Pátek (zámek)

zámek v Česku

Pátek je zámek ve stejnojmenné vesniciPeruceokrese Louny. Stojí na návrší nad pravým břehem řeky Ohře, asi patnáct kilometrů severovýchodně od Loun. Je chráněn jako kulturní památka České republiky[1] a v návštěvních hodinách je přístupný veřejnosti.

Pátek
Pátek na ilustraci Karla Liebschera
Pátek na ilustraci Karla Liebschera
Základní informace
Slohbarokní
ArchitektAntonio Porta
Přestavbapolovina 16. století
1693
StavebníkStrahovský klášter
Další majitelépáni z Klinštejna
Lobkovicové
Libštejnští z KolovratŠternberkové
Ditrichštejnové
Strahovský klášter
Současný majitelMěstys Peruc
Poloha
AdresaPátek 1, Peruc, ČeskoČesko Česko
Souřadnice
Pátek
Pátek
Další informace
Rejstříkové číslo památky43481/5-1300 (PkMISSezObr)
WebOficiální web
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Nejstarším sídlem ve vsi bývala tvrz, kterou nechal Jan Popel z Lobkovic přestavět na renesanční zámek. Dochovanou barokní podobu zámek získal až na konci sedmnáctého století za Ditrichštejnů.

HistorieEditovat

Předchůdcem páteckého zámku byla tvrz vybudovaná v blíže neznámé době strahovským klášterem. První písemná zmínka o ní je z roku 1374 a nachází se v klášterním urbáři. Podle něj ke zdejšímu klášternímu panství patřily také vsi Radonice nad Ohří, Stradonice, Volenice a Kystra.[2]

 
Vstupní trakt

Vesnice s tvrzí patřila klášteru až do začátku husitských válek, ale změny majitelů během nich jsou nejasné. Podle Augusta Sedláčka král Zikmund vesnici roku 1420 věnoval Janovi z Vartenberka a roku 1436 Jakoubkovi z Vřesovic.[3] Podle jiné varianty dějin se Jakoubek vesnice zmocnil už roku 1421. Král Zikmund ji zapsal Janovi z Vartenberka za pomoc v boji s husity, ale Jakoubek ji odmítl vydat. Císař mu její držení nakonec roku 1436 ústně potvrdil, ale nevydal žádnou listinu. V polovině patnáctého století probíhala revize šlechtického majetku, a protože Jakoubek neměl žádný doklad o svém vlastnictví, musel Pátek roku 1454 přenechat Vilémovi z Konic.[2]

Roku 1478 (1474[2]) Vilém z Konic Pátek postoupil Jindřichovi staršímu z Klinštejna a na Toužetíně. Po něm jej roku 1480 drželi jeho synové Jan, Jindřich a Čeněk z Klinštejna. Z nich se nakonec jediným majitelem stal Jan, který zemřel na přelomu patnáctého a šestnáctého století. Statek po něm zdědili synové Jindřich a Jan z Klinštejna, ale podle potvrzovací listiny krále Vladislava z roku 1504 patřily určité podíly i jejich strýcům. Od roku 1510 byl jediným vlastníkem Jan z Klinštejna, kterému král Ludvík roku 1523 povolil tvrz se dvory a mlýny opravit. Jan z Klinštejna žil ještě v roce 1533.[3] Pátek zdědila jeho dcera Magdaléna, které byl ale vyplacen a 12. prosince 1543 svěřen do správy Jana z Lobkovic, který Pátek v roce 1545 získal do dědičného vlastnictví pro sebe a své děti. Z neznámých důvodů byl však majitelem tvrze v letech 1557–1560 Bedřich Mičan z Klinštejna.[3] Jan z Lobkovic nechal někdy v letech 1544–1557 tvrz přestavět. V jejím areálu založil mlýnatikovými štíty a částečně dochovanými figurálními a ornamentálními sgrafity.[2]

Jan z Lobkovic zemřel roku 1570 a pátecký statek připadl jeho synovi Kryštofu z Lobkovic. Císař Rudolf II. roku 1587 zvýšil cenu zástavy o třináct tisíc tolarů. Koruna ani Strahovský klášter neměly dostatek prostředků k vyplacení majetku, a proto byl v roce 1594 Kryštofovi Pátek zapsán do zemských desek jako dědičný majetek. Po Kryštofovi zámek zdědil syn Jan Kryštof z Lobkovic, ale ten zemřel bezdětný už v roce 1614. Páteckou část jeho majetku zdědili Jan Libštejnský z Kolovrat, Alžběta z Lobkovic a Vilém mladší z Lobkovic, zatímco vdova Benigna Kateřina z Kolovrat dostala Divice.[3]

Od dědiců Pátek roku 1614 koupil Štěpán Jiří ze Šternberka, kterému patřily také Postoloprty. Po jeho smrti v roce 1625 Pátek zdědil Adam ze Šternberka, ale zemřel už roku 1633, kdy byl jeho syn Jan Štěpán ze Šternberka ještě nezletilý. Když v roce 1657 Jan Štěpán zemřel, vdova Anna Františka se provdala za Jana Karla Hložka ze Žampachu. O rok později však o Pátek přišla, protože zadlužený statek byl přidělen Janu Hanušovi Nosticovi z Nostic a na Kounově. Jan Karel Hložek ze Žampachu pátecký statek vyplatil a krátce poté jej spolu s žerotínským panstvím odkázal manželce.[3]

 
Hlavní budova s pavilonovou nástavbou

Následující údaje uvedl August Sedláček zřejmě chybně. Jan Karel Hložek ze Žampachu podle něj zemřel v roce 1679 a vdova o několik týdnů později statek prodala Ludmile Benigně Šternberkové, rozené Kavkové z Říčan. Její dědic hrabě Václav Vojtěch ze Šternberka roku 1676 prodal panství Budyně a Libochovice včetně Pátku Gundakarovi z Ditrichštejna.[3] Podle Rudolfa Anděla prodala vdova po Hložkovi Pátek přímo Gundakarovi už v roce 1676.[2]

Gundakar z Ditrichštejna nechal starou tvrz zbořit a na jejím místě postavit nový zámek v barokním slohu. Stavba podle plánů Antonia della Porty začala po jeho smrti v roce 1693. Strahovský klášter se však celé sedmnácté století snažil o opětovné získání statku, čehož dosáhl v roce 5. září 1710, když Ditrichštejnům vyplatil částku ve výši padesáti tisíci[3] zlatých.[2]

Klášteru pátecký statek patřil až do roku 1945.[2] Poté zámecká budova sloužila Okresní politické škole internátní, poté v ní byl Oblastní zemědělský archiv (včetně rodinného archivu Lobkoviců), od roku 1961 měl v zámku kanceláře místní národní výbor, který zde provozoval také knihovnu a vývařovnu jednotného zemědělského družstva, a sídlila v ní také stanice Sboru národní bezpečnosti a mateřská škola.[4] V letech 2003–2009 byl zámek o letních víkendech přístupný veřejnosti. V roce 2021 byl přístupný v návštěvních hodinách od března do listopadu.[5]

Stavební podobaEditovat

Jednopatrová zámecká budova má obdélný půdorys s pavilonovou nástavbou, ze které vybíhá vížka a hodiny.[2] Okna v hlavním průčelí jsou obdélná. Dovnitř se vstupuje portálem s rozeklaným segmentovým štítem. Střední část prvního patra zdobí pilířová arkádabalustrádou. Do prvního patra vede schodiště klenuté valenou klenboulunetami.[6]

 
Zámecký mlýn

V prvním patře se nachází obdélná kaple s plochým stropem. V předklaplí bývalo dřevěné obložení se sochami a obrazy světců z doby okolo poloviny osmnáctého století. Na stropě předkaplí je štukový rámec s freskou Madony od Siarda Noseckého. Ten je také autorem fresky a čtyř alegorických obrazů v jedné z přízemních místností.[6]

K zámeckému areálu patří budovy hospodářského dvora, do něhož se vjíždí barokní bránou zdobenou dvojicí přepásaných polosloupů a rozeklaným štítem. Průjezd za branou má valenou klenbu s lunetami a stěny členěné výklenky.[6]

OdkazyEditovat

ReferenceEditovat

  1. Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2013-01-18]. Identifikátor záznamu 155782 : Zámek. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ [1]. 
  2. a b c d e f g h Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. Příprava vydání Rudolf Anděl. Svazek III. Severní Čechy. Praha: Nakladatelství Svoboda, 1984. 664 s. Kapitola Pátek – zámek, s. 368–369. 
  3. a b c d e f g SEDLÁČEK, August. Hrady, zámky a tvrze Království českého. Svazek XIV. Litoměřicko a Žatecko. Praha: Šolc a Šimáček, 1923. 502 s. Dostupné online. Kapitola Pátek tvrz, s. 443–444. 
  4. Historie [online]. Zámek Pátek [cit. 2021-09-28]. Dostupné online. 
  5. Zámek Pátek [online]. Zámek Pátek [cit. 2021-09-28]. Dostupné online. 
  6. a b c Umělecké památky Čech. Příprava vydání Emanuel Poche. Svazek III. P/Š. Praha: Academia, 1980. 540 s. Heslo Pátek, s. 29. 

Související článkyEditovat

Externí odkazyEditovat