Otevřít hlavní menu

Robert Daublebský ze Sternecku

český astronom a geodet

Robert Daublebský (také Daudlebský, Doudlebský) ze Sternecku, německy Robert Daublebsky von Sterneck (*7. února 1839 Praha[1] — †2. listopadu 1910 Vídeň)  - rakouský a český vojenský zeměměřič, astronom a geofyzik. Český šlechtic. Člen Královské České společnosti nauk v Praze, dopisující člen Císařské akademie věd ve Vídni (1893, německy Kaiserliche Akademie der Wissenschaften in Wien), a čestný doktorát univerzity Georga-Augusta v Göttingenu (1899). Generálmajor c. a. k. rakousko-uherské armády (1905).

Robert Daublebský ze Sternecku
Robert Daublebský ze Sternecku, generálmajor C. a. k. rakousko-uherské armády
Robert Daublebský ze Sternecku,
generálmajor C. a. k. rakousko-uherské armády
Narození 7. února 1839
Praha
Rakouské císařstvíRakouské císařství Rakouské císařství
Úmrtí 2. listopadu 1910 (ve věku 71 let)
Vídeň
Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Místo pohřbení Vídeň
Ocenění Cotheniova medaile (1896)
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Příbuzenstvo
otec JUDr. Jakub Daublebsky ze Sternecku
matka Marie Kalinová z Jäthensteinu
manželka Josefina Chimani
bratr Mořic Daudlebský ze Sternecku
bratr Jindřich Daudlebský ze Sternecku
syn Robert Daublebský ze Sternecku
syn Oskar Daublebsky ze Sternecku

Obsah

ŽivotEditovat

Narodil se v Praze - Staré Město, v domě U modré růže čp. 403 (nyní Rytířská 403/16) v rodině JUDr. Jakuba Daublebského ze Sternecku (18001876), zemského advokáta, a jeho manželky Marie (18021875), rozené Kalinové z Jäthensteina. Pocházel z pražské větve rodu, založené budějovickým purkmistrem Františkem Daublebským ze Sternecku (17501815), jeho dědečkem. Měl osm sourozenců, z nich dosáhli vysokého postavení starší bratři Mořic (18341917), který se stal známým kartografem, c. a k. polním zbrojmistrem (německy Feldzeugmeister), velitelem válečné školy ve Vídni a od r. 1890 majitelem 35. českého pěšího pluku v Plzni, a Jindřich (18381896), který se stal c. a k. generálmajorem.

Absolvoval staroměstské Akademické gymnázium, poté studoval (185759) na Stavovském polytechnickém ústavu Království českého v Praze. Žák významného českého zeměměřiče profesora Karla Františka Edvarda rytíře Kořistky. Jeho spolužákem byl Dominik Zbrožek, budoucí první vedoucí katedry geodezie a sférické astronomie na c. a. k. Vysoké polytechnické škole (VPŠ) ve Lvově (nyní Národní univerzita Lvivská polytechnika). V letech 18721880 poslouchal přednášky z vyšší geodezie a sférické astronomie na c. a. k. VPŠ ve Vídni, kde jedním z přednášejících byl první rektor VPŠ a profesor vyšší geodezie a astronomie Josef Philipp Herr.

11. května 1859 vstoupil do rakouské armády, kde sloužil v Moravském pěším pluku č. 3 arcivévody Karla. Zúčastnil se téhož roku rakousko-italské války, zejména bitev u Magenty (4. června) a Solferina (24. června). Pak sloužil ve Slezském pěším pluku č. 1 císaře Františka Josefa I. a v Královéhradeckém pěším pluku č. 18 (ruského) velkoknížete Konstantina.

Od 9. prosince 1862 působil ve Vojenském zeměpisném ústavu ve Vídni (VZÚ, německy k.u.k. Militär-Geographischen Institut in Wien), kde pracoval v různých útvarech a funkcích. V r. 1880 převzal vedení astronomické observatoře a 12. září 1894 také vedení astronomicko-geodetické skupiny VZÚ.

V roce 1868 se oženil s Josefinou (18441926), rozenou Chimani. Narodili se jim dva synové. První z nich, matematik Robert Daublebský von Sterneck (18711928) byl profesorem na univerzitách ve Vídni, v Černovicích (německy Czernowitz, nyní Ukrajina) a ve Štýrském Hradci. Druhý, právník a lékař Oskar Daublebsky von Sterneck (18741965) byl pracovníkem univerzitní knihovny ve Vídni.

 
Náhrobek Roberta Daublebského ze Sternecku na hřbitově osady Neustift am Walde (dnes součást Vídně)

V letech 18821909 byl členem Rakouské komise pro stupňová měření (od r. 1904 – Rakouská komise pro mezinárodní měření Země), v čele které v tomto období stáli prezidenti prof. Dr. Theodor Egon Ritter von Oppolzer, prof. Dr. Michal Franciszek Ignacy Karliński a prof. Dr. Wilhelm Tinter von Marienwil. Od r. 1882 byl také plnomocným komisařem Rakouska-Uherska při mezinárodní Stálé komisi pro Evropská stupňová měření, jejímž prezidentem tehdy byl významný německý zeměměřič prof. Dr. Friedrich Robert Helmert.

11. prosince 1905 po téměř 47 letech aktivní služby ve VZÚ odešel do důchodu jako generálmajor.

Zemřel ve Vídni a byl pohřben na hřbitově osady Neustift am Walde (dnes součást Vídně).

Odborná a vědecká činnostEditovat

V r. 1863 se zapojil do prací na evropském stupňovém měření. Zúčastnil se měření triangulace I. řádu v celém Rakousko-Uhersku (1864-1897) a vykonával také astronomická pozorování a barometrickou nivelaci v Srbsku, Bulharsku, Bosně a Hercegovině (1871-1874) a v Albánii (1886). Při astronomických pozorováních použil novou vlastní metodu pro určení zeměpisné šířky z měření zenitových vzdáleností jižní nebo severní hvězdy, která je nyní známá jako metoda Sterneckova. V letech 1875-1879 a 1901-1904 měřil na vodočtu vlastní konstrukce na molu Sartorio v Terstu (nyní Itálie). Měření sloužila k přesnějšímu určení střední hladiny Jaderského moře pro účely přesné nivelace, jakož i pro studium přílivu a odlivu. V r. 1886 řídil astronomické a triangulační práce v oblasti Lim (německy Limgebiete; území dokola řeky Lim, nyní na území států Černá Hora, Albánie, Srbsko a Bosna a Hercegovina), pak byl technickým vedoucím mechanických dílen VZÚ (1886-1889) apod. Zúčastnil se také vyměřování několika geodetických základen, zejména 25. září17. října 1873 - základny u Chebu (německy Eger) v Čechách s délkou 4 188, 2002 m, 28. září15. října 1874 základny u Radovců (německy Radautz, rum. Rădăuţi) v Bukovině (nyní Rumunsko) s délkou 9 860, 953 m a 13. – 28. srpna 1899 základny Chodačkiv-Nastasiv u města Ternopolu (nyní Ukrajina) s délkou 4 445, 4707 m. Byl jedním z autorů III. vojenského mapování císařství - „Františko-Josefského“ (1870-1884).

Prováděl také školení navigačních důstojníků c. a k. bitevních lodí (1885) a podílel se na přípravě cesty známého českého cestovatele, kartografa, spisovatele a středoškolského profesora Josefa Wünsche (*1842, †1907) do Orientu (1881).

 
Kyvadlový přístroj konstrukce Roberta ze Sternecku (1887)

Světového jména dobyl výzkumem tíže. Již v r. 1881 zkonstruoval lehce transportabilní kyvadlový přístroj (německy Pendelapparat) s půlvteřinovým kyvadlem, který pak stále zdokonaloval. První výzkum tíže započal v letech 1882-1883 v dole Vojtěch Státních dolů na stříbro a olovo v PříbramiBřezových Horách v Čechách. Měření byla zpočátku omezena pouze na oblast Království českého, ale už v r. 1883 byla rozšířena i na další části Rakousko-Uherska (Halič, Maďarsko aj.), v důsledku čeho dosáhl v r. 1901 celkový počet určených tížnicových bodů v říši 544. Při tom, na území Čech a Moravy bylo provedeno první celoplošné měření tíže a pak sestavena první mapa intensity tíže na světě (1894). Od r. 1891 určoval tíži také v Bavorsku a horní Itálii, 1892 v Berlíně, Postupimi a Hamburgu, 1893 v Paříži, Londýně (Greenwich a Richmond) a Štrasburku, 1894 na hlavní ruské hvězdárně v Pulkovu u Sankt-Petěrburgu a na univerzitní hvězdárně v Moskvě.

V r. 1892 se Sterneckův kyvadlový přístroj používal také pro měření tíže v průběhu francouzské polární expedice na lodi „Manche“ na ostrovy Jan Mayen a Špicberky v Severním ledovém oceánu a v průběhu rakousko-uherské výpravy do východní Asie na korvetě c. a k. námořnictva „Saida“.

PublikaceEditovat

Byl autorem více než 40 vědeckých knih, článků, katalogů a informaci ve zprávách VZÚ ve VídniMitteilungen des k. u. k. Militär-Geographischen Institutes“ a v jiných vydáních v Rakousko-Uhersku, Německu a Čechách. Výsledky jeho práce jsou popsány také v souborné publikaci „Die Tätigkeit des k. u. k. Militärgeographischen Institutes in den Letzten 25 Jahren (1881 bis ende 1905)“ (1907). Z nich vyšla také v češtině publikace pod názvem „Seznam výšek v Čechách, jež v letech 1877 až 1879 od c. k. voj. zeměpisného ústavu trigonometricky stanoveny byly“ (1884), kterou zpracoval spolu s profesorem K. Kořistkou na základě nového III. vojenského mapování v Čechách (1877-1880).

OceněníEditovat

Za statečnost na válečném poli a zásluhy v odborné a vědecké činnosti obdržel 11 rakouských a zahraničních vyznamenání.

  • medaile Ch. A. von Conthenia (1896)
  • cena Německé akademie přírodovědců Leopoldina

VyznamenáníEditovat

  Řád železné koruny , III. třída
  Císařský rakouský řád Leopoldův
  Čestný odznak Za vědu a umění
  Řád pruské koruny, II. třída
  Řád sv. Anny, II. třída
  Řád italské koruny,
  Vyznamenání za umění a vědu,
  Řád Dannebrog,
  Řád zähringenského lva,

a několik dalších vyznamenání a řádů

OdkazyEditovat

LiteraturaEditovat

  • ANDRES, Leopold. Generalmajor Dr. Robert Daublebsky von Sterneck. In: Österreichische Zeitschrift für Vermessungswesen. Jargang 9 (1911), Nr. 2, s. 41-44.
  • ANONYM. Generalmajor Dr. Robert Daublebský von Sterneck. In: Mitteilungen des k. u. k. Militär-Geographischen Institutes. Band XXX (1910). Wien, 1911, s. 47-56.
  • DAUBLEBSKÝ VON STERNECK, Robert [o něm]. In: Almanach der Kaiserlichen Akademie der Wissenschaften. Jargang 61 (1911). Wien: Der Kaiserlich-Königliche Hof- und Staatsdruckerei, 1911, s. 79, 371-373 (nekrolog od L. Andrese).
  • DRBAL, Alexandr. Vydatnyj avstrijs’kyj i čes’kyj geodezyst general-major Robert Daublebsky von Sterneck. In: XIV mižnarodnyj naukovo-techničnyj sympozium „Geodezyčnyj monitorinh navkolyšňoho seredovyšča: GPS i GIS – technologiji“, 8-13 veresnja 2009 r., Alušta: Zb. materialiv / Ed. K. R. Tretjak. Ľviv: Vyd-vo NU „Ľvivs’ka polytechnika“, 2009, s. 13-24. ISBN 978-966-553-836-3
  • DRBAL, Alexandr. Robert Daublebsky ze Sternecku – významný rakouský a český vojenský zeměměřič. In: Z dějin geodezie a kartografie 15 / Red. Antonín Švejda. ISSN 0232-0916. Praha: NTM, 2011, s. 131-146. ISBN 978-80-7037-204-3
  • DRBAL, Alexandr - KOCAB, Milan. Významný rakouský a český zeměměřič generál major Dr. h. c. Robert Daublebsky von Sterneck. In: Geodetický a kartografický obzor. ISSN 0016-7096. Roč. 56/98, č. 2 (2010), s. 40-45.
  • DRBAL, Alexandr – NEJEDLÝ, Václav. Rakousko-uherské a československé měření geodetických základen na Západní Ukrajině. In: Z dějin geodézie a kartografie 13 / Red. Antonín Švejda. ISSN 0232-0916. Praha: NTM, 2007, s. 88-96. ISBN 978-80-7037-171-8
  • DRBAL, Alexandr – RADĚJ, Karel. Josef Liesganig i Robert von Sterneck ta bazysni vymirjuvanja v Zachidnij Ukrajini za časiv Avstro-Uhorščyny i Čecho-Slovaččyny. In: Novi technolohiji v geodezii, zemlevporjadkuvanni ta lisovporjadkuvanni: Materialy IV Miznarodnoji naukovo-praktyčnoji konferenciji 21-22 travnja 2009 r., m. Užhorod, Ukrajina / Editor S. S. Pop. Užhorod: UžNU, 2009. S. 46-51. ISBN 978-966-671-209-0
  • KÖHLER, Franz. Generalmajor d. R. Dr. Robert Daublelbsky von Sterneck. In: Zeitschrift für Vermessungswesen (Stuttgart). Jargang 40 (1911), Nr. 22, s. 597-611.
  • STERNECK, Tomáš. Mezi měšťany a šlechtou. Dějiny rodu Daublebských ze Sternecku. Brno: Statutární město Brno; Archiv města Brna, 2009, s. 381, 395-402, 409, 480, 481, 511, 512. ISBN 978-80-86736-12-9
  • TÄTIGKEIT DES K. U. K. MILITÄRGEOGRAPHISCHEN INSTITUTES IN DERN LETZEN 25 JAHREN (1881 BIS ENDE 1905) / Ed. Vincenz Haardt von Hartenthurn. Wien: Militär-Geographischen Institutes, 1907, s. 11, 20-48, 72-74, 571-572.
  • SEMÍK, Matěj. O Češích v bývalém Vojenském zeměpisném ústavu vídeňském. In: Sborník Československé společností zeměpisné. Roč. 64, č. 3 (1959), s. 233-234.

ReferenceEditovat

  1. Matriční záznam o narození a křtu farnost při kostele sv.Havla na Starém Městě pražském

Externí odkazyEditovat