Budoucnost (družstvo)

družstvo

Družstvo „Budoucnost", plným názvem Ústřední konsumní a úsporné družstvo „Budoucnost", z.s.s.r.o. v Moravské Ostravě bylo založeno v roce 1919 ve Vítkovicích, na Kaplance, dnes ulice Obránců míru.[1] Po roce 1934 bylo sídlo zapsáno na ulici Cihelní 14 v Moravské Ostravě (GPS: 49.838371, 18.276876).[pozn. 1][2][3]

Ústřední konsumní a úsporné družstvo „Budoucnost" v Mor. Ostravě, z.s.s.r.o.
Základní údaje
Právní forma družstvo
Datum založení 10. října 1919
Datum zániku existuje
Zakladatel sloučením čtyř konsumních spolků
Sídlo Ostrava, Československá republika
Adresa sídla 1919: Kaplanka (dnes ulice Obránců míru), Vítkovice, Politický okres Moravská Ostrava, Morava Česko
1948: Cihelní 14, Moravská Ostrava, Moravskoslezský kraj
2005: Petra Křičky 2863/17a, Moravská Ostrava, Moravskoslezský kraj
Souřadnice sídla
Počet poboček 1919: 25 prodejen
1938: 345 prodejen
2019: 7 prodejen
Charakteristika firmy
Obrat 1920: 125 959 168 Kč na 146 prodejnách
1938: 163 489 841 Kč na 345, resp. 192 prodejnách
1948: 1 319 065 951 Kč na 550 prodejnách
2017: 43 373 000 Kč na 7 prodejnách
Základní kapitál 1920: 2 161 130 Kč
1938: 13 869 799 Kč
1948: 57 124 677 Kč
2005: 500 000 Kč
Mateřská společnost nebyla
Majitelé členové družstva
1919: 7 612 členů družstva
1938: 60 000 členů družstva
1948: 140 523 členů družstva
2002: 588 členů družstva
Identifikátory
Oficiální web www.budoucnost-ostrava.cz/
IČO 00032352 (do OR zapsáno 17. dubna 1992)
Některá data mohou pocházet z datové položky.

HistorieEditovat

Zástupci družstvaEditovat

Čerpáno z: Třicet let naší družstevní práce pro pracující lid Ostravska 1919–1949.[4]

Před rokem 1949Editovat

  • Jan Dostál, před rokem 1904 pracoval jako skladník v lokálních družstvech a konzumech, po roce 1904 měl malý obchod v Kunčičkách, do roku 1934 ředitel družstva[5]
  • Vitém Bräuner, ředitel družstva po Janu Dostálovi
  • Vladislav Kornia, ředitel družstva
  • Josef Cinger, vrchní účetní
  • Bohumil Slavík, prokurista
  • Františka Grünerová, členka dozorčí rady

Po roce 1949Editovat

  • Josef Ploskonka, předseda představenstva
  • František Šomek, předseda KDR a ředitel družstva
  • Bohuslav Kulendík, vedoucí plánování a investic
  • Antonín Jonáš, člen dozorčí rady prodejny č. 8, Hrabůvka
  • Edmund Malek, člen dozorčí rady prodejny č. 93, Metylovice
  • Marie Kostřová, členka ústřední dozorčí rady

1919–1938Editovat

Založení družstva „Budoucnost" předcházela konference čtyř konsumních spolků, která se uskutečnila dne 9. února 1919 v hotelu Quittner v Moravské Ostravě (GPS: 49.838564, 18.284800), kde se čtyři družstva z obcí: Vítkovice, Přívoz, Malé Kunčice a Horní Datyně dohodla o tzv. „splynutí".[pozn. 2][6] Dne 2. června 1919 padlo usnesení o spojení. Na valné hromadě dne 10. srpna 1919, která se konala v sále „na Kaplance" došlo k vytvoření družstva „Budoucnost". V důsledku poválečných událostí, zejména vlivem ruské revoluce, zrušila ředitelská konference uhelných dolů dne 10. září 1919 závodní konzumy a zásobování přeneseno na družstvo „Budoucnost", které při svém založení mělo 25 prodejen a 7.612 členů.[2][4]

Samotné družstvo pak vzniklo dne 10. října 1919. Jeho vznik se opřel o zákon ze dne 9. dubna 1873, číslo 70 ř.. Družstvo mělo obchodní název, který byl psán ve třech jazycích:

  • česky: Ústřední konsumní a úsporné družstvo „Budoucnost" v Moravské Ostravě, zapsané společenstvo s obmezeným ručením,
  • německy: Zentral - Konsum - und Spargenossenschaft „Budoucnost" in Moravská Ostrava,registrierte Genossenschaft mit beschränkter Haftung,
  • polsky: Centralne spożywcze i oszczędnościowe stowarzyszenie „Budoucnost" w Moravské Ostravě, zaregistrowane stowarzyszenie z ograniczona poreka.

Předmětem podnikáni bylo: zajišťování potravin, oděvů, domácích potřeb a zboží různého druhu; koupě, výroba, zpracování a prodej výše uvedeného členům družstva, např. také mlynářskou, pekařskou, uzenářskou, řeznickou, výrobou a produkci ovocných vin a šťáv, uzením slaniny, pražením kávy a podobně. Přijímáním a úročení členských vkladů členů družstva, výstavba domů pro členy družstva, provozování hostinské a kavárenské živnosti, restaurační činnost (vývařovna pokrmů) ve spolkových prostorách. Prodej nečlenům byl zakázán, resp. nebyl povolen.[7][8]

Podle usnesení ze dne 18. října 1919 bylo družstvo zapsáno u obchodního soudu v Novém Jičíně, ve svazku I., strana 240. Družstvo mělo stanovy, které obsahovaly 16 kapitol, jmenovitě: 1. Jméno, sídlo a předmět podniku; 2. Členství; 3. Závodní podíl; 4. Správa společenstva; 5. Představenstvo; 6. Dozorčí rada; 7. Různá ustanovení; 8. Valná hromada; 9. Závěrka účtů; 10. Rozdělení správního přebytku a úhrada ztráty; 11.  Reservní fond; 12. Úsporný fond; 13. Fond podpůrný; 14. Prodejny společenstva; 15. Rozpuštění společenstva a 16. Způsoby vyhlášek.

Od roku 1919 se družstvo postupně rozvíjelo a získávalo nové členy, připojovalo nové družstva a podniky. V roce 1938 mělo 345 prodejen a 60.000 členů. Ve 30. letech 20. století byl ostravský kraj značně průmyslově provázán, procházel hospodářskou krizí a stagnací. Tato situace ovlivňovala také rozvoj družstva. Díky silné členské základně, dobré organizaci práce a spolupráce s dodavateli bylo družstvo mohutnou distribuční organizaci.[7][9]

Za období tzv. První republiky došlo k rušení závodních (podnikových) konzumů, docházelo k jejich transformaci na spotřební družstva. Rostla síť prodejen a skladů. V tomto období prodělávalo družstevnictví svůj zákonitý vývoj koncentrace: malá družstva se slučovala, vznikala nová, úvěrní, výrobní atd. Spotřební družstva rozšiřovala svou působnost. Družstvo „Budoucnost" patřilo mezi silné hospodářské podniky v ostravském regionu.

Dne 22. září 1920 bylo projednáno s ředitelstvím Vítkovických závodů převzetí čtyř závodních tržnic a s nimi tzv. „Warenhally".[10] Družstvo vedlo boj s nekalou konkurencí, finančním kapitálem a politickou perzekucí. Do roku 1928 se s družstvem sloučilo 45 dalších družstev. Počet zásobovaných osob družstvem, vyjádřen poměrem k celkovému počtu obyvatelstva v kraji, vzrostl z 33.09% v roce 1926, na 51% v roce 1928.

Kapitál družstva rostl a v rukou družstevníků se soustřeďovalo víc a více výrobních prostředků. Družstevní podniky se rozrůstaly. V roce 1922 byla koupena pekárna a mlýn ve Svinově, k již provozovaným pekárnám v Hulvákách a v Dombrové.

 
Pohled na areál družstva „Budoucnost" v roce 1935, (Noviny Pochodeň, 14. června 1935)

V období hospodářské krize v 30. letech 20. století bylo na Ostravsku uskutečněno 492 konkursů a 2 508 vyrovnání. V letech 19301935, resp. rok 1934 byl ukončen poklesem tržby o 4,8 %. Proti roku 1929 počet zaměstnanců na šachtách ostravsko-karvinského revíru klesl o 11 154 osob, tj. téměř o 29% a bylo odpracováno o 5 608 881 směn méně, tj. o 53 %. Příjem horníků se snížil v roce 1933 téměř o čtvrt miliardy (244 547 211 ). Tyto okolnosti se přímo dotýkaly členské základny družstva. Průměrná nezaměstnanost v zásobovaných okresech byla družstvem odhadována na 30%.[11]

Obecně prospěšná činnostEditovat

Družstvo mělo sociální program. Od počátku existence, v době po 1. světové válce, pomohlo zásobovat potravinami členy z řad horníků a hutníků. V následujících 10 letech se družstvo rozvinulo v dodavatele pro dělnické a úřednické domácnosti. V prvních letech existence posílalo nemocné děti členů do mořských lázní (Crikvenica), kde se rehabilitovaly z následků války.Později byla zavedena tzv. úmrtní podpora, která byla rozšířena na případy úmrtí obou manželů.

Výčet pomoci a podpory družstva svým členům:

  • Pozůstalým po členech rodiny bylo vyplácelo pohřebné a pozůstalostní dávky. Vyplácené obnosy dosahovaly výše od 1 000 Kč, až po 150 000 Kč v roční výši za všechny členy družstva.[7]
  • Družstvo podporovalo spořivost svých členů a šetrnost hospodyní také tím, že kromě stanoveni nízkých prodejních cen, při dobré kvalitě zboží, vracela členům vždy koncem roku určitý obnos z každého sta Kč tržby. Takto poskytnuté návratky obnášely za prvních 17 let činnosti družstva 41 853 656,00 .
  • V letech 19301935 podporovalo nezaměstnané členy. Na podporách a mimořádných slevách poskytlo 3 255 317 .
  • Úřadům a veřejnoprávním korporacím sloužilo družstvo jako spolehlivý, bezplatný distribuční kanál při rozdělování potravin nezaměstnaným.
  • Od roku 1921 vydávalo vlastní časopis, s nákladem přes 50 000 výtisků měsíčně. V jednotlivých obcích jsou pořádány výchovné a agitační přednášky, kurzy, schůze, konference, zábavy, přednášky s promítáním filmů. Podle výroční zprávy za rok 1936 navštívilo akce v daném roce celkem 228.456  osob.
  • Během hospodářské krize byl zpomalen růst družstva, poklesla kupní sila členské základny. Vedení družstva se drželo osvědčených rochdalských zásad.[12] Družstvo tak bylo jedním z mála podniků na Ostravsku, které během oné doby nepropustil žádného ze svých zaměstnanců.[2]

MajetekEditovat

K majetku družstva patřilo:

  • administrativní budova a skladiště na ulici Cihelní 14,
  • 136 domů, do kterých umístilo své prodejny,
  • 300 prodejen celkem,
  • členské podíly dosáhly výše 6 500 000 , hodnota jednoho čl. podílu byla 100 ,
  • rezervní fond 5 000 000 ,
  • vložené vklady (úspory členů družstva jako investice) byly výši 12 000 000 , s úročením 6%.[7]

1938–1945Editovat

 
Němci zatýkají české občany v obsazeném pohraničí (1938–1939).

Po „Mnichovu" přišlo družstvo o 78 prodejen v Sudetech (Opavsko a Hlučínsko), 79 na Zaolší (Těšínsko). Počet prodejen na území Ostravska klesl na 192, počet členů pak na 33 896. Do podniku byli dosazováni Němci v čele s komisařem, který postupně odstraňoval původní vedení. Docházelo k soustavnému zatýkání, propouštění a vylučování z družstva. Vedoucí prodejen byli zbaveni svých funkcí, byl nastolena fašistická samovláda.[7]

Vedením družstva byl pověřen nacistický funkcionář, který v družstvu zohledňoval jen své zájmy. Družstvu bylo zcizena část movitého i nemovitého majetku, resp. byla převedena na tzv. „zasloužilé" nacisty. Řada zaměstnanců, včetně ředitele družstva a ostatních předních funkcionářů bylo vězněno a posláno do koncentračních táborů. Z řad zaměstnanců bylo 22 umučeno, stovky členů zemřely v koncentračních táborech. Na konci války bylo družstvo bez dopravních prostředků a zásob. Administrativní budova byla poškozena bombardováním. Válečnými operacemi bylo zcela, nebo zčásti, zničeno 41 prodejen a 52 prodejen bylo vyrabováno. Válečné škody dosáhly částky 55 miliónů .[13]

Přesto vše, bylo na mimořádné valné hromadě 8. prosince 1940 připojeno dalších 25 družstev. celkový počet členů stoupl na 61 044.[4]

1945–1947Editovat

 
Poválečná pomoc Československu UNRRA

V poválečném období byl pro družstvo největší překážkou přístup úřadů a stoupenců Národní fronty. Zejména při rozšiřování sítě prodejen a zřizování některých výroben. Došlo k opětovnému obnovení sítě na území Těšínska, Opavska a Hlučínska. Sklady byly vyrabovány ustupující německou armádou, případně postupující Rudou armádou. Zásobovací potíže se podařilo překonat díky přístupu vládních činitelů, velení 1. československé tankové brigády a národních výborů. Družstvo „Budoucnost" bylo pověřením zásobování Ostravska a okolních území. K vykládce zboží soužila jediná železniční vlečka. Dne 4. června 1945 přijel první vlak zboží z pomocných zásilek UNRRA. V té době bylo otevřeno nových 278 prodejen, zdokonalila se zásobovací síť a bylo postaráno o rychlou dopravu opětným vybudováním vozového parku.

Z centrálního skladu, tzv. zásobovací služby, bylo zboží distribuováno na prodejny prostřednictvím tzv. rozděloven. Ty byly v Orlové, Českém Těšíne, Frýdku, Valašském Meziříčí, Kopřivnici a Háji u Opavy, Převážná část zboží byla zasílána po železnici. Družstvo „Budoucnost" spolupracovalo se sesterskými družstvy: Řeznicko-uzenářským družstvem „Budoucnost", Výrobním, pekařským a mlynářským družstvem „Budoucnost" a se Zemědělským družstvem „Zeměproduktiva".

Poválečná konsolidace družstva postupovala současně s konsolidací celého hospodářství. V roce 1945 byly tržby ve výši 288 milionů , v roce 1946 883 milionů . Počet členů družstva vzrostl z 74 119 v roce 1945, na 91 228 v roce 1946. Družstvo „Budoucnost" mělo 520 prodejen, 2 500 zaměstnanců. Členské podíly představovaly částku 6 milionů , úsporné vklady 38 milionů , rezervní fond 26 milionů [4]

1948–1989Editovat

V roce 1948 a následných letech došlo ke znárodnění menších družstev, obchodních společností, a jejich začlenění pod jednu hlavičku družstva „Budoucnost". Jednalo se například o: „ZÁDRUHA", velkoobchodní společnost s r. o. (1915), „PRODUKTIVA" Ústřední výrobní, nákupní a prodejní společnost (po 1919).[pozn. 3]

Družstvo bylo zneužito k propagaci socialismu, nadřazenosti dělnické třídy a KSČ, kdy jako tzv. masová organizace mohla dále budovat nový řád, socialistický řád, a která musela sloužit celému národu, jako samosprávný distribuční a výrobní celek. Heslo družstva bylo: „Lepší a dokonalejší distribuce — zlepšená služba pracujícím".[4]

V roce 1967, resp. 1978, byl změněn název družstva.[14]

Období Název Sídlo Předseda Funkční období
1. duben 1967 – 10. říjen 1978 BUDOUCNOST, lidové spotřební družstvo v Ostravě Cihelní 14, Moravská Ostrava Josef Sobek 19671979
10. říjen 1978 BUDOUCNOST, spotřební družstvo v Ostravě Ing. Zdeněk Kupka 19791985
Ing. Antonín Hrabánek 19851996

Hospodářské výsledkyEditovat

Růst družstva 1919–1948Editovat

V roce 1919 byly mimo čtyři zakládající družstva, připojena další dvě. V roce 1921 sedm a v době od roku 1922 do roku 1927 osmnáct družstev. Úhrnem měla sloučená družstva 130 prodejen, z nichž značná část byla ztrátová. Vedení družstva rozhodlo o jejich uzavřená. Tempo vývoje bylo tak rychlé, že např. již koncem roku 1920 bylo na členských podílech získáno 1 386 300,00 a počet členů dosáhl výše 45 084 osob. Tržba v tomto roce dosáhla ve 146 prodejnách 125 959 168,00 .

V roce 1925 byl počet členů 62 804, na členských podílech bylo získáno 6 000 000 , rezervy byly ve výši 3 000 000 , členské půjčky ve výši 10 000 000 . Družstvo mělo 262 prodejen, 120 vlastních domů, 2 pekárny.[15]

V roce 1926 družstvo provozovalo: 273 koloniálních prodejen, 1 mlýn, 3 pekárny, 1 továrnu na uzeniny, 40 výseků masa, 1 vinný sklep, 4 textilní prodejny. Zápisné pro nového člena družstva bylo 5 , členský podíl 100 , členské půjčky byly s úrokem 5,5 %.[pozn. 4][16]

Reklama v Obrázkovém průvodci Velkou Moravskou Ostravou, Slezskou Ostravou a Svinovem s mapkou Ostravska z roku 1930 sdělovala, že družstvo mělo 304 prodejen, 30 výseků masa.[pozn. 5][17]

Růst prodejen
Rok Počet prodejen
1919 25
1920 146
1925 262
1930 315
1935 322
1936 323
1938, do 10. října[4] 345
1938, od 11. října[4] 192
1945 520
1948[4] 550

Podle výroční zprávy za rok 1936 provozovalo družstvo 323 prodejen v politických okresech: Moravská Ostrava, Bílovec, Český Těšín, Frýdek, Fryštát, Hlučín, Krnov, Místek, Nový Jičín, Opava, Valašské Meziříčí, Vsetín, Holešov. Rozvoz zboží byl zajišťován Čs. dráhami, 19 ks nákladních a dodávkových aut, šesti páry koní s povozy.

V roce 1936 byla vlastní výroba z provozů dvou pekáren, pražírny kávy, výrobny ovocných vin a šťáv. Družstvo kooperovalo s družstevní výrobu, která byla koncentrovaná u Velkonákupní společnosti družstev v Praze, s Výrobním družstvem řezníků a uzenářů „Budoucnost" v Moravské Ostravě. Toto družstvo mělo provoz na uzeniny a uzenářské výrobky, 34 prodejen (výseků) masa. Také s Výrobním družstvem mlynářským a pekařským, které provozovalo moderní mlýn a pekárnu ve Svinově. Od něj odebíralo pekařské výrobky do svých prodejen.

Rozsah sortimentu byl široký, družstvo mělo v nabídce téměř vše, co členové potřebovali ve svých domácnostech a hospodářstvích. Od různých druhů potravin, koloniálního a textilního zboží, nádobí, hnojiva, osiva, semena, hospodářské nářadí, zahradnické potřeby, stavebniny, uhlí, dříví, jízdní kola, šicí stroje, radiopřístroje atd.[2] V roce 1919 mělo družstvo 25 prodejen, na konci roku 1948 pak 550, tedy 22 krát více.

Plán růstu 1934–1944Editovat

V roce 1934 byl vypracován plán růstu pro dalších 10 let.

Cíle pro rok 1944
Tržby 180 000 000
Počet členů 72 000
Družstevní podíly 7 200 000
Rezervní fondy 10 000 000

Navržený plán byl realistický a splnitelný:

  • tržby vzrostly v roce 1935 o 5 187 755 , v roce 1936 o 12 314 084 ,
  • počet členů v roce 1935 vzrostl o 2 794 a v roce 1936 o 3 002.[2]

V roce 1944, za Protektorátu Čechy a Morava, byly:

  • tržby ve výši 219 552 085 , tedy došlo k překročení plánu o 39 552 085 ,
  • počet členů byl 61 044, což bylo oproti plánu o 10 956 méně.[pozn. 6]

Tržby, počet členů, vč. přepočtu podílu na jednoho člena 1920–1948Editovat

U družstva „Budoucnost" byl hlavním a základním článkem člen družstva, tedy družstevník. Na Ostravsku šlo především o členy z profesí: horník, hutník, průmyslový dělník a malý zemědělec, v menším počtu pak úředník. V roce 1924 bylo zastoupení profesí: 85% horníci a drobní zemědělci, 15% průmysloví dělníci a jiné profese. V roce 1948 bylo zastoupení profesí 92% : 8%.

V roce 1919 byla ze čtyř sloučených družstev vytvořena základna 7 612 členů. Na konci roku 1920 bylo 45 084 členů. Nárůst o 37 472 v prvním roce byl dost podobný tomu v roce 1948, kdy se počet členů družstva zvedl o 26 776.

Tržby v roce 1948 byly desetinásobkem tržby z roku 1919, přesně 10,42 násobkem. Průměrný roční členský nákup ukazoval na nejmenší kupní sílu v letech: 19251930, 19341936.[4]

Rok Roční tržba Počet členů Přepočet roční tržby na 1 člena
1920 125 959 168,66 45 084 2 793,66
1921 218 116 877,45 62 799 3 474,75
1922 190 725 265,29 59 133 3 225,36
1923 166 839 458,54 58 386 2 857,52
1924 158 262 401,35 60.109 2 632,92
1925 160 175 690,99 62 804 2 550,37
1926 145 976 346,03 64 606 2 259,48
1927 159 770 987,48 64 579 2 474,04
1928 166 498 548,64 64 019 2 600,76
1929 170 249 656,89 65 035 2 617,82
1930 171 950 824,20 65 951 2 607,25
1931 173 008 227,20 61 466 2 814,69
1932 169 343 655,20 57 728 2 933,47
1933 166 509 497,60 58 611 2 081,00
1934 130 859 090,35 59 517 2 198,00
1935 136 046 845,35 61 194 2 223,20
1936 148 360 929,70 55 927 2 652,76
1937 167 516 972,40 59 104 2 834,27
1938 163 489 841,35 33 896 4 823,27
1939 145 551 613,20 40 421 3 600,89
1940 171 206 841,10 45 490 3 763,61
1941 201 785 699,55 49 354 4 088,53
1942 190 423 231,05 52 087 3 655,86
1943 204 555 805,05 60 442 3 384,33
1944 219 552 085,20 61 044 3 596,51
1945 288 309 884,30 74 119 3 889,00
1946 885 338 135,90 91 228 9 704,00
1947 1 033 131 292,20 113 747 9 082,00
1948 1 319 065 951,30 140 523 9 386,00

Přehled majetku, kapitálu vlastního a cizího 1920–1948Editovat

Od roku 1919 do 1948 družstvo získalo řadu majetku a finančních zdrojů. Např. v investicích má uloženo 317 krát více než na počátku existence. V roce 1920 mělo družstvo od svých členů, jako vlastní kapitál, sumu 2 164 130 , v roce 1948 to bylo 57 124 677 .

Nezávislost na cizím kapitálu si družstvo udržovalo tím, že pracovalo rovněž s družstevním peněžním ústavem, s Dělnickou záložnou. Poměr vlastního kapitálu k cizímu kolísal od poměru 1:8 v roce 1920, na 1:3.98 v roce 1930, 1:2.87 v roce 1940, na 1:7.05 v roce 1948. Zhoršený poměr v roce 1948 vyplynul z měnové změny po 2. světové válce, a z toho, že družstevní podíly nebyly úměrně zvýšeny: v roce 1947 z 100 na 200 . Podle přehodnocení v roce 1948 šlo o splacení pouze z 66%.

Úspory členů družstva přispěly ke zlepšení výsledku hospodaření. Přínos úrokového rozdílu v roce 1930 z částky 343 219 , v roce 1948 z částky 66 666 781 .[4]

Rok Majetek Investice Kapitál vlastní Kapitál cizí
1920 16 312 507,20 357 000,00 2 161 130,25 14 148 376,95
1948 460 502 238,60 113 440 373,55 57 124 677,55 403 377 561,05
rozdíl 444 189 731,40 113 083 373,55 54 963 547,3 389 229 184,10
nárůst 28,23 krát 317,76 krát 26,43 krát 28,51 krát

Rezervní fond na posílení vlastního kapitálu byl téměř stokrát zvětšený během 30 let. Část nadbytku byla ukládána do trvalých fondů, část byla běžně vyplacena členům družstva. Další milionové částky byly vráceny členům ve formě slev u zboží, např. různých akcí: letní, zimní, bílé týdny v textilním zboží. Desetimilionové částky jako 1% vratka z ročního nákupu, darů, pomoci nemocným, příspěvků na výchovu a školení, na podpory nezaměstnaným, stávkujícím, na léčení a rekreace dětí. Z nároků odstupňovaných podle nakupování a délky členství, pak družstvo vyplácelo pohřebné, průměrně půl milionu ročně. Vzestupná křivka výplat pohřebného probíhala od částky 32 828 v roce 1922, na částku 291 065 v roce 1932, částku 918 300 v roce 1945 až po 1 293 550 v roce 1948.[4]

Rok Majetek Investice Kapitál vlastní Kapitál cizí
1920 16 312 507,20 357 000,00 2 161 130,25 14 148 376,95
1921 32 256 613,18 2 881 286,00 5 109 710,67 27 146 902,51
1922 22 573 520,23 4 295 320,00 7 135 912,23 15 437 608,00
1923 31 982 608.87 12 350 126,76 8 123 995,05 23 858 613,22
1924 35 955 295,10 14 525 392,37 9 148 853,13 26 806 441 97
1925 38 866 363,46 17 725 265,00 9 286 025,53 29 580 337,93
1926 37 379 796,80 21 283 810,00 10 124 563,94 27 255 232,86
1927 36 505 831,20 18 974 898,10 10 339 990 83 26 165 840 37
1928 32 740 454,37 18 564 262,00 10 349 187,03 22 391 267,34
1929 36 663 678,53 17 981 242,45 11 588 888 92 25 074 789,61
1930 59 501 336,87 29 414 100,00 11 941 691,92 47 559 644,95
1931 63 041 125,70 27 816 800,00 13 772 852,48 49 268 273,22
1932 62 366 581,33 27 888 750,00 13 826 412,88 48 540 168,45
1933 57 552 454,76 26 547 000,00 13 803 192,83 43 749 261,93
1934 54 604 147,30 25 060 700,00 13 657 181,92 40 946 965,38
1935 55 338 850,84 23 491 600,00 13 859 000,13 41 479 850,71
1936 55 613 004,49 22 113 862,50 13 515 709,86 42 097 294,63
1937 55 616 157,00 21 072 000,00 13 827 628,00 41 788 529,00
1938 56 208 043,50 18 365 500,00 13 869 799,63 42 338 243,87
1939 55 472 588,19 20 069 600,00 14,086.922.94 41 385 665,25
1940 55 693 580,60 17 832 306,00 14 383 454,31 41 310 126,29
1941 62 542 437,68 20 367 149,00 19 974 205,04 40 956 318,95
1942 67 876 360,25 23 228 732,50 28 014 195,09 39 862 165,16
1943 77 321 288,75 24 477 597,08 30 962 349,41 46 358 959,34
1944 77 297 280,87 23 892 445,65 34 113 967,37 43 183 313,50
1945 162 065 002,65 24 817 622,85 29 673 387,02 132 391 615,63
1946 235 453 975,80   39 340 888,05 36 597 456,40 198 856 519,40
1947 285 304 465,20 72 941 961,25 49 968 175,40 235 336 289,80
1948 460 502 238,60 113 440 373,55 57 124 677,55 403 377 561,05

OdkazyEditovat

PoznámkyEditovat

  1. z.s.s.r.o. = zapsané společenstvo s obmezeným ručením
  2. Dne 24. října 1918 zakoupila sociální demokracie, prostřednictvím komanditní společnosti, za 600 tisíc korun hotel Quittner v Moravské Ostravě na Nádražní třídě. Později byl hotel přejmenován na Lidový dům. V budově sídli krajský sekretariát strany, redakce a administrace novin Duch času, byla zde restaurace s kavárnou a vinárnou. Další místnosti v budově využívalo družstvo Budoucnost. V pozdějších letech došlo k na nádvoří k přístavbě sálu a tělocvičny.
  3. „ZÁDRUHA", velkoobchodní společnost s r. o. byla pojmenována podle právního institutu Zádruha (též kuča), který se vyskytoval u Jihoslovanů v novověku. Viz Zádruha.
  4. Z reklamního sdělení: Ústřední konsumnl a úsporné družstvo „BUDOUCNOST" MOR. OSTRAVA. Největší družstevní podnik v Českosl. republice!
  5. Z reklamního sdělení: Konsumní družstvo „Budoucnost" M. Ostrava slouží 65.000 rodinám. Zásobuje levně - vyrábí prima zboží - poskytuje výhody. 304 prodejny, 30 výseků masa. Následujte členy „Budoucnosti". Informace ve kterékoliv prodejně.
  6. V roce 1934, při sestavování plánu, nikdo nemohl předpokládat, že ČSR přijde o oblast Sudet, kde byla silná členská základna družstva „Budoucnost".

ReferenceEditovat

  1. MÁCHA, Přemysl; Jaroslav David; Luděk Krtička. Kaplanka (Nazvymist.cz). Názvy míst jako kulturní dědictví [online]. Projekt Ostravské univerzity, 2012 [cit. 2019-12-04]. Dostupné online. 
  2. a b c d e ŠRENK, Vladislav; HABROVANSKÝ, Jindra. Moravská Ostrava. NÁRODOHOSPODÁŘSKÁ PROPAGACE ČESKOSLOVENSKA ŘADA A - SVAZEK XV. 1937 [online]. Město Moravská Ostrava, 1938 [cit. 2019-12-05]. Dostupné online. 
  3. Úplný výpis z obchodního rejstříku: BUDOUCNOST, spotřební družstvo v Ostravě, DrXXIII 298 vedená u Krajského soudu v Ostravě. 2019-12-03
  4. a b c d e f g h i j k TŘICET LET NAŠÍ DRUŽSTEVNÍ PRACE PRO PRACUJÍCÍ LID OSTRAVSKA, 1919-1949. camea2.svkos.cz [online]. Ústřední konsumní a úsporné družstvo „Budoucnost", Tisk: Knihtiskárna »České Opavsko« Opava, 1949 [cit. 2019-12-04]. Dostupné online. 
  5. Jubileum ostravského družstevnictví. POCHODEŇ [online]. Josef Pergl, 1935-06-14 [cit. 2019-12-09]. Dostupné online. 
  6. GLOMBÍČKOVÁ, Šárka. Zaniklý svět ostravských kaváren. První. vyd. Ostrava: Město Ostrava, 2005. S. 7-38. 
  7. a b c d e Mor. Ostrava a Ostravsko-karvinský kamenouhelný revír (Mähr. Ostrau und das Ostrau-Karwiner Steinkohlenrevier). camea2.svkos.cz [online]. Městská rada v Mor. Ostravě. Tisk: Nakladatelství DARI, Berlín, 1930 [cit. 2019-12-04]. S. 128/204. Dostupné online. 
  8. JEDNOTA. 1. celostátní manifestační sjezd Jednoty čsl. soukromých úředníků, dílovedoucích, zřízenců a Svazu báňských a hutních úředníků pod protektorátem městské rady. camea2.svkos.cz [online]. Jednota vlastním nákladem. Tisk: Tiskla Moravskoslezská knihtiskárna v Mor. Ostravě, Třída čsl. legií 36, 1937 [cit. 2019-12-05]. Dostupné online. 
  9. PŘEDSTAVENSTVO DRUŽSTVA. STANOVY PRO ÚSTŘEDNÍ KONSUMNÍ A ÚSPORNÉ DRUŽSTVO „BUDOUCNOST" V MORAVSKÉ OSTRAVĚ, zapsané společenstvo s obmezeným ručením. camea2.svkos.cz [online]. Ústřední konsumní a úsporné družstvo „Budoucnost" v Moravské Ostravě, zapsané společenstvo s obmezeným ručením, 1919-10-18 [cit. 2019-12-04]. Dostupné online. 
  10. MGR. MAJLIŠOVÁ SZTURCOVÁ, Adéla; Mgr. Marie Špiláčková, Ph.D., Doc. PhDr. Peter Brnula, Ph.D. Sociální politika Vítkovických železáren do roku 1945 [online]. Ostrava: Ostravská univerzita Ostrava, Fakulta sociálních studií, 2016 [cit. 2019-12-09]. Dostupné online. ISBN 978-80-7464-890-8. 
  11. ZAHRADNÍK, Jaroslav; Zdeněk Podlipský; JUDr. Květoslava Čejdová - Mathonová. OSTRAVA, MĚSTO UHLÍ A ŽELEZA. camea2.svkos.cz [online]. NÁRODOHOSPODÁŘSKÁ PROPAGACE ČESKOSLOVENSKA V PRAZE, 1947 [cit. 2019-12-04]. Dostupné online. 
  12. REDAKCE. Družstvo Rochdaleských průkopníků. Coopstory - dějiny družstevnictví [online]. Adolf Heyduk, člen družstva Máj, 2011 [cit. 2019-12-09]. Dostupné online. 
  13. ŠMÍRA, Čeněk; FIALA, Karel. Osvobozená země. Ilustrace Akad. malíř prof. Jar. Vacek, Akad. malíř Jan Provazník. camea2.svkos.cz [online]. Moravskoslezský ZNV, expos, v Ostravě. Tisk: „České Opavsko" v Opavě, 1947 [cit. 2019-12-06]. Náklad: 3000 ks. Dostupné online. 
  14. Úplný výpis z obchodního rejstříku BUDOUCNOST, spotřební družstvo v Ostravě, DrXXIII 298 vedená u Krajského soudu v Ostravě. 2019-12-06.
  15. CHALUPNÍK, Josef. Památník o událostech v kovodělném hnutí na Ostravsku v letech 1917-1927. camea2.svkos.cz [online]. 1927 [cit. 2019-12-06]. Dostupné online. 
  16. NAŠE PRACE - ALMANACH Sportovního Klubu Mor. Ostrava. camea2.svkos.cz [online]. S. K. Moravská Ostrava nákladem vlastním. Vytiskl Miloš Zapletal v Mor. Ostravě VI., 1926 [cit. 2019-12-06]. Dostupné online. 
  17. ROŽŇÁK, Jaroslav. Obrázkový průvodce Velkou Moravskou Ostravou, Slezskou Ostravou a Svinovem s mapkou Ostravska. camea2.svkos.cz [online]. Tiskl Melantrich, akc. spol v Praze, knihtiskárna v Mor. Ostravě, Nádražní ti. 9. Nákladem vlastním, 1930 [cit. 2019-12-06]. Dostupné online. 

LiteraturaEditovat

  • REDAKCE KULT-POL. A PROP. ODDĚLENÍ. Třicet let naší družstevní práce pro pracující lid Ostravska 1919–1949. Opava: Knihtiskárna České Opavsko, 1949. 30 s.
  • ZAHRADNÍK, Jaroslav; PODLIPSKÝ, Zdeněk; JUDR. ČEJDOVÁ - MATHONOVÁ, Květoslava. OSTRAVA, MĚSTO UHLÍ A ŽELEZA. NÁRODOHOSPODÁŘSKÁ PROPAGACE ČESKOSLOVENSKA V PRAZE, 1947. 274 s. S. 207-212.
  • ŠRENK, Vladislav; HABROVANSKÝ, Jindra. Moravská Ostrava. NÁRODOHOSPODÁŘSKÁ PROPAGACE ČESKOSLOVENSKA ŘADA A - SVAZEK XV. 1937. Město Moravská Ostrava, 1938
  • JEDNOTA. 1. celostátní manifestační sjezd Jednoty čsl. soukromých úředníků, dílovedoucích, zřízenců a Svazu báňských a hutních úředníků pod protektorátem městské rady. Třída čsl. legií 36, Moravská Ostrava: Moravskoslezská knihtiskárna, 1937. 100 s. S. 92.
  • SCHULZ, M. Mor. Ostrava a Ostravsko-karvinský kamenouhelný revír (Mähr. Ostrau und das Ostrau-Karwiner Steinkohlenrevier). První. vyd. Městská rada v Mor. Ostravě. Tisk: Nakladatelství DARI, Berlín, 1930. 204 s. S. 128.

Související článkyEditovat

Externí odkazyEditovat