Otevřít hlavní menu

Antonio Di Natale (* 13. října 1977, Neapol, Itálie) je bývalý italský fotbalový útočník a bývalý reprezentant. Hrál za Udinese Calcio, kde si vybudoval pozici klubové legendy. Odmítl dokonce přestoupit z Udine do věhlasnějších klubů (Juventus FC, AC Milan).[1]

Antonio Di Natale
Antonio Di Natale
Antonio Di Natale
Osobní informace
Datum narození 13. října 1977 (42 let)
Místo narození Neapol, Itálie
Výška 170 cm
Přezdívka Toto
Klubové informace
Současný klub Itálie Udinese Calcio
Číslo dresu 10
Pozice útočník
Mládežnické kluby
Itálie Empoli FC
Profesionální kluby
Roky Klub Záp. (góly)
1996–2004
1997–1998
1998
1998–1999
2004–
Itálie Empoli FC
Itálie Iperzola Ponteroncariale
Itálie AS Varese 1910
Itálie FC Esperia Viareggio
Itálie Udinese Calcio
1580(49)
03300(6)
00500(0)
0250(12)
359 (182)
Reprezentace**
Roky Reprezentace Záp. (góly)
2002–2012 Itálie Itálie 0420(11)
Úspěchy
Mistrovství Evropy ve fotbale
Stříbrná medaile ME 2012 Itálie
Další informace

→ Šipka znamená hostování hráče v daném klubu.
* Starty a góly v domácí lize za klub aktuální k : 27. červenec 2013
** Starty a góly za reprezentaci aktuální k 28. červenec 2013

Některá data mohou pocházet z datové položky.

Klubová kariéraEditovat

V dresu Udinese Calcio se stal dvakrát nejlepším kanonýrem italské nejvyšší ligy Serie A, konkrétně v sezónách 2009/10 (29 gólů)[2] a 2010/11 (28 gólů)[3].

Reprezentační kariéraEditovat

V A-mužstvu Itálie debutoval 20. listopadu 2002 v přátelském utkání proti Turecku (remíza 1:1).[4] První gól vstřelil v přátelském zápase s Českou republikou 18. února 2004 v Palermu, přispěl k remíze 2:2.[5]

Euro 2008Editovat

Zúčastnil se Mistrovství Evropy ve fotbale 2008 v Rakousku a Švýcarsku, kde Itálie vypadla ve čtvrtfinále se Španělskem až v penaltovém rozstřelu (po prodloužení byl stav 0:0, na penalty 2:4).[6] Di Natale svůj pokus neproměnil.[1]

Mistrovství světa 2010Editovat

Itálie hrála na Mistrovství světa první utkání v základní skupině F proti jihoamerickému mužstvu Paraguaye, které skončilo remízou 1:1. Di Natale nastoupil na hřiště v 72. minutě.[7] I druhý zápas squadry azzury skončil remízou 1:1, tentokrát proti nováčkovi světového šampionátu Novému Zélandu. Di Natale odehrál celý druhý poločas.[8] V rozhodujícím duelu o postup do osmifinále 24. června 2010 proti Slovensku sice vstřelil jednu branku, ale na bodový zisk to nestačilo, Itálie prohrála 2:3 a skončila na posledním čtvrtém místě základní skupiny F.[9]

Euro 2012Editovat

Di Natale se zúčastnil Mistrovství Evropy ve fotbale 2012 konaného v Polsku a na Ukrajině a nastoupil hned v prvním utkání základní skupiny C 10. června 2012 a zároveň šlágru skupiny proti favoritovi celého šampionátu Španělsku (remíza 1:1). V 57. minutě střídal na hřišti Maria Balotelliho a o tři minuty později skóroval.[10]

 
Antonio Di Natale v modrém dresu Itálie v souboji se španělským obráncem Sergio Ramosem ve finále Eura 2012.

Ve druhém utkání proti Chorvatsku rovněž střídal Balotelliho, tentokrát v 70. minutě, Chorvaté v 72. minutě vyrovnali na konečných 1:1.[11] V utkání proti Irsku (výhra Itálie 2:0) poprvé nastoupil v základní sestavě a hrál do 74. minuty, poté jej střídal Balotelli.[12] Po závěrečném hvizdu běželi hráči zjišťovat výsledek druhého utkání Španělsko-Chorvatsko (Itálie neměla ještě jistý postup ze základní skupiny a její postup závisel na výsledku tohoto druhého utkání).

Ve čtvrtfinále se střetla Itálie s Anglií a přestože měla většinu zápasu převahu, nedokázali se její hráči střelecky prosadit a utkání dospělo po prodloužení a výsledku 0:0 do penaltového rozstřelu. V tomto utkání Antonio nenastoupil, Itálie nakonec penaltový rozstřel zvládla poměrem 4:2 a postoupila do semifinále Mistrovství Evropy.[13] V semifinále turnaje s Německem opět střídal v 70. minutě Balotelliho, který svými dvěma góly zajistil vítězství 2:1 a postup Itálie do finále.[14] Ve finále Mistrovství Evropy ve fotbale 2012 odehrál proti Španělsku pouze druhý poločas, střelecky se ale neprosadil a jeho tým prohrál 0:4.[15] Získal však stříbrnou medaili.

 
Antonio Di Natale v dresu Udine

OdkazyEditovat