Václav Michael Bruntálský z Vrbna

český šlechtic

Václav Michael Josef hrabě Bruntálský z Vrbna (Wenzel Michael Joseph Graf von Wrbna und Freudenthal) (27. září 170920. července 1755) byl moravský šlechtic a politik. Od mládí působil ve správě Moravského markrabství, kde byl nakonec nejvyšším zemským sudím (1753–1755). Byl majitelem panství Fulnek na severní Moravě a patřil k významným mecenášům řádu kapucínů.

Václav Michael říšský hrabě Bruntálský z Vrbna
Erb Bruntálských z Vrbna
Erb Bruntálských z Vrbna
Nejvyšší zemský sudí na Moravě
Ve funkci:
1753 – 1755
PředchůdceFrantišek Antonín Schrattenbach
NástupceKarel Otto Salm-Neuburg

Narození27. září 1709
Úmrtí20. července 1755 (ve věku 45 let)
RodičeJosef František Bruntálský z Vrbna a Marie Anna Lamingerová z Albenreuthu
Profesesoudce a velkostatkář
Některá data mohou pocházet z datové položky.

ŽivotopisEditovat

 
Zámek Fulnek, hlavní rodové sídlo na Moravě v letech 1622–1788

Pocházel ze starého slezského šlechtického rodu Bruntálských z Vrbna usazeného na Moravě a v Čechách, byl synem Josefa Františka Bruntálského z Vrbna (1675–1755), po matce Marie Anně, rozené Lamingerové (1685–1740), byl vnukem slavného Lomikara. Od mládí byl císařským komořím, za války o rakouské dědictví sloužil v armádě jako hejtman. Později zakotvil ve struktuře zemských úřadů na Moravě a v letech 1753–1755 byl moravským nejvyšším zemským sudím, byl též c.k. tajným radou.[1] Vzhledem k tomu, že jeho otec pobýval trvale v Čechách, převzal správu panství Fulnek[2], kde proslul jako mecenáš kapucínského kláštera. Podnikl také úpravy na zámku ve Fulneku, kde v polovině 18. století vznikla budova tzv. Dolního zámku.[3] Zemřel ve věku 45 let a byl pohřben v kapucínské hrobce v Brně.

V roce 1735 se v Praze oženil s hraběnkou Marií Eleonorou z Mansfeldu (1710–1761), dcerou knížete Karla Františka Mansfelda, podruhé provdanou Kotulínskou. Měli spolu dvě děti. Syn Josef Václav (1738–1819) prodal v roce 1788 panství Fulnek, dcera Marie Eleonora (1740–1789) se provdala za státního ministra hraběte Františka Colloreda (1736–1806).

OdkazyEditovat

ReferenceEditovat

  1. Ottův slovník naučný, 26. díl; Praha, 1907; s. 1018 dostupné online
  2. KUČA, Karel: Města a městečka v Čechách, na Moravě a ve Slezsku, díl I.; Praha, 1996; s. 855–857 ISBN 80-85983-13-3
  3. Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku, díl II. Severní Morava, Praha, 1983; s. 70–71

LiteraturaEditovat

Externí odkazyEditovat