František Antonín Schrattenbach

František Antonín hrabě Schrattenbach (5. května 1712 Štýrský Hradec22. května 1783 Baden u Vídně) byl rakouský a moravský šlechtic a úředník, v letech 1763 až 1770 moravský zemský hejtman.

František Antonín
hrabě ze Schrattenbachu
Franz Anton Schrattenbach.jpg
Moravský zemský hejtman
Ve funkci:
1763 – 1770
PanovníkMarie Terezie
PředchůdceJindřich Kajetán z Blümegenu
NástupceArnošt Kryštof z Kounic
Nejvyšší zemský komorník Moravského markrabství
Ve funkci:
1753 – 1763
PanovníkMarie Terezie
PředchůdceJindřich Kajetán z Blümegenu
NástupceAdam Hynek Berchtold z Uherčic
Nejvyšší zemský sudí Moravského markrabství
Ve funkci:
1748 – 1753
PanovníkMarie Terezie
PředchůdceFrantišek Josef Heissler
NástupceVáclav Michael Bruntálský z Vrbna
Dědičný zemský kráječ ve Štýrsku
Tajný rada
Císařský komoří

Narození5. května 1712
Štýrský Hradec
Habsburská monarchieHabsburská monarchie Habsburská monarchie
Úmrtí22. května 1783 (ve věku 71 let)
Baden u Vídně
Habsburská monarchieHabsburská monarchie Habsburská monarchie
TitulHodnostní korunka náležící titulu hrabě hrabě
ChoťMarie Josefa Bruntálská z Vrbna
RodičeOtto Jindřich ze Schrattenbachu
Marie Terezie z Wildensteinu
Děti1 Marie Terezie, provd. Haugvicová (1737–1808)
2. Otto Wolfgang
3. Marie Augusta, provd. Herbersteinová
4. Vincenc Josef (1744–1816)
5. Marie Josefa, provdaná Dietrichsteinová, poté Khevenhüllerová a nakonec Colloredo-Mansfeldová (1750–1806)
Příbuznívnuk: František Khevenhüller-Metsch (1783–1867)
strýc: Wolfgang Hannibal ze Schrattenbachu (1660–1738)
Zaměstnánípolitik
Profesešlechtic
Náboženstvířímskokatolické
Některá data mohou pocházet z datové položky.

PůvodEditovat

Pocházel ze starého štýrského šlechtického rodu, narodil se jako nejstarší syn hraběte Otty Jindřicha ze Schrattenbachu (1675–1733), zakladatele moravské větve rodu Schrattenbachů, a synovec olomouckého biskupa a neapolského místokrále kardinála Wolfganga Hannibala Schrattenbacha. Jeho matkou byla Marie Terezie z Wildensteinu. Jeho bratr Zikmund Kryštof se stal salcburským arcibiskupem, bratr Rudolf byl proboštem brněnské kapituly a Josef se stal vnitrorakouským vládním radou.

KariéraEditovat

František Antonín byl tajným radou a komorníkem, po otci dědičným zemským kraječem ve Štýrsku a také hlavní dědicem svého strýce kardinála Wolfganga Hannibala Schrattenbacha. Na Moravě zastával nejvyšší zemské úřady. V letech 1748 až 1753 vykonával úřad nejvyššího zemského sudího, následně 1753–1763 byl nejvyšším zemským komorníkem a v letech 1763 až 1770 zastával funkci moravského zemského hejtmana. Byl propuštěn na vlastní žádost ze zdravotních důvodů.

MajetekEditovat

Byl majitelem panství Prebold, Zalog pri Šempetru a Soteska v Dolním Štýrsku (dnešním Slovinsku), a lenního statku Dolní Vražné. Roku 1766 přikoupil spolu s rakouským kancléřem Ulefeldem panství Brodek u Prostějova a biskupský lenní statek Želeč.

RodinaEditovat

V roce 1736 se ve Vyškově oženil s hraběnkou Marií Josefou z Vrbna (1717–1791). Měli pět dětí:

OdkazyEditovat

LiteraturaEditovat

  • SVITÁK, Zbyněk: Z počátků moderní byrokracie. Nejvyšší zeměpanský úřad na Moravě v letech 1748–1782; Brno, 2011 583 stran ISBN 978-80-86488-91-2
  • Christian d'Elvert. Zur mähr.-schl. Adelsgeschichte. LXXXIII. Die Grafen von Schrattenbach. Notizen-Blatt der historisch-statistischen Section der kais. königl. Mährisch-schlesischen Gesellschaft zur Beförderung Ackerbaues, der Natur- und Landeskunde. Roč. 1877, čís. 1, s. 1–4. (ger) 

Externí odkazyEditovat