Loučná (řeka)

řeka v Česku

Loučná (německy Lautschna) je řekaPardubickém kraji, levostranný přítok Labe. Délka toku činí 80,3 km.[1] Plocha povodí měří 724,2 km².[2][pozn 1]

Loučná
Loučná v Litomyšli
Loučná v Litomyšli
Základní informace
Délka toku80,3 km
Plocha povodí724,2 km²
Průměrný průtok4,43 m³/s
SvětadílEvropa
Hydrologické pořadí1-03-02-001
Pramen
Ústí
Protéká
ČeskoČesko Česko (Pardubický krajLitomyšl, Vysoké Mýto, Dašice, Sezemice)
Úmoří, povodí
Atlantský oceán, Severní moře, Labe
Geodata
OpenStreetMapOSM, WMF
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Průběh tokuEditovat

Loučná protéká městy Litomyšl, Vysoké Mýto, Dašice a Sezemice. U Sezemic Loučná ústí zleva do Labe v nadmořské výšce 217,9 m.[1]

Řeka pramení ve Svitavské pahorkatiněnadmořské výšce 516,4 m[1], na okraji obce Karle, zhruba 5 km západně od Svitav. Protéká Loučenskou tabulí, skloněnou k severu a výrazně členěnou hlubokými údolími vodních toků. Před obcí Chmelík do ní přitéká potok Květná. Pak pokračuje přes obec Trstěnice (název této obce dříve nesla i sama řeka) a dále protéká obcí Čistá, kde do ní přitéká Jalový potok. Obcí Benátky pak Loučná vtéká do města Litomyšl. V oblasti středního a dolního toku přítoky Loučné napájejí četné rybníky; největší z nich jsou Velký zálešský (45,8 ha)[1] a Chobot (42,1 ha)[1] u Vysokého Mýta a LodrantJaroslavi. V Litomyšli zásobuje Loučná vodou rybník Velký Košíř. Za tímto rybníkem z řeky odbočuje Mlýnský potok a vlévá se do ní Kornický potok. Mlýnský potok zásobuje vodou rybníky Malý Košíř, Borec a Šotka u obce Tržek.

Významným levostranným přítokem Loučné je u obce Cerekvice nad Loučnou řeka Desná, jež pramení ve výšce 690 m u obce Borová nedaleko Poličky. Z rybníků pak do Loučné přitéká voda zpět do řeky Kornickým potokem.

Dále Loučná protéká osídlením V lukách (obec Nová Sídla). Před obcí Cerekvice nad Loučnou přitéká do Loučné Končinský potok. Za Cerekvicemi řeka protéká okolo obce Hrušová a následně osídlením Valcha. Mezi ním a Sárovcem (město Vysoké Mýto) se tok řeky rozděluje na dvě části – levý tok protéká osídlením Spálenec. Za Sárovcem do řeky vtéká Sloupnický potok. Dále řeka protéká osídlením Soukenická Valcha a pokračuje přes osídlení Jangelec. Za ním do ní vtéká Betlémský potok a rozděluje se na dva toky. Pravý, který se stále jmenuje řeka Loučná a obtéká město okolo části města Na vinicích a Lipová, se u stadionu spojuje zpět do jednoho toku. Levý tok pod názvem Mlýnský potok teče přes část města Visnarov a následně protéká částí města a za stadionem se spojuje s pravým tokem a pokračuje pod jménem Loučná. Oba toky propojuje ještě jeden tok bez jména.

Na řece Loučné nejsou žádné přehrady; před jejím ústím jsou četné jezy.

Větší přítokyEditovat

 
Hustota říční sítě

Největším přítokem Loučné je říčka Desná, jejíž délka činí 30,6 km.[1] Průměrná hustota říční sítě činí 0,84 km/km².[3]

Kanál Zminka spojuje Chrudimku s Loučnou.

Vodní režimEditovat

 
Rozvodněná Loučná ve Vysokém Mýtě v roce 2005
 
Počátek Haldy odebírající část průtoku Loučné

Průměrný průtok u ústí činí 4,43 m³/s.[8]

Průměrné dlouhodobé měsíční průtoky Loučné (m³/s) ve stanici Dašice:[9]

Průměrné měsíční průtoky Loučné (m³/s) ve stanici Dašice v roce 2014:[9]

Hlásné profily:[10][11][12]

místo říční km plocha povodí průměrný průtok (Qa) stoletá voda (Q100)
Litomyšl 61,60 145,25 km² 0,56 m³/s 46,8 m³/s
Cerekvice nad Loučnou 52,90 355,94 km² 1,79 m³/s 68,9 m³/s
Dašice 7,20 625,41 km² 3,60 m³/s 100,0 m³/s

HistorieEditovat

První záznamy o řece pochází z 12. století, kde je pojmenována jako „flumen Trstenice“. V 16. století se jí říkalo „řeka, která od Trstenice teče“. Místní prameny řeku dlouho pojmenovávají jednoduše jako řeka. Jméno Loučná uvádí až Václav Hájek a to na jejím dolním toku, to následně přebírá Pavel Stránský v 17. století, během tohoto století se jí taky říká „řeka Mejtská“, „Hohenmauth Wasser“ a v Schallerově topografii „Mejtskej potok“. Mezi lidmi se jí začíná Loučná říkat až v 18. století, první záznamy o tom jsou z městské knihy vydané 1712, založené roku 1676. Na počátku 19. století se jí nazývá taky Mejtnice nebo Mejtnička.[13]

MlýnyEditovat

Mlýny jsou seřazeny po směru toku řeky.

ZajímavostiEditovat

  • Ve středověku byla Loučná známá pod názvem Trstenice, tj. řeka tekoucí trstím (rákosím)[14]. Dodnes z tohoto názvu zbylo jen pojmenování obce na jejím horním toku.
  • Podél toku řeky vedla tzv. Trstenická stezka, jedna z hlavních cest spojujících Čechy a Moravu.

OdkazyEditovat

PoznámkyEditovat

  1. Bývá též uváděna hodnota 724,7 km² (viz Reference − Základní charakteristiky toku Loučná a jeho povodí)

ReferenceEditovat

  1. a b c d e f Základní charakteristiky toku Loučná a jeho povodí [online]. [cit. 2011-08-03]. Dostupné online. 
  2. Hydrologický seznam podrobného členění povodí vodních toků ČR [online]. [cit. 2013-04-09]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2013-10-05. 
  3. HEIS VÚV T. G. M. – Hustota říční sítě Loučné [online]. [cit. 2014-10-04]. Dostupné online. 
  4. a b HEIS VÚV T. G. M. – Vodní toky (str. 73) [online]. [cit. 2013-11-01]. Dostupné online. 
  5. a b HEIS VÚV T. G. M. – Vodní toky (str. 75) [online]. [cit. 2013-11-01]. Dostupné online. 
  6. HEIS VÚV T. G. M. – Vodní toky (str. 72) [online]. [cit. 2013-11-01]. Dostupné online. 
  7. HEIS VÚV T. G. M. – Vodní toky (str. 78) [online]. [cit. 2013-11-01]. Dostupné online. 
  8. Geografický, hydrologický a vodohospodářský přehled v povodí Labe [online]. [cit. 2011-08-03]. Dostupné online. [nedostupný zdroj]
  9. a b Povodí Labe – Zpráva o hodnocení množství povrchových vod (str. 87) [online]. [cit. 2015-10-16]. Dostupné online. 
  10. Evidenční list hlásného profilu stanice Litomyšl [online]. [cit. 2015-04-07]. Dostupné online. 
  11. Evidenční list hlásného profilu stanice Cerekvice nad Loučnou [online]. [cit. 2015-04-07]. Dostupné online. 
  12. Evidenční list hlásného profilu stanice Dašice [online]. [cit. 2015-04-07]. Dostupné online. 
  13. Ivan Honl, Přehled místopisného názvosloví Choceňská, II – hydrografické názvy, Listy Orlického muzea, 1966. (názvy v 19. st.)
  14. Andrle Augustin, Osobnosti Vysokého Mýta, kap. Vysoké Mýto

Externí odkazyEditovat

]