Otevřít hlavní menu

Horní Heřmanice (okres Ústí nad Orlicí)

obec v okrese Ústí nad Orlicí v Pardubickém kraji

Obec Horní Heřmanice (německy Ober Hermanitz, též Herbordsdorf, Hermansdorf) se nachází v okrese Ústí nad OrlicíPardubickém kraji. Žije zde 461[1] obyvatel.

Horní Heřmanice
Pohled od kostela
Pohled od kostela
Znak obce Horní HeřmaniceVlajka obce Horní Heřmanice
znakvlajka
Lokalita
Status obec
LAU (obec) CZ0534 580295
Kraj (NUTS 3) Pardubický (CZ053)
Okres (LAU 1) Ústí nad Orlicí (CZ0534)
Obec s rozšířenou působností a pověřená obec Lanškroun
Historická země Čechy
Katastrální výměra 15,73 km²
Zeměpisné souřadnice
Základní informace
Počet obyvatel 461 (2019)[1]
Nadmořská výška 578 m n. m.
PSČ 561 33
Zákl. sídelní jednotky 4
Části obce 3
Katastrální území 3
Adresa obecního úřadu Horní Heřmanice 91
56133 Horní Heřmanice v Čechách
Starosta Tomáš Beran
Oficiální web: www.hornihermanice.cz
E-mail: obec@hornihermanice.cz
Horní Heřmanice
Horní Heřmanice
Geodata (OSM): OSM, WMF
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Zdroje k infoboxu a částem obce
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Části obceEditovat

HistorieEditovat

První písemná zmínka o obci pochází z roku 1304, kdy dal král Václav II. již existující vesnici připsat ke statkům Zbraslavského kláštera [2]. Název obce byl pravděpodobně odvozen od jména královského lokátora Hermana.

Zbraslavský klášter Heřmanice roku 1358 postoupil litomyšlskému biskupovi Janovi II. ze Středy, významnému humanistovi a kancléři císaře Karla IV.. Roku 1409 litomyšlský biskup Jan XII. Železný Horní a Dolní Heřmanice s Jablonným zastavil Janu Strýčkovi ze Střížkova, později je vyplatil. Od roku 1544 patřily mezi vesnice příslušné k zámku v Lanškrouně. Původní kostel byl středověký, kamenný byl postaven až v 1. decéniu 18. století.

PamětihodnostiEditovat

Související informace naleznete také v článku Seznam kulturních památek v Horních Heřmanicích (okres Ústí nad Orlicí).
 
Kostel sv. Jiří
  • Kostel svatého Jiří - jednolodní barokní stavba se starší hranolovou věží; stavitelem byl Ital Antonio Sala. Základní kámen byl položen roku 1702, svěcení proběhlo roku 1712, jak potvrzuje nápis tesaný na překladu portálu. Vnitřní zařízení je jednotné, vrcholně barokní. Křtitelnice s řezbou Křtu Krista v Jordáně je z roku 1749. Na hlavním oltáři je replika poutního obrazu Chrudimského Salvátora. Další oltáře jsou zasvěceny sv. Rodině a sv. Janu Nepomuckému. Kazatelna a prospekt varhan jsou rovněž barokní. Kostel je přifařen k Bystřeci.
  • barokní budova márnice na kruhovém půdorysu, severovýchodně od kostela
  • Socha svatého Jana Nepomuckého - u fary
  • Vodní mlýn (čp. 103)
  • Venkovský dům čp. 85 a dalšíroubenky
  • výměnek a stodola u čp. 42
  • silniční propustek na silnici I/43

OdkazyEditovat

ReferenceEditovat

  1. a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích - k 1.1.2019. Praha. 30. dubna 2019. ISBN 978-80-250-2914-5. Dostupné online. [cit. 2019-05-04]
  2. Regesta diplomatica necnon epistolaria Regni Bohemiae et Moraviae, Josef Emler (editor), Pragae 1882, tomus II, s. 867, č. 2004

LiteraturaEditovat

  • Josef Cibulka-Jan Sokol: Soupis památek historických a uměleckých v Republice československé, díl 47, okres Lanškrounský. Praha 1935, s. 99-111.
  • Emanuel Poche a kolektiv: Umělecké památky Čech I.díl A-J, Academia Praha 1978

Externí odkazyEditovat