Otevřít hlavní menu

Vojtěch Tittelbach (30. července 1900, Mutějovice[1]16. září 1971, Praha) byl český malíř a grafik, absolvent AVU v Praze, žák Maxe Švabinského, člen Umělecké besedy, SVU Mánes a Skupiny 58.

Vojtěch Tittelbach
Narození 30. července 1900
Mutějovice
Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Úmrtí 16. září 1971 (ve věku 71 let)
Praha
ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
Místo pohřbení Hřbitov Šárka
Hrob Vojtěcha Tittelbacha
Alma mater Akademie výtvarných umění v Praze
Povolání malíř
Podpis Vojtěch Tittelbach - signatura.jpg
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Nuvola apps bookcase.svg Seznam děl v databázi Národní knihovny
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.
Hrob Vojtěcha Tittelbacha na pražském Šáreckém hřbitově

Život a díloEditovat

Narodil se v rodině učitele Viléma Tittlebacha (1859–??) a jeho manželky Marie Amalie, rozené Záhoříkové (1868–??).[1] Vystudoval Akademii výtvarných umění a veřejně poprvé vystoupil ve studentském časopisu Trn, v roce 1924. Byl levicového přesvědčení a již v roce 1929 podpořil Gottwaldovo bolševické vedení KSČ.[2]

Zpočátku byl ovlivněn sociální grafikou a její expresívností, později pod vlivem surrealismu (Bludný rytíř). Oživení expresívního výrazu v námětech z cirkusového prostředí (V manéži) vystřídal po druhé světové válce vliv socialistického realismu v portrétu, monumentální tvorbě (strop bývalého muzea Klementa Gottwalda v Praze)[3] a ilustraci (např. Siréna Marie Majerové či Mariáš a jiné živnosti Karla Poláčka). Koncem 50. let 20. století navázal na předválečnou tvorbu a dosáhl umělecké syntézy v obrazech ze sportovního a každodenního života.

Z jeho ateliéru vyšly na Akademii výtvarných umění vyšly dvě desítky absolventů. Mezi jeho žáky patřili např. Jiří Altmann, Petr Hampl, Vladivoj Kotyza, Karel Stretti, Ludmila Jandová, Jaroslava Severová nebo Eva Činčerová.

OdkazyEditovat

ReferenceEditovat

  1. a b Matriční záznam o narození a křtu
  2. Umělec bojující za život. Umělec bojující za život. 29. 7. 1980, s. 5. Dostupné online. 
  3. Díla vyjadřující současnost. Rudé právo. 8. 1. 1956, s. 4. Dostupné online. 

Externí odkazyEditovat