Dusičnan amonný

amonná sůl kyseliny dusičné

Dusičnan amonný, triviálním názvem ledek amonný či amoniumnitrát, je chemická sloučenina (dusičnan amoniaku) s chemickým vzorcem NH4NO3. Je to bílá krystalická látka používaná jako zemědělské hnojivo a díky oxidačním vlastnostem také v pyrotechnice.

Dusičnan amonný
2D model molekuly NH4NO3
2D model molekuly NH4NO3
Obecné
Systematický názevDusičnan amonný
Triviální názevLedek amonný
Ostatní názvyAmoniumnitrát
Anglický názevAmmonium nitrate
Německý názevAmmoniumnitrat
Sumární vzorecNH4NO3
Vzhledbílé krystalky nebo prášek
Identifikace
Registrační číslo CAS6484-52-2
Číslo RTECSBR9050000
Vlastnosti
Molární hmotnost80,043 g/mol
Teplota tání169,6 °C
Teplota rozkladu210 °C
Hustota1,725 g/cm3
1,66 g/cm3 (170 °C)
Index lomuα-modifikace
nDa= 1,45
nDb= 1,59
nDc= 1,63
β-modifikace
nD= 1,413 (20 °C)
Rozpustnost ve vodě117,43 g/100 g (0 °C)
150 g/100 g (10 °C)
189,87 g/100 g (20 °C)
246,25 g/100 g (32 °C)
421 g/100 g (60 °C)
600 g/100 g (80 °C)
871 g/100 g (100 °C)
Rozpustnost v polárních
rozpouštědlech
methanol
17,1 g/100 ml (20 °C)
ethanol
3,80 g/100 ml (20 °C)
aceton
diethylether (ne)
Měrná magnetická susceptibilita−5,2×10−6 cm3g−1
Struktura
Krystalová strukturakosočtverečná (α)
krychlová (β)
tetragonální (γ)
Hrana krystalové mřížkya= 575 pm
b= 545 pm
c= 496 pm
Termodynamické vlastnosti
Standardní slučovací entalpie ΔHf°−365,1 kJ/mol
Entalpie tání ΔHt80,0 J/g
Entalpie rozpouštění ΔHrozp321 J/g
Standardní molární entropie S°151 JK−1mol−1
Standardní slučovací Gibbsova energie ΔGf°−183,8 kJ/mol
Izobarické měrné teplo cp1,737 JK−1g−1
Bezpečnost
GHS03 – oxidační látky
GHS03
GHS07 – dráždivé látky
GHS07
[1]
Varování[1]
R-větyR8,R36,R37,R38
S-větyS15,S16,S26,S36
NFPA 704
0
2
3
OX
Není-li uvedeno jinak, jsou použity
jednotky SI a STP (25 °C, 100 kPa).

Některá data mohou pocházet z datové položky.

Bezpečnost editovat

Dusičnan amonný se při opatrném zahřátí bezvýbušně rozkládá na oxid dusný („rajský plyn“) a vodní páru:

NH4NO3 → N2O + 2 H2O

Jinak se může také při zahřátí nebo jiné iniciaci rozložit prudkou exotermní reakcí

NH4NO3 → N2 + 1/2 O2 + 2 H2O

s vývojem velkého objemu plynných produktů; tedy dojde k detonaci. Účinek se zesílí přidáním malého množství hořlaviny, odpovídajícího produkovanému kyslíku. Tak vzniká významná průmyslová trhavina, používaná i jako munice (letecké bomby).

Velké zásoby ledku amonného, který je jinak vynikajícím dusíkatým hnojivem, jsou významným požárním rizikem, podporují hoření a mohou snadno vést až právě k detonaci. Výbuchy dusičnanu amonného nejsou vzácným jevem, k méně závažným případům dochází téměř každoročně. Zaznamenáno však bylo i několik rozsáhlých, zničujících výbuchů, k nimž se řadí:

S ohledem na svou nebezpečnost je dusičnan amonný uveden v seznamu látek považovaných za prekurzory výbušnin, jejichž prodej nepodnikajícím fyzickým osobám podléhá v Evropské unii dozoru, aby bylo zabráněno jejich zneužití k nedovolené výrobě výbušnin.[5] Dusičnan amonný nelze podle tohoto nařízení prodávat ani držet samostatně ani ve směsích či látkách, v nichž je koncentrace dusíku pocházejícího z dusičnanu amonného větší nebo rovna 16 % hmotnosti.

Příprava editovat

Dusičnan amonný může vznikat přeměnou močoviny:

3CO(NH2)2 + 2 H2O → NH4NO3 + 3 CH4 + 2 N2

Průmyslově se však vyrábí reakcí kyseliny dusičné a čpavku:[6]

HNO3 + NH3 → NH4NO3

Dusičnan amonný se také vyrábí amatérskými nadšenci reakcí:

Ca(NO3)2 + (NH4)2SO4 → 2 NH4NO3 + CaSO4[zdroj⁠?]

Tato reakce je silně exotermní. Lze ho také připravit reakcí AgNO3(aq) s NH4Cl(aq), přičemž vzniká jako nerozpustná sůl AgCl, která se dá odfiltrovat, takže výtěžek je pak poměrně vysoký.

Využití editovat

Reference editovat

  1. a b Ammonium nitrate. pubchem.ncbi.nlm.nih.gov [online]. PubChem [cit. 2021-05-23]. Dostupné online. (anglicky) 
  2. Ve Francii začíná soudní proces století. Česká televize [online]. 23. února 2009. Dostupné online. 
  3. Příčina výbuchu ledek. Bejrút není první podobný případ. Seznam Zprávy [online]. Seznam.cz, 6. srpna 2020. Dostupné online. 
  4. Výbuch v Bejrútu: Lidé hledají blízké, na místo míří zahraniční pomoc. Seznam Zprávy [online]. Seznam.cz [cit. 2020-08-05]. Dostupné online. 
  5. Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/1148 ze dne 20. června 2019 o uvádění prekurzorů výbušnin na trh a o jejich používání, změně nařízení (ES) č. 1907/2006 a zrušení nařízení (EU) č. 98/2013. EUR-Lex [online]. [cit. 2020-08-04]. Dostupné online. 
  6. Process_of_producing_concentrated_soluti
  7. Technický list jednoho z dodavatelů. www.hokr.cz [online]. [cit. 2020-08-07]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2020-11-26. 
  8. Technický list jednoho z dodavatelů. www.hokr.cz [online]. [cit. 2020-08-07]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2021-05-08. 

Literatura editovat

  • VOHLÍDAL, JIŘÍ; ŠTULÍK, KAREL; JULÁK, ALOIS. Chemické a analytické tabulky. 1. vyd. Praha: Grada Publishing, 1999. ISBN 80-7169-855-5. 

Související články editovat

Externí odkazy editovat