Praha-Libeň (nádraží)

železniční stanice
(přesměrováno z Nádraží Praha-Libeň)

Praha-Libeň je železniční stanice v městské části Praha 9 v katastrálních územích Libeň a Vysočany. Staniční budova stojí v k. ú. Vysočany na adrese Českomoravská 316/24.

Praha-Libeň
Staniční budova
Staniční budova
Stát ČeskoČesko Česko
Kraj Hlavní město Praha
Město Praha (část Libeň, Vysočany)
Souřadnice
Praha-Libeň
Praha-Libeň
Praha-Libeň, Praha
Provozovatel dráhy Správa železnic
Kód stanice 571760
Tratě 010, 091
Nadmořská výška 215 m n. m.
V provozu od 1877
Zabezpečovací zařízení RZZ JOP ESA 11
Dopravních kolejí 20
Nástupišť (hran) 3 (6)
Počet cestujících 2 073 000 (2014)[1]
Vypravené vlaky 81 718 (2014)[1]
Prodej jízdenek Ano
Návazná doprava tramvaj, autobusy MHD
Služby ve stanici Vnitrostátní a mezinárodní pokladní přepážkaÚschovna zavazadelBezbariérové WCČekárna pro cestujícíRestauraceBankomatPlatba v EurechČD centrumVnitrostátní pokladní přepážkaBufet nebo rychlé občerstveníObchody a další službyPoštaSchodiště
Logo Wikimedia Commons Obrázky, zvuky či videaCommons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Stanice je součástí pražského železničního uzlu, leží na železniční trati číslo 010 Praha – Český BrodKolínČeská Třebová a jsou do ní zaústěny další spojovací trati. Zastavují zde osobní vlaky všech kategorií a v nákladní přepravě patří mezi nejvýznamnější stanice v Česku.

HistorieEditovat

 
Nádraží Praha-Libeň od Českomoravské ulice

Železniční stanice Praha-Libeň vznikla v roce 1877 na dráze Olomouc – Praha, která procházela tímto místem již v roce 1845. Tehdy na ní ležely na území dnešní Prahy jen dvě stanice – Běchovice a dnešní Masarykovo nádraží. Zastávky zde nebyly žádné. Úsek železniční dráhy mezi těmito stanicemi byl dvoukolejný, zatímco zbytek trati Olomouc – Praha byl jen jednokolejný. V době vzniku stanice byla provozována Rakouskou společností státní dráhy. V letech 1923 až 1941 se užívalo označení Libeň horní nádraží. Tím byla odlišena od stanice Libeň-dolní nádraží (otevřené také v roce 1877), která byla umístěna na Palmovce na trati vedené na nádraží Praha-Těšnov.

V roce 1919 byla do nádraží zaústěna trať přes tunel pod Táborem a nádraží Praha-Malešice na seřaďovací nádraží do Vršovic.

V roce 1926 přibyla trať přes výhybnu Vítkov a Starý Vítkovský tunel na hlavní nádraží.

 
Torzo (přízemí) původní staniční budovy zůstalo zachováno

Původní staniční budova byla téměř zničena při bombardování průmyslových objektů v Libni 25. března 1945; zůstalo stát jen přízemí, ale torzo po opravě sloužilo svému účelu až do nahrazení novou budovou při přestavbě v 70. letech. Dosud stojí [2]na adrese Českomoravská 511/16 v k.ú. Libeň.

Velká přestavba stanice vyvrcholila v roce 1978. Osobní část nádraží byla celá posunuta směrem na východ, byla postavena nová odbavovací hala v nové poloze u křižovatky Harfa mezi ulicí Českomoravskou a nově vzniklou ulicí K Žižkovu, procházející pod novým osobním nádražím čtyřproudým podjezdem. Ta převzala funkci ulice Novovysočanské, jejíž původní podjezd (zhruba v místě nové odbavovací budovy) byl zasypán a ulice byla ve své části od Vysočanského náměstí změněna na slepou. Pod západním zhlavím vznikl nový čtyřproudý podjezd ulice Spojovací.

Vznikla dvě zakrytá ostrovní nástupiště (u budovy nástupiště není) a pod kolejištěm byly vybudovány podchody. Blízká zastávka Praha-Hloubětín byla zrušena.

 
Současná odbavovací hala

V roce 1979 bylo nádraží propojeno jednokolejně se stanicí Praha-Vysočany a vlaky z Masarykova nádraží mohly jezdit do Prahy-Vysočan úvratí přes Prahu-Libeň. V roce 1980 bylo pražské zhlaví tohoto nádraží propojeno, v rámci tzv. holešovické přeložky,[3] do odbočky Rokytka a dále přes tunel pod Bílou skálou na nádraží Praha-Holešovice.

Na podzim 1989 bylo nádraží výchozí stanicí zvláštních vlaků odvážejících uprchlíky z Německé demokratické republiky, kteří se soustředili na pražském velvyslanectví Spolkové republiky. V září 2019 byla na nádraží odhalena pamětní deska připomínající tuto událost. Nádražím tehdy prošlo na 13 tisíc uprchlíků. [4]

Na jaře 2004 byla v blízkém okolí v souvislosti s pořádáním mistrovství světa v hokeji postavena Sazka Arena (později O2 arena). Z důvodu pořádání hokejového mistrovství světa prošlo libeňské nádraží jako přístupový dopravní uzel pro návštěvníky Sazka Areny rozsáhlou revitalizací. Bylo postaveno další ostrovní nástupiště označené jako první a číslování původních dvou bylo posunuto.[5]

V prosinci 2005 byla v rámci stavby Nového spojení snesena spojovací trať z Masarykova nádraží Hrabovky na hlavní nádraží, kterou také vlaky jedoucí přes Libeň využívaly. V září 2008 bylo Nové spojení zprovozněno. Tím bylo nádraží Praha-Libeň spojeno dvojkolejně na hlavní i Masarykovo nádraží. Trať přes výhybnu Vítkov byla v témže měsíci zrušena.

V prosinci 2009 byla na opačném konci nádraží, z běchovického zhlaví, dokončena modernizace trati do stanice Praha-Běchovice na tříkolejnou. Tento úsek tak navázal na již existující tříkolejnou trať Praha-Běchovice – Poříčany (27 km).

Historická jménaEditovat

SoučasnostEditovat

Ve stanici zastavují osobní vlaky linek systému Esko Praha: S1 Praha Masarykovo nádraží – Český Brod – Kolín a S49 Roztoky u Prahy – Praha-Hostivař. Spoje linky S7, dříve projíždějící v dopravní špičce pracovního dne z Berouna do Českého Brodu, jsou z důvodu výlukové činnosti v pražském uzlu od roku 2021 na neurčito v Praze rozděleny a jejich zdejší větev přičleněna k lince S1.

Spojení na východ republiky a dále na Slovensko tvoří rychlíky a některé spoje SuperCity, EuroCity a InterCity Českých drah, vlaky RegioJet a Leo Express. V provozu je také seřaďovací nádraží, které denně obsluhují vlaky společnosti ČD Cargo.

Okolní objektyEditovat

  • Harfa – místní pojmenování pro významnou křižovatku – nachází se v bezprostřední blízkosti nádraží
  • O2 arena
  • Galerie Harfa
  • Hlavní budova podniku Sazka

ReferenceEditovat

  1. a b Technická správa komunikací hl. m. Prahy. Ročenka dopravy Praha 2014. Praha: [s.n.], 2015. 96 s. Dostupné online. 
  2. Nádraží Praha-Libeň na stránkách o pražské MHD. prahamhd.vhd.cz [online]. [cit. 2008-09-27]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2013-03-09. 
  3. Holešovická přeložka Archivováno 17. 9. 2008 na Wayback Machine SUDOP Praha 2004, realizace stavby 10/1966 – 12/1980
  4. ČTK. Před 30 lety prchali východní Němci přes Prahu na Západ. Výročí připomíná nová pamětní deska v Libni. iROZHLAS [online]. Český rozhlas, 2019-09-28 [cit. 2021-03-22]. Dostupné online. 
  5. Revitalizace železniční stanice Praha Libeň Archivováno 4. 5. 2008 na Wayback Machine SUDOP Praha 2004

Související článkyEditovat

Externí odkazyEditovat