Otevřít hlavní menu

Schrattenbach, dříve také Schrottenbach, je jméno původně franckého rodu, který koncem 15. století přesídlil do Štýrska, kde povýšil do šlechtického stavu.

Schrattenbachové
(páni ze Schrattenbachu)
Erb rodu Schrattenbachů
Erb rodu Schrattenbachů
země Rakouské císařství, Salcburské knížectví
tituly svobodní páni, říšská hrabata, salcburská knížata-arcibiskupové
zakladatel ?
rok založení 14. století
vymření po meči 1820
vymření po přeslici 1875
Kardinál Wolfgang Hannibal hrabě ze Schrattenbachu, olomoucký biskup
Salcburský arcibiskup Zikmund Kryštof hrabě ze Schrattenbachu

HistorieEditovat

Schrattenbachové byli od roku 1596 svobodnými pány (něm. Freiherr von Heggenberg und Osterwitz) a od roku 1649 hrabaty (něm. Graf von Schrattenbach, Freiherr von Heggenberg und Osterwitz). V polovině 17. století se rozdělili na dvě rodové linie - štýrskou a moravskou.

Jejich majetkem byla štýrská panství (dnes na území Slovinska) Heggenberg (Stopnik pri Vranskem), Osterwitz (Ojstrica), Lemberg (Lemberg pri Novi Cerkvi), Pragwald (Prebold), Sallach (Zalog pri Šempetru), Helfenberg (Soteska) a Burgsthall (Podgrad pri Vranskem). V dnešním Rakousku drželi panství a zámek Eibiswald a ve Slezsku jim patřily Velké Petrovice, dnes Pietrowice Wielkie v Polsku. Na Moravě vlastnili panství a zámek Brodek u Prostějova, Otaslavice, Želeč a palác v Brně.

Od konce 16. století působili v zemských správách ve Štýrsku a Dolních Rakousích. Vrcholu rodové slávy a moci dosáhli Schrattenbachové v 18. století v pozicích vysoce postavených církevních hodnostářů.

Dědičně jim náležel úřad a titul nejvyšších zemských kráječů ve Štýrském vévodství.

Rod vymřel po meči v roce 1820, po přeslici v roce 1875.

Nositelé jménaEditovat

PříbuzenstvoEditovat

Sňatky byli spřízněni mimo jiné s Ditrichštejny, Colloredo-Mannsfeldy, Herbersteiny, Nostici, Kolovraty, Haugvici, Vrbny a Žerotíny.

Externí odkazyEditovat