Wikipedie

Simona Šaturová

česká operní pěvkyně

Simona Houda Šaturová (* Bratislava) je operní a koncertní pěvkyně – sopranistka.

Simona Houda-Šaturová
Základní informace
Rodné jménoSimona Šaturová
NarozeníBratislava
Žánryopera, koncert
Povolánízpěvačka
Nástrojehlas
Hlasový oborsoprán
Webwww.saturova.com
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Život editovat

Narodila se v Bratislavě. Zde vystudovala konzervatoř u Miloslavy Fidlerové - Sopirové, dále se soukromě vzdělávala v Praze u docentky Soni Kresákové. Absolvovala kursy u Ileany Cotrubaş ve Vídni a u Margreety Honigové v Amsterdamu. S touto zpěvačkou a pedagožkou spolupracuje do současnosti. Žije v Praze.[1]

Spolupráce s dirigenty editovat

Mezi dirigenty, se kterými spolupracovala, patří

Profilové operní role editovat

K jejím profilovým rolím patří úlohy v operách:

Operní scény editovat

Hostovala na scénách:

Koncertní repertoár editovat

Stěžejní koncertní repertoár zahrnuje následující díla:

Spolupráce s orchestry editovat

Spolupracovala s orchestry:

Vystoupení na festivalech editovat

Úspěšně vystoupila na renomovaných festivalech:

  • Salcburský festival,
  • Lucerne Festival,
  • Tanglewood Music Festival,
  • Rheingau Music Festival,
  • Schleswig-Holstein Musik Festival,
  • Edinburgh Festival,
  • Kissinger Sommer,
  • Wiener Frühlingfestival,
  • Pražské jaro,
  • Beethoven Easter Festival,
  • Festival Internazionale di Musica e Arte Sacra Roma,
  • Oregon Bach Festival,
  • Bratislavské hudobné slávnosti

a v koncertních sálách Carnegie Hall v New Yorku, Suntory Hall v Tokiu, Tonhalle v Zürichu, Gasteig a Herkulessaal v Mnichově, Salle Pleyel v Paříži, Tel Avivu, Dallasu, Torontu, Oslo, Zürichu.

Pracovní vytížení editovat

2006 editovat

Těžištěm mozartovského roku 2006 byla pro sopranistku spolupráce s Helmuthem Rillingem, která vrcholila na Salzburger Festspiele. Mozartovu Velkou mši c-moll spolu dále uvedli na turné v Izraeli, Německu, Venezuele, Kanadě a USA. V tomto roce rovněž účinkovala při znovuotevření slavné pařížské Salle Pleyel v Mahlerově Symfonii č. 2 pod taktovkou Christopha Eschenbacha. Na Schleswig-Holstein Musik Festival vystoupila v Pašijích svatého Lukáše (Pasja według św. Łukasza) Krzysztofa Pendereckiého pod taktovkou autora. V Oper Frankfurt debutovala jako Pamina pod taktovkou Constantinose Carydise.

2007 editovat

V roce 2007 vystoupila pod taktovkou Christopha Eschenbacha s Philadelphia Orchestra v Mahlerově Symfonii č. 2 ve Verizon Hall (Filadelfie) a v Carnegie Hall (New York). Záznam z koncertu vyšel jako CD u vydavatelství Ondine.[4] Dále vystoupila na Oregon Bach Festival,[5] turné v rámci Schleswig-Holstein Musik Festival, koncertovala v Torontu, Detroite, Varšave, Berlíně a Kodani.

2008 editovat

V roce 2008 absolvovala turné po Německu s barytonistou Thomasem Quasthoffem v oratoriu Eliáš (op. 70) Felixe Mendelssohna-Bartholdyho pod taktovkou H. Rillinga. Jako stálý host Frankfurtské opery ztvárnila role Madam Cortese v Cestě do Remeše a Oscara v Maškarním plese. Pro Národní divadlo nastudovala Sandrinu (La finta giardiniera W. A. Mozarta) v inscenaci manželů Ursely a Karla-Ernsta Herrmannových.

2009 editovat

V roce 2009 vystoupila na novoročním koncertu Haydnova Stvoření s London Philharmonic Orchestra pod vedením Adama Fischera.[6] Jako host vystoupila na recitálu Bryna Terfela v Praze dne 13. ledna 2009.[7] Mozartovu Velkou mši c-moll mši zpívala pro papeže Benedikta XVI. při příležitosti jeho 85. narozenin.[8] Koncert ze Sixtínské kaple byl přenášen celosvětově. V létě absolvovala turné (Siena, Saintes, Edinburgh, Eberbach, Varšava, St.Sebastian) s Philippe Herreweghem a jeho Orchestre des Champs-Élysées s oratoriem Eliáš Felixe Mendelssohna-Bartholdyho. Hostovala také v japonské Osace s kantátou Carmina burana Carla Orffa pod taktovkou Eiji Oue a dále spolupracovala s Münchner Rundfunkorchester (Tonu Kaljuste), NDR Radiophilharmonie (Andrew Manze), Kammerorchester Basel (Rolf Beck), Staatsorchester Stuttgart (Manfred Honeck)

2010 editovat

V roce 2010 zahájila dlouholetou spolupráci s Královskou operou La Monnaie v Bruselu v roli Ilia (Idomeneo). Ve frankfurtské opeře ztvárnila titulní roli v opeře Lucia di Lammermoore. Debutovala s Mnichovskou filharmonií (Christopher Hogwood), Royal Liverpool Philharmonic Orchestra (Vasily Petrenko), NDR –Sinfonieorchester (Lothar Zagrosek).

2011 editovat

V roce 2011 účinkovala jako Sandrina v koprodukci bruselské Královské opery La Monnaie a ND v představení La finta giardiniera W. A. Mozarta, v Národním divadle účinkovala v nové produkci Únosu ze serailu jako Konstanze. S Mnichovskou filharmonií uvedla pod taktovkou Ivána Fischera Mahlerovu Symfonii č. 2, absolvovala turné po Turecku a Španělsku v rámci Schleswig-Holstein Musik Festivals (SHMF) pod taktovkou Christopha Eschenbacha a Rolfa Becka. Spolupodílela se na uvedení Mahlerovy Symfonie tisíců č.8 v O2 arénách v Praze,[9] Hamburku[10] a Hannoveru. Na pohřbu Václava Havla spoluúčinkovala s Českou filharmonií a Jiřím Bělohlávkem na uvedení Dvořákova Rekviem.

2012 editovat

V roce 2012 účinkovala při znovuotevření Reduty ve Slovenské filharmonii (Emmanuel Villaume), debutovala jako Adina v Slovenském národním divadle. Koncertovala v Oslu, Bambergu, Lyonu. V Dallasu, účinkovala jako Marzelline v koncertním provedení Beethovenovy opery Fidelio pod vedením Jaap van Zwedena. V Aalto-Musiktheater debutovala jako Konstanze a v Královské opeře La Monnaie v Bruselu jako Violetta v inscenaci režiséra Andrey Breth pod taktovkou Adáma Fischera.

2013 editovat

V roce 2013 nastudovala pro Národní divadlo Aristeu (L‘Olimpiade Josefa Myslivečka) s Collegiem 1704 a Václavem Luksem,[11] v této roli účinkovala také v Caen a Luxemburgu. V bruselské opeře účinkovala jako Servilia (Titus W. A. Mozarta). Spoluúčinkovala s Mariuszem Kwieczenem na galakoncertech v Praze a Bratislavě.[12] Účinkova na koncertech v Pittsburghu (Pittsburgh Symphony Orchestra, dirigent: Manfred Honeck, Gregg Baker, baryton)[13], Berlíně (I. Fischer), Kolíně nad Rýnem a Essenu (L. Hussain)

2014 editovat

V roce 2014 hostovala v Aalto-Musiktheater Essen jako Violetta, Adina a debutovala jako Donna Anna a také v roli Elektry v Mozartově Idomeneovi,[14] oboje pod taktovkou Tomáše Netopila. V Bruselu účinkovala jako Gilda (Giuseppe Verdi: Rigoletto) v inscenaci Roberta Carsena pod vedením Carla Rizziho. Hostovala v Theater an der Wien Aristea (L’olimpiade). Na Pražském jaru zpívala sólový recitál s Collegiem 1704 a Václavem Luksem.[15] Pro vydavatelství Nibiru natočila sólové album Decade z tvorby W. A. Mozarta a J. Myslivečka s dirigentem Zdeňkem Klaudou.[16]

2015 editovat

Rok 2015 zahájila Novoročnými koncerty s Mnichovskou filharmonií a Manfredem Honeckem.[17] V Baltimoru uvedla Velkou c-moll mši W. A. Mozarta pod vedením Masaaki Suzuki, v Pittsburghu Beethovenovou 9. Symfonii s M. Honeckem. V Praze vystoupila s Českou filharmonií a Jiřím Bělohlávkem v Mahlerově 2. symfonii;[18] toto provedení bylo zaznamenáno a vydáno na CD. V Národním divadle vstoupila jako Violetta a Donna Anna. Vystoupila na festivalech Styriarte v Rakousku (A. Dvořák),[19] San Sebastian (W. A. Mozart), Viva Musica! (Mozart, Mysliveček)[20] a koncertech s Tonhalle-Orchester Zürich a Donaldem Runnicles (G. Rossini), v Budapešti s Hungarian Radio Orchestra a Tomášem Netopilem (A. Dvořák),[21] s Gewandhausorchestrem Lipsko a Herbertem Blomstedtem, s kterým uvedla Beethovenovou 9. symfonii, která byla rovněž nahrána na CD a DVD.[22]

2016 editovat

V roce 2016 se opětovně vrátila k Mnichovské filharmonii (Münchner Philharmoniker), se kterou vystoupila ve skladbách Karola Szymanowského v Královské opeře v Bruselu. Dále nastudovala roli Ismene v Mitridate, re di Ponto W. A. Mozarta. Účinkovala na festivalech Beethoven Easter Festival ve Varšavě (L. van Beethoven, G. Rossini), Kissinger Sommer (G. Rossini), Tanglewood Musik Festival, kde debutovala s Boston Symphony Orchestra pod vedením Charles Dutoita (G. Rossini). Dále účinkovala na koncertech ve Vídni, v Lipsku, Kodani, Hamburku, Valencii, Alicante a na sérii koncertů v Tokyu s NHK Symphony Orchestra s Herbertem Blomstedtem (L. van Beethoven)

2017 editovat

V roce 2017 debutovala jako Konsanze v Únosu ze serailu v drážďanské Semperoper.[23] Pro bruselskou Královskou operu nastudovala roli Lucio Cinna v Lucio Silla W. A. Mozarta.[24] Jako Donna Anna spoluúčinkovala na koncertním uvedení opery Don Giovanni s Bamberger Symphoniker pod taktovkou Jakuba Hrůši v Bamberku, Hannoveru a v Elbphilharmonii v Hamburku.[25] V Bratislavě natočila se Symfonickým orchestrom slovenského rozhlasu písňový cyklus Ad astra Eugena Suchoně a v Praze kompletní Moravské dvojzpěvy Antonína Dvořáka.[26][27] Ve vídeňském Konzerthausu a na festivalu Dvořákova Praha uvedla Dvořákovo Te Deum s Vídeňskými symfoniky a Tomášem Netopilem. V Berlíně pod vedením Jakuba Hrůši zpívala ve Dvořákově Stabat Mater, v Kodani s Fabio Luisim Das Buch mit sieben Siegeln Franze Schmidta. Rok ukončila s Mnichovskou filharmonií pod vedením Krzysztofa Urbańskeho (L. van Beethoven)

2018 editovat

V roce 2018 spolupracovala opětovně s Jakubem Hrůšou a s Bamberger Symphoniker na uvedení 2. symfonie G. Mahlera.[28] V Aalto Musiktheater Essen v obnovené premiéře ztvárnila Konstanzi pod taktovkou Tomáše Netopila.[29] V Pittsburghu pod vedením Manfreda Honecka debutovala v Rekviem Giuseppe Verdiho.[30] Na Salzburger Festspiele uvedla sopránový part v oratoriu Kristus na hoře Olivetské Ludwiga van Beethovena s Mozarteumorchester Salzburg pod vedením Riccarda Minasiho.[31]

2023 editovat

V rámci Dnů Bohuslava Martinů 2023 vystoupila v prosinci 2023 v pražském Rudolfinu v koncertním provedení opery Ariadna.[32] Opera byla provedena v obsazení: Simona Šaturová (Ariadna), Peter Kellner (Theseus), Richard Samek (Burún), Jozef Benci (Minotaurus), Richard Novák (Stařec) a členové Pražského filharmonického sboru se sbormistryní Šárkou Csölle Knížetovou. Českou filharmonii řídil Tomáš Netopil.[33]

CD nahrávky (výběr) editovat

  • Antonín Dvořák: Moravské dvojzpěvy, Simona Šaturová, Markéta Cukrová, Petr Nekoranec, Vojtěch Spurný – klavír, nahráno ve dnech 3. – 8. července 2017 v Muzeu Antonína Dvořáka v Praze na historickém klavíru Bösendorfer, který patřil skladateli. Supraphon, vydáno 2018.[26][27]
  • Jakub Jan Ryba: Stabat mater, Simona Šaturová, Markéta Cukrová, James Kryshak, Adam Plachetka, L’armonia Terrena, Martinů Voices Zdeněk Klauda (dirigent) Nibiru (2016)[34]
  • Bohuslav Martinů: Ariadna, Essener Philharmoniker, Tomáš Netopil (dirigent), Simona Šaturová (Ariadna), Zoltán Nagy (Théseus), Baurzhan Anderzhanov (Mínotaurus), Abdellah Lasri (Burún), Tijl Faveyts (Stařec), sólisté sboru Aalto- Theater Essen Choir (Jinoši z Athén), Supraphon (2016, živá nahrávka)[35]
  • Wolfgang Amadeus Mozart, Josef Mysliveček, Decade, Simona Šaturová, L’armonia Terrena, Zdeněk Klauda (dirigent), Nibiru (2014)
  • Carl Orff, Carmina burana, Simona Šaturová, Benjamin Bruns, Dominik Köninger, Klavierduo Önder, Martin Grubinger&The Percussive Planet Ensemble, Schleswig-Holstein Festival Chor, Rolf Beck (dirigent) SONY (2011)[36]
  • Gustav Mahler, 2. symfonie Resurrection, The Philadelphia Orchestra, dirigent Christoph Eschenbach, Simona Šaturová (soprán), Yvonne Naef Mezzo (soprán), Philadelphia Singers Chorale, Philadelphia Orchestra. Ondine (2007, živá nahrávka)[37]
  • Wolfgang Amadeus Mozart, Sacred Music, Čeští komorní sólisté (umělecký vedoucí Ivan Matyáš), Český filharmonický sbor (komorní sbor), Petr Fiala – dirigent, sbormistr, ARCO DIVA UP0101 (2007)[38]
  • Joseph Haydn, Theresienmesse, Roxana Constantinescu (alt), Corby Welch (tenor), Yorck Felix Speer (bas), Oregon Bach Festival Chorus, Oregon Bach Festival Orchestra, Helmuth Rilling (dirigent), Hänssler CLASSIC 98.509 (2007)[39]
  • Camille Saint-Saëns: Oratorio de Nöel, Bachchor Mainz, L’Arpa Festante, Ralf Otto (dirigent), SONY BMG MUSIC ENTERTAINMENT 88697366582 (2008)[40]
  • Johann Adolf Hasse: Requiem in Es – Miserere in d, Dresdner Barockorchester, Dresdner Kammerchor, Hans-Christoph Rademann (dirigent), Simona Houda-Saturová (soprán), Marlen Herzog a Britta Schwarz (alt), Michael Schaffrath a Eric Stokloßa (tenor), Gotthold Schwarz (bas)* Carus-Verlag 83.175 (2005)[41]

Ocenění editovat

Je držitelkou Ceny Thálie 2001 za ztvárnění role Giulietty v opeře Vincenza Belliniho Kapuleti a Montekové.[42]

V roce 2007 získala v rámci festivalu SHMF (Schleswig-Holstein Musik Festival) v Lübecku Cenu Nadace Charlotty a Waltera Hamelových za vynikající pěvecké výkony (Förderpreis der Walter und Charlotte Hamel-Stiftung).[43]

Oceněné nahrávky editovat

  • Nahrávka vydavatelství Carus Verlag z roku 2005 Requiem & Miserere Johanna Adolfa Hasseho získala ocenění německých kritiků Preis der Deutschen Schallplatten Kritik.[44]
  • Sólové album vydavatelství Orfeo z roku 2009 Haydn Arias získalo ocenění Editor‘s Choise magazínu Gramophone.[45]
  • Nahrávka vydavatelství Accentus z roku 2016 Komplete Symphonies Ludwiga van Beethovena získala ocenění německých kritiků Preis der Deutschen Schallplatten Kritik 4/2017[46]
  • Nahrávka vydavatelství Nibiru Stabat mater Jakuba Jana Ryby získala ocenění Diapason d’or (4/2017)[47]

Odkazy editovat

Reference editovat

  1. ↑ a b DRÁPELOVÁ, Věra. Simona Šaturová na cestě vzhůru. Harmonie. 2008, čís. 2. Dostupné online. 
  2. ↑ a b Filharmonie Brno - Mozartovo Rekviem
  3. ↑ Simona Šaturová - Biography [online]. KünstlerSekretariat am Gasteig, 2017-07 [cit. 2018-01-23]. Dostupné online. (anglicky) 
  4. ↑ Ondine Release. www.ondine.net [online]. [cit. 2018-11-24]. Dostupné online. (anglicky) 
  5. ↑ Mass in B flat major Hob. XXII:12 | IDAGIO. IDAGIO [online]. [cit. 2018-11-24]. Dostupné online. (anglicky) 
  6. ↑ Concerts 2008/2009 – London Philharmonic Choir. lpc.org.uk [online]. [cit. 2018-11-24]. Dostupné online. (anglicky) 
  7. ↑ WWW.VITEXNER.EU. Projekty: Bryn Terfel 13.1.2009 | Nachtigall Artists. www.nachtigallartists.cz [online]. [cit. 2018-11-24]. Dostupné online. 
  8. ↑ Konzert zum 85. Geburtstag von Georg Ratzinger in der Sixtina. www.radiovaticana.va [online]. [cit. 2018-11-24]. Dostupné online. 
  9. ↑ Mahlerova Symfonie č. 8 rozezněla O2 arenu. Lidovky.cz [online]. 2011-05-18 [cit. 2018-12-25]. Dostupné online. 
  10. ↑ Mahlers "Sinfonie der Tausend" in Hamburg. www.ndr.de [online]. Norddeutscher Rundfunk [cit. 2018-12-25]. Dostupné online. (německy) 
  11. ↑ Olimpiade (Opera) v databázi Archivu Národního divadla
  12. ↑ Svetové operné hviezdy: Mariusz Kwiecień, Hosť: Simona Houda-Šaturová. www.kapos.sk [online]. Kapos [cit. 2018-12-25]. Dostupné online. (slovensky) 
  13. ↑ Verdi & Wagner: Greatest Hits. pittsburghsymphony.org [online]. Pittsburgh Symphony Orchestra [cit. 2018-12-25]. Dostupné online. (anglicky) 
  14. ↑ Netopil s Šaturovou v premiéře Idomenea v Essenu [online]. OperaPlus, 2014-11-29 [cit. 2018-12-25]. Dostupné online. 
  15. ↑ Simona Houda Šaturová - soprán Collegium 1704 Václav Luks - dirigent. Pražské jaro [online]. Pražské jaro [cit. 2018-12-25]. Dostupné online. 
  16. ↑ Decade: Mozart & Mysliveček. Presto Classical [online]. [cit. 2018-12-25]. Dostupné online. (anglicky) 
  17. ↑ Programmhefte Silvesterkonzert. www.mphil.de [online]. Münchner Philharmoniker [cit. 2018-12-25]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2018-12-24. (německy) 
  18. ↑ Česká filharmonie / Gustav Mahler. www.ceskafilharmonie.cz [online]. [cit. 2018-12-25]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2018-12-25. 
  19. ↑ The Dvořák trio performs with two most famous Czechs and Simona Šaturová at prestigious Styriarte festival | Ivo Kahánek. ivokahanek.cz [online]. [cit. 2018-12-25]. Dostupné online. 
  20. ↑ DRAHOVSKÁ, Barbora. Simona Houda-Šaturová vystúpi na Viva Musica! festivale v Bratislave. Opera Slovakia [online]. 2015-04-27 [cit. 2018-12-25]. Dostupné online. (slovensky) 
  21. ↑ Dvořák: Requiem [online]. Hungarian Radio Symphony Orchestra [cit. 2018-12-25]. Dostupné online. (maďarsky) 
  22. ↑ Beethoven, Ludwig van, Sinfonie Nr. 9 d-Moll op. 125, Herbert Blomstedt, Gewandhausorchester (. Gewandhaus Leipzig - Einspielungen [online]. Gewandhaus Leipzig [cit. 2018-12-25]. Dostupné online. (německy) 
  23. ↑ RYTINA, Robert. Drážďany: Nebezpečně pohádkový Únos se Simonou Šaturovou [online]. OperaPlus, 2017-05-02 [cit. 2018-12-25]. Dostupné online. 
  24. ↑ Lucio Silla. La Monnaie / De Munt [online]. [cit. 2018-12-25]. Dostupné online. (anglicky) 
  25. ↑ VALENCIA, Mark. Hrůša conducts a flawed Don Giovanni in Bamberg. bachtrack.com [online]. Bachtrack [cit. 2018-12-25]. Dostupné online. (anglicky) 
  26. ↑ a b Antonín Dvořák: Moravské duety - Simona Saturova. Simona Saturova. Dostupné online [cit. 2018-10-28]. (anglicky) 
  27. ↑ a b Dvořák: Moravské dvojzpěvy (komplet) - Markéta Cukrová, Simona Šaturová, Petr Nekoranec, Vojtěch Spurný. www.supraphonline.cz [online]. Supraphon [cit. 2018-10-28]. Dostupné online. 
  28. ↑ Jakub Hrůša dirigiert Mahler. Konzertübersicht [online]. Bamberger Symphoniker, 2018-05-04 [cit. 2018-12-25]. Dostupné online. (německy) 
  29. ↑ Die Entführung aus dem Serail, Oper von Wolfgang Amadeus Mozart. www.theater-essen.de [online]. Theater und Philharmonie Essen [cit. 2018-12-25]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2018-12-25. (německy) 
  30. ↑ Verdi's Requiem. pittsburghsymphony.org [online]. Pittsburgh Symphony Orchestra [cit. 2018-12-25]. Dostupné online. (anglicky) 
  31. ↑ Salzburger Festspiele, 20. Juli — 30. August 2018. S. 69. archive.salzburgerfestspiele.at [online]. Salzburger Festspiele [cit. 2018-12-25]. S. 69. Dostupné online. 
  32. ↑ Česká filharmonie & Tomáš Netopil. Dny Bohuslava Martinů [online]. Nadace Bohuslava Martinů [cit. 2023-11-16]. Dostupné online. 
  33. ↑ Česká filharmonie_Tomáš Netopil. www.ceskafilharmonie.cz [online]. Česká filharmonie, 2023-12-07 [cit. 2023-12-09]. Dostupné online. 
  34. ↑ Ryba, Jakub Jan Stabat mater. www.nibiru-publishers.com [online]. Nibiru-Publishers [cit. 2018-12-27]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2018-12-27. (anglicky) 
  35. ↑ Po 30 letech vznikla nová nahrávka Ariadny B. Martinů : S Essenskou filharmonií Netopilem a Šaturovou [online]. Supraphon, 2016-06-21 [cit. 2018-01-23]. Dostupné online. 
  36. ↑ Orff: Carmina Burana. Presto Classical [online]. [cit. 2018-12-27]. Dostupné online. (anglicky) 
  37. ↑ Mahler: Symphony No. 2 'Resurrection'. Presto Classical [online]. [cit. 2018-12-27]. Dostupné online. (anglicky) 
  38. ↑ W. A. Mozart: Sacred music. www.arcodiva.cz [online]. Arco Diva, 2007 [cit. 2018-12-27]. Dostupné online. 
  39. ↑ HAYDN Masses. Classical Music Reviews [online]. MusicWeb-International [cit. 2018-12-27]. Dostupné online. 
  40. ↑ French Romantic Music for Christmas [online]. Deutsche Harmonia Mundi [cit. 2018-12-27]. Dostupné online. (anglicky) 
  41. ↑ Hasse: Requiem - Miserere (Rademann) Compact Disc | Carus-Verlag. www.carus-verlag.com [online]. [cit. 2018-12-27]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2018-12-27. (německy) 
  42. ↑ Historie Cen Thálie. www.ceny-thalie.cz [online]. Herecká asociace [cit. 2018-11-10]. Dostupné online. 
  43. ↑ (MIZ). Šaturová erhält Förderpreis der Hamel-Stiftung. miz.org [online]. Deutschen Musikinformationszentrum, 2007-08-03 [cit. 2018-11-10]. Dostupné online. 
  44. ↑ Bestenliste 3-2005. www.schallplattenkritik.de [online]. Preis der deutschen Schallplattenkritik e.V., 2005-08-15 [cit. 2018-11-10]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2018-11-25. (německy) 
  45. ↑ Simona Saturová Haydn Arias. www.orfeo-international.de [online]. ORFEO International Music GmbH [cit. 2018-11-10]. Dostupné online. 
  46. ↑ Bestenliste 4-2017. www.schallplattenkritik.de [online]. Preis der deutschen Schallplattenkritik e.V., 2017-11-15 [cit. 2018-11-10]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2018-06-12. (německy) 
  47. ↑ Diapason d'Or - Découvertes. Diapason d'Or [online]. Diapasonmag.fr [cit. 2018-11-10]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2018-11-25. (francouzsky) 

Externí odkazy editovat

Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Simona_Šaturová&oldid=23743416“