Otevřít hlavní menu
Další významy jsou uvedeny na stránce Hedvábí (rozcestník).

Termín hedvábí se v češtině v minulosti (v odborné literatuře do konce 20. století) používal a zčásti ještě používá pro všechna „nekonečně“ dlouhá textilní vlákna, ke kterým patří jak přírodní hedvábí, tak umělé výrobky podobného tvaru.

Přírodní hedvábíEditovat

Podrobnější informace naleznete v článcích přírodní hedvábí a hedvábnictví.
 
Kokony bource morušového určené k výrobě hedvábí

Přírodní neboli pravé hedvábí je tvořeno výměšky slinných žláz larvy motýla bource morušového (Bombyx mori). Výměšky na vzduchu rychle tuhnou ve vlákno, jímž se larva (housenka) opřádá a vytváří kokon (zámotek), ve kterém se kuklí. Kokon je svrchu ještě opředen jemnými vlákénky, tzv. bourovinou. Kokony se sbírají 8 až 10 dní po zakuklení bource a suší se vzduchem při teplotě 80–85 °C, čímž se usmrtí kukla uvnitř kokonu (kdyby se začal líhnout motýl, poškodil by zámotek). Hedvábné vlákno se získává rozvinutím kokonu – průměrná délka vlákna dosahuje 300 až 900 metrů.

Přírodní hedvábí bylo vytlačováno syntetickým hedvábím. Dodnes si však udržuje nezastupitelné místo na oděvním trhu, a to hlavně díky užitným vlastnostem – saje pot, v létě příjemně chladí a v zimě hřeje. S výrobou hedvábí je od počátku spjato i jeho dekorování. Kromě dekoračních technik, jako jsou akvarel a batika, se užívá tzv. Serti technika (neboli konturování, také gutta), považovaná za nejstarší tradiční techniku malování na hedvábí. Hustou gumovou substancí (tzv. gutta) se nakresí kontury a konturované plochy se barví. První speciální barvy na hedvábí fixované teplem (Super Tinfix) se objevily ve Francii v 60. letech 20. století.

Umělé hedvábíEditovat

Podrobnější informace naleznete v článku Syntetické hedvábí.

Všechna umělá textilní vlákna se vyrábějí také ve formě hedvábí. Tyto materiály (syntetické a přírodní polymery, sklo atd.) nahradily přírodní hedvábí tam, kde je předčí určitými specifickými vlastnostmi, např. pevností, izolační schopností, specifickou hmotností apod. Přírodní hedvábí zůstává významnou surovinou pro oděvní výrobky se zvláštním, často exkluzivním omakem, leskem a vzhledem.

OdkazyEditovat

LiteraturaEditovat

  • HYRŠL, Pavel. Dražší než zlato. ABC [online]. 2003, č. 13 [cit. 7. 10. 2019]. Dostupné z: https://www.abicko.cz/clanek/casopis-abc/4520/drazsi-nez-zlato.html
  • LUKÁČOVÁ, Markéta. Malba na hedvábí. 2. vyd. V Brně: CPress, 2017. 124 s. Výtvarné techniky. ISBN 978-80-264-1434-6.
  • NARONSKAYA Tatiana. Vstup společnosti Camellia na český trh. Olomouc, 2010. 111 s. Magisterská diplomová práce. Ved. práce Ing. Jiří Klváč, CSc. Univerzita Palackého v Olomouci, Filozofická fakulta, Francouzština se zaměřením na aplikovanou ekonomii.
  • SALÁŠKOVÁ, Vendula. Nemoci v chovech bource morušového (Bombyx mori L.). Brno, 2006. Bakalářská práce. Ved. práce RNDr. Pavel Hyršl, Ph.D. Masarykova univerzita, Přírodovědecká fakulta, Ústav experimentální biologie, Oddělení fyziologie a imunologie živočichů.
  • SOUKUPOVÁ, Kateřina. Malba na hedvábí. Praha: Grada, 2009. 135 s. Výtvarný kurz. ISBN 978-80-247-2648-9.

Související článkyEditovat

Externí odkazyEditovat