Morava (řeka)
Morava (německy March; polsky Morawa; maďarsky Morva) je řeka ve střední Evropě, levý přítok Dunaje. Protéká stejnojmenným územím v Česku až po hranici mezi Rakouskem a Slovenskem. Nedaleko pramene tvoří krátký úsek historické zemské hranice Moravy a Čech a na dolním toku část hranice mezi Českem a Slovenskem. Délkou toku na moravském území (284 km, tj. 80 % z celkové délky 354 km) a plochou povodí je v Česku po Vltavě a Labi třetí největší řekou.[1] Povodí má rozlohu 26 658 km² (z toho 20 692,4 km² v Česku, tj. 26 % státního území). Nejdelším tokem na moravském povodí není ovšem Morava jako taková, ale systém Morava-Dyje-Rakouská Dyje-Thauabach/Thauaský potok (pramen: Allentsteig-Edelbach), dosahující délky 380 km. Největším městem ležícím na řece Moravě je Olomouc, řeka však teče také přes okrajové části hlavního města Slovenska Bratislavy.
Morava | |
---|---|
Řeka u bzeneckého přívozu. | |
Základní informace | |
Délka toku | 354 km |
Plocha povodí | 26 658 km² |
Průměrný průtok | 120,0 m³/s |
Světadíl | Evropa |
Hydrologické pořadí | 4-10-01-001 |
Pramen | |
pod vrcholem Králického Sněžníku 50°12′18,35″ s. š., 16°50′57,69″ v. d. 1 370,67 m n. m. | |
Ústí | |
do Dunaje 48°10′25,64″ s. š., 16°58′33,17″ v. d. | |
Protéká | |
Česko (Pardubický, Olomoucký, Zlínský, Jihomoravský) Slovensko (Trnavský, Bratislavský kraj) Rakousko (Dolní Rakousy) | |
Úmoří, povodí | |
Atlantský oceán, Černé moře, Dunaj | |
Geodata | |
OpenStreetMap | OSM, WMF |
multimediální obsah na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Název
editovatZáklad jména Morava patří mezi nejstarší staroevropské názvy vodstev s původním významem voda, močál. Řeku pojmenovalo již předkeltské obyvatelstvo, a to na jejím dolním toku. Podle názvu řeky byla pojmenována historická země Morava, jejíž hydrologickou osu řeka tvoří,[2] a rakouské území Moravské pole (Marchfeld).
Průběh toku
editovatMorava pramení na území České republiky a po celý horní a střední tok protéká tímto státem. Jeho východní část (Moravu a české Slezsko, tj. někdejší zemi Moravskoslezskou) přitom dělí přibližně na poloviny. Na soutoku s Dyjí Morava české území opouští a po zbytek svého toku tvoří hranici mezi Rakouskem a Slovenskem, než se nakonec vlévá do Dunaje na trojmezí bratislavské městské části Devín a dolnorakouských obcí Engelhartstetten a Hainburg an der Donau.
Horní tok
editovatMorava pramení pod vrcholem Králického Sněžníku na území obce Dolní Morava v katastrálním území Velká Morava, v nadmořské výšce 1380 m v upravené studánce. Hluboké údolí odděluje východní a západní hřbet pohoří Králického Sněžníku. V jižním úbočí Králického Sněžníku vytváří strmý žleb, kde přijímá několik potoků. Má zde charakter rychle mohutnícího horského potoka, níže pak říčky s rychlou čistou vodou. V Hanušovické vrchovině přibírá tři větší toky: Krupá, Branná a Desná. Pak protéká Mohelnickou brázdou, kde se do ní u Zábřehu vlévá Moravská Sázava.
Hornomoravský úval
editovatPoté Morava vstupuje do širokého Hornomoravského úvalu, kde přichází první meandrující úsek Litovelské Pomoraví. V tomto úseku se do Moravy vlévá Třebůvka, Oskava a Trusovický potok. Řeka dále protéká největším a metropolitním městem na Hané Olomoucí. Dále se od Tážal po Tovačov se po levé straně hlavního toku odděluje drobné odlehčovací rameno, zvané Morávka. Mezi Troubkami a Tovačovem se do Moravy vlévá největší levý přítok Bečva, která odvádí vody z jižní části Moravskoslezských Beskyd, a zprava Blata a u Kojetína Valová, níže Haná a zleva Moštěnka.
Dolnomoravský úval
editovatMezi Kroměříží a Otrokovicemi protéká Morava průlomem skrz Vnější Západní Karpaty (mezi Chřiby a Vizovickou vrchovinou), zleva přijímá Dřevnici a vstupuje do Dolnomoravského úvalu, kde je osou Moravského Slovácka. Od Otrokovic po Rohatec je podél Moravy vybudován Baťův kanál. Mezi Bzencem Přívozem a Rohatcem se nachází další meandrující úsek Osypané břehy, na území zvaném Moravská Sahara. U obce Rohatec začíná tvořit společnou česko-slovenskou státní hranici, kterou tvoří až k nejjižnějšímu bodu katastrálního území města Lanžhot a celé Moravy (země), kde na česko-rakousko-slovenském trojmezí přijímá zprava svůj vůbec nejdelší přítok Dyji. Současný průběh tohoto hraničního úseku má Morava od roku 1977, kdy zde bylo dokončeno jeho narovnání[3] a značné prohloubení[4], provedené v letech 1969–1977.[5] Samotná hranice pak ještě několik desítek let zachovávala starou podobu a přecházela z jednoho břehu Moravy na druhý, než byla narovnána podle osy toku. V letech 1975–1989 došlo ještě k úpravě soutoku Moravy a Dyje.[5]
Moravské pole
editovatNa soutoku s Dyjí opouští Morava území Česka a teče dále zhruba jižním směrem, kde až po soutok s Dunajem tvoří rakousko-slovenskou státní hranici. Ze slovenského levého břehu se do ní vlévají Myjava, Rudava a Malina, z rakouského pravého břehu Zaya. Rovina při nejspodnějším toku Moravy v Dolních Rakousích se nazývá Moravské pole (německy Marchfeld), na Slovensku s Moravou sousedí Záhorská nížina.
Soutok Moravy a Dunaje
editovatSoutok Moravy a Dunaje je pod Devínským hradem v Devínské bráně, na hranici území bratislavské městské části Devín a rakouských obcí Engelhartstetten a Hainburg an der Donau.
Sídla
editovatNa území Moravy protéká řeka řadou měst, zejména na středním toku: Litovel, Olomouc, Kojetín, Kroměříž, Otrokovice, Napajedla, Uherské Hradiště, Uherský Ostroh, Veselí nad Moravou, Hodonín, rakouský Marchegg. Posledním a zároveň největším sídlem na toku je Bratislava (městské části Devínska Nová Ves a Devín).
Větší přítoky
editovat- Malá Morava (L)
- Krupá (L)
- Branná (L)
- Desná (L)
- Moravská Sázava (P)
- Mírovka (P)
- Rohelnice (L)
- Třebůvka (P)
- Oskava (L)
- Trusovický potok (L)
- Bystřice (L)
- Týnečka (L)
- Bečva (L)
- Blata (P)
- Valová (P)
- Haná (P)
- Moštěnka (L)
- Kotojedka (P)
- Rusava (L)
- Dřevnice (L)
- Březnice (L)
- Salaška (P)
- Olšava (L)
- Dlouhá řeka (P)
- Svodnice (L)
- Syrovinka (P)
- Velička (L)
- Myjava (L)
- Dyje (P)
- Zaya (P)
- Rudava (L)
- Malina (L)
Směrem od Uherského Ostrohu do Vnorov bylo vybudováno odlehčovací rameno Nová Morava. Do Moravy se u Bzence-Přívoz vlévá Syrovinka. U Strážnice Velička.
Vodní režim
editovatNejvyšší průtok má řeka na jaře. V létě její hladina klesá a opět stoupá na podzim díky dešťovým srážkám.
Hlásné profily:
místo | říční km | plocha povodí [km²] |
průměrný průtok (Qa) [m³/s] |
stoletá voda (Q100) [m³/s] |
---|---|---|---|---|
Vlaské (Malá Morava) | 331,20 | 96,55 | 1,88 | 72,5 |
Raškov (Bohdíkov) | 322,80 | 349,79 | 6,29 | 189,0 |
Moravičany | 272,80 | 1561,19 | 17,10 | 394,0 |
Hynkov (Příkazy) | 251,14 | 2250,46 | 20,80 | 483,0 |
Olomouc - Nové Sady | 232,30 | 3323,59 | 26,40 | 551,0 |
Kroměříž | 193,70 | 7030,31 | 51,20 | 860,0 |
Spytihněv | 169,20 | 7891,12 | 55,60 | 817,0 |
Strážnice | 133,50 | 9145,84 | 59,30 | 790,0 |
Lanžhot | 79,00 | 9721,81 | 61,10 | 791,0 |
ústí | 0,00 | 26658,00 | 120,00 |
Povodně 1997
editovatPovodně v červenci 1997 byly do povodní 2002 největšími povodněmi v historii samostatné České republiky. Vyžádaly si 49 lidských životů a škody v hodnotě 63 miliard Kč. Povodeň nastala vlivem abnormálních srážek v Jeseníkách a Beskydech, kdy se setkaly povodňové vlny na Moravě, Bečvě i dalších přítocích. Muselo být evakuováno přes 250 obcí.
Využití
editovatVyužívá se k zavlažování a výrobě vodní energie. Je to jedna z nejvíce regulovaných řek v České republice,[zdroj?] přestože na ní není žádná přehrada. Všechny meandrující úseky kromě dvou byly upraveny a zkráceny. Jako prevence povodní slouží četné hráze a odlehčovací ramena.
Mlýny
editovat- Habermannův mlýn - Bludov, okres Šumperk
Zajímavosti
editovatPo řece Moravě bylo taktéž pojmenováno údolí na povrchu Marsu, tzv. Morava Valles, které se nachází v kvadrantu Margaritifer Sinus.[6]
Odkazy
editovatReference
editovat- ↑ Předpovědi průtoků pro soutokovou oblast Moravy a Dyje. old.chmi.cz [online]. [cit. 2011-10-18]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2011-09-10.
- ↑ ŠRÁMEK, Rudolf, MAJTÁN, Milan; Lutterer, Ivan. Zeměpisná jména Československa. Praha : Mladá fronta, 1982. Str. 202.
- ↑ www.pmo.cz [online]. [cit. 2006-09-08]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2006-09-08.
- ↑ www.lesycr.cz [online]. [cit. 2011-07-18]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2011-07-18.
- ↑ a b http://www.chmu.cz/meteo/CBKS/sbornik02/klimanek.pdf[nedostupný zdroj]
- ↑ Morava Valles [online]. [cit. 2014-08-09]. Dostupné online. (anglicky)
Externí odkazy
editovat- Obrázky, zvuky či videa k tématu Morava na Wikimedia Commons
- Encyklopedické heslo Morava (řeka) v Ottově slovníku naučném ve Wikizdrojích
- Morava (řeka) na OpenStreetMap
- ČHMÚ Brno, Ostrava, Magistrát města Olomouce – Hlásné profily povodňové služby
- VÚV T.G.Masaryka – Oddělení GIS – Charakteristiky toků a povodí ČR
- Vodácká putování. S Lukášem Pollertem. 10. díl. Morava [dokumentární cyklus]. Režie Ludvík Klega. ČT, 2008. – video on-line v archivu ČT
- Unie pro řeku Moravu
- Seznam vodních elektráren na Moravě