Hnojivo

materiál přírodního nebo syntetického původu obsahující živiny pro rostliny

Hnojiva jsou směsi, používané pro zlepšení růstu rostlin. Obvykle jsou aplikována přes půdu (pro příjem kořeny) nebo tzv. hnojením na list (pro příjem listy).

Chilský ledek (dusičnan sodný)

Hnojiva obvykle poskytují v různých poměrech tři hlavní biogenní prvky (dusík, fosfor, draslík), sekundární biogenní prvky (vápník, síra, hořčík) a někdy také stopové prvky, které jsou užitečné pro hnojení: bor, chlor, mangan, železo, zinek, měď a molybden.

Rozdělení zemědělských hnojiv

editovat

Hnojiva podle účinnosti

editovat

Přímá hnojiva obsahují přinejmenším jednu ze základních rostlinných živin buďto v organické nebo minerální formě. Dodávají rostlinám makro- nebo mikroprvky a patří mezi ně hnojiva průmyslová i statková.

Nepřímá hnojiva neobsahují základní živiny v zásadním množství, ale vlivem na životní prostředí rostlin a metabolismus umožňují zvýšený příjem základních živin (což vede k vyšším výnosům). Patří k nim půdní kondicionéry, regulátory růstu (stimulátory i inhibitory), bakteriální hnojiva, inhibitory mikrobiotických procesů a podobně.

Hnojiva podle skupenství

editovat

Rozlišení podle skupenství má význam pro snadnost aplikace, přijatelnost živin rostlinou nebo druh použité techniky. Někdy bývá používán CO2 pro přihnojení zeleniny (salátu), ale obecně jsou rozlišovány podle skupenství pouze:[1]

  • pevná hnojiva
  • tekutá hnojiva

Pevná hnojiva

editovat

Pevná (také nazývána tuhá) hnojiva jsou aplikována rozmetadly. Minerální hnojiva mohou být podle způsobu výroby krystalická nebo granulovaná, podle velikosti částic jsou dělena na:

  • prášková (převládají částice menší než 1 mm)
  • zrnitá (částice zpravidla 1–4 mm)

Mezi průmyslová pevná hnojiva patří například draselná sůl, NPK, nebo dusičnan amonný.

Organická, statková pevná hnojiva jsou více či méně homogenní směsi s různým obsahem živin a v různém stupni rozkladu, patří sem chlévský hnůj nebo komposty.

Tekutá hnojiva

editovat

Průmyslová tekutá hnojiva jsou vyráběna jako ředitelná jednosložková nebo vícesložková hnojiva s přesně daným obsahem živin a s různou možnosti mísení jako například DAM (např. DAM 390). Mezi statková tekutá hnojiva patří močůvka nebo kejda.

Hnojiva podle původu

editovat

Statková hnojiva

editovat

Mezi statková hnojiva, jak bývají nazývána organická hnojiva, se řadí zejména chlévský hnůj, kompost a močůvka a dále též směsi (posklizňových) rostlinných zbytků (jako sláma a zelené hnojení) s organickými nebo průmyslovými hnojivy.

Chlévský hnůj

editovat
Podrobnější informace naleznete v článku Chlévský hnůj.

Používá se dobře vyzrálý k přímému hnojení. Lze jím hnojit na volných venkovních plochách i ve skleníkových záhonech. Používá se k zakládání pařenišť jako výhřevný materiál. Má význam pro přísun živin, jako zdroj organické hmoty a kypřící materiál.

Kompost

editovat
Podrobnější informace naleznete v článku Kompost.

Kompost je důležitým hnojivem pro venkovní zahradní půdy i pro zeminy ve sklenících. Kromě živin obsahuje i humus. Je velmi vhodný k hnojení květin, protože pro většinu z nich je čerstvé hnojení chlévským hnojem nevhodné, ačkoliv vyžadují vysoký obsah humusu v půdě.

Komposty se připravují v aerobních podmínkách (tj. za přístupu vzduchu) bez ornice a vápence. Ke kompostování jsou vhodné organické hmoty, které mají příznivý poměr C/N a mírnou vlhkost . Někdy je možný i přídavek minerálních hnojiv pro vyrovnání obsahu živin. Komposty mohou zrát např. na hromadách 1–1,5m vysokých až 3 roky při občasném přehazování. Složení kompostů je značně proměnlivé podle složení vstupních surovin. Pro hnojení ve skleníku se musí komposty propařovat, aby se zbavily semen plevelů a možných parazitů.

Močůvka

editovat
Podrobnější informace naleznete v článku Močůvka.

Močůvka je prokvašená moč hospodářských zvířat. Je produkována v klasických vazných stájích s nastýlaným ložem. Močůvka bývá zředěna vodou používanou ve stájích, někdy i dešťovou a povrchovou vodou. Močůvka obsahuje jen malý podíl organických látek, přesto je hodnotným statkovým hnojivem. Močůvku lze použít v deseti až dvacetinásobném zředění jako hnojivou zálivku. Velmi pozitivně působí obsažené auxiny.

Hnojiva průmyslová

editovat

Neboli minerální. Do této skupiny spadají všechny látky využívané ke hnojení, které byly vyrobené mimo zemědělský závod. Nejčastěji jde o produkty chemického, těžebního a stavebního průmyslu. Průmyslová hnojiva se systemizují (dělí) takto:

  • podle skupenství, velikosti částic a původu částic
    • plynná
    • kapalná
    • pevná
      • prášková (částice v průměru do 1 mm)
      • zrnitá (částice 1–4 mm)
        • krystalická
        • granulovaná

Podle složení

editovat
Jednoduchá hnojiva
editovat

Jsou také nazývána jednosložková a obsahují pouze jednu živinu – N, P, K, Ca. Používají se jako základní hnojiva nebo při nedostatku vhodného vícesložkového hnojiva. Někteří autoři k jednosložkovým hnojivům řadí i hořečnatá hnojiva, tedy s obsahem hořčíku.[2][3] Jednoduchá hnojiva mohou obsahovat navíc mikro prvky a doprovodné ionty (Ca2+, Mg2+, Na+, SO42−, Cl). Podle hlavní živiny lze jednoduchá hnojiva rozčlenit takto:

dusíkatá hnojiva

  • s dusíkem nitrátovým (ledkovým, dusičnanovým) NO3
  • s dusíkem amonným a amoniakálním NH4+, NH3
  • s dusíkem amidovým (organickým) NH2
  • s dusíkem ve dvou i více formách NH4+, NO3, NH2
  • pomalu působící.[4]

fosforečná hnojiva

  • s fosforem rozpustným ve vodě – superfosfáty
  • s fosforem rozpustným v citranu amonném – dikalciumfosfát
  • s fosforem rozpustným ve 2% kyselině citrónové – Thomasova moučka, Dopofos, část P z mletých fosfátů
  • s fosforem rozpustným v silných kyselinách – mleté fosfáty, hyperfosfáty, kostní moučky. Dolofos 15, Dolofos 26, Donaukorn 26% P2O5, Fosmag, Hyperkorn 26% P2O5+2% MgO, Hyperkorn 26%+2,5% MgO, kostní moučka na hnojení.[5]

draselná hnojiva

  • síranový typ (sírany)
  • chloridový typ (chloridy)[6]

vápenatá hnojiva

  • s uhličitanovou formou vápníku (CaCO3)
  • s žíravou formou vápníku (CaO, Ca(OH2))
  • se síranovou formou vápníku (CaSO4)
  • s křemičitanovou formou vápníku (Ca2SiO4)[7]
Vícesložková hnojiva
editovat

Obsahují více hlavních živin (makroprvků), případně také doplňkové živiny (mikroprvky). Jejich používáním je přihnojování zjednodušeno a zefektivněno. Podle způsobu výroby lze tato hnojiva rozdělit na

  • směsná (smíšená)
  • kombinovaná.

Podle počtu složek se dále dělí na dvojitá (obsahují dvě živiny) nebo trojitá čili plná (obsahují všechny tři základní živiny N, P a K). Někdy se vyčleňují ještě mikrohnojiva, která obsahují převážně stopové prvky. K sledovaným vlastnostem vícesložkových hnojiv patří především obsah přijatelných a vzájemný poměr těchto živin.[8]

Prodávaná hnojiva

editovat

Dusíkatá

editovat

(komerční názvy):[9]

Reference

editovat
  1. Rozdělení hnojiv [online]. Ústav agrochemie a výživy rostlin, MZLU v Brně, Zemědělská 1, 613 00 Brno [cit. 2015-05-04]. Dostupné online. 
  2. MINERÁLNÍ HNOJIVA - HOŘEČNATÁ [online]. [cit. 2015-03-27]. Dostupné online. 
  3. MINERÁLNÍ HNOJIVA [online]. [cit. 2015-03-27]. Dostupné online. 
  4. MINERÁLNÍ HNOJIVA - DUSÍKATÁ [online]. [cit. 2015-03-27]. Dostupné online. 
  5. MINERÁLNÍ HNOJIVA - FOSFOREČNÁ [online]. [cit. 2015-03-27]. Dostupné online. 
  6. MINERÁLNÍ HNOJIVA - DRASELNÁ [online]. [cit. 2015-03-27]. Dostupné online. 
  7. MINERÁLNÍ HNOJIVA - VÁPENATÁ [online]. [cit. 2015-03-27]. Dostupné online. 
  8. MINERÁLNÍ HNOJIVA - VÍCESLOŽKOVÁ [online]. [cit. 2015-03-27]. Dostupné online. 
  9. Dusíkatá. www.adw.cz [online]. [cit. 2015-08-02]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2015-07-14. 

Související články

editovat

Externí odkazy

editovat