné online. (anglicky) 
  74. Edinson Cavani: Man Utd sign ex-PSG striker on free transfer. BBC Sport [online]. 2020-10-05 [cit. 2022-01-05]. Dostupné online. (anglicky) 
  75. Revealed: Cavani's United shirt number. ManUtd.com [online]. 2020-10-06 [cit. 2022-01-05]. Dostupné online. (anglicky) 
  76. STONE, Simon. Manchester United 0–0 Chelsea: Hosts still searching for first home win this season. BBC Sport [online]. 2020-10-24 [cit. 2022-01-05]. Dostupné online. (anglicky) 
  77. MAGOWAN, Alistair. Everton 1–3 Manchester United. BBC Sport [online]. 2020-11-07 [cit. 2022-01-05]. Dostupné online. (anglicky) 
  78. Southampton 2-3 Man Utd: Edinson Cavani scores twice in comeback win for United. Sky Sports [online]. 2020-11-29 [cit. 2022-01-05]. Dostupné online. (anglicky) 
  79. STONE, Simon. Manchester United 9-0 Southampton: Man Utd thrash nine-man Saints. BBC Sport [online]. 2021-02-03 [cit. 2022-01-05]. Dostupné online. (anglicky) 
  80. STONE, Simon. Manchester United 6-2 Roma: United win eight-goal thriller in Europa League semi-final. BBC Sport [online]. 2021-04-29 [cit. 2022-01-05]. Dostupné online. (anglicky) 
  81. STONE, Simon. Roma 3-2 Man Utd (5-8 on aggregate): Solskjaer's side through to Europa League final. BBC Sport [online]. 2021-05-06 [cit. 2022-01-05]. Dostupné online. (anglicky) 
  82. a b Edinson Cavani wins Man Utd Player of the Month award for April 2021. ManUtd.com [online]. 2021-05-02 [cit. 2022-01-05]. Dostupné online. (anglicky) 
  83. United extend Cavani's contract. ManUtd.com [online]. 2021-05-10 [cit. 2022-01-05]. Dostupné online. (anglicky) 
  84. STONE, Simon. Cavani scores stunner in Man Utd draw. BBC Sport [online]. 2021-05-19 [cit. 2022-01-05]. Dostupné online. (anglicky) 
  85. Cavani wins Premier League Goal of the Month for May. ManUtd.com [online]. 2021-05-29 [cit. 2022-01-05]. Dostupné online. (anglicky) 
  86. Edinson Cavani Stats. FBREF.com [online]. [cit. 2022-01-05]. Dostupné online. (anglicky) 
  87. Seven eye-catching Edinson Cavani stats after stunning goal for Man Utd. PlanetFootball.com [online]. 2021-05-18 [cit. 2022-01-05]. Dostupné online. (anglicky) 
  88. Villarreal 1-1 Manchester United (aet, 11-10 pens): Spanish side win Europa League in marathon shoot-out. UEFA [online]. 2021-05-26 [cit. 2022-01-05]. Dostupné online. (anglicky) 
  89. a b UEFA Europa League Squad of the Season 2020/21. UEFA.com [online]. UEFA, 2021-05-28 [cit. 2022-01-04]. Dostupné online. (anglicky) 
  90. USA – URU 2:1 a.e.t., FIFA.com, citováno 24. 12. 2014 (anglicky)
  91. a b Footballdatabase.eu: Uruguay – Colombia 2:2 (anglicky)
  92. a b c d Footballdatabase.eu: Indonesia – Uruguay 1:7 (anglicky)
  93. a b Footballdatabase.eu: Jordan - Uruguay 0:5 (anglicky)
  94. LEWIS, Ollie. Uruguay 4-1 Venezuela: Tottenham new boy Rodrigo Bentancur scores inside the FIRST minute while Edinson Cavani and Luis Suarez find the net in comfortable World Cup qualifying win. Daily Mail [online]. 2022-02-02 [cit. 2022-02-03]. Dostupné online. (anglicky) 
  95. a b Footballdatabase.eu: Uruguay - Germany 2:3 (anglicky)
  96. a b c d e f g h i j k Edinson Cavani – Titles & achievements. Transfermarkt [online]. [cit. 2020-08-11]. Dostupné online. (anglicky) 
  97. a b Uruguay - Italy 2:2 a.e.t., 2:3 PSO, Footballdatabase.eu (anglicky)
  98. 2014 FIFA World Cup Brazil ™ – List of Players Archivováno 25. 6. 2014 na Wayback Machine, FIFA.com, citováno 15. 6. 2014 (anglicky)
  99. Footballdatabase.eu: Switzerland - Uruguay 1:3 (anglicky)
  100. Footballdatabase.eu: Angola - Uruguay 0:2 (anglicky)
  101. Footballdatabase.eu: China - Uruguay 0:4 (anglicky)
  102. Footballdatabase.eu: Rep. of Ireland - Uruguay 2:3 (anglicky)
  103. Footballdatabase.eu: Uruguay - Bolivia 4:2 (anglicky)
  104. Footballdatabase.eu: Romania - Uruguay 1:1 (anglicky)
  105. Footballdatabase.eu: Uruguay - Ecuador 1:1 (anglicky)
  106. Footballdatabase.eu: Poland - Uruguay 1:3 (anglicky)
  107. Footballdatabase.eu: Venezuela - Uruguay 0:1 (anglicky)
  108. Footballdatabase.eu: Brazil - Uruguay 2:1 (anglicky)
  109. Footballdatabase.eu: Uruguay - Colombia 2:0 (anglicky)
  110. Footballdatabase.eu: Uruguay - Argentina 3:2 (anglicky)
  111. Footballdatabase.eu: Uruguay - Slovenia 2:0 (anglicky)
  112. Footballdatabase.eu: Uruguay - Costa Rica 1:3 (WC 2014) (anglicky)
  113. Footballdatabase.eu: Japan - Uruguay 0:2 (anglicky)
  114. URU - CRC 3:3, 6:7 PSO, footballdatabase.eu (anglicky)
  115. GRAN GALA’ AIC 2011/ Ibra miglior giocatore, El Shaarawy giovane della B, ecco tutti i vincitori. IlSussidiario.net [online]. 2012-01-24 [cit. 2021-12-29]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2020-02-04. (italsky) 
  116. Gala' Aic, Pirlo eletto giocatore 2012. Rai Sport [online]. 2013-01-28 [cit. 2021-12-29]. Dostupné online. (italsky) 
  117. Adriano Boin. Gran Gala Del Calcio 2013 – Winners. forzaitalianfootball.com [online]. 2014-01-27 [cit. 2021-12-29]. Dostupné online. (anglicky) 
  118. Le palmarès complet des trophées UNFP. RMC Sport [online]. 2014-05-11 [cit. 2021-12-30]. Dostupné online. (francouzsky) 
  119. Meilleur joueur : Edinson Cavani (Paris Saint-Germain). Eurosport [online]. 2017-05-15 [cit. 2021-12-30]. Dostupné online. (francouzsky) 
  120. Neymar, Mbappé, Emery, Mandanda : Le palmarès complet des trophées UNFP. Eurosport [online]. 2018-05-13 [cit. 2021-12-30]. Dostupné online. (francouzsky) 
  121. ESM-Top-Elf: Ein einziger Profi des FC Bayern München in Europas Elite. Abendzeitung [online]. 2017-06-12 [cit. 2022-01-28]. Dostupné online. (německy) 

Externí odkazyEditovat