Otevřít hlavní menu

Prokop Dvořecký z Olbramovic

český rytíř

Prokop Dvořecký z Olbramovic (* ? – 21. června 1621, Praha) byl rytíř z rodu Dvořeckých z Olbramovic, člen direktoria českých stavů v době stavovského povstání (16181620). Dříve působil jako císařský rada, za vlády zimního krále Fridricha Falckého vykonával post podkomořího (1619–1620).

Prokop Dvořecký z Olbramovic

Hejtman Žateckého kraje
Ve funkci:
1618 – ???

Podkomoří
Ve funkci:
1619 – 1620
Panovník Fridrich Falcký
Předchůdce Purkart Točník z Křimic
Nástupce Kryštof Vratislav z Mitrovic na Březině

Úmrtí 21. června 1621
Staroměstské náměstí
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

Obsah

ŽivotEditovat

Prokop se narodil jako nejmladší syn Kuneše Dvořeckého z Olbramovic. Díky sňatku s Annou Vachtlovnou z Pantenova († 1590) získal kounické panství, které v roce 1599 prodal. Poté dva roky do roku 1601 držel Želiv a v roce 1601 koupil Mašťov a další statky v Krušných horách. V roce 1615 zakoupil Vršovice s Kystrou. Před povstáním zastával funkci nejvyššího berníka.[1] Roku 1618 se stal direktorem, správcem země, hejtmanem žateckého kraje[2] a podkomořím Fridricha Falckého. Se svou druhou ženou Annou z Kralovic měl dva syny Václava Štěpána († 1619) a Jana Ferdinanda.

Události po bitvě na Bílé hořeEditovat

Hned po bitvě na Bílé hoře žádal o milost, leč marně. V únoru 1621 jej dle císařského listu zatkli a uvěznili v Bílé věži Pražského hradu. Mimořádný tribunál jej odsoudil k popravě na Staroměstském náměstí spolu s dalšími „českými pány“. Původní verdikt zněl rozčtvrcení za živa, dostal částečné omilostnění, takže byl „pouze“ sťat.[3] Na popraviště vešel jako druhý z rytířského stavu a jako pátý v celkovém pořadí. Kat jeho hlavu pověsil na Staroměstské mostecké věži.

ReferenceEditovat

  1. http://leccos.com/index.php/clanky/dvorecky-,z-olbramovic-na-vrsovicich-prokop Dvořecký z Olbramovic na Vršovicích Prokop
  2. http://www.mastov.cz/historie/ Historie obce Maštov
  3. PETRÁŇ, Josef. Staroměstská exekuce. Praha: Rodiče, 2004. ISBN 80-86695-44-1. Kapitola Msta, s. 283. 

LiteraturaEditovat