Otevřít hlavní menu

Kostel Nanebevzetí Panny Marie a svaté Maří Magdaleny

kostel v Chlumu Svaté Maří

Římskokatolický kostel Nanebevzetí Panny Marie a svaté Máří Magdaleny v Chlumu Svaté Maří je poutní kostel postavený začátkem 15. století u konventu křižovníků s červenou hvězdou, kteří sem byli povoláni v roce 1383. Nachází se zde gotická soška sedící Panny Marie s Ježíškem z období tzv. krásného slohu (kolem roku 1400), nalezená podle legendy v křoví u cesty. Kostel je s celým areálem chráněn jako kulturní památka[1] a v roce 2018 byl prohlášen národní kulturní památkou České republiky.

Kostel Nanebevzetí Panny Marie a svaté Máří Magdaleny
Chlum Svaté Máří 2008-07-05.JPG
Místo
Stát ČeskoČesko Česko
Kraj Karlovarský
Okres Sokolov
Obec Chlum Svaté Maří
Souřadnice
Kostel Nanebevzetí Panny Marie a svaté Maří Magdaleny v Chlumu svaté Maří
Kostel Nanebevzetí Panny Marie a svaté Maří Magdaleny
v Chlumu svaté Maří
Poloha kostela na mapě České republiky
Základní informace
Církev římskokatolická
Provincie česká
Diecéze plzeňská
Vikariát sokolovský
Farnost Chlum svaté Maří
Užívání pravidelné
Odkazy
Ulice náměstí J. W. Goetheho
Kód památky 21448/4-595 (PkMISSezObr)
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Areál proboštství sv. Maří Magdaleny s kostelem byl vystaven v letech 1687–1728. Původním projektantem byl pravděpodobně J. B. Mathey, potom zde působil další významný barokní stavitel K. Dienzenhofer a stavbu dokončil Dientzenhoferův polír W. Braunbock.

Poměrně uzavřený komplex budov má celkem pravidelné členění. Jádrem je orientovaný podélný kostel. Věže kostela v jeho západním průčelí byly vystavěny v letech 1687–1691, prostor kostela 1692–1702. Do kostela je při hlavním západním průčelí kostela vestavěna či kostelem obestavěna oválná Milostná kaple z let 1691–1692. Kolem kostela (kromě západního průčelí, které vyčnívá) obíhá v půdoryse obdélný ambit s koutovými kaplemi v nárožích a dalšími dvěma podobnými kaplemi v ose obou delších stran ambitu, vybudovaný v letech 1705–1722 a 1725–1728. Na severní straně se na ambit napojuje v podstatě stejně široká budova probošství, trojkřídlá, s dalším dvorem uvnitř, z let 1723–1728. Hlavní západní průčelí komplexu rozšiřuje jižním směrem ještě poměrně krátká jednopatrová jednokřídlá barokní budova (pravděpodobně tzv. nová škola z roku 1722, nyní obvykle nazývána kostelní dům či prostě obytná budova). Na východní straně je přistavěna terasa se schodištěm, které vyrovnává rozdíly v klesajícím terénu a jíž se vstupovalo z ambitu na hřbitov. V celém areálu lze nalézt na původních místech množství architektonických a umělecko-řemeslných prvků.[2]

V letech 19571974 zde jako kněz působil Petr Metoděj Habáň OP. Od 1. září 2011 je farářem je Jiří Kopejsko OCr.

Program záchrany architektonického dědictvíEditovat

V rámci Programu záchrany architektonického dědictví bylo v letech 1995–2014 na opravu památky čerpáno 18 050 000 Kč.[3]

Čerpané finanční prostředky (v tisících Kč)
rok 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2014
částka 2 400 1 900 1 300 2 900 1 200 1 000 1 000 740 800 700 500 1 110 800 600 500 600

ReferenceEditovat

  1. Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2017-07-01]. Identifikátor záznamu 132337 : proboštství sv. Maří Magdaleny s kostelem Nanebevzetí Panny Marie. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ [1]. 
  2. Památkový katalog
  3. MATOUŠKOVÁ, Kamila. 20 let Programu záchrany architektonického dědictví. Praha: Ministerstvo kultury, Národní památkový ústav, 2015. 134 s. ISBN 9788074800238, ISBN 8074800237. OCLC 935878025 S. 98-99.