Otevřít hlavní menu

Textilie

materiál vyráběný tkaním, šitím, smyčkováním nebo jiným zpracováním přírodních nebo syntetických vláken
Nedělní textilní trh v Karáčí v Pákistánu

Textilie (z latinského textilis, tkaný) je souhrnný název pro textilní vlákno a výrobky, které obsahují nejméně 80 % váhového množství textilních vláken. [1][2]

Následující článek stručně vysvětluje základními pojmy a souvislosti od suroviny až po výrobek před konečným použitím.

Příspěvek se nezabývá způsoby a formami použití textilií jako jsou

  • Oděvy, bytové a technické textile
  • Výrobky, které obsahují i jinou než textilní surovinu (s doplňujícím významem)

Obsah

Historie textiluEditovat

Výroba textiliíEditovat

 
Indický tkadlec připravující osnovu ve vesnici poblíž Káňčipuramu

Textilní výroba je staré řemeslo, jež bylo k nepoznání změněno technologickým pokrokem. Naprostá většina textilií dnes pochází z hromadné nebo sériové průmyslové výroby. Na jejich hodnotě má však přes pokročilou mechanizaci a částečnou automatizaci poměrně vysoký podíl lidská práce. Z toho důvodu se textilní výroba přemísťuje do zemí s nižšími mzdovými náklady a v regionech s vysokou životní úrovní téměř vymizela. [9] Ve 2. dekádě 21. století bylo celosvětově v textilním průmyslu (bez konfekční výroby) zaměstnáno asi 11,5 milionů lidí s průměrným ročním výdělkem cca 2000 USD. [10]

Spotřeba textilních surovin obnášela v roce 2014 asi 87 milionů tun [11] a obrat obchodu s textiliemi dosáhl v roce 2012 cca 4,4 miliard USD. [12]

Podíly finálních výrobků na celkové spotřebě vláken v roce 2011: oděvy 54 %, bytové 25 %, technické 12 % a netkané textilie 9%. [13]

Textilní názvoslovíEditovat

VláknoEditovat

Základem každé textilie je vlákno. Vlákno se ve výjimečných případech používá v nezměněném stavu, jinak se podle účelu dalšího použití zpracovává předením, plstěním, vpichováním, prošíváním, lisováním, a lepením.

Podle původuEditovat

se vlákna rozdělují na:

Přírodní vlákna Chemická vlákna
Druh Příklad Druh Příklad
rostlinná bavlna z přírodních polymerů viskóza
živočišná přírodní hedvábí ze syntet. polymerů polyester
anorganická azbest nepolymerní skleněné vlákno

Pro určité účely se vlákna upravují barvením, bělením nebo regulovanou srážlivostí.

Způsob zpracováníEditovat

PředeníEditovat

Předení v textilní češtině znamená výrobu příze (výlučně) z přírodních a umělých staplových vláken. V jiných jazycích se pod tímto označením (např. angl.: spinning, něm.: Spinnen, Erspinnen) mimo předení rozumí také zvlákňování chemických materiálů, tedy výroba, jejímž výsledkem je příze z nekonečných vláken, kabílek nebo stříž na staplové příze.

Podíl příze na spotřebě staplových a nekonečných vláken se dá odhadnout na více než 80 % (z toho se skoro třetina vyrábí z nekonečných vláken).

PlstěníEditovat

je v původní podobě zpevňování plošné vrstvy vláken (rouna) působením tepla, vlhkosti a opakovaného mechanického namáhání.

Plst se dnes většinou vyrábí „suchou“ technologií – vpichováním.

Ruční plstění vpichováním (většinou do pramene z mykaných vláken) se provozuje jen jako hobby.

VpichováníEditovat

Do rouna se vpichují jehly zvláštního tvaru, pomocí kterých se vlákna vzájemně zauzlí. Tato technologie se používá také při výrobě některých druhů netkaných textilií.

Zpevňování rouna na netkané textilieEditovat

Vrstva staplových vláken se zpevňuje:

  • Proplétáním
    • z jednotlivých vláken se tvoří očka, která se navzájem spojují
    • vlákenné rouno se zpevňuje osnovní pleteninou
  • Lisováním – tlakem vodních paprsků (působí podobně jako jehly při vpichování)
  • Lepením rouna disperzními pojivy – impregnací, postřikem, tiskem (vzorovaného válce)
  • Tavením polymeru ve vlákenném rounu a zchlazením
VšíváníEditovat

Všívání (tufting) je dnes daleko nejrozšířenější technologie výroby podlahových krytin. Jehlami se propichuje podkladová tkanina a zanáší se do ní vlasové nitě, které na lícní straně textilie vytváří plyšový nebo velurový povrch.

Tufting se někdy přiřazuje k technologiím netkaných textilií.

Galerie textilních vlákenEditovat

PřízeEditovat

Podrobnější informace naleznete v článku Příze.

Podstatná část textilních vláken se používá k výrobě příze. Tato vzniká

  • jako staplová, provázáním jednotlivých vláken o délce cca 10-150 mm
  • jako „hedvábí“ (filament, příze z nekonečných vláken)
    • protlačením horké vlákenné masy tryskou (u chemických vláken) nebo
    • odmotáním (přírodního hedvábí) z kokonu.

Druhy a názvy přízíEditovat

je možné rozdělit například podle:

Výrobní technologie Způsobu dopřádání Způsobu úpravy Použití
mykaná bavlnářská prstencová jednoduchá hladká tkaní
mykaná vlnařská rotorová jednoduchá efektní pletení
poločesaná předeno-skaná skaná ruční práce
česaná (vlnařská) frikční tvarovaná šicí nitě
česaná (bavlnářská) dopřádaná tryskou mercerovaná koberce
a j. a j. barvená provaznické výrobky

Každá hotová příze je viditelně označena údajem o jemnosti a druhu materiálu, ze kterého byla vyrobena. (Pro velkoodběratele se často udávají také některé fyzikální vlastnosti, počet zákrutů apod.).

Galerie přízíEditovat

TkaninaEditovat

Podrobnější informace naleznete v článku Tkanina.

Tkanina je plošná textilie, která vzniká provázáním osnovy a útku.

Tkalcovny spotřebují více než polovinu všech na světě vyrobených přízí. (Z hrubých odhadů z 80. let minulého století se dá odvodit, že to bylo více než 60 %).

Druhy a názvy tkaninEditovat

Druhy tkanin se mohou rozdělit například podle následujících kriterií:

Vazba Vzorování Speciální druh Obchodní název
plátnová (+odvozené v.) hladké smyčková popelín
keprová (+odvozené v.) vzorování osnovou plyšová tvíd
atlasová (+odvozené v.) vzorov. s 1 útkem perlinková taft
krep s útkovou záměnou kobercová flanel
kanava žakarské stuhová axminster
vafle a j. brožovaná a desítky jiných

Galerie tkaninEditovat

PleteninaEditovat

Podrobnější informace naleznete v článku Pletenina.

Druhy a názvy pleteninEditovat

Pleteniny jsou po tkaninách druhá největší skupina textilních výrobků.

Ruční pletení je sice jednodušší než tkaní, první výrobky vznikly však pravděpodobně o několik tisíciletí později než první tkaniny.

Strojní pletení je podstatně produktivnější než tkaní (1m² průměrné pleteniny se vyrobí až šestkrát rychleji než stejné množství tkaniny).

Výrobky se rozdělují na dva odlišné druhy:

  • zátažné pleteniny - očka tvoří v pletenině při každé otáčce stroje vždy jen z jedné niti vodorovný řádek, pletenina se snadno párá
  • osnovní pleteniny - vazba se tvoří kolmým směrem z několika tisíc nití (osnovy) naráz, výrobek se nedá párat

U obou skupin existuje několik desítek variant v provázání nití, např.: hladká, proužková, žakárová, trikotová, plyšová vazba a mnoho jiných.

Galerie pleteninEditovat

Ruční práceEditovat

Ruční práce s textiliemi lze rozdělit:

Práce s vlákny

Práce s přízí

Práce s plošnými textiliemi

Ruční práce s textilními materiály se dnes provádí hlavně jako hobby, v omezené míře se některé techniky používají v manufakturní a umělecké výrobě (výjimka: vázání koberců).

Nejen tkaní, pletení a šití se zmechanizovalo, v posledních cca 100 letech se také například paličkování, vyšívání, splétání a oplétání šňůr aj. provozují jako strojní průmyslová výroba.

Galerie ručních pracíEditovat

Zušlechťování textiliíEditovat

Pro některé textilie se část zušlechťování provádí již u suroviny nebo polotovarů (vlákenné vločky, prameny, příze). Požadované vlastnosti výrobků jsou však zpravidla dosaženy až po konečné chemické nebo mechanické úpravě.

Proces zušlechťování probíhá většinou v několika stupních. Ty se nejčastěji dělí a označují následovně:

Výrobní stupeň Technologie, příklady
Předúprava a bělení
bavlna, směsi a lýková vlákna požehování, odšlichtování, praní, vyvářka, sušení, bělení
vlna karbonace, valchování, krabování, chlorování, bělení
přírodní hedvábí odkližování, bělení, zatěžování
syntetická vlákna fixace, optické zjasňování, (výjimečně bělení)
Barvení
Výběr barviva (cca 10 základních druhů) podle: žádaného odstínu, afinity k druhu vláken, stálosti vybarvení
Výrobní postup diskontinuální, kontinuální
Tisk
Druhy tisku:
• podle účinku barev

přímý, leptový, rezervový
• podle strojního vybavení válcový, filmový, tisk přenosem, digitální
Výrobní postup příprava pasty – tisk – sušení – fixace - praní
Speciální úpravy
Mechanické kalandrování, česání, postřihování, lisování, kompres. srážení a j.
Chemické nemačkavá, antistatická, protižmolková, matování, nánosové úpravy a j.

Galerie zušlechťování textiliíEditovat

OdkazyEditovat

LiteraturaEditovat

  • Alfons Hofer, Stoffe : 1. Textilrohstoffe, Garne, Effekte, 7. völlig überarbeitetet Auflage, Frankfurt am Main : Deutscher Fachverlag, 1992, ISBN 3-87150-366-5
  • Pospíšil a kol.: Příručka textilního odborníka (SNTL Praha 1981)
  • Bauer/Koslowski: Chemiefaser-Lexikon,ISBN 3-87150-185-9, Deutscher Fachverlag Frankfurt/Main 1983
  • Wulfhorst: Textile Fertigungsverfahren, Hanser 1998, ISBN 3-446-19187-9, str. 4

ReferenceEditovat

  1. ČSN 800001 [online]. Normservis, 1973-03-28 [cit. 2017-02-07]. Dostupné online. (česky) 
  2. Zákon o ochraně spotřebitele [online]. Havit, 1992 [cit. 2017-02-07]. Dostupné online. (česky) 
  3. 30 000-year-old wild flax fibers [online]. PubMed, 2009-09-11 [cit. 2017-02-07]. Dostupné online. (anglicky) 
  4. Rughley: The Lost Civilizations of the Stone Age, Simon and Schuster 2000, ISBN 9780684862705, str. 155
  5. Geschichte Lateinamerikas im 19. und 20. Jahrhundert [online]. Lateinamerika-Studien Online, 2012-02-15 [cit. 2017-02-07]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-04-14. (německy) 
  6. a b c d Textile manufacturing [online]. New World Encyclopedia, 2015-11-23 [cit. 2017-02-07]. Dostupné online. (anglicky) 
  7. Oldest textile dyed indigo [online]. Phys.org, 2016-09-14 [cit. 2017-02-07]. Dostupné online. (anglicky) 
  8. XanoShear for nonofiber production [online]. Technical Textiles, 2010-12-29 [cit. 2017-02-07]. Dostupné online. (anglicky) 
  9. Overview of the Textile and Clothing Sector [online]. GOTEX Show, 2015 [cit. 2017-02-07]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2015-06-09. (anglicky) 
  10. Wages and Working Hours [online]. ILO, 2014 [cit. 2018-01-10]. Dostupné online. (anglicky) 
  11. Fokus Mehrwert [online]. Lenzing, 2015 [cit. 2017-02-07]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2015-04-02. (německy) 
  12. Textile industry Global Scenario [online]. Global Industry Analysts, 2010 [cit. 2017-02-07]. Dostupné online. (anglicky) 
  13. Capital Markets Day 2012 [online]. Lenzing, 2012 [cit. 2017-02-07]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2013-08-28. (anglicky) 

Související článkyEditovat

Externí odkazyEditovat