Alison Riskeová-Amritrajová

americká tenistka
(přesměrováno z Alison Riske)

Alison Riskeová-Amritrajová (rozená Riske, * 3. července 1990 Pittsburgh, Pensylvánie) je americká profesionální tenistka. Ve své dosavadní kariéře na okruhu WTA Tour vyhrála tři singlové turnaje, když triumfovala na Tianjin Open 2014, Libéma Open 2019 a Upper Austria Ladies Linz 2021. V rámci okruhu ITF získala devět titulů ve dvouhře a jeden ve čtyřhře.[1]

Alison Riskeová-Amritrajová
Alison Riskeová na French Open 2019
Alison Riskeová na French Open 2019
StátSpojené státy americkéSpojené státy americké Spojené státy americké
Datum narození3. července 1990 (34 let)
Místo narozeníPittsburgh, Pensylvánie,
Spojené státy americké
BydlištěHilton Head Island, Jižní Karolína,
Spojené státy americké
Výška175 cm
Hmotnost66 kg
Profesionál od2009
Držení raketypravou rukou, bekhend obouruč
Výdělek6 815 857 USD
Dvouhra
Poměr zápasů410–328
Tituly3 WTA, 9 ITF
Nejvyšší umístění18. místo (4. listopadu 2019)
Dvouhra na Grand Slamu
Australian Open4. kolo (2020)
French Open2. kolo (2014, 2022)
Wimbledončtvrtfinále (2019)
US Open4. kolo (2013, 2022)
Velké turnaje ve dvouhře
Olympijské hry1. kolo (2020)
Čtyřhra
Poměr zápasů87–129
Tituly0 WTA, 1 ITF
Nejvyšší umístění40. místo (13. ledna 2022)
Čtyřhra na Grand Slamu
Australian Opensemifinále (2019)
French Open3. kolo (2014)
Wimbledon3. kolo (2022)
US Openčtvrtfinále (2020)
Velké turnaje ve čtyřhře
Olympijské hry1. kolo (2020)
Týmové soutěže
Fed Cupvítězka (2017)
Údaje v infoboxu aktualizovány dne 20220702a2. července 2022
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Na žebříčku WTA byla nejvýše ve dvouhře klasifikována v listopadu 2019 na  18. místě a ve čtyřhře v lednu 2020 na 40. místě. Trénuje ji Thomas Gutteridge. Dříve tuto roli plnili Yves Boulais a Billy Heiser.[2]

V americkém fedcupovém týmu debutovala v roce 2014 čtvrtfinálem Světové skupiny proti Itálii, v němž prohrála dvouhru s Karin Knappovou. Italky zvítězily 3:1 na zápasy. Ve finále Světové skupiny 2017 proti Bělorusku se stala členkou vítězného družstva. V pražském finále Fed Cupu 2018 s Českou republikou pak odešla poražena ze sobotní dvouhry. Češky vyhrály 3:0 na zápasy. Do listopadu 2022 v soutěži nastoupila ke pěti mezistátním utkáním s bilancí 2–2 ve dvouhře a 0–1 ve čtyřhře.[3]

Soukromý život

editovat

Narodila se roku 1990 v Pittsburghu do rodiny Ala a Carol Riskeových.[4] Tenis začala hrát ve třech letech.[5] Otec pracoval v Tajné službě a poté jako vyšetřovatel FBI. Matka byla profesí pedagožka.[6] Sestra Sarah Riseková v tenise prožila krátkou profesionální kariéru,[5] s nejvyšším postavením v singlovém žebříčku WTA na 372. místě. Bratr Dan Riske nastupoval za univerzitní tenisový tým West Liberty State[7] a následně se stal účetním.[6]

Po Pennsylvania Cyber Charter School[7] vystudovala střední školu Peters Township High School, kde vedla dívčí tenisový tým.[4] Trofej z národního antukového mistrovství Spojených států USTA National Collegiate Clay Court Championship 2007 jí zajistila divokou kartu do kvalifikace US Open, kde na úvod vyřadila Soranu Cîrsteaovou a poté podlehla Julii Dittyové. Na počátku roku 2008 vystoupala na 1. místo celostátní žebříčku juniorek v kategorii 18letých.[8]

V závěru července 2019 se v Pittsburghu vdala za bývalého amerického tenistu reprezentujícího Indii Stephena Amritraje, jehož strýc Vidžaj Amritraž i otec Anand Amritraž byli indickými tenisty.[9] Na okruzích začala používat dvojité příjmení Riskeová-Amritrajová.

Tenisová kariéra

editovat

Hráčku z první světové desítky premiérově porazila ve třetím kole US Open 2013, když na ni uhrála jen tři gamy desátá žena klasifikace Petra Kvitová. Poprvé tak postoupila do osmifinále grandslamu.

Debutové finále na okruhu WTA Tour odehrála na Tianjin Open 2014 v čínském Tchien-ťinu. Po finálové výhře nad Švýcarkou Belindou Bencicovou vybojovala první kariérní titul. Následně zaznamenala sérii finálových porážek. Na čínském Shenzhen Open 2016 v Šen-čenu nestačila v závěrečném střetnutí na turnajovou jedničku Agnieszku Radwańskou. O rok později na Shenzhen Open 2017 ji ve čtvrtfinále porážku oplatila. Poprvé tak zdolala členku elitní světové pětky, když Polce patřilo 3. místo. Ve rozhodujícím duelu však nenašla recept na 20letou Češku Kateřinu Siniakovou.[10] Již na travnatém AEGON Open Nottingham 2016 odešla z finále poražena od další české hráčky Karolíny Plíškové.[2]

Ve druhém kole Miami Open 2018 si jako postupující kvalifikantka ve druhém kole poradila s francouzskou světovou sedmičkou Caroline Garciaovou. Ve třetí fázi ji vyřadila čínská kvalifikantka Wang Ja-fan až v tiebreaku rozhodující sady. Popáté v řadě odešla z turnaje WTA Tour jako poražená finalistka na antukovém Nürnberger Versicherungscupu 2018, kde podlehla 29leté Švédce Johanně Larssonové..[11]

Druhou singlovou trofej trofej si odvezla z rosmalenského Libéma Open 2019, kde postoupila do finále přes Rusku Veroniku Kuděrmetovovou. V něm jako šedesátá první hráčka zdolala nizozemskou světovou čtyřku Kiki Bertensovou, ačkoli utržila v úvodní sadě „kanára“. V zápase odvrátila tři mečboly. Navázala tak na týden starý obhájený triumf z travnaté události ITF v Surbitonu.[12]

Do prvního grandslamového čtvrtfinále dvouhry se probojovala ve Wimbledonu 2019, když v osmifinále poprvé v kariéře porazila světovou jedničku. Na její raketě dohrála Australanka Ashleigh Bartyová, přestože soupeřka vyhrála úvodní set. Riskeová na cestě do čtvrtého kola strávila na kurtu o více než pět hodin delší čas než australská favoritka.[13] Ve čtvrtfinále z pozice padesáté páté tenistky světa podlehla 37leté světové desítce Sereně Williamsové. Její celkový předčtrvtfinálový čas strávený na dvorci, 9.05 hodiny, znamenal vůbec nejdelší časový interval od roku 2002.[14] Přestože Williamsová hned v úvodu závěrečné sady ztratila podání, sérií tří dalších gamů si vypracovala náskok 3–1. Riskeová ještě dokázala srovnat, ale o postupu do dvanáctého wimbledonského semifinále Williamsová rozhodla prolomeným podáním v osmém gamu.[15]

Finále na okruhu WTA Tour

editovat
Legenda
D – dvouhra; Č – čtyřhra
Grand Slam (0)
Turnaj mistryň (0)
Premier Mandatory & Premier 5 / WTA 1000 (0–1 D)
Premier / WTA 500 (0)
International / WTA 250 (3–9 D)

Dvouhra: 13 (3–10)

editovat
Stav č. datum turnaj povrch soupeřka ve finále výsledek
Vítězka 1. 12. října 2014 Tchien-ťin, Čína tvrdý   Belinda Bencicová 6–3, 6–4
Finalistka 1. 9. ledna 2016 Šen-čen, Čína tvrdý   Agnieszka Radwańská 3–6, 2–6
Finalistka 2. 11. června 2016 Nottingham, Spojené království tráva   Karolína Plíšková 6–7(8–10), 5–7
Finalistka 3. 16. října 2016 Tchien-ťin, Čína tvrdý   Pcheng Šuaj 6–7(3–7), 2–6
Finalistka 4. 7. ledna 2017 Šen-čen, Čína (2) tvrdý   Kateřina Siniaková 3–6, 4–6
Finalistka 5. 26. května 2018 Norimberk, Německo antuka   Johanna Larssonová 6–7(4–7), 4–6
Finalistka 6. 5. ledna 2019 Šen-čen, Čína tvrdý   Aryna Sabalenková 6–4, 6–7(2–7), 3–6
Vítězka 2. 16. června 2019 Rosmalen, Nizozemsko tráva   Kiki Bertensová 0–6, 7–6(7–3), 7–5
Finalistka 7. 28. září 2019 Wu-chan, Čína tvrdý   Aryna Sabalenková 3–6, 6–3, 1–6
Finalistka 8. 19. září 2021 Portorož, Slovinsko tvrdý   Jasmine Paoliniová 6–7(4–7), 2–6
Vítězka 3. 12. listopadu 2021 Linec, Rakousko tvrdý (h)   Jaqueline Cristianová 2–6, 6–2, 7–5
Finalistka 9. 15. ledna 2022 Adelaide, Austrálie tvrdý   Madison Keysová 1–6, 2–6
Finalistka 10. 12. června 2022 Nottingham, Spojené království tráva   Beatriz Haddad Maiová 4–6, 6–2, 3–6

Finále na okruhu ITF

editovat
Dotace turnajů okruhu ITF
100 000 $ tournaments 80 000 $ tournaments
75 000 $ tournaments 60 000 $ tournaments
50 000 $ tournaments 25 000 $ tournaments
15 000 $ tournaments 10 000 $ tournaments

Dvouhra: 13 (9–4)

editovat
Stav č. datum turnaj povrch soupeřka ve finále výsledek
Finalistka 1. 1. června 2009 Hilton Head Island, Spojené státy tvrdý   Alexandra Müllerová 1–6, 6–3, 3–6
Vítězka 1. 5. října 2009 Troy, Spojené státy tvrdý   Christina McHaleová 6–4, 2–6, 7–5
Finalistka 2. 20. září 2010 Saguenay, Kanada tvrdý   Rebecca Marinová 4–6, 7–6(4), 6–7(5)
Vítězka 2. 4. října 2010 Barnstaple, Spojené království tvrdý   Johanna Larssonová 6–2, 6–0
Vítězka 3. 11. října 2010 Joué-lès-Tours, Francie tvrdý   Vesna Manasjevová 5–7, 6–4, 6–1
Vítězka 4. 18. října 2010 Saint Raphaël, Francie tvrdý   Urszula Radwańská 6–4, 6–2
Finalistka 3. 8. května 2011 Indian Harbour Beach, Spojené státy antuka   Melinda Czinková 6–4, 1–6, 4–6
Vítězka 5. 16. října 2011 Joué-lès-Tours, Francie tvrdý   Akgul Amanmuradovová 2–6, 6–2, 7–5
Vítězka 6. 6. listopadu 2011 Nantes, Francie tvrdý   Iryna Brémondová 6–1, 6–4
Finalistka 4. 21. července 2013 Portland, Spojené státy tvrdý   Kurumi Naraová 3–6 6–3 3–6
Vítězka 7. 4. června 2016 Eastbourne, Spojené království tráva   Tara Mooreová 4–6, 7–6(7–5), 6–3
Vítězka 8. 10. června 2018 Surbiton, Spojené království tráva   Conny Perrinová 6–2, 6–2
Vítězka 9. 9. června 2019 Surbiton, Spojené království tráva   Magdaléna Rybáriková 6–7(7–5), 6–2, 6–2

Čtyřhra: 4 (1–3)

editovat
Stav č. datum turnaj povrch spoluhráčka soupeřky ve finále výsledek
Vítězka 1. 1. června 2009 Hilton Head Island, Spojené státy tvrdý   Jacqueline Caková   Natalie Pluskotová
  Caitlin Whoriskeyová
6–3, 3–6, 10–6
Finalistka 1. 20. července 2009 Lexington, Spojené státy tvrdý   Jacqueline Caková   Čang Kchaj-čen
  Taťána Lužanská
3–6, 2–6
Finalistka 2. 13. února 2011 Midland, Spojené státy tvrdý   Irina Falconiová   Jamie Hamptonová
  Anna Tatišviliová
bez boje
Finalistka 3. 24. dubna 2011 Dothan, Spojené státy antuka   Heidi El Tabakhová   Valerija Solovjovová
  Lenka Wienerová
3–6, 4–6

Finále soutěží družstev: 2 (1–1)

editovat
Výsledek č. datum a místo konání spoluhráčky soupeřky skóre zdroj
Vítězka 1. Fed Cup 2017
11.–12. listopadu 2017
Minsk, Bělorusko
tvrdý, Čyžouka-Arena

  Coco Vandewegheová
  Sloane Stephensová
  Shelby Rogersová
  Bělorusko 3–2 [16]
  Aljaksandra Sasnovičová
  Aryna Sabalenková
  Věra Lapková
  Lidzija Marozavová
Finalistka 1. Fed Cup 2018
10.–11. listopadu 2018
Praha, Česko
tvrdý, O2 arena

  Danielle Collinsová
  Sofia Keninová
  Nicole Melicharová
  Česko 0–3
(detail)
[17]
  Petra Kvitová
  Kateřina Siniaková
  Barbora Strýcová
  Barbora Krejčíková

Reference

editovat

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Alison Riske na anglické Wikipedii.

  1. Alison Riskeová-Amritrajová na stránkách Mezinárodní tenisové federace (anglicky), přístup: 20220702a2. července 2022
  2. a b Alison Riskeová-Amritrajová na stránkách Ženské tenisové asociace (anglicky), přístup: 20220702a2. července 2022
  3. Alison Riskeová-Amritrajová na stránkách Billie Jean King Cupu (anglicky), přístup: 20220702a2. července 2022
  4. a b Local Girl at US Open [online]. Peters Township Magazine [cit. 2010-10-06]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2009-12-17. 
  5. a b Alison Riske interview [online]. collegeandjuniortennis.com [cit. 2010-10-06]. Dostupné online. 
  6. a b Getting To Know... Alison Riske [online]. Sony Ericsson WTA Tour [cit. 2010-06-22]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 24-10-2010. 
  7. a b ADAMSKI, Chris. Washington Sunday: Peters' Riske chooses Vanderbilt. www.post-gazette.com. Pittsburgh Post Gazette, 2008-11-23. Dostupné online [cit. 2010-10-06]. 
  8. Riske Signs NLI with Vanderbilt [online]. Vanderbilt Athletics [cit. 2009-12-26]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2013-01-20. 
  9. Watch: American tennis star Alison Riske grooves to Bollywood song at her wedding with Stephen Amritraj. India Today [online]. 2019-07-23 [cit. 2022-07-01]. Dostupné online. (anglicky) 
  10. ZABLOUDIL, Luboš. Siniaková v Shenzhenu slaví premiérový triumf na okruhu WTA! [online]. Tenisportal.cz, 2017-01-07 [cit. 2017-01-07]. Dostupné online. 
  11. Luboš Zabloudil, TenisPortal.cz. Larssonová si na antuce v Norimberku připsala druhý triumf na okruhu WTA [online]. TenisPortal.cz, 2018-05-26 [cit. 2018-05-28]. Dostupné online. 
  12. Luboš Zabloudil, TenisPortal.cz. Riskeová se proti Bertensové oklepala z kanára, přežila pět mečbolů a má druhý titul [online]. TenisPortal.cz, 2019-06-16 [cit. 2019-06-19]. Dostupné online. 
  13. Stephanie Livaudais. Riske topples top seed Barty, rewarded with first Wimbledon quarterfinal: ‘I'm ready for a war’ [online]. WTA Tennis, 2019-07-08 [cit. 2019-07-09]. Dostupné online. (anglicky) 
  14. Reem Abulleil. Ladies quarter-finalists by numbers [online]. Wimbledon, The Championships, 2019-07-08 [cit. 2019-07-09]. Dostupné online. (anglicky) 
  15. Ondřej Jirásek, TenisPortal.cz, Luboš Zabloudil. Strýcová porazila Kontaovou a ve Wimbledonu si zahraje první grandslamové semifinále! [online]. TenisPortal.cz, 2019-07-09 [cit. 2019-07-10]. Dostupné online. 
  16. Final World Group 2017 [online]. Mezinárodní tenisová federace [cit. 2018-11-14]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2017-09-30. 
  17. Fed Cup Final [online]. Mezinárodní tenisová federace [cit. 2018-11-10]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2020-05-28. (anglicky) 

Externí odkazy

editovat