Rašl (anglicky raschel machine, německy Raschelmaschine) nebo rašlový stroj je druh osnovního pletacího stroje vyvinutého v polovině 19. století. [1]

Z historie rašluEditovat

Za výchozí konstrukci je považován chytový osnovní stávek (něm.: Fangkettenstuhl), jehož vynálezcem byl v roce 1855 Angličan Redgate.[2] Tento stroj byl dále vyvinut, zejména s použitím jazýčkových jehel a pojmenován podle francouzské herečky E. F. Rachel (1821-1858).Bylo to (až do poloviny 20. století) mnohostranně použitelné, avšak těžkopádné zařízení, vhodné zejména pro pletení s hrubými jehlami. Teprve v roce 1953 přišel do praktického provozu vysoce výkonný stroj s jemnějším ojehlením a s dalšími zlepšeními, v následujících asi 5 letech pak ve variantách pro elastické příze, krajky, koberce aj. Od začátku 21. století se vyrábějí rašly s maximálním výkonem 1800 obr/min.[3] Počet celosvětově instalovaných strojů není veřejně známý. Podrobné informace o počtu vyrobených strojů a jejich použití se dají získat z nákladných analýz trhu, např. za 2950 USD.[4]

Hlavní části a funkce strojeEditovat

Na nákresu (v galerii) jsou schematicky znázorněny pracovní orgány stroje vybaveného některými přídavnými zařízeními. K základnímu vybavení patří kladecí jehly (1), které přivádějí osnovní niti (2) k pletacím jehlám (5). Hotová pletenina (6) se odvádí pod úhlem 180 ° k osnově (na rozdíl např. k osnovním stávkům s 90 °).

Pletací jehly na rašlu jsou buďto jazýčkové nebo dvoudílné (trubičkové). Jehly jsou zachyceny v jehelním lůžku, stroje se staví s jedním nebo dvěma jehelními lůžky. Hustota ojehlení vykazuje v závislosti na požití stroje rozdíly v rozteči od cca 1 mm (např. u jemných krajek) až po 12,5 mm (např. u sítí z fóliových nití).

K ovládání jazýčkových jehel je na stroji nutný uzavírací a odhozový hřeben a srážecí drát.[1]

Tvorba očka na rašluEditovat

Na nákresu (v galerii) je znázorněn postup tvorby očka na pletacím stroji s jazýčkovou jehlou:

  • : a) základní poloha
  • : b) otevření jazýčku
  • : c) zavírání jehly
  • : d) kladení niti
  • : e) chytová poloha
  • : f) uzavření jehly
  • : g) odhoz očka

Postup pletení s dvoudílnou jehlou nebo se vzorovacími nástroji se liší od popsaného sledu jen v detailech.[3]

VzorováníEditovat

Ve standardním provedení je na stroji instalováno maximálně 6 lišt s kladecími jehlami, ke vzorování pleteniny se používají tzv. multibars, stroje až se 30 lištami, jako maximum se uvádí 95 kladecích přístrojů (s odpovídajícím počtem osnovních válů nebo cívek), kterými se nechá rašl vybavit. Ke vzorovacím zařízením patří dále žakárové kladecí přístroje (3) a srážecí plech (7).

Systém StringbarEditovat

V kladecím přístroji je lišta nahrazena drátem, na kterém jsou přilepeny vodiče niti s jehlami. Drát dostává vratný pohyb horizontálním směrem způsobený servomotorem. Servomotor je ovládán elektronicky podle vzorovacího CAD programu. Na rašlu se dá instalovat až 92 vzorovacích přístrojů. Touto technikou se mohou kladecí jehly přesazovat na větší vzdálenost, rozmanitost pletených vzorů je mnohem větší, velikost vzorů je omezena jen pracovní šířkou stroje.[5] První stroje v tomto provedení přišly na veřejnost v roce 2003.[6] Např. stroje se 30 vzorovacími přístroji pracovaly v roce 2013 s rychlostí do 500 obr/min.[7] Údaje o rozsahu použití a ekonomice výroby na strojích se stringbarem nebyly do roku 2022 publikovány.

Použití strojeEditovat

Na rašlech se dá zpracovávat příze téměř ze všech textilních materiálů, největší část výrobků pochází ze syntetických filamentů, ze kterých se dá zhotovit několik desítek druhů textilií. Moderní stroje jsou specializované, konstruované pro určitý druh zboží. K hlavním variantám patří stroje:

  • s žakárovým ústrojím[8] zejména k výrobě elastické a tuhé krajkoviny[9]
  • stroje k výrobě záclonoviny[8] na vzorované záclony a ubrusy
  • se srážecím plechem[10] na krajky a vzorovanou záclonovinu
  • se zanášením útku [11] na technické textilie
  • stroje na bezešvé úplety (seamless) [12] na funkční textilie
  • na technické pleteniny[13]
  • na výrobu sítí[13] na rybářské, sportovní a průmyslové sítě
  • rašl se zařízením na řezání fólie[14]

Galerie rašlůEditovat

LiteraturaEditovat

  • Denninger/Giese: Textil- und Modelexikon, Deutscher Fachverlag Frankfurt/Main 2006, ISBN 3-87150-848-9, str. 575-578
  • Maschentechnik Ketten- und Raschelwirkerei, Arbeitgeberkreis Gesamttextil Frankfurt/Main 1979

ReferenceEditovat

  1. a b The raschel machine [online]. Jo Ann's Knitting Blog, 2020-08-01 [cit. 2020-09-10]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2020-08-30. (anglicky) 
  2. Mecheels, Vogler, Kurz: Kultur- und Industriegeschichte der Textilien, Hohensteininstitute Bönningheim 2009, ISBN 978-3-9812485-3-1, str. 320
  3. a b Emerging technologies in warp knitting [online]. Fibre2Fashion, 2006 [cit. 2020-09-10]. Dostupné online. (anglicky) 
  4. Global Warp Knitting Machine Market [online]. In For Growth, 2020-05-07 [cit. 2020-09-10]. Dostupné online. (anglicky) 
  5. M.O.Weber/K.-P.Weber: Wirkerei und Strickerei, Deutscher Fachverlag 2014, ISBN 978-3-86641-299-6, str. 168
  6. Emerging Technologies in Warp Knitting [online]. Fibre2Fashion, 2006 [cit. 2022-04-29]. Dostupné online. (anglicky) 
  7. Karl Mayer Multibar Raschel Machine [online]. Karl Mayer, 2013-05-15 [cit. 2022-04-29]. Dostupné online. (anglicky) 
  8. a b Rascheltronic [online]. Karl Mayer, 2020 [cit. 2020-09-10]. Dostupné online. (německy) 
  9. Lace [online]. YouTube, 2011-08-05 [cit. 2020-09-10]. Dostupné online. (anglicky) 
  10. Multiba Electronic [online]. Karl Mayer, 2020 [cit. 2020-09-10]. Dostupné online. (německy) 
  11. Rašl se zanášením útku: http://www.liba.de/pages/de/produkte/schusseintragsmaschinen.php Archivováno 20. 10. 2011 na Wayback Machine
  12. Stroje na bezešvé úplety: http://www.karlmayer.com/internet/de/textilmaschinen/2440.jsp Archivováno 3. 10. 2009 na Wayback Machine
  13. a b Raschel Machine [online]. Science Direct, 2011 [cit. 2020-09-10]. Dostupné online. (anglicky) 
  14. Netze + Folien [online]. eilbote, 2006-06-22 [cit. 2020-09-10]. Dostupné online. (německy)