Otevřít hlavní menu

Podivín

město v okrese Břeclav v Jihomoravském kraji

Podivín (německy Kostl nebo Kostel[2], případně Podiwin) je malé městookrese BřeclavJihomoravském kraji, 8 km severně od Břeclavi. Žije zde přibližně 3 000[1] obyvatel.

Podivín
Kostel v Podivíně
Kostel v Podivíně
Znak obce PodivínVlajka obce Podivín
znakvlajka
Lokalita
Status město
LAU (obec) CZ0644 584797
Kraj (NUTS 3) Jihomoravský (CZ064)
Okres (LAU 1) Břeclav (CZ0644)
Obec s rozšířenou působností a pověřená obec Břeclav
Historická země Morava
Katastrální území Podivín
Katastrální výměra 17,75 km²
Zeměpisné souřadnice
Základní informace
Počet obyvatel 3 011 (2019)[1]
Nadmořská výška 165 m n. m.
PSČ 691 45
Zákl. sídelní jednotky 1
Katastrální území 1
Adresa městského úřadu Městský úřad Podivín
Masarykovo náměstí 180
691 45 Podivín
Starosta Ing. Martin Důbrava
Oficiální web: www.podivin.cz
E-mail: podatelna@podivin.cz
Podivín
Podivín
Geodata (OSM): OSM, WMF
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Zdroje k infoboxu a částem obce
Některá data mohou pocházet z datové položky.

GeografieEditovat

Podivín leží v Dolnomoravském úvalu, na mírném návrší nad dyjskou nivou, asi 1,5 km severovýchodně od ústí Trkmanky do Dyje. Město se rozkládá v nadmořské výšce 160–175 m n.m. a protéká jím Ladenská strouha (staré rameno Trkmanky).

Katastrální území tvoří většinou plochá polní krajina, na východě zvolna stoupající až do výšky 210 m n.m., pouze na jihozápad zasahuje lužní les okolo Dyje, který je součástí Přírodního parku Niva Dyje a Lednicko-valtického areálu.

HistorieEditovat

Území Podivína bylo pro strategicky výhodnou polohu osídleno již od pravěku.

Kosmova kronika česká zmiňuje Podivu, pokřtěného žida a zakladatele podivínského hradu (Podiuin, dictum a conditore suo Podiua, Iudeo sed postea catholico.). Již někdy během 13. století byl Podivín povýšen na město, což z něj činí nejstarší město v okrese Břeclav. Od 20. let 16. století se zde usazovali novokřtěnci (habáni), kteří tu žili až do svého vyhnání ze země roku 1622. Z této doby pochází nejstarší údaje o velikosti zdejší židovské obce (140 osob). Židé v Podivíně žili ve dvou čtvrtích (Horní a Dolní), přičemž po Dolní židovské čtvrti je dosud zachován křivolaký uliční rastr jihozápadně od náměstí.[3]

Podivín se nikdy nevyvinul ve větší středisko, vždy byl ve stínu Hustopečí, Mikulova nebo později Břeclavi. Roku 1839 se nicméně jako jedno z prvních měst v českých zemích dočkal železnice, když kolem něj byla vedena odbočka Severní dráhy císaře Ferdinanda z Břeclavi do Brna.

Roku 1950 zde došlo k jedné z nejtragičtějších železničních nehod v českých dějinách, když rychlík vinou signalisty srazil autobus na přejezdu.

 
Podivín ke konci 19. století

PamětihodnostiEditovat

Související informace naleznete také v článku Seznam kulturních památek v Podivíně.

Doprava a turistikaEditovat

Severovýchodním okrajem Podivína vede paralelně železniční koridor Brno–Břeclav (se stanicí Podivín), silnice II/425 a dálnice D2 (s nájezdem na 41. km), které zde mimoúrovňově kříží silnice II/422 procházející skrz město. Dále odsud vede silnice III. třídy č. 42226 (Podivín – Rakvice), spojená s II/425 krátkou spojkou III/42227.

Od roku 2008 je Podivín začleněn do Integrovaného dopravního systému Jihomoravského kraje (zóna 565), v jehož rámci je významným přestupním uzlem. Zastavují zde nejen osobní vlaky linky S3, ale také rychlíky a spěšné vlaky linky R13, z nichž tu lze přestoupit na autobusové linky 555 (směr Rakvice nebo Lednice, Valtice), 556 (směr Velké Bílovice a Hodonín) a 574 (směr Ladná a Břeclav).

Podivín je důležitým východiskem pro cykloturistiku. Od nádraží vedou cyklotrasy jak do Lednicko-valtického areálu, tak do různých vinařských lokalit (Velkopavlovická vinařská podoblast). Od nádraží také vede žlutá turistická značka směr Janův hrad a Lednice.

OsobnostiEditovat

SamosprávaEditovat

V letech 2010 až 2014 byl starostou Stanislav Machovský (KDU-ČSL). Na ustavujícím zasedání zastupitelstva v listopadu 2014 byl do této funkce zvolen opětovně. Prioritou vedení města bude modernizace základní školy a výraznější propojení města s Lednicko-valtickým areálem. [4]

OdkazyEditovat

ReferenceEditovat

  1. a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích - k 1.1.2019. Praha. 30. dubna 2019. ISBN 978-80-250-2914-5. Dostupné online. [cit. 2019-05-04]
  2. HOSÁK, Ladislav. Historický místopis země Moravskoslezské. Praha: Academia, 2004. 1144 s. ISBN 80-200-1225-7. S. 255. 
  3. Historie - Oficiální stránky města Podivín. www.podivin.cz [online]. [cit. 2019-11-05]. Dostupné online. 
  4. IVÁNEK, Lukáš. Vlková i Machovský zůstali. Jistotu má Průdek. Břeclavský deník [online]. 2014-11-11 [cit. 2014-11-11]. Dostupné online. 

Související článkyEditovat

Externí odkazyEditovat