Kampa

ostrov na Vltavě v Praze

Kampa je ostrov na řece Vltavě v Praze na Malé Straně, od níž je oddělen mlýnskou strouhou Čertovkou. Rozloha ostrova činí 5,2 ha.[1] Nejstarší zmínka o ostrově Kampa je v zakládací listině kostela johanitů z roku 1169.[2] Dnešní podobu ostrov získal úpravami terénu i koryta Čertovky.

Kampa

Kampa z Karlova mostu
Lokalizace Vltava
Stát ČeskoČesko Česko
• Kraj Praha
• Městská část Praha 1
• městská čtvrť Malá Strana
Topografie
Rozloha 0,052 km²
Zeměpisné souřadnice
Osídlení
Počet obyvatel
Používané jazyky čeština
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Obsah

NázevEditovat

 
Centrální část ostrova, ve které se nachází park

Kampa dlouho neměla jméno nebo se nazývala jen „Ostrov“. Pojmenování „Kampa“ (Kampovskej ostrov) se objevuje až v 2. polovině 18. století. Původ tohoto názvu není zcela zřejmý. Podle některých je slovo odvozeno z latinského campus (ploché pole, planina) či ze staročeského zákampí (stinné místo), jiní tvrdí, že souvisí se jménem měšťana Gangsela z Campu, který zde v 17. století vlastnil dům.[3]

Pro charakter Čertovky, která odděluje Kampu od Malé Strany a která vede mezi městskými domy, se tomuto místu přezdívá také Pražské Benátky.

HistorieEditovat

 
Čertovka z Karlova mostu

Nejstarší písemné zmínky o ostrově pocházejí z roku 1169, kdy byl zmíněn v zakládací listině kostela Panny Marie pod řetězem postaveného rytířským řádem johanitů (po přesídlení na ostrov Malta nazývaných maltézští rytíři).[2] Přirozené náplavy a navážky, především po velkém požáru Malé Strany a Hradčan v roce 1541, ostrov postupně zvyšovaly. Na začátku 17. století byly zpevněny břehy. Na samotné Kampě vznikaly nejdříve zahrady, od 15. století se na ostrově začaly stavět mlýny a mlýnské zahrady (později nahrazovány zahradami šlechtickými).[2] V roce 1844 byl ostrov zpřístupněn přímo z Karlova mostu novým schodištěm od Josefa Krannera. V době první republiky bylo uvažováno o vybudování pobřežní silniční komunikace přes Kampu, zastavění Kampy reprezentativními budovami dle návrhu Antonína Balšánka a později zřízení budovy Národní galerie dle návrhu Josefa Gočára. V úsilí za zachování původního charakteru ostrova se úspěšně angažoval Klub Za starou Prahu. Po druhé světové válce byly zahrady propojeny a upraveny na veřejný park.

Od 17. do 20. století na Kampě sídlili hrnčíři a pořádaly se zde známé hrnčířské trhy.

V roce 1915 byla mlýnská strouha zvaná Čertovka kvůli výstavbě smíchovského zdymadla svedena na svém vtoku z Vltavy do potrubí. Od té doby je Kampa přístupná z pevniny po suché zemi, i bez mostu; tím pádem Kampa přestala být de facto ostrovem.

MlýnyEditovat

 
Velkopřevorský mlýn v pohledu od Karlova mostu

V 17. století zde byla na smíchovské straně vybudována Michnovská zahrada, součást Paláce Michny z Vacínova na Újezdě. Při Čertovce na protějším břehu stojí mlýn Huť, původně asi raně barokní, naposledy (po požárech) přestavěn v padesátých letech 20. století. Dřevěné mlýnské kolo pochází z větší části z roku 1995. Vedle mostku směrem k Lennonově zdi (na Velkopřevorském náměstí) je, také na malostranském břehu, Velkopřevorský mlýn, poslední zachovalý starý renesanční mlýn ze 16. století, s velkým dřevěným kolem.

Přímo na Kampě, na vltavském břehu, se nacházejí Sovovy mlýny, nazývané podle Václava Sovy z Liboslavě, který zde mlýny v 15. století vlastnil. Kolem Sovova mlýnu (od poloviny 19. století nazývaného Odkolkovský) se nachází stejnojmenná zahrada, nazývaná podle pekařské rodiny Františka Odkolka, který budovu koupil, nechal novogoticky přestavět a vybavil ji moderním parním mlýnem. Budova v roce 1896 částečně vyhořela. Po rekonstrukci zde od roku 2001 sídlí Museum Kampa.

Další budovyEditovat

Na Odkolkovskou zahradu navazuje Kaiserštejnská zahrada, dříve se táhnoucí kolem Kaiserštejnského, dnešního Lichtenštejnského paláce. Dodnes se tam nachází domek, který hrabě Nostic daroval národnímu buditeli Josefu Dobrovskému. Před ním se nachází Dobrovského pomník z roku 1902.[2] Tento dům je nazýván Dobrovského nebo Werichova vila; bydlel v něm totiž od roku 1948 až do své smrti 31. října 1980 herec Jan Werich. Básník Vladimír Holan se do tohoto domu nastěhoval rovněž v roce 1948 a žil v něm do roku 1968.[4] Předtím zde bydlel v letech 1929-1941 historik umění a přední osobnost československé památkové péče Zdeněk Wirth, který má na domě bystu.

Poblíž Sovova mlýna stojí menší dům, který původně patřil převozníkovi přes Vltavu; v současnosti hostí rybí restauraci.

Renesanční dům U Zlatého lva si na náměstíčku Na Kampě postavil v roce 1604 lékárník Jan Jiří Drynk. Dnešní podobu získal objekt v roce 1732 díky přestavbě, kterou vedl Bartolomeo Scotti. Následovalo ještě několik úprav v období klasicismu.

Za zmínku stojí i dům U Zlatých nůžek a jeho obyvatel, malíř a ilustrátor Adolf Kašpar. Bydlel zde v letech 1903–1934 v posledním patře s výhledem na Pražský hrad, který také ve svých ilustracích zobrazil. Nyní se v budově nachází hotel s restaurací, která nese stejný název jako samotný dům.

SochyEditovat

 
J. Hána: Sedící dívka
 
Karla Vobišová: Dívka s hrozny

V okolí Musea Kampa stojí několik skulptur patřících vesměs tomuto muzeu.

  • Babies. Při severní straně Sovových mlýnů plastika tří batolat od Davida Černého, která jsou obdobou postaviček z Žižkovského vysílače.
  • Titáni, tři dřevěné kmeny, autorkou je Američanka Emilie Benes Brzezinski, na nábřeží jižně od Muzea Kampa, z roku 2002.
  • Na podzim 2009 byla nedaleko Černého batolat umístěna skulptura tvořená kamenným kvádrem na skleněné krychli v kovovém rámu.

ReferenceEditovat

  1. FIALOVÁ, D. (2013): Vltavské ostrovy v Praze. Geografické rozhledy, 22, č. 4, příloha, s. 2. ISSN 1210-3004. Dostupné online.
  2. a b c d Kampa na stránkách (bývalé) Pražské informační služby
  3. ŠKODA, Eduard. Pražské svatyně. Praha: Libri, 2002, s. 233. ISBN 80-7277-098-5.
  4. http://www.pis.cz/cz/praha/pamatky/dum_josefa_dobrovskeho_werichova_vila
  5. Odhalení sochy Harmonie v Praze, Sri Chinmoy Centre

LiteraturaEditovat

  • HAVRÁNEK, Edgar. Kampa. Pražské Benátky. Praha : Jan Naňka, 1948. 101 s.  
  • VLČEK, Pavel, a kol. Umělecké památky Prahy. Malá Strana. Praha : Academia, 1999. 686 s. ISBN 80-200-0771-7.  
  • POCHE, Emanuel. Prahou krok za krokem. Praha : Orbis, 1958. 268 s.  

Související článkyEditovat

Externí odkazyEditovat