Josef Mysliveček

Josef Mysliveček, též Joseph Misliweczek, od 1767 též italský tvar Giuseppe Venatorini, nazývaný také "Il divino boemo" (9. března 1737 Praha – 4. února 1781 Řím), byl český hudební skladatel období pozdního baroka a klasicismu.

Josef Mysliveček
Základní informace
Přezdívka	Il divino Boemo
Narození	9. března 1737 Praha České království České království
Úmrtí	4. února 1781 (ve věku 43 let) Řím Itálie Itálie
Příčina úmrtí	syfilis
Žánry	opera, symfonie, klasická hudba a oratorium
Povolání	hudební skladatel, varhaník a houslista
Významná díla	Triumf Klélie Bellerofontés Hyperméstra Antigona Olympiáda
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Obsah

Život a kariéra

Melantrichova ulice (Praha-Staré Město), busta a pamětní deska na domě kde žil Josef Mysliveček

Původ a vzdělání

Josef Mysliveček byl synem Matěje Myslivečka (1697–1749), bohatého pražského měšťana a mlynáře, člena mlynářského cechu a přísežného mistra, a Anny, rozené Červenkové (1706–1766). Otec hospodařil v rodném Dubovém mlýně v Šáreckém údolí u Prahy a byl dědičným nájemcem mlýna na Novotného lávce čp. 201/II v Praze na Novém Městě, dodnes zvaného Myslivečkovský (od roku 1936 je v domě Smetanovo muzeum). Josef se narodil jako jednovaječné dvojče s bratrem Jáchymem, pravděpodobně v Sovových mlýnech čp. 503/III, na Kampě. Oba bratři absolvovali trivium na staroměstské škole u dominikánů při sv. Jiljí a od roku 1747 Akademické gymnázium u jezuitů v Klementinu, kde také od roku 1753 měli pokračovat studiem filozofie a literatury na univerzitě, Josef ale školu před dokončením opustil. V letech 1753–1756 se oba bratři vyučili u Václava Kliky mlynářskému řemeslu, roku 1758 byli přijati do cechu jako tovaryši, roku 1761 byli prohlášeni mistry.

Hudební činnost

Josef kromě toho studoval v Praze hru na housle u virtuosa Františka Bendy a hudební kompozici u Františka Josefa Habermanna. Na varhany jej učil varhaník týnského chrámu Franz Josef Seeger. Již jako dvanáctiletý roku 1749 platil za dobrého houslistu. Jako skladatel a komorní hudebník nastoupil do služeb hraběte Vincence Valdštejna, pro něhož anonymně složil 6 skladeb z cyklu Měsíce (Leden až Červen). Dále psal kantáty pro opata kláštera cisterciáků v Oseku Kajetána Březinu a pro klášter benediktinů v Břevnově. Trpěl však provincionalismem českých zemí a chtěl získat nezávislost a zkušenosti v cizině. Břevnovský opat Fridrich Grundtmann mu zaplatil cestu do Itálie, kam Mysliveček odcestoval roku 1763 natrvalo.

Mysliveček v Itálii

Zprvu se živil jako houslista a studoval hudbu u varhaníka a skladatele Giovanniho Battisty Pescettiho (1704–1766) v Benátkách. Jako skladatel se prosadil velkým úspěchem své první (ale nedochované) opery Zmatek na Parnasu, uvedené v Parmě v letech 1764–1765. Roku 1766 následovala závratná kariéra počínaje operou Semiramis znovu poznaná, uvedenou v Bergamu, a zejména od roku 1767 po uvedení opery Bellerofontés ve dvorním divadle Teatro San Carlo v Neapoli. Jeho oblíbeným libretistou byl básník Pietro Metastasio.

Mysliveček složil téměř 30 oper, 10 oratorií, řadu symfonií, koncertů, overtur a množství komorní a chrámové hudby. Byl nazýván „Božským Čechem“ (Il divino Boemo). Řada děl se nedochovala nebo dosud nebyla objevena. Jeho rukopisy jsou rozšířeny po celém světě v různých archivech i v soukromých sbírkách (Rusko, Rakousko, Itálie, Německo, Dánsko, Francie, Belgie, státy bývalé Jugoslávie, Portugalsko, Holandsko, Polsko, Maďarsko).

Wolfgang Amadeus Mozart a jeho otec Leopold sledovali Myslivečkovu kariéru i dílo už od Wolfgangova dětství. Ten Myslivečkovu tvorbu velmi obdivoval a z jeho skladeb, zejména operních, pak získával zkušenosti pro vlastní skladby. Mozart se s Myslivečkem setkal roku 1770 v Bologni, 15. května 1771 v Miláně, roku 1773 v Itálii; nemocného navštívil jednou na klinice venerických chorob v Mnichově 11. října 1777, další návštěvu a Myslivečkův doporučující dopis pro Neapol odmítl pro hrůzu z jeho zdravotního stavu (dochovala se korespondence).

Závěr života

Zlom v kariéře a postupný Myslivečkův pád na dno společnosti přinesla léta 1777–1781, kdy se u něj začaly projevovat příznaky venerické choroby (syfilis). Zároveň upadal do dluhů, pozbyl angažmá v operním domě San Carlo v Neapoli. V důsledku toho počátkem roku 1777 opustil Itálii a odjel na pozvání bavorského vévody Maxmiliána I. Josefa) do Mnichova. Při cestě se převrhl s Myslivečkem kočár. Milosrdná tradice o něm tvrdila, že do tržné rány dostal infekci, a proto strávil rok v nemocnici. Na jaře 1778 odtamtud vyšel se znetvořeným obličejem. Syfilis byla pravou příčinou znetvoření jeho tváře i smrti. 5. dubna roku 1780 byla v Římě uvedena jeho poslední opera Antigonos, která svým chmurným laděním u publika zcela propadla.

Mysliveček zemřel chudý a osamělý v Římě. Příznivci jeho hudby mu však vystrojili honosný pohřeb v kostele San Lorenzo in Lucina, kde se dochovala také jeho náhrobní deska.

Příbuzenstvo

Josefův bratr Jáchym (1737 - 1788) hospodařil v rodinném mlýně v Praze. Sestra Marie Anna (*1741) se stala řeholnicí řádu cisterciaček a pod řeholním jménem soror Bernarda působila v klášteře Nanebevzetí Panny Marie na Starém Brně. Z téže rodové větve pochází Františka Myslivečková, jež byla v letech 1861–1883 v Praze hospodyní Joachima Barranda (po paní Nerudové, matce Jana Nerudy).

Dílo

Cembalo (klavír)

• Šest sonát
• Sonatiny
• 6 divertimenti (Londýn 1780)
• Rondo
• Sei sonati per il Cemballo

Komorní skladby

• Adagio a Menuet
• Minuetto
• Six Sonatas for the Piano Forte Or Harpsichord with an Accompaniment for a Violin
• Klavírní tria, triové sonáty
• Sonáty pro flétnu, housle a violoncello op.1
• Divertimenta a tre, smyčcové kvartety Sei Sonate a due Violini, Violetta e Basso)
• Smyčcové kvintety (6 Quintetti)
• Oktety pro dechové nástroje
• Sei sonate a due violoncelli a basso

Koncerty

• Klavírní (např.Concerto per Cembalo con Violini e Basso per uso della signora Poloni)
• Koncert pro housle a orchestr C dur
• Koncert pro housle a orchestr E dur
• Koncert pro housle a orchestr F dur
• Koncert pro housle a orchestr A dur
• Koncert pro housle a orchestr D dur
• Koncert pro housle a orchestr G dur Pastorální
• Koncert pro housle a orchestr D dur
• Koncert pro housle a orchestr Es dur
• Koncert pro violoncello a orchestr C dur
• Koncert pro flétnu a orchestr D dur

Orchestrální skladby

• 6 Ouvertur
• 6 sinfonií s názvy 1.–6. měsíce
• 6 Sinfonie a otto
• Sinfonia-Serenata in G
• Sinfonia in C, D, Es, F, G, B a další
• 6 koncertantních sinfonií op. 2

Chrámové skladby

• Antifona a 4 parti
• další četné antifony
• duchovní árie
• duetta
• litanie
• offertoria
• 2 mše
• Salve regina

Kantáty a oratoria

• několik kantát věnovaných oseckému opatu P.Kaj.Březinovi
• L'Ascenza S.Benedette (Nanebevzetí sv.Benedikta), Padova 1768
• Narcisso al fonte (Narcissus u pramene), Padova 1768
• Il Tobia (Tobiáš) Padova 1769 též jako La famiglia di Tobia, Padova 1769
• Giuseppe riconosciuto (Josef znovu poznaný), Padova 1769
• La Passione di nostro signore Gesu Christo (Ježíšova smrt), Padova 1770
• Betuglia liberata (Osvobozená Betylua), Padova 1771
• Adamo ed Eva (Adam a Eva), Benátky 28.3.1771
• La liberazione d'Israele (Osvobození Izraele), Praha 1775
• Isacco, figura del Redentore (Izák, předobraz spasitele), Florencie 10.3.1776
• Abramo ed Isacco (Abraham a Izák), Mnichov 1777

Opery

Související informace naleznete také v článku Seznam oper Josefa Myslivečka.

Mysliveček složil 26 oper, všechny jsou typu opera seria (dramma per musica) a dělí se na tři dějství, vyjma první z nich, Zmatek na Parnasu.

Josef Mysliveček v umění a tradici

Osobnost Josefa Myslivečka se stala tématem literárních, hudebních a výtvarných děl i filmu:

• Romaneto Il divino Boemo Jakuba Arbesa z roku 1885
• opera Il divino Boemo Stanislava Sudy z roku 1927.
• film Zpověď zapomenutého, scénář a režie Petr Václav, (2015), česko-francouzský dokument, zejména o pražském nastudování opery Olimpiade z roku 2013
• planetka: 10. února 1999 P. Pravec v hvězdárně v Ondřejově objevil planetku sluneční soustavy s označením 1999 CN3 a nazval ji po Josefu Myslivečkovi Mysliveček (53159).

Literatura

• Československý hudební slovník osob a institucí II. (M–Ž), Státní hudební vydavatelství, Praha 1986, s. 140
• Bohadlo, Stanislav, Mysliveček, Josef in: Neue Deutsche Biographie 18 (1997), s. 675-. [Online]: http://www.deutsche-biographie.de/pnd118735500.html
• Bohadlo, Stanislav, Josef Mysliveček v dopisech. Opus musicum Brno 1989
• Freeman, Daniel E. Josef Mysliveček, "Il Boemo": the Man and His Music. Sterling Heights, Mich.: Harmonie Park Press, 2009.
• Doporučuji podrobit kritice některé chybně tradované údaje, které zpochybnil zdroj: Šaginjan, Marietta Sergejevna - 1965, Zapomenutá historie - osud hudebního skladatele Josefa Myslivečka

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Josef Mysliveček ve Wikimedia Commons
• Autor Josef Mysliveček ve Wikizdrojích
• Osoba Josef Mysliveček ve Wikicitátech
• Volně přístupné partitury děl od J. Myslivečka v projektu IMSLP
• Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Josef Mysliveček
• Díla Josefa Myslivečka na Youtube
• Opera plud k uvedení Myslivečkovy Olimpiade v Praze

Autoritní data: AUT: jn19990209571 | GND: 118735500 | ISNI: 0000 0001 1019 7853 | LCCN: n80097552 | VIAF: 150438 | WorldcatID: lccn-n80097552

Portály: Hudba | Lidé