Otevřít hlavní menu
Možná hledáte: Palác Hrzánů z Harasova v Celetné ulici na Starém Městě.

Hrzánský palác je palácový komplex, který se nachází v Praze na Hradčanech mezi Hradčanským náměstím a Loretánským náměstím v městské části Praha 1. Vchod do paláce je situován na jižní straně ulice Loretánská v č. 177/9.

Hrzánský palác v Praze
Pohled na Hrzánský palác z Hradčanského náměstí
Pohled na Hrzánský palác z Hradčanského náměstí
Základní informace
Sloh Renesanční
Přestavba 1949-1954
Materiál Zdivo
Stavebník Hrzánové z Harasova
Současný majitel Ministerstvo zahraničí ČR
Pojmenováno po Hrzánové z Harasova
Poloha
Adresa Loretánská 176/7
Praha 1, Hradčany
118 00  Praha 011, ČeskoČesko Česko
Ulice Loretánská
Souřadnice
Další informace
Rejstříkové číslo památky 39775/1-1018 (PkMISSezObr)
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

ArchitekturaEditovat

Palác je situován na příkrém terénním zlomu, proto jeho severní část směrem do Loretánské ulice je pouze dvoupatrová (z této strany budova nepůsobí nijak impozantním dojmem) zatímco jižní část směrem k Úvozu a Malé Straně je pětipatrová. Celý objekt slouží výhradně pro diplomatické, reprezentační a společenské účely.

HistorieEditovat

StředověkEditovat

 
Pohled na Hrzánský palác z Hradčanského náměstí

Původně zde ve středověku stál gotický dům, který podle dochovaných pramenů ve 14. století patřil svatovítské kapitule, poté jej držel jistý Hensling, což byl císařský vrátný. Od něj dům koupil stavitel Petr Parléř, ten jej ale brzy prodal. Poté zde pracoval jistý krejčí Mates.

NovověkEditovat

Nový dům zde postavil až někdejší míšeňský purkrabí a také nejvyšší český kancléř Jindřich z Plavna. Po jeho smrti budovu od jeho dědiců zakoupil Jindřich Mikuláš z Lobkovic. Dalším významným majitelem se stal Adam starší ze Šternberka v letech 1588-1600, který dům podstatně zvelebil. Po něm pak větší stavební úpravy a opravy provéděl nejvyšší komorník Oldřich Desiderius Pruskovský z Pruskova, který v severní části nechal přistavět jedno patro a dal budově renesanční podobu. Dům rozšířil o jeden domek jižním směrem do Úvozu. V pobělohorské době se zde také vystřídala řada šlechtických majitelů.

Například nejvyšší zemský sudí a nejvyšší hofmistr Vilém Albrecht hrabě Kolovrat-Krakovský, v roce 1657 k budoucímu palácovému areálu připojil další pozemek směrem k Úvozu. Poté zde v letech 1658-1659 pak vystavěl zadní pětipodlažní dům a doplnil jej o západní spojovací křídlo. Přibyly zde také velké stáje a konírny. Jeho syn pak v roce 1688 tento dům spojil se svým sousedním palácem (Dietrichsteinský palác). Po jeho smrti byl Dietrichsteinský palác z areálu oddělen včetně vnitřního schodiště a tak Zikmund Valentin hrabě Hrzán z Harasova, což byl nový majitel paláce, musel postavit schodiště nové. V paláci bylo vystavěno nové strmé vřetenové schodiště. On sám i jeho dědicové však byli ve velkých dluzích, a proto v roce 1756 dům přešel po složitých peripetiích do majetku Metropolitiní kapituly svatého Víta, aby se později stal sídlem kapitulního proboštství. Probošt František Kazimír Strachovský, rytíř ze Strachovic nechal palác opět přestavět, od té doby vlastně pochází jeho dnešní současná podoba s barokním průčelím směrem do Loretánské ulice. V děleném štítě budovy se nachází znak svatovítských proboštů, z té doby se dochovaly i některé štukatury a rokokové supraporty.

SoučasnostEditovat

 
Hrzánský palác (nejvyšší budova uprostřed fotografie se světlou střechou a budova s tmavou střechou za ní) z Petřínské rozhledny
 
Vlajka EU na Hrzánském paláci

V roce 1918 zde byl prováděn archeologický průzkum z popudu nového majitele horního domu malíře Ferdinanda Engelmüllera, který zde měl malířskou školu a ateliér. Po něm tyto prostory od roku 1924 užíval malíř Jan Slavíček (syn malíře Antonína Slavíčka), který zde pak bydlel i tvořil až do své smrti v roce 1970.

Budova od roku 1949 sloužila nejprve Ministerstvu kultury ČSSR, později vládě ČSSR, dnes slouží jakožto reprezentační prostora předsednictva vlády ČR a předsedy vlády ČR, který má i v tomto paláci i svoji vlastní pracovnu. Palác spravuje Úřad vlády ČR.

V letech 19491954 byl objekt velmi výrazně upraven a přestavěn pro reprezentační účely Ministerstva kultury ČSSR, vznikly zde nové velké sály, nové schodiště, objekt byl vyzdoben monumentálními díly z období socialistického realismu, například sgrafity od Adolfa Zábranského apod.

Známé osoby, které zde bydlelyEditovat

Okolní stavbyEditovat

Externí odkazyEditovat