Otevřít hlavní menu

František Václav Habermann

český hudební pedagog, hudební skladatel a varhaník

František Václav Habermann, celým jménem Franz Johann Xaver Wenzel Habermann (20. září 1706 Kynžvart[1]10. dubna 1783 Cheb[2]) byl český hudební skladatel a pedagog.

František Václav Habermann
Základní informace
Narození 20. září 1706
Kynžvart
České královstvíČeské království České království
Úmrtí 10. dubna 1783 (ve věku 76 let)
Cheb
České královstvíČeské království České království
Žánry klasická hudba a opera
Povolání hudební skladatel, pedagog a varhaník
Nástroje varhany
Děti Matouš Habermann
Franz Habermann
Příbuzní Anton Habermann a Karel Habermann (sourozenci)
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Obsah

ŽivotEditovat

Pocházel z muzikantského rodu. Vystudoval jezuitské gymnázium v Klatovech a pokračoval studiem filozofie v Praze. Z této doby jsou známy jeho první skladby. Za dalším hudebním vzděláním odešel do zahraničí. Působil nejprve ve Španělsku. V roce 1731 vstoupil do služeb prince Louise-Henriho de Condé a stal se ředitelem hudby u jeho dvora v Paříži. Později získal stejné postavení u toskánského velkovévody ve Florencii.

V roce 1741 se vrátil do Prahy a stal se ředitelem kůru v kostele P. Marie pod řetězem na Malé Straně a v kajetánském kostele Panny Marie Matky ustavičné pomoci v Nerudově ulici. Kromě toho vyučoval ve významných šlechtických rodinách. Mimo jiné byl učitelem Josefa Myslivečka a Františka Xavera Duška. 12. května 1743 byla v Praze uvedena opera, kterou napsal na počest korunovace císařovny Marie Terezie. V roce 1773 se vrátil zpět do rodného kraje a působil v Chebu jako regenschori děkanského kostela sv. Mikuláše.

Bratři Františka Václava, Karel Habermann (17121766) a Anton (17041787), byli rovněž hudebními skladateli. Kromě skladatelské činnosti vynikli i jako pozounisté.

Také dva synové byli hudebníky. Matouš Habermann žil v Praze, ale kromě záznamu o jeho studiu na malostranském gymnáziu, není o jeho životě nic známo. Dochovalo se pouze jeho Salve Regina.

Další syn Franz (1750 – po r. 1799) se stal nástupcem svého otce na chebském kůru.

DíloEditovat

Komponoval mše, oratoria, litanie, ale i sinfonie, sonáty, školské hry a příležitostné skladby ke světským i chrámovým příležitostem. Jeho dílo stojí na přechodu od baroka ke klasicismu. Ve své době byl však už spíše představitelem hudebníků, inklinujících ke starším vzorům italské hudby. V mnoha svých skladbách navazoval na Georga Friedricha Händela a Johanna Sebastiana Bacha. Svými obdivovateli byl nazýván „český Händel“. Sám Händel si Habermannova díla velmi cenil a témata z jeho mší použil v oratoriu Jephta.

Je jedním z prvních českých skladatelů, jehož některé skladby vyšly tiskem. Vesměs však šlo o skladby chrámové. Z jeho instrumentálních děl bylo zatím nalezeno jen velmi málo. Skladby, které napsal v době svého pobytu zahraničí se pohřešují zcela. Z velkých oratorií Concersio peccatoris (1749), Deodatua a Gozzone (1754) či školské hry Artium Clementiarum solemnia (1754) se dochovaly pouze texty.

OdkazyEditovat

LiteraturaEditovat

  • Československý hudební slovník I (A–L), 1963, SHV, Praha

ReferenceEditovat

  1. Matriční záznam o narození a křtu farnost Kynžvart
  2. Matriční záznam o úmrtí a pohřbu farnost při kostele sv.Mikuláše v Chebu

Externí odkazyEditovat