Horní Heřmanice (okres Ústí nad Orlicí)

obec v okrese Ústí nad Orlicí v Pardubickém kraji

Obec Horní Heřmanice (německy Ober Hermanitz, též Herbordsdorf, Hermansdorf) se nachází v okrese Ústí nad OrlicíPardubickém kraji. Žije zde 463[1] obyvatel.

Horní Heřmanice
Pohled od kostela
Pohled od kostela
Znak obce Horní HeřmaniceVlajka obce Horní Heřmanice
znakvlajka
Lokalita
Status obec
LAU 2 (obec) CZ0534 580295
Pověřená obec a obec s rozšířenou působností Lanškroun
Okres (LAU 1) Ústí nad Orlicí (CZ0534)
Kraj (NUTS 3) Pardubický (CZ053)
Historická země Čechy
Zeměpisné souřadnice
Základní informace
Počet obyvatel 463 (2020)[1]
Rozloha 15,73 km²
Nadmořská výška 578 m n. m.
PSČ 561 33
Počet částí obce 3
Počet k. ú. 3
Počet ZSJ 4
Kontakt
Adresa obecního úřadu Horní Heřmanice 91
56133 Horní Heřmanice v Čechách
obec@hornihermanice.cz
Starosta Tomáš Beran
Oficiální web: www.hornihermanice.cz
Horní Heřmanice
Horní Heřmanice
Další údaje
Geodata (OSM) OSM, WMF
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Části obceEditovat

HistorieEditovat

První písemná zmínka o obci pochází z roku 1304, kdy dal král Václav II. již existující vesnici připsat ke statkům Zbraslavského kláštera [2]. Název obce byl pravděpodobně odvozen od jména královského lokátora Hermana.

Zbraslavský klášter Heřmanice roku 1358 postoupil litomyšlskému biskupovi Janovi II. ze Středy, významnému humanistovi a kancléři císaře Karla IV.. Roku 1409 litomyšlský biskup Jan XII. Železný Horní a Dolní Heřmanice s Jablonným zastavil Janu Strýčkovi ze Střížkova, později je vyplatil. Od roku 1544 patřily mezi vesnice příslušné k zámku v Lanškrouně. Původní kostel byl středověký, kamenný byl postaven až v 1. decéniu 18. století.

PamětihodnostiEditovat

Související informace naleznete také v článku Seznam kulturních památek v Horních Heřmanicích (okres Ústí nad Orlicí).
 
Kostel sv. Jiří
  • Kostel svatého Jiří - jednolodní barokní stavba se starší hranolovou věží; stavitelem byl Ital Antonio Sala. Základní kámen byl položen roku 1702, svěcení proběhlo roku 1712, jak potvrzuje nápis tesaný na překladu portálu. Vnitřní zařízení je jednotné, vrcholně barokní. Křtitelnice s řezbou Křtu Krista v Jordáně je z roku 1749. Na hlavním oltáři je replika poutního obrazu Chrudimského Salvátora. Další oltáře jsou zasvěceny sv. Rodině a sv. Janu Nepomuckému. Kazatelna a prospekt varhan jsou rovněž barokní. Kostel je přifařen k Bystřeci.
  • barokní budova márnice na kruhovém půdorysu, severovýchodně od kostela
  • Socha svatého Jana Nepomuckého - u fary
  • Vodní mlýn (čp. 103)
  • Venkovský dům čp. 85 a dalšíroubenky
  • výměnek a stodola u čp. 42
  • silniční propustek na silnici I/43

OdkazyEditovat

ReferenceEditovat

  1. a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích - k 1.1.2020. Praha. 30. dubna 2020. Dostupné online. [cit. 2020-05-01]
  2. Regesta diplomatica necnon epistolaria Regni Bohemiae et Moraviae, Josef Emler (editor), Pragae 1882, tomus II, s. 867, č. 2004

LiteraturaEditovat

  • Josef Cibulka-Jan Sokol: Soupis památek historických a uměleckých v Republice československé, díl 47, okres Lanškrounský. Praha 1935, s. 99-111.
  • Emanuel Poche a kolektiv: Umělecké památky Čech I.díl A-J, Academia Praha 1978

Externí odkazyEditovat