Otevřít hlavní menu

Praha-Libeň (nádraží)

železniční stanice
(přesměrováno z Nádraží Praha-Libeň)

Praha-Libeň je železniční stanice v městské části Praha 9 v katastrálních územích Libeň a Vysočany. Staniční budova stojí v k. ú. Vysočany na adrese Českomoravská 316/24. Stanice je součástí pražského železničního uzlu, leží na železniční trati číslo 010 Praha – Český BrodKolínČeská Třebová a jsou do ní zaústěny další spojovací trati. Zastavují zde osobní vlaky všech kategorií a v nákladní přepravě patří mezi nejvýznamnější stanice v ČR.

Praha-Libeň
Staniční budova
Staniční budova
Stát ČeskoČesko Česko
Kraj Hlavní město Praha
Město Praha (část Libeň,Vysočany)
Souřadnice
Praha-Libeň
Praha-Libeň
Praha-Libeň, Praha
Provozovatel dráhy SŽDC
Kód stanice 571760
Tratě 010, 231
Nadmořská výška 215 m n. m.
V provozu od 1877
Zabezpečovací zařízení RZZ JOP ESA 11
Dopravních kolejí 20
Nástupišť (hran) 3 (6)
Počet cestujících 2 073 000 (2014)[1]
Vypravené vlaky 81 718 (2014)[1]
Prodej jízdenek Ano
Návazná doprava tramvaj, autobusy MHD
Služby ve stanici Vnitrostátní a mezinárodní pokladní přepážkaÚschovna zavazadelBezbariérové WCČekárna pro cestujícíRestauraceBankomatPlatba v EurechČD centrumVeřejné parkovištěBufet nebo rychlé občerstveníObchody a další službyPoštaSchodiště
Logo Wikimedia Commons Obrázky, zvuky či videaCommons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

HistorieEditovat

Železniční stanice Praha-Libeň vznikla v roce 1877 na dráze Olomouc – Praha, která procházela tímto místem již v roce 1845. Tehdy na ní ležely na území dnešní Prahy jen dvě stanice - Běchovice a dnešní Masarykovo nádraží. Zastávky zde nebyly žádné. Úsek železniční dráhy mezi těmito stanicemi byl dvoukolejný, zatímco zbytek trati Olomouc - Praha byl jen jednokolejný. V době vzniku stanice byla provozována Rakouskou společností státní dráhy. V letech 1923 až 1941 se užívalo označení Libeň horní nádraží. Tím byla odlišena od stanice Libeň-dolní nádraží (otevřené také v roce 1877), která byla umístěna na Palmovce na trati vedené na nádraží Praha-Těšnov.

V roce 1919 byla do nádraží zaústěna trať přes tunel pod Táborem a nádraží Praha-Malešice na seřaďovací nádraží do Vršovic.

V roce 1926 přibyla trať přes výhybnu Vítkov a starý Vítkovský tunel na hlavní nádraží.

Velká přestavba stanice vyvrcholila v roce 1978. Osobní část nádraží byla celá posunuta směrem na východ, byla postavena nová odbavovací hala v nové poloze u křižovatky ulice Českomoravské s nově vzniklou ulicí K Žižkovu, v prostoru křižovatky Harfa. Vznikla dvě zakrytá ostrovní nástupiště (u budovy nástupiště není) a pod kolejištěm byly vybudovány podchody. Pod novým osobním nádražím vznikl nový čtyřproudý podjezd ulice K Žižkovu. Původní podjezd ulice Novovysočanské (zhruba v místě nové odbavovací budovy) byl zasypán a ulice od Vysočanského náměstí změněna na slepou. Pod západním zhlavím vznikl nový čtyřproudý podjezd ulice Spojovací. Blízká zastávka Praha-Hloubětín byla zrušena.

Z původní staniční budovy po bombardování průmyslových objektů v Libni 25. března 1945 zůstalo jen přízemí, ale torzo po opravě až do nahrazení novou budovou sloužilo svému účelu. Dosud stojí [2]na adrese Českomoravská 511/16 v k.ú. Libeň.

V roce 1979 bylo nádraží propojeno jednokolejně se stanicí Praha-Vysočany a vlaky z Masarykova nádraží mohly jezdit do Prahy-Vysočan úvratí přes Prahu-Libeň. V roce 1980 bylo pražské zhlaví tohoto nádraží propojeno, v rámci tzv. holešovické přeložky,[3] do odbočky Rokytka a dále přes tunel pod Bílou skálou na nádraží Praha-Holešovice.

Na jaře 2004 byla v blízkém okolí v souvislosti s pořádáním mistrovství světa v hokeji postavena Sazka Arena (později O2 arena). Z důvodu pořádání hokejového mistrovství světa prošlo libeňské nádraží jako přístupový dopravní uzel pro návštěvníky Sazka Areny rozsáhlou revitalizací. Bylo postaveno další ostrovní nástupiště označené jako první a číslování původních dvou bylo posunuto.[4]

V prosinci 2005 byla v rámci stavby Nového spojení snesena spojovací trať z Masarykova nádraží Hrabovky na hlavní nádraží, kterou také vlaky jedoucí přes Libeň využívaly. V září 2008 bylo Nové spojení zprovozněno. Tím bylo nádraží Praha-Libeň spojeno dvojkolejně na hlavní i Masarykovo nádraží. Trať přes výhybnu Vítkov byla v témže měsíci zrušena.

V prosinci 2009 byla na opačném konci nádraží, z běchovického zhlaví, dokončena modernizace trati do stanice Praha-Běchovice na tříkolejnou. Tento úsek tak navázal na již existující tříkolejnou trať Praha-Běchovice – Poříčany (27 km).

Historická jménaEditovat

SoučasnostEditovat

Ve stanici zastavují osobní vlaky linek systému Esko Praha: S1 Praha Masarykovo nádraží - Kolín, S7 Beroun - Praha hl.n. - Český Brod a S49 Roztoky u Prahy - Praha-Hostivař. Spojení na východ republiky a dále na Slovensko tvoří rychlíky a některé spoje SuperCity, EuroCity a InterCity Českých drah, vlaky RegioJet a LEO Express. V provozu je také seřaďovací nádraží, které denně obsluhují vlaky společnosti ČD Cargo.

Okolní objektyEditovat

ReferenceEditovat

  1. a b Technická správa komunikací hl. m. Prahy. Ročenka dopravy Praha 2014. Praha: [s.n.], 2015. 96 s. Dostupné online. 
  2. Nádraží Praha-Libeň na stránkách o pražské MHD
  3. Holešovická přeložka Archivováno 17. 9. 2008 na Wayback Machine SUDOP Praha 2004, realizace stavby 10/1966 – 12/1980
  4. Revitalizace železniční stanice Praha Libeň Archivováno 4. 5. 2008 na Wayback Machine SUDOP Praha 2004

Související článkyEditovat

Externí odkazyEditovat