Wikipedista:Honza chodec/pískoviště/VysokéMýto
I když se nacházíte na uživatelské stránce, nemusíte se bát editovat, pokud tím přispějete k vylepšení.
Vysoké Mýto | |
---|---|
![]() Náměstí Přemysla Otakara II. ve Vysokém Mýtě | |
![]() ![]() | |
znakvlajka | |
Lokalita | |
Status | město |
Pověřená obec | Vysoké Mýto |
Obec s rozšířenou působností | Vysoké Mýto |
Okres | Ústí nad Orlicí |
Kraj | Pardubický |
Historická země | Čechy |
Základní informace | |
Rozloha | 42,07 km² |
Nadmořská výška | 284 m n. m. |
PSČ | 565 41 až 566 01 |
Počet částí obce | 10 |
Počet k. ú. | 6 |
Počet ZSJ | 18 |
Kontakt | |
Adresa městského úřadu | B. Smetany 92 566 32 Vysoké Mýto radnice@vysoke-myto.cz |
Starosta | Ing. Martin Krejza |
Oficiální web: www | |
Další údaje | |
![]() |
Vysoké Mýto (něm.: Hohenmauth; lat.: Alta Muta) je město s rozšířenou působností na východě Čech, je jedno z nejstarších, nejvýznamnějších a šesté největší z měst Pardubického kraje. Je třetím největším městem okresu Ústí nad Orlicí. Má 12 669 obyvatel (k 1.1.2010). Nachází se u ústí Mlýnského potoka do řeky Loučná. Leží asi 18 km od okresního města Ústí nad Orlicí. Městem prochází místní železniční trať z Chocně do Litomyšle. Ve Vysokém Mýtě sídlí také autobusový výrobce Iveco Czech Republic (dříve Karosa).
K městu připadají tři hlavní předměstí:
- Choceňské předměstí
- Litomyšlské předměstí
- Pražské předměstí
Název
editovatNázev města - Mýto je odvozen od toho, že se zde vybíralo mýtné na Trstenické stezce, jako Vysoké bylo označováno díky jeho poloze na kopci nad stezkou. Název Vysoké Mýto se začal používat po husitských válkách.[1] Možný původ názvu je i od staršího města, následně nazývaného Staré Mýto, které stálo na jihovýchod od města a zaniklo pravděpodobně během husitských válek, když se jeho obyvatelé ukryly v opevněném Vysokém Mýtě.
Historie
editovat- 1262 - město založeno králem Přemyslem Otakarem II. jako jedno z obchodních středisek na hlavní spojnici Čech s Moravou, na tzv. Trstenické stezce
- Roku 1307 bylo z rozhodnutí krále Rudolfa I. Vysoké Mýto ustanoveno královským věnným městem
- 1349 - první zmínka o chrámu sv. Vavřince
- 1421 - po krátkém odporu dobyto husitskými vojsky Pražanů
- 1968–1990 - posádkové město okupačních sovětských vojsk
Politika
editovatZastupitelstvo a starosta
editovatVlajka a znak
editovatČlenství ve sdruženích
editovatPartnerská města
editovatPřírodní poměry
editovatÚzemí
editovatDemografie
editovatKultura a pamětihodnosti
editovatMezi nejcennější památky města patří jeho zachovaný středověký půdorys, se středem ve čtvercovém náměstí Přemysla Otakara II.
Náměstí Přemysla Otakara II.
editovatNáměstí Přemysla Otakara II. je největší čtvercové náměstí v České republice s rozměry 153, 147, 134 a 127 m (celková rozloha 2 ha). Stejnojmenné náměstí v Českých Budějovicích má rozměry 133x133 m[2] - je tedy o něco menší, ale má pravidelnější tvar. Uprostřed náměstí je morový sloup se sochou Panny Marie Neposkvrněné. Byl postaven v roce 1715 jako poděkování za skončení morové epidemie (ve Vysokém Mýtě měla 57 obětí) z let 1713 - 1715 a současně za uzavření Rastattského míru z roku 1714. Na sloupu jsou tyto nápisy:
„ |
LIBERATA A CONTAGIONE PATRIA ET CONCLVSA CVM GALLIS PACE OFFERT REGIA DOTALIS CIVITAS ALTO-MAVTA VOS O! PATRONI NOSTRI IN PESTE, FAME ET BELLO NOS CVSTODITE EIA DEI NOBIS SVCCVRRAS MATER EGENIS neboli: Po osvobození vlasti od moru a uzavření pokoje s Francouzi Věnuje královské věnné město Vysoké Mýto Vy ochráncové naši opatrujte nás v čas moru, hladu a války Ó Matko Boží, přispěj nám bídným |
“ |
Na sloupu se nachází pět soch. Na vrcholu sloupu jde o sochu Panny Marie Immaculaty (neposkvrněné) a pod sloupem na podstavci jsou sochy sv. Josefa, sv.Vavřince, sv. Floriána a sv. Jana Nepomuckého. Autorem sloupu je Adam Stůna z Klatov.[3] Morový sloup obklopuje 16 ve čtverci vysázených lip malolistých. Náměstí je od velké rekonstrukce v letech 1996 až 1997 vydlážděno žulovou dlažbou, která je uspořádána v několika mozaikách. Uprostřed východní strany náměstí mozaika tvoří znak města, naproti ní, na západní straně náměstí se nachází malý státní znak. V každém rohu náměstí se nacházejí altány či fontána a uprostřed severní strany náměstí jsou sluneční hodiny se zvěrokruhem, který je také tvořen mozaikou. V současné době se vedou diskuse o umístění plánované sochy Přemysla Otakara II.
Opevnění města
editovatChoceňská brána
editovatChoceňská věž (zvaná také Karaska) je pozůstatkem Choceňské brány. Brána se skládala z dochované věže, brány a malé věže. Malá věž a brána byla však v roce 1844 zbourána.
Litomyšlská brána
editovatPražská brána
editovatChrám sv. Vavřince
editovatNa oltáři chrámu se nalézá obraz Nanebevzetí Panny Marie od Petra Brandla. Jedná se o jeho největší obraz v českých zemích (703,5 x 296 cm), zároveň za něj dostal i největší honorář (4000 rýnských zlatých). Byl namalován v roce 1728 původně pro cisterciářský klášter v Sedlci u Kutné hory. Město ho zakoupilo i oltářem namísto původního, který shořel v roce 1774, za 1000 zlatých z tehdy už zrušeného kláštera v roce 1787.[4] Vysoké Mýto opustil naposledy v roce 1938, kdy byl zapůjčen na výstavu Pražské baroko.
Hospodářství a infrastruktura
editovatDoprava
editovatJedním z důvodů založení města byla obrana důležité historické cesty, později známé jako Trstenická stezka. V současné době Vysokým Mýtem prochází hlavní silnice I/35, vedoucí z Liberce do Lipníku nad Bečvou. V budoucnu by měla být tato dopravní cesta z města odkloněna, původně se jednalo o stavbě obchvatu a souběžné stavbě rychlostní silnice R 35,[5] po několikaletých dohadech nad trasou[6][7][8] byla nakonec zvolena varianta rychlostní silnice, která Vysoké Mýto obejde z jihu a zároveň převezme roli obchvatu.[9][10] S nedalekým městem Choceň jej spojuje silnice druhé třídy číslo 357.
Původně mělo Vysoké Mýto "svoje" nádraží na hlavní trati Praha - Olomouc, dokonce neslo jeho jméno, stálo však v nedaleké obci Zámrsk. Pro připojení Vysokého Mýta a Litomyšle s hlavním železničním tahem byla v roce 1882 dokončena železniční trať 018.[11] Na okraji města se nachází nádraží, blíže k centru je zastávka Vysoké Mýto - město.
Autobusové nádraží se nachází nedaleko centra města na náměstí Jiřího z Poděbrad. Linkovou autobusovou dopravu zde provozuje ČSAD Ústí nad Orlicí.
Na jihovýchodním okraji města se nachází veřejné vnitrostátní a zároveň neveřejné mezinárodní letiště.[12] Tehdejší cvičiště 35. jezdeckého pluku využil ke svému přistání Jan Kašpar v roce 1911. Opravdové počátky letiště se dají vystopovat až na začátku 30. let, kdy zde vznikla pobočka Masarykovy letecké ligy. První hangár zde byl postaven v roce 1938 firmou Sodomka. Během války zde bylo výcvikové letiště Luftwaffe a to včetně střelnice. Po válce se zde rozvíjelo sportovní létání. Je zde možné přistávat i v noci.
Turistika
editovatZdravotní péče
editovatŠkolství a média
editovatPrůmysl
editovatSodomka
editovatStratílek
editovatTHZ bylo 1.1.1962 začleněno do n.p. Karosa.[13] }}
Obchody a restaurace
editovatVojenská posádka
editovathttp://www.vysoke-myto.cz/portal/index.php?option=com_content&task=view&id=5804&Itemid=511
http://www.palba.cz/viewtopic.php?t=3268&postdays=0&postorder=asc&start=0
Osobnosti
editovatPolitika, historie:
- Přemysl Otakar II. - zakladatel města
- Eliška Rejčka - první držitelka královského věnného města
- Hermenegild Jireček - právník, politik
- Zdeněk Mlynář - politolog, politik
Ekonomika:
- Josef Sodomka - zakladatel karosárny Sodomka, později Karosa, dnes Iveco Czech Republic.
- Václav Ignác Stratílek - zakladatel továrny na výrobu hasicí techniky, později SHZ
Kultura, společnost:
- Bedřich Bridel - český barokní spisovatel a básník
- Josef Jireček - historik
- Alois Vojtěch Šembera - jazykovědec a literární historik, překladatel
- Josef Šembera - malíř
- Josef Kaplický - malíř, grafik, architekt, sochař
- Josef Klusoň - violista
- Josef Böhm - dirigent, skladatel, poslední žák Antonína Dvořáka
- Václav Peřina - malíř
- Jan Juška - malíř, pedagog
- Maria Tauberová – pěvkyně-sopranistka
- Karel Škorpil - archeolog, zakladatel bulharské archeologie
- Hermenegild Škorpil - archeolog, architekt, geolog, botanik; spolupracovník bratra Karla
Věda:
- Václav Hübner - český amatérský astronom, je po něm pojmenována planetka (18647) Václavhübner [14],[15]
Pověsti
editovatOdkazy a reference
editovatReference
editovat- ↑ http://www.turistik.cz/cz/kraje/pardubicky-kraj/okres-usti-nad-orlici/vysoke-myto/
- ↑ http://www.c-budejovice.cz/cz/turistika-a-volny-cas/informace-pro-turisty/stranky/prochazka-mestem.aspx
- ↑ Vysokomýtský zpravodaj 12/2008, část Vitrinka
- ↑ http://www.vysoke-myto.cz/portal/index.php?option=com_content&task=view&id=5396&Itemid=511
- ↑ Vysokomýtský zpravodaj 3/2005, rozhovor s tehdejším starostou Bohuslavem Fenclem
- ↑ http://www.vysoke-myto.cz/portal/index.php?option=com_content&task=view&id=1992&Itemid=116
- ↑ http://www.vysoke-myto.cz/portal/index.php?option=com_content&task=view&id=2623&Itemid=445
- ↑ http://www.vysoke-myto.cz/portal/index.php?option=com_content&task=view&id=2624&Itemid=445
- ↑ http://www.vysoke-myto.cz/portal/index.php?option=com_content&task=view&id=3437&Itemid=445
- ↑ http://www.vysoke-myto.cz/portal/index.php?option=com_content&task=view&id=3267&Itemid=445
- ↑ http://www.chocen-litomysl.cz/historie-publikace-120-let-mistni-drahy-chocen-vysoke-myto-litomysl.html
- ↑ http://www.lkvm.cz/Frameset.htm
- ↑ {{Citace monografie | příjmení = Václavík | jméno = Karel | rok = 2010 | titul = Škoda a LIAZ 1. | podtitul = Nákladní automobily a autobusy po roce 1945 | vydavatel = Radim Říha - SAXI | stránky = 83 | isbn = 978-80-904767-0-7
- ↑ Planetka (18647) Vaclavhubner [1]
- ↑ Geocache věnovaná Václavu Hübnerovi [2]
Literatura
editovatDVOŘÁK, Radovan. Vysoké Mýto: stručné dějiny města. 1. vyd. Ústí nad Orlicí: OFTIS, 2003. 144 s. ISBN 80-86042-88-X.
Externí odkazy
editovat- Galerie Honza chodec/pískoviště/VysokéMýto na Wikimedia Commons
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Honza chodec/pískoviště/VysokéMýto na Wikimedia Commons
- Stránky města Vysoké Mýto
- Webkamera na náměstí Přemysla Otakara II.
- Info na serveru „Města a obce“
- Regionální muzeum Vysoké Mýto
- Městská galerie Vysoké Mýto
- Železnice a Vysoké Mýto
- Fotografie kostela sv. Vavřince