Šestajovice (okres Praha-východ)

obec v okrese Praha-východ ve Středočeském kraji

Šestajovice (německy Schestajowitz) jsou obec v okrese Praha-východ ve Středočeském kraji. Leží asi dvacet kilometrů východně od centra Prahy, v severním sousedství pražské čtvrti Klánovice, deset kilometrů jižně od města Brandýs nad Labem-Stará Boleslav, západně od obce Jirny. Obec je tvořena jedinou, stejnojmennou vesnicí. Její jihovýchodní část, splývající se severovýchodní částí Klánovic, nese název Cyrilov. Žije zde přibližně 4 000[1] obyvatel.

Šestajovice
Kaplička v Šestajovicích
Kaplička v Šestajovicích
Znak obce ŠestajoviceVlajka obce Šestajovice
znakvlajka
Lokalita
Statusobec
Pověřená obecÚvaly
Obec s rozšířenou působnostíBrandýs nad Labem-Stará Boleslav
(správní obvod)
OkresPraha-východ
KrajStředočeský
Historická zeměČechy
StátČeskoČesko Česko
Zeměpisné souřadnice
Základní informace
Počet obyvatel4 021 (2023)[1]
Rozloha5,42 km²[2]
Katastrální územíŠestajovice u Prahy
Nadmořská výška254 m n. m.
PSČ250 92
Počet domů1 272 (2021)[3]
Počet částí obce1
Počet k. ú.1
Počet ZSJ1
Kontakt
Adresa obecního úřaduHusova 60/9
250 92 Šestajovice
info@sestajovice.cz
StarostaRoman Hrdlic
Oficiální web: www.sestajovice.cz
Šestajovice na mapě
Šestajovice
Šestajovice
Další údaje
Kód obce538876
Kód části obce162388
Geodata (OSM)OSM, WMF
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Název editovat

Lidová etymologie vysvětluje jméno vsi od „šesti stájí“, ve kterých se zde přepřahalo na údajné důležité kupecké stezce od Prahy na východ.

Historie editovat

První písemná zmínka o obci pochází z roku 1227. Tehdy královský podstolník Kojata z Hněvina Mostu daroval ve své závěti Šestajovice kostelu svatého Václava z dnes zaniklé pražské osady Zderaz. Mniši zde vybudovali tvrz, ve které sídlili až do konce husitských válek. Po jejich skončení přešly Šestajovice do majetku Starého města pražského a vystřídaly dále několik vlastníků. Od roku 1547 obec opět vlastnila osada na Zderaze, až do poloviny 19. století se zde opět vystřídala dlouhá řada vlastníků a nájemců. Kolem roku 1770 v okolí neúspěšné pokusy o dolování uhlí.[4]

V roce 1874 zakoupil část Šestajovic – tzv. Belottův poplužní dvůr – zbraslavský písař a realitní podnikatel Václav Klán. Na těchto pozemcích v následujících desetiletích vybudoval obec Klánovice.

Na konci druhé světové války26. dubna 1945 – americké stíhací letouny (tzv. hloubkaři),[5] zničily v okolí obce tři nákladní automobily (dva civilní a jeden vojenský). Nikdo však nebyl zraněn.

Vesnice se rozrůstá zejména masovou výstavbou rodinných domků na západní a jihozápadní straně a též v oblasti Cyrilova. Počet obyvatel každoročně prudce roste, tento rozvoj má dopad jak na kvalitu života v obci, tak na dopravní zatížení jejího okolí. Dochází též k radikálním přestavbám a vestavbám v historickém jádru vesnice.

Obyvatelstvo editovat

Ke dni 26. března 2011 zde žilo 2934 obyvatel, z toho je 1521 žen a 1413 mužů.[6] Tehdy zde žilo 2748 Čechů, 68 Slováků, 3 Němci, 2 Poláci, 49 Ukrajinců a 5 Rusů.[6]

Vývoj počtu obyvatel a domů (podle sčítání lidu)[7][8]
Rok 1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1950 1961 1970 1980 1991 2001 2011 2021
Počet obyvatel 759 821 853 819 857 820 1 096 1 187 1 195 1 137 1 124 1 013 1 280 3 377 4 401
Počet domů 100 105 110 110 117 122 208 388 334 333 351 383 526 978 1 272

Obecní správa editovat

Územněsprávní začlenění editovat

Dějiny územněsprávního začleňování zahrnují období od roku 1850 do současnosti. V chronologickém přehledu je uvedena územně administrativní příslušnost obce v roce, kdy ke změně došlo:

  • 1850 země česká, kraj Praha, politický okres Karlín, soudní okres Brandýs nad Labem[9]
  • 1855 země česká, kraj Praha, soudní okres Brandýs nad Labem[9]
  • 1868 země česká, politický okres Karlín, soudní okres Brandýs nad Labem[9]
  • 1908 země česká, politický i soudní okres Brandýs nad Labem[10]
  • 1939 země česká, Oberlandrat Mělník, politický i soudní okres Brandýs nad Labem[11]
  • 1942 země česká, Oberlandrat Praha, politický i soudní okres Brandýs nad Labem[12]
  • 1945 země česká, správní i soudní okres Brandýs nad Labem[13]
  • 1949 Pražský kraj, okres Brandýs nad Labem[14]
  • 1960 Středočeský kraj, okres Praha-východ[15]

Obecní symboly editovat

Znak a vlajka byly obci uděleny rozhodnutím předsedy Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky dne 1. února 1994.[16] Motiv připomíná, že obec byla vlastnictvím řádu křižovníků s červenou hvězdou.[4]

Společnost editovat

Rok 1932 editovat

V obci Šestajovice (1000 obyvatel) byly v roce 1932 evidovány tyto živnosti a obchody:[17] 2 nákladní autodopravci, 2 holiči, 4 hostince, 2 koláři, 2 kováři, 2 krejčí, lakýrník, malíř, 2 parní mlékárny, 2 obchody s mlékem, velkoobchod s obilím, 2 obuvníci, obchod s ovocem a zeleninou, 2 pekaři, 2 porodní asistentky, povoznictví, 19 rolníků, 5 řezníků, sadař, 8 obchodů se smíšeným zbožím, spořitelní a záložní spolek pro Šestajovice, živnostenská záložna pro Šestajovice, stavební družstvo, stavební hmoty, 2 trafiky, 5 truhlářů, 4 obchody s uhlím, velkostatek Friedmann, obchod se zvěřinou a drůbeží.

Pamětihodnosti editovat

Čestní občané editovat

Doprava editovat

Železniční trať ani stanice na území obce není. Nejblíže obci je železniční zastávka Zeleneč (jen pro osobní dopravu) ve vzdálenosti 2 km ležící na trati 231 mezi Prahou a Čelákovicemi. Nejbližší železniční stanicí pro veškerou dopravu jsou Mstětice ve vzdálenosti 4 km ležící na téže trati. Přibližně 3 km jižně od centra obce leží také železniční zastávka Praha-Klánovice na trati 011.

Vesnicí prochází severojižním směrem silnice III/33310 (ulice Revoluční) z Klánovic do Zelenče, z níž v severní části vsi odbočuje na východ silnice III/0116 (ulice Komenského) do Jiren. Katastrálním územím obce vede ve vzdálenosti 1,5 km od zastavěného území západovýchodním směrem silnice II. třídy II/611 Praha - Sadská - Poděbrady - Hradec Králové (stará silnice I/11), souběžně s ní o něco blíže vesnici nová hradecká dálnice D11, která však má mimoúrovňovou křižovatku až u Jiren.

V minulosti tvořila dopravní obsluhu Šestajovic hlavně autobusová linka z Jiren k nádraží Praha-Klánovice (po léta pod číslem 10120, později např. 281036) doplňovaná linkami Praha – Jirny – Úvaly (10470) a Brandýs – Jirny – Úvaly (10480, v roce 2000 pod číslem 281040). Do května 1996 oblast obsluhoval klíčovský závod ČSAD, který zprivatizoval JUDr. Jan Hofmann, za jehož působení docházelo k různým změnám a přečíslováním. Začleněním oblasti do systému Pražské integrované dopravy od 1. června 1996 začal nové linky provozoval dopravce Hotliner a hlavní dopravní vazba se přenesla ke stanici metra Českomoravská, po prodloužení metra v roce 1998 na Černý Most. Z Šestajovic tam jedou linky 303, 344 a linka 303 pak pokračuje směrem na jih na Klánovice a Koloděje, ostatní linky směrem na Jirny, případně dále na Horoušany nebo Úvaly. Doplňující funkci mají občasně jedoucí linky 343 (školní posily) a 408 (Brandýs – Zeleneč – Úvaly, v PID od 30. září 2001). Od 1. ledna 2007 linky v oblasti převzal Connex Praha s. r. o., který během roku 2008 změnil značku na Veolia Transport Praha s. r. o.

Galerie editovat

Odkazy editovat

Reference editovat

  1. a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2023. Praha. 23. května 2023. Dostupné online. [cit. 2023-05-25]
  2. Český statistický úřad: Malý lexikon obcí České republiky - 2017. 15. prosince 2017. Dostupné online. [cit. 2018-08-28]
  3. Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18]
  4. a b http://www.mistopis.eu/mistopiscr/polabi/uvalsko/sestajovice/sestajovice.htm
  5. http://hloubkari.bloguje.cz/588604-sestajovice-26-dubna-1945.php
  6. a b Sčítání lidu 2011
  7. Historický lexikon obcí České republiky 1869–2011 [online]. Praha: Český statistický úřad, rev. 2015-12-21 [cit. 2015-12-21]. Dostupné online. 
  8. Výsledky sčítání 2021 – otevřená data [online]. [cit. 2022-04-18]. Dostupné online. 
  9. a b c Správní uspořádání Předlitavska 1850-1918
  10. Vyhláška ministerstva vnitra č.193/1908
  11. Amtliches Deutsches Ortsbuch für das Protektorat Böhmen und Mähren
  12. Nařízení ministra vnitra č. 185/1942 Sb.
  13. Dekret presidenta republiky č. 121/1945 Sb.. aplikace.mvcr.cz [online]. [cit. 28-09-2011]. Dostupné v archivu pořízeném dne 28-09-2011. 
  14. Vládní nařízení č. 3/1949 Sb.. aplikace.mvcr.cz [online]. [cit. 22-05-2011]. Dostupné v archivu pořízeném dne 22-05-2011. 
  15. Zákon č. 36/1960 Sb.. aplikace.mvcr.cz [online]. [cit. 22-05-2011]. Dostupné v archivu pořízeném dne 22-05-2011. 
  16. Udělené symboly – Šestajovice [online]. 1994-02-01 [cit. 2022-06-09]. Dostupné online. 
  17. Adresář republiky Československé pro průmysl, živnosti, obchod a zemědělství, sestavila a vydala firma Rudolf Mosse, Praha 1932, svazek I, str. 1649. (česky a německy)
  18. http://www.mistopis.eu/mistopiscr/polabi/uvalsko/sestajovice/dvur-2006.JPG
  19. http://www.mistopis.eu/mistopiscr/polabi/uvalsko/sestajovice/kriz_na_krizovatce-2006.JPG
  20. http://www.mistopis.eu/mistopiscr/polabi/uvalsko/sestajovice/zvonicka-2006.JPG
  21. Usnesení z veřejného jednání Zastupitelstva obce Šestajovice konaného dne 13. 5. 2010 v 19.00 hodin v budově OÚ Šestajovice. S. 6. Šestajovický Dostavník [online]. 2010-05-31 [cit. 2011-10-04]. Roč. 4, čís. 6, s. 6. Dostupné online. 

Externí odkazy editovat