Kostel svatého Mořice (Kroměříž)

kostel v Kroměříži

Kolegiátní kostel svatého Mořice (též chrám sv. Mořice) v Kroměříži je jedna z největších gotických staveb České republiky a jedna z jejích nejvýznamnějších gotických památek. Od roku 1973 je chráněn jako kulturní památka.[1] Chrám je sídlem kolegiátní kapituly u sv. Mořice v Kroměříži.

Kolegiátní kostel svatého Mořice
v Kroměříži
Kostel v roce 2013
Kostel v roce 2013
Místo
StátČeskoČesko Česko
KrajZlínský
OkresKroměříž
Souřadnice
Map
Základní informace
Církevřímskokatolická
Provinciemoravská
DiecézeOlomouc
DěkanátKroměříž
Farnostsvatého Mořice
Statusfarní kostel
ZasvěceníSvatý Mořic
Architektonický popis
Výstavba1265
Specifikace
Stavební materiálzděný
Další informace
AdresaStojanovo nám. 5, 767 01 Kroměříž
UliceStojanovo náměstí
Kód památky23355/7-6009 (PkMISSezObrWD)
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Poloha editovat

Chrám sv. Mořice se nachází na Stojanově náměstí v Kroměříži, západně od Velkého náměstí. Ze severu k němu přiléhá komplex Arcibiskupského gymnázia (napojený Mlýnskou branou na Arcibiskupský zámek; biskup tedy mohl chodit ze zámku do kostela „suchou nohou“). Nedaleko se nachází filiální barokní kostel svatého Jana Křtitele. Příslušný farní úřad sídlil dříve v kanovnickém domě na Stojanově náměstí, v posledních letech byl ale přemístěn do budovy proboštství v přilehlé farní zahradě. Před kostelem řadu let stával sloup se sochou svatého Jana Nepomuckého z roku 1704, který se po restaurování v roce 1998 vrátil k mostu přes řeku Moravu cca 100 metrů od své původní polohy.

Historie kostela editovat

Vybudoval jej olomoucký biskup Bruno ze Schauenburku (stavba dokončena kolem roku 1265/1290), který při něm založil kolegiátní kapitulu se 6 kanovníky, proboštem a děkanem. V Českých zemích neobvyklé zasvěcení svatému Mořici zvolil biskup podle svého předchozího působiště, kostela sv. Mořice v Magdeburku, kde byl proboštem.[2] Kostel prodělal v historii několik významných úprav. Jednalo se zejména o opravy a přestavby po husitských válkách a po třicetileté válce. Poslední velká přestavba proběhla za arcibiskupa Sommerau-Beckha v 19. století, během níž byl kostel opraven a byl obnoven jeho gotický vzhled. Na východní straně kostela se nachází kardinálův kenotaf. Podle vlastního přání odpočívá v křestní kapli. Kostel několikrát vyhořel a je proto sporné, jak velká část současné stavby je původní. Nad portálem je osazena litinová pamětní deska, která připomíná obnovu chrámu po velkém požáru v roce 1836.

Tradice poutí do Kroměříže na Bolestný pátek je doložena již k roku 1887, kdy sem chodívali poutníci až z Prostějova, Polešovic, Vracova, Napajedel, Holešova a Bystřice pod Hostýnem.[3]

Popis kostela editovat

 
Oltářní obraz Svatý Mořic v Thébské legii
 
Relikvie sv. Víta, Mořice a Štěpána z chrámového pokladu kostela sv. Mořice v Kroměříži

K trojlodní síni přiléhá křestní kaple a v baroku dostavěná kaple Bolestné Panny Marie s pompézními náhrobky biskupů Schrattenbacha (který si kapli postavil jako místo svého posledního odpočinku)[4] a Egkha.[5] Jde o orientovanou stavbu (s odchylkou cca 30°, srov. mapu); při bočním vchodu se nachází busta arcibiskupa Stojana, který v kostele působil v letech 1908–1917 jako probošt. V presbytáři kostela je pohřben zakladatel kostela a města Kroměříže Bruno ze Schauenburku. Na retábulu hlavního oltáře je obraz Svatý Mořic v Thébské legii od vídeňského malíře Antona Pettera, který je zde ztvárněn jako běloch.[6] K vybavení kostela náleží sedm zpovědnic a pětidílná varhanní skříň z roku 1854 od vídeňského mistra Jakoba Deutchmanna.[7]

Současný provoz editovat

Kostel sv. Mořice je farním kostelem farnosti svatého Mořice. Mše sv. se v kostele koná ve všední dny (mimo pondělí a soboty) v 17:00, v neděli a ve svátky v 7:45 a 10:15. U příležitosti zahájení školního roku a podobně významných dnů se zde konají mše svaté pro studenty Arcibiskupského gymnázia nebo ve spolupráci s Klubem UNESCO pořádaný festival Hudba v zahradách a zámku. Při kostele působí Schola cantorum u sv. Mořice v Kroměříži. Od roku 2011 se zde na Bolestný pátek každoročně konají Poutní dny, celostátní setkání při příležitosti pouti do kostelní kaple Panny Marie Sedmibolestné.

Aktuální kněží editovat

  • P. Mgr. Josef Lambor - děkan
  • P. Jiří Augustin Zatloukal, OFM - kaplan
  • P. Jiří Orság - Kaplan

Odkazy editovat

Reference editovat

  1. Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2019-10-14]. Identifikátor záznamu 134354 : Kostel sv. Mořice. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ [1]. 
  2. František Vácslav Peřinka. Dějiny města Kroměříže. Díl 1. Kroměříž : Obecní rada města Kroměříže 1913. S. 13.
  3. EICHLER, Karel. Poutní místa a milostivé obrazy na Moravě a v rakouském Slezsku. Čásť 2. Brno: Dědictví ss. Cyrilla a Methoděje, 1888. 486 s. Dostupné online. Kapitola 31. Milostivá socha sedmibolestné P. Marie v kollegiatním chrámu sv. Maurice v Kroměříži, s. 167–170. 
  4. Martina Šviková: Náhrobek kardinála Schrattenbacha v kostele sv. Mořice v Kroměříži (bakalářská práce, FF MU 2006).
  5. http://www.houska.cz/page.php?id=87&pid=87
  6. LUKÁŠ, Antonín. 750 let kolegiálního kostela sv. Mořice v Kroměříži: Poklady mořického chrámu. Příprava vydání Petr Pálka. Kroměříž: Klub UNESCO, 2010. 104 s. ISBN 978-80-85945-58-4. S. 93–95. 
  7. KAVIČKA, Karel. Kroměříž: Kolegiátní a farní kostel sv. Mořice. 1. vyd. Velehrad: Historická společnost Starý Velehrad, 2006. 31 s. ISBN 80-86157-15-6. S. 24,25. 

Související články editovat

Externí odkazy editovat