Hong Kong Open

Tenisový turnaj
(přesměrováno z Salem Open)

Hong Kong Open je profesionální tenisový turnaj mužů a žen hraný v čínském Hongkongu. Mužská událost vznikla roku 1973 na okruhu Grand Prix a od sezóny 1990 probíhala v rámci ATP Tour, než byla zrušena v roce 2002. Obnovena byla pod názvem Bank of China Hong Kong Tennis Open roku 2024 v kategorii ATP Tour 250. Titulárním partnerem se stala hongkongská dceřiná společnost bankovního domu Bank of China.

Hong Kong Open
Bank of China Hong Kong Tennis Open (muži)
Hong Kong Tennis Open (ženy)
Tenisové dvorce Victoria Parku (vpravo)
Centrkurt areálu ve Victoria Parku

Založeno1973 (muži)
1980 (ženy)
OdehránoHong Kong Tennis Open 2023 (ženy)
Hong Kong Tennis Open 2024 (muži)
MístoHongkong, ČínaČína Čína
DějištěVictoria Park, Causeway Bay
Souřadnice
Povrchtvrdý – GreenSet / venku
ATP Tour
1973–1987Grand Prix (okruh)
1990–2002ATP World Series / International Series
2024–ATP Tour 250

Soutěže28 dvouhra (16 kval.) / 16 čtyřhra
Dotace739 945 USD
Obdobíleden
WTA Tour
1982Series 2
1993Tier IV
2014–2020WTA International
2021–WTA 250

Soutěže32 dvouhra (24 kval.) / 16 čtyřhra
Dotace267 082 USD
Obdobíříjen
www.hktennisopen.hk/en/
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Premiérový ročník ženské části se uskutečnil v roce 1980. Po odehrání tří ročníků došlo k prvnímu přerušení na období 1983–1992. Po čtvrtém ročníku 1993, jenž byl součástí kategorie Tier IV, následovala opět pauza až do sezóny 2014, kdy byl turnaj obnoven. V roce 2023 se poprvé konal v kategorii WTA 250, jejíž součástí se na okruhu WTA Tour stal roku 2021. Navázal tak na předchozí kategorii WTA International.

Turnaj probíhá v hongkongské centrální oblasti, v areálu Victoria Parku na dvorcích s tvrdým povrchem GreenSet.

Muži na okruzích Grand Prix a ATP Tour editovat

Mužský turnaj byl založen v roce 1973 jako Hong Kong Open hraný pod oficiálním názvem Salem Open.[1] V letech 1973–1987 byl součástí okruhu Grand Prix a v sezónách 1990–2002 pak ATP Tour, nejdříve v kategorii ATP World Series a v letech 2000–2002 v téže úrovni s upraveným názvem kategorie ATP International Series.

Ve finále roku 1976 se střetli 42letý Ken Rosewall a 30letý Ilie Năstase. Starší tenisté se v závěrečném zápase dvouhry okruhu ATP Tour nepotkali několik dalších desítek let. Přiblížili se jim až 34letí finalisté Ricoh Open 2017 v Rosmalenu.[2]

V roce 2001, v důsledku legislativního omezení sponzoringu tabákových výrobků, organizátoři kontroverzně upravili oficiální logo, tak aby obsahovalo i značku minerální vody Perrier, čímž podle protitabákových aktivistů využili skulinu v zákoně z pragmatických – sponzorských důvodů, pro pokračování financování od tabákového průmyslu.[3] V sezóně 2003 hongkongský turnaj nahradila jiná asijská událost PTT Thailand Open.

Asociace tenisových profesionálů v červnu 2023 oznámila, že vlastník licence, světová sportovní agentura IMG, přesunula punéský Maharashtra Open do Hongkongu po vypršení poslední pětileté smlouvy s maháráštraskou svazovou vládou a místním tenisovým svazem. Na okruh ATP Tour se tak Hong Kong Open vrátil po dvaceti dvou letech v ročníku 2024.[4][5] V lednovém termínu začal plnit úlohu přípravné akce před úvodním grandslamem sezóny Australian Open. Titulárním partnerem se stala hongkongská dcera bankovního domu Bank of China.[6]

Nejvyšší počet tří singlových titulů vyhrál Američan Michael Chang,

Ženy na okruhu WTA Tour editovat

Hong Kong Open v kalendáři WTA Tour 2014 nahradil Malaysian Open, hraný v Kuala Lumpuru.[7] Turnaj probíhá na otevřených dvorcích s tvrdým povrchem tenisového klubu ve parku Victoria, ležícím v Causeway Bay. Koná se v zářijovém termínu během asijské části sezóny, v týdnu po US Open.

Mezi lety 2014–2016 rozpočet činil 250 tisíc dolarů. V roce 2017 byla dotace navýšena na 500 tisíc dolarů. V sezóně 2018 dosáhla maximální výše 750 000 dolarů[8] a pro rok 2019 došlo k návratu na 500 tisíc dolarů.[9] Do soutěže dvouhry nastupuje třicet dva hráček, v kvalifikaci soutěží šestnáct singlistek a deblové soutěže se účastní šestnáct párů.

V letech 2019 a 2020 se turnaj nekonal kvůli demonstracím v Hong Kongu.[10] Čínská část okruhu byla navíc v letech 2020 a 2021 zrušena kvůli pandemii covidu-19. Ženská tenisová asociace od prosince 2021 do dubna 2023 zároveň bojkotovala čínské turnaje v důsledku kauzy zmizení čínské tenistky Pcheng Šuaj.[11][12] Po ročníku 2018 se tak odehrál až říjnový Hong Kong Tennis Open 2023.

Přehled vývoje názvu editovat

Muži editovat

sezóny název
do 2002 Salem Open
od 2024 Bank of China Hong Kong Tennis Open

Ženy editovat

sezóny název
1980–1982 Seiko Classic
1993 Digital Open
2014–2023 Prudential Hong Kong Tennis Open
2024 Hong Kong Tennis Open

Přehled finále editovat

Mužská dvouhra editovat

Rok vítěz finalista výsledek
2024   Andrej Rubljov   Emil Ruusuvuori 6–4, 6–4
2023 turnaj se nekonal
2003
2002   Juan Carlos Ferrero   Carlos Moyà 6–3, 1–6, 7–6(7–4)
2001   Marcelo Ríos   Rainer Schüttler 7–6(7–3), 6–2
2000   Nicolas Kiefer   Mark Philippoussis 7–6(7–4), 2–6, 6–2
1999   Andre Agassi   Boris Becker 6–7(4–7), 6–4, 6–4
1998   Kenneth Carlsen   Byron Black 6–2, 6–0
1997   Michael Chang   Patrick Rafter 6–3, 6–3
1996   Pete Sampras   Michael Chang 6–4, 3–6, 6–4
1995   Michael Chang   Jonas Björkman 6–3, 6–1
1994   Michael Chang   Patrick Rafter 6–1, 6–3
1993   Pete Sampras   Jim Courier 6–3, 6–7(1–7), 7–6(7–2)
1992   Jim Courier   Michael Chang 7–5, 6–3
1991   Richard Krajicek   Wally Masur 6–2, 3–6, 6–3
1990   Pat Cash   Alexander Antonitsch 6–3, 6–4
1989 turnaj se nekonal
1988
1987   Eliot Teltscher   John Fitzgerald 6–7, 3–6, 6–1, 6–2, 7–5
1986   Ramesh Krishnan   Andrés Gómez 7–6, 6–0, 7–5
1985   Andrés Gómez   Aaron Krickstein 6–3, 6–3, 3–6, 6–4
1984   Andrés Gómez   Tomáš Šmíd 6–3, 6–2
1983   Wally Masur   Sammy Giammalva 6–1, 6–1
1982   Pat Du Pré   Morris Skip Strode 6–3, 6–3
1981   Van Winitsky   Mark Edmondson 6–4, 6–7, 6–4
1980   Ivan Lendl   Brian Teacher 5–7, 7–6, 6–3
1979   Jimmy Connors   Pat Du Pré 7–5, 6–3, 6–1
1978   Eliot Teltscher   Pat Du Pré 6–4, 6–3, 6–2
1977   Ken Rosewall   Tom Gorman 6–3, 5–7, 6–4, 6–4
1976   Ken Rosewall   Ilie Năstase 1–6, 6–4, 7–6, 6–0
1975   Tom Gorman   Sandy Mayer 6–3, 6–1, 6–1
1974 turnaj se nekonal
1973   Rod Laver   Charlie Pasarell 6–3, 3–6, 6–2, 6–2

Ženská dvouhra editovat

Rok vítězka finalistka výsledek
2023   Leylah Fernandezová   Kateřina Siniaková 3–6, 6–4, 6–4
2022 nehráno pro demonstrace, pandemii covidu-19 a kauzu zmizení Pcheng Šuaj
2019
2018   Dajana Jastremská   Wang Čchiang 6–2, 6–1
2017   Anastasija Pavljučenkovová   Darja Gavrilovová 5–7, 6–3, 7–6(7–3)
2016   Caroline Wozniacká   Kristina Mladenovicová 6–1, 6–7(4–7), 6–2
2015   Jelena Jankovićová   Angelique Kerberová 3–6, 7–6(7–4), 6–1
2014   Sabine Lisická   Karolína Plíšková 7–5, 6–3
2013 turnaj se nekonal
1994
1993   Wang Ši-ťing   Marianne Witmeyerová 6–4, 3–6, 7–5
1992 turnaj se nekonal
1983
1982   Catrin Jexellová   Alycia Moultonová 6–3, 7–5
1981   Wendy Turnbullová   Sabina Simmondsová 6–3, 6–4
1980   Wendy Turnbullová   Marcie Louieová 6–0, 6–2

Mužská čtyřhra editovat

Rok vítězové finalisté výsledek
2024   Marcelo Arévalo
  Mate Pavić
  Sander Gillé
  Joran Vliegen
7–6(7–3), 6–4
2023 turnaj se nekonal
2003
2002   Jan-Michael Gambill
  Graydon Oliver
  Wayne Arthurs
  Andrew Kratzmann
6–7, 6–4, 7–6
2001   Karsten Braasch
  André Sá
  Petr Luxa
  Radek Štěpánek
6–0, 7–5
2000   Wayne Black
  Kevin Ullyett
  Dominik Hrbatý
  David Prinosil
6–1, 6–2
1999   James Greenhalgh
  Grant Silcock
  Andre Agassi
  David Wheaton
bez boje
1998   Byron Black
  Alex O'Brien
  Neville Godwin
  Tuomas Ketola
7–5, 6–1
1997   Martin Damm
  Daniel Vacek
  Karsten Braasch
  Jeff Tarango
6–3, 6–4
1996   Patrick Galbraith
  Andrej Olchovskij
  Kent Kinnear
  Dave Randall
6–3, 6–7, 7–6
1995   Tommy Ho
  Mark Philippoussis
  Jakob Hlasek
  Patrick McEnroe
6–1, 6–7, 7–6
1994   Jim Grabb
  Brett Steven
  Jonas Björkman
  Patrick Rafter
bez boje
1993   David Wheaton
  Todd Woodbridge
  Sandon Stolle
  Jason Stoltenberg
6–1, 6–3
1992   Brad Gilbert
  Jim Grabb
  Byron Black
  Byron Talbot
6–2, 6–1
1991   Patrick Galbraith
  Todd Witsken
  Glenn Michibata
  Robert Van't Hof
6–2, 6–4
1990   Pat Cash
  Wally Masur
  Kevin Curren
  Joey Rive
6–3, 6–3
1989 turnaj se nekonal
1988
1987   Mark Kratzmann
  Jim Pugh
  Marty Davis
  Brad Drewett
6–7, 6–4, 6–2
1986   Mike De Palmer
  Gary Donnelly
  Pat Cash
  Mark Kratzmann
7–6, 6–7, 7–5
1985   Brad Drewett
  Kim Warwick
  Jakob Hlasek
  Tomáš Šmíd
3–6, 6–4, 6–2
1984   Ken Flach
  Robert Seguso
  Mark Edmondson
  Paul McNamee
6–7, 6–3, 7–5
1983   Drew Gitlin
  Craig Miller
  Sammy Giammalva
  Steve Meister
6–2, 6–2
1982   Charles Buzz Strode
  Morris Skip Strode
  Kim Warwick
  Van Winitsky
6–4, 3–6, 6–2
1981   Chris Dunk
  Chris Mayotte
  Marty Davis
  Brad Drewett
6–4, 7–6
1980   Peter Fleming
  Ferdi Taygan
  Bruce Manson
  Brian Teacher
7–5, 6–2
1979   Pat Du Pré
  Robert Lutz
  Steve Denton
  Mark Turpin
6–3, 6–4
1978   Mark Edmondson
  John Marks
  Hank Pfister
  Brad Rowe
5–7, 7–6, 6–1
1977   Syd Ball
  Kim Warwick
  Marty Riessen
  Roscoe Tanner
7–6, 6–3
1976   Hank Pfister
  Butch Walts
  Anand Amritraj
  Ilie Năstase
6–4, 6–2
1975   Tom Okker
  Ken Rosewall
  Bob Carmichael
  Sandy Mayer
6–3, 6–4
1974 turnaj se nekonal
1973   Colin Dibley
  Rod Laver
  Paul Gerken
  Brian Gottfried
6–3, 5–7, 17–15


Ženská čtyřhra editovat

Rok vítězky finalistky výsledek
2023   Tchang Čchien-chuej
  Cao Čch'-a-i
  Oxana Kalašnikovová
  Aljaksandra Sasnovičová
7–5, 1–6, [11–9]
2022 nehráno pro demonstrace, pandemii covidu-19 a kauzu zmizení Pcheng Šuaj
2019
2018   Samantha Stosurová
  Čang Šuaj
  Šúko Aojamová
  Lidzija Marozavová
6–4, 6–4
2017   Čan Chao-čching (2)
  Čan Jung-žan (2)
  Lu Ťia-ťing
  Wang Čchiang
6–1, 6–1
2016   Čan Chao-čching
  Čan Jung-žan
  Naomi Broadyová
  Heather Watsonová
6–3, 6–1
2015   Alizé Cornetová
  Jaroslava Švedovová
  Lara Arruabarrenová
  Andreja Klepačová
7–5, 6–4
2014   Karolína Plíšková
  Kristýna Plíšková
  Patricia Mayr-Achleitnerová
  Arina Rodionovová
6–2, 2–6, [12–10]
2013 turnaj se nekonal
1994
1993   Karin Kschwendtová
  Rachel McQuillanová
  Debbie Grahamová
  Marianne Witmeyerová
1–6, 7–6(7–4), 6–2
1992 turnaj se nekonal
1983
1982   Alycia Moultonová
  Laura DuPontová
  Yvonne Vermaaková
  Jennifer Mundel-Reinboldová
6–2, 4–6, 7–5
1981   Ann Kiyomurová
  Sharon Walsh
  Anne Hobbs
  Susan Leo
6–3, 6–4
1980   Wendy Turnbullová
  Sharon Walshová
  Silvana Urrozová
  Penny Johnsonová
6–1, 6–2

Odkazy editovat

Reference editovat

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Hong Kong Open (tennis) na anglické Wikipedii.

  1. Tobacco Ad Gallery (tobaccofreekids.org):Salem [online]. [cit. 2014-09-16]. Dostupné v archivu pořízeném dne 21-12-2010. 
  2. ZABLOUDIL, Luboš. Müller vyhrál finále 'veteránů' a získal druhý titul [online]. Tenisportal.cz, 2017-06-18 [cit. 2017-06-20]. Dostupné online. 
  3. HONG KONG OPEN TENNIS IN TOBACCO CONTROVERSY [online]. [cit. 2014-09-16]. Dostupné v archivu pořízeném dne 26-05-2011. 
  4. India loses long-running ATP 250 tennis event to Hong Kong. The Times of India [online]. 2023-06-09 [cit. 2024-01-04]. Dostupné online. ISSN 0971-8257. (anglicky) 
  5. Hong Kong benefits from India’s misfortune with ATP Tour set to return to city. South China Morning Post [online]. 2023-06-10 [cit. 2024-01-04]. Dostupné online. (anglicky) 
  6. ATP Announces Return Of ATP 250 Event In Hong Kong. ATP Tour, Inc. [online]. 2023-06-11 [cit. 2024-01-04]. Dostupné online. (anglicky) 
  7. Hong Kong Tennis Open Unveiled [online]. Dostupné online. 
  8. Hong Kong Tennis Open 2018 – ženská dvouhra [PDF]. WTA Tour, Inc. [cit. 2018-10-11]. Dostupné online. (anglicky) 
  9. WTA Calendar 2019 [PDF]. WTA Tour, Inc. [cit. 2019-01-02]. Dostupné online. (anglicky) 
  10. NG, Eileen. Hong Kong Open postponed indefinitely as pro-democracy protests continue. Global News [online]. 2019-09-13 [cit. 2023-10-11]. Dostupné online. (anglicky) 
  11. ČTK. WTA končí s bojkotem turnajů v Číně. Sport.cz [online]. 2023-04-13 [cit. 2023-04-17]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2023-04-14. 
  12. JIRÁSEK, Ondřej. Do Číny se vrací i ženské turnaje. WTA ruší bojkot zavedený kvůli kauze Shuai Peng. TenisPortal.cz [online]. 2023-04-13 [cit. 2023-04-17]. Dostupné online. 

Externí odkazy editovat