Eva Činčerová

česká grafička a malířka

Eva Činčerová (16. listopadu 1943 Pelhřimov31. ledna 2005[1] Bystřice nad Pernštejnem) byla česká malířka, grafička, ilustrátorka a pedagožka.

Eva Činčerová
Narození16. listopadu 1943
Pelhřimov
Protektorát Čechy a MoravaProtektorát Čechy a Morava Protektorát Čechy a Morava
Úmrtí31. ledna 2005 (ve věku 61 let)
Bystřice nad Pernštejnem
ČeskoČesko Česko
Alma materAkademie výtvarných umění v Praze
Povolánímalířka, grafička, učitelka a ilustrátorka
RodičeRadúz Činčera
Alena Hejná
PříbuzníAlena Činčerová (sourozenec)
Liselotte Teltscherová (teta)
Slavomil Hejný (strýc)
Michal Hejný (bratranec)
Adéla Sirotková (neteř)
Seznam děl v databázi Národní knihovny
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

Život a tvorba

editovat

Narodila se 16. listopadu 1943 Aleně Činčerové roz. Hejné a Radúzovi Činčerovi, režisérovi a spolutvůrci Kinoautomatu. Měla mladší sestru Alenu Činčerovou, která se stala režisérkou a dokumentaristkou.

V letech 1962–1968 vystudovala malbu na Akademii výtvarného umění v Praze v ateliéru prof. Vojtěcha Tittelbacha, kde ji ovlivnil zejména Tittelbachův asistent, grafik Ladislav Čepelák[2]. Po absolutoriu zůstala na AVU jako pedagožka do roku 1991.

Ve své tvorbě se věnovala často tématům osamělosti a vykořeněnosti. Nejčastěji pracovala černou barvou a grafickými technikami suché jehly a leptu. Ryla přímo do měděné desky nebo do asfaltového krytu desky, nepředkreslovala si přípravnou kresbu ani nedělala rozvrh plochy. Její grafické listy jsou ceněny pro spontánní švih a styl, který „nezkazila“ naučená školní manýra. Ve svém ateliéru v Karlově ulici na Starém Městě pražském měla v době normalizace (kdy platily na veškerou reprodukční techniku v rukou soukromých osob restrikce, od povinného soupisu po namátkové kontroly) unikátně velký grafický lis s válcem o šířce 80 centimetrů, který jí dovolil otiskovat vyobrazené lidské postavy v životní velikosti.

Byla členkou Českého fondu výtvarných umění.

  • Volná grafika – cykly: Portréty; Osamělí lidé; často nahé lidské postavy, provedené i ve velkých formátech
  • Knižní ilustrace – významnější: Gustav Flaubert: Salambo; František Hrubín: Jobova noc; Wolfgang Rinecker: Kainovo znamení (1971)
  • Vědecká ilustrace – Josef Moucha: Sbíráme motýly (Práce: Praha 1972)
  • Animované filmy

Zastoupení ve sbírkách

editovat
  • Galerie hlavního města Prahy
  • Galerie umění Karlovy Vary
  • Moravská galerie v Brně
  • Muzeum umění Olomouc
  • Národní galerie v Praze
  • Oblastní galerie Vysočiny v Jihlavě
  • Památník národního písemnictví Praha

Ocenění

editovat
  • Roku roce 2009 obdržela in memoriam Cenu města Jihlavy za celoživotní dílo a přínos Jihlavě v oblasti výtvarné umělecké činnosti – grafiky.

Reference

editovat
  1. https://cs.isabart.org/person/4495
  2. Almanach Akademie výtvarných umění v Praze (1799–1979), editor Jiří Kotalík. Národní galerie Praha 1979, s. 117–120

Literatura

editovat
  • Sylva Petrová: Mladá česká grafika. Odeon Praha 1980
  • Slovník českých a slovenských výtvarných umělců 1950–1997, díl I. A–Č, Centrum umění Chagall Ostrava 1996
  • Nová encyklopedie českého výtvarného umění, Dodatky, editor Anděla Horová. Academia Praha 2005

Externí odkazy

editovat