Kystra

část obce Slavětín v okrese Louny

Kystra je malá vesnice, část městyse Slavětín v okrese Louny. Nachází se asi 2,5 km na sever od Slavětína. V roce 2009 zde bylo evidováno 43 adres.[2] V roce 2011 zde trvale žilo 24 obyvatel.[3]

Kystra
Ulice na severním okraji vesnice
Ulice na severním okraji vesnice
Lokalita
Charakter malá vesnice
Obec Slavětín
Okres Louny
Kraj Ústecký kraj
Historická země Čechy
Zeměpisné souřadnice
Základní informace
Počet obyvatel 24 (2011)[1]
Katastrální území Kystra (2,06 km²)
PSČ 440 01
Počet domů 43 (2011)[1]
Kystra
Kystra
Další údaje
Kód části obce 149985
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Kystra je také název katastrálního území o rozloze 2,06 km².[4]

NázevEditovat

Hypotéza, že název vesnice je odvozen ze slova kostra ve významu hranice,[5] je nejspíše neplatná, protože toto slovo je mladšího původu.[6] Název však mohl být odvozen z příjmení prvního usedlíka, a potom by jméno mohlo odkazovat na kostru člověka (kostlivce). V historických pramenech se název objevuje ve tvarech: Kystra (1360), in Kystrzie (1389), de Kistr (1393), z Kystry (1462), w Kystrze (1550), na Kystře (1603) a Kistrau nebo Kistra (1787).[5]

HistorieEditovat

První písemná zmínka o vesnici pochází z roku 1359, kdy patřila rytířům Věnkovi, Bořitovi a Hogerovi z Kystry, kteří tehdy měli podací právo ke zdejšímu kostelu.[7] V leteh 1363–1366 toto právo patřilo Věnkovi, Bořitovi a Ojířovi, kterého posléze vystřídal Klímš. V letech 1391–1412 byli patrony kostela bratři Petr, Martin a Diviš. Diviš se stal knězem, postupně vystřídal několik farností a okolo roku 1409 založil spolu s bratrem v Kystře oltář.[8] Během husitských válek Kystru získal Matěj z Hořešovic, který byl roku 1441 svědkem ve sporu Jakoubka z Vřesovic s městem Žatec. Za něj se poprvé připomíná zdejší tvrz.[7]

 
Kaple na návsi
 
Oáza Resort na jižním okraji vesnice

Další majetkový vývoj je nejasný. Podle Augusta Sedláčka panství přešlo na Jana z Hořešovic, který je přenechal svému strýci Prokopovi. Ten byl jako pán na Kystře uveden roku 1450. Vesnici držel nejspíše spolu s Janem. Prokop o vesnici roku 1487 vedl spor proti Buškovi z Hořešovic, který si nárokoval dědictví po Janovi. Prokop žil ještě roku 1495 a poručníci jeho dědiců Kystru prodali nejspíše v roce 1546 Felixu Novohradskému z Kolovrat.[8] Podle Rudolfa Anděla Prokop vesnici získal hned po Matějovi z Hořešovic a vlastnil ji spolu se dvěma sestrami. Jeho potomci později zažalovali Purkarta Kaplíře ze Sulevic a Václava Sokola z Mor za to, že panství jako poručníci prodali Felixi Novohradskému z Kolovrat za 8000 míšeňských a nevyplatili dědicům jejich podíly. Spor skončil roku 1592 bez rozsudku, protože žalobci zemřeli.[7]

Roku 1547 Felix Novohradský z Kolovrat Kystru pronajal na tři roky za 200 kop míšeňských grošů[7] Purkartu Kaplířovi ze Sulevic. Jeho synové Albrecht, Petr, Václav a Jan vesnici prodali roku 1552 Šebestiánovi z Vřesovic.[8] Podle Rudolfa Anděla však byli syny Felixe Novohradského. Vesnici podle něj drželi jen Albrecht a Václav, ale Václav v Praze zabil krčmáře, a Petrovi s Janem připadl její díl až po jeho popravě. Bratři potom Kystru prodali až roku 1553.[7]

Volf z Vřesovic roku 1603 panství prodal Janu Ilburkovi Kaplířovi ze Sulevic, od kterého ji koupil v roce 1652 (podle Augusta Sedláčka již v roce 1652[8]) měšťanovi Bohuslavu Zákostelskému z Bílejova. Dalším majitelem se roku 1615 stal Prokop Dvořecký z Olbramovic později popravený na Staroměstském náměstí za účast na stavovském povstání. Tvrz ve vsi byla na počátku třicetileté války vypálena a roku 1622 se uvádí jako pustá. Na počátku devatenáctého století byly její zbytky zbořeny a Schwarzenbergové nechali na jejím místě postavit ovčín, který se nachází v areálu hospodářského dvora.[7]

ObyvatelstvoEditovat

 
Areál barokního zemědělského dvora čp. 1 v roce 2015
Vývoj počtu obyvatel a domů mezi lety 1869 a 2011[3][9]
1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1950 1961 1970 1980 1991 2001 2011
Obyvatelé 132 125 141 159 151 183 161 126 106 76 48 38 33 24
Domy 23 24 24 24 25 29 38 42 . 31 20 41 41 43
Počet domů z roku 1961 je zahrnut v celkovém počtu domů obce Slavětín.

PamětihodnostiEditovat

  • Dominantou osady byl barokní zemědělský dvůr čp. 1, do kterého se vjížďělo bránou s pilastry završenými elipsovitým segmentem. Štíty chléva byly zdobené volutami a zakončené tympanonem.[10] Na začátku roku 2018[11] nechal majitel, městys Slavětín, sejmout památkovou ochranu tohoto cenného dokladu historie oblasti a následně přes protesty severočeských památkářů statek nechal strhnout. Kystra tak přišla o svou dominantu a region o příklad velkého barokního dvora s množstvím kulturních hodnot. Na pozemku plánuje městys Slavětín zřízení stavebních parcel.[12]
  • Kaple na návsi

OdkazyEditovat

ReferenceEditovat

  1. a b Historický lexikon obcí České republiky – 1869–2011. 21. prosince 2015. Dostupné online.
  2. Ministerstvo vnitra ČR. Adresy v České republice [online]. 2009-10-10 [cit. 2009-10-22]. Dostupné online. 
  3. a b Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005 (1. díl). Praha: Český statistický úřad, 2006. 760 s. Dostupné online. ISBN 80-250-1310-3. S. 402, 403. 
  4. Územně identifikační registr ČR. Územně identifikační registr ČR [online]. 1999-01-01 [cit. 2009-10-22]. Dostupné online. 
  5. a b PROFOUS, Antonín. Místní jména v Čechách. Jejich vznik, původní význam změny (CH–L). Svazek II. Praha: Nakladatelství Československé akademie věd, 1949. 706 s. Heslo Kystra, s. 470. 
  6. SVOBODA, Jan; ŠMILAUER, Vladimír. Místní jména v Čechách. Jejich vznik, původní význam a změny. Dodatky. Svazek V. Praha: Nakladatelství Československé akademie věd, 1960. 676 s. Heslo Kystra, s. 218. 
  7. a b c d e f Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. Severní Čechy. Příprava vydání Rudolf Anděl. Svazek III. Praha: Nakladatelství Svoboda, 1984. 664 s. Kapitola Kystra – tvrz, s. 254–255. 
  8. a b c d SEDLÁČEK, August. Hrady, zámky a tvrze Království českého. Litoměřicko a Žatecko. Svazek XIV. Praha: Jiří Čížek – ViGo agency, 2000. 446 s. Kapitola Tvrze v okolí Vršovic, s. 433. 
  9. Statistický lexikon obcí České republiky 2013. Praha: Český statistický úřad, 2013. 900 s. Dostupné online. ISBN 978-80-250-2394-5. S. 307. 
  10. Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2018-03-20]. Identifikátor záznamu 155210 : Zemědělský dvůr. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ [1]. 
  11. Zemědělský dvůr [online]. Národní památkový ústav [cit. 2019-03-15]. Dostupné online. 
  12. STRNADOVÁ, Miroslava. Barokní statek demolují bagry, severočeští památkáři jsou bezmocní. iDNES.cz [online]. 2019-03-09 [cit. 2019-03-14]. Dostupné online. 

Související článkyEditovat

Externí odkazyEditovat