Otevřít hlavní menu

Akademik Slavomil Hejný (21. června 1924 Lidmaň, okr. Pelhřimov22. června 2001 Praha), RNDr., Dr.Sc., byl jedním z nejvýznamnějších českých, československých a evropských botaniků 20. století[1] a dlouholetým ředitelem Botanického ústavu Československé akademie věd v Průhonicích. Zabýval se ekologickou charakteristikou vodních a bažinných rostlin a synantropní botanikou.[2]

Slavomil Hejný
Slavomil Hejný
Slavomil Hejný
Narození 21. června 1924
Lidmaň, okr. Pelhřimov
Úmrtí 22. června 2001
Praha
Národnost Čech
Obor Geobotanika
Známý díky Ekologie vodních a bažinných rostlin
synantropní botanika
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Obsah

ŽivotopisEditovat

Slavomil Hejný se narodil 21. června 1924 v Lidmani v okrese Pelhřimov na Českomoravské vrchovině v rodině učitele. Mládí však prožil v jihočeském Protivíně, kde navštěvoval základní školu. Po maturitě na píseckém klasickém gymnáziu v době protektorátu absolvoval dvouletou rybářskou školu ve Vodňanech a po otevření vysokých škol se zapsal na Přírodovědeckou fakultu Univerzity Karlovy v Praze.[1] Studium ukončil doktorskou disertační prací v roce 1948. Poté působil na fakultě jako asistent a v roce 1953 přešel do Ústředního výzkumného ústavu rostlinné výroby v Ruzyni.

V roce 1956 obhájil kandidátskou disertační práci a nastoupil do Geobotanické laboratoře ČSAV v Průhonicích, kterou řídil geobotanik Rudolf Mikyška. Po sloučení průhonické a brněnské geobotanické laboratoře v roce 1962 se stal prvním ředitelem nově vzniklého Botanického ústavu ČSAV. V této funkci setrval do roku 1990.[3][nedostupný zdroj][4]

Po odchodu do důchodu se Slavomil Hejný i nadále věnoval vědecké práci a publikační a přednáškové činnosti. Zemřel 22. června 2001, den po svých 77. narozeninách na plicní embolii.

Vědecká a řídicí činnostEditovat

Slavomil Hejný byl srdcem Jihočech, což se svým způsobem obrazilo i v jeho vědecké práci. Celý život se kromě jiných témat věnoval zejména vegetaci jihočeských rybníků.[1] Do jižních Čech směroval též významnou část činnosti botanického ústavu. Založil zde hydrobotanické pracoviště v Třeboni a řadu terénních výzkumných pracovišť.[4]

Jeho vědecká práce, ačkoli značně rozsáhlá, trpěla nutností věnovat se ředitelské funkci. Řídil totiž ústav v Průhonicích, ekologické pracoviště v Brně a zmíněné pracoviště v Třeboni. Zároveň byl z titulu své funkce správcem historicky cenného objektu Průhonického zámku a nesmírně cenného Průhonického parku.[1][4]

Kromě toho zastával i řadu významných vědeckých funkcí. V letech 19761990 byl předsedou České botanické společnosti, dále členem předsednictva Českého svazu ochránců přírody, předsedou vědeckých rad Chráněných krajinných oblastí Třeboňsko a Jizerské hory, později též předsedou Vědeckého kolegia ČSAV biologie organismů, populací a společenstev a mnoha dalších. Byl též členem ediční rady vydavatelství Academia a členem redakčních rad mnoha domácích a zahraničních odborných časopisů.[1][5][4]

V roce 1972 získal Slavomil Hejný vědeckou hodnost člen korespondent ČSAV a v roce 1984 akademik.[4]

Z titulu jeho ředitelské funkce se mu v nelehkém období husákovské normalizace podařilo i za pomoci profesora Emila Hadače zachránit pro vědeckou práci celou řadu lidí, kteří by jinak byli nuceni svoji vědeckou kariéru opustit.[4][6][7]

Publikační činnostEditovat

Publikační činnost prof. dr. Slavomila Hejného byla velmi rozsáhlá, za všechny jmenujme alespoň obšírnou Květenu České republiky 1–3 společně s dr. Bohumilem Slavíkem (Praha, Academia, 1988, 2003). Posledním velkým projektem, na němž se autorsky podílel, je pětidílný Zahradnický slovník naučný (Praha, Ústav zemědělských a potravinářských informací, 1994–2001). Hejného bibliografie registruje okolo 500 publikací. Autorsky nebo editorsky se podílel na vzniku 20 knižních titulů, z nichž čtyři vyšly v ruštině a čtyři v angličtině. Zasloužil se také o vznik časopisu Folia Geobotanica et Phytotaxonomica Bohemoslovaca (1966), podílel se na vzniku edicí „Vegetace ČSSR“ a Živou přírodou, vydávaných v nakladatelství Academia od r. 1965, resp. 1977.[4]

Herbářové položkyEditovat

Hejného herbářové položky (asi 20 000) jsou uloženy v herbáři Národního muzea v Praze, menší množství v herbáři Slovenského národního muzea v Bratislavě a dalších kolekcích (např. v herbáři Jihočeského muzea v Českých Budějovicích a v BÚ AV ČR, v. v. i., v Průhonicích).[4]

KnihovnaEditovat

Obsáhlá Hejného knihovna (asi 10 000 knižních svazků a 30 000–40 000 cizojazyčných separátů) byla rozdělena na několik fondů. Podstatná část je uložena v BÚ AV ČR, v. v. i., v Průhonicích (převážně flóra a vegetace různých oblastí světa) a v Úseku ekologie rostlin ústavu v Třeboni (téma biologie, ekologie a geografie vod a mokřadů). Publikace týkající se aplikované biologie a nebotanických oborů uchovává knihovna Jihočeské univerzity a ústavů Akademie věd v Českých Budějovicích. Soubor rusky psané botanické literatury je uložen v Průhonicích a v Českých Budějovicích.[4]

Velmi cennou položkou pozůstalosti je několik set terénních zápisníků, které pečlivě chronologicky řadil od r. 1946 téměř až do závěru svého života. Jejich podstatná část je uložena v BÚ v Průhonicích a čeká na své využití.[4]


Na paměť Slavomila Hejného pořádá každoročně od roku 2002 Úsek ekologie rostlin Botanického ústavu AV ČR Třeboň spolu s dalšími jihočeskými odbornými institucemi dvoudenní seminář na téma ochrany a revitalizace mokřadů pro hydrobotaniky včetně algologů, mokřadní ekology a další zájemce.[4]

OdkazyEditovat

ReferenceEditovat

  1. a b c d e OŤAHEĽOVÁ, Helena a ZAHRADNÍKOVÁ, Kamila. Za Slavomilom Hejným (21. 6. 1924 – 22. 6. 2001). Bull. Slov. bot. spoločn. 2002, č. 24, s. 226–228. Dostupné také z: https://web.archive.org/web/20070609232443/http://sbs.sav.sk/SBS1/docs/bulletin24/223_Medaila_jubilea_spomienky.pdf
  2. Malá československá encyklopedie. II. svazek D - CH. 1. vyd. Praha: Encyklopedický institut ČSAV 1985. str. 744. bez ISBN
  3. www.cittadella.cz
  4. a b c d e f g h i j k HUSÁK, Štěpán a KVĚT, Jan. Slavomil Hejný (1924–2001). Živa. 2012, č. 4, s. LXXII [cit. 6. 7. 2018]. Přístup z: http://ziva.avcr.cz/2012-4/slavomil-hejny-1924-2001.html
  5. SKUHRAVÝ, Václav. Vzpomínka na Slavomila Hejného. Lesnická práce. 2001, č. 9, s. 424. Přístup také z: http://lmda.silvarium.cz/search/i.jsp?pid=uuid:577fc0be-f92d-47df-9798-e2e52a3d1a43&q=#periodical-periodicalvolume-periodicalitem-page_uuid:78cb7a04-c56f-11e4-8912-001b63bd97ba
  6. KVĚT, Jan a kol. Medailon vzpomínek na Josefa Petra Ondoka. Teologie & společnost [online]. 2003, č. 6 [cit. 6. 7. 2018]. Dostupné z: http://www.cdk.cz/ts/clanky/47/medailon-vzpominek-na-josefa-petra-ondoka/?PHPSESSID=1 www.cdk.cz
  7. KOMÁREK, Jiří. Pracoviště Botanického ústavu AV ČR v Třeboni. In: Učená společnost České republiky [online]. 2007 [cit. 6. 7. 2018] Dostupné z: https://www.learned.cz/cz/co-je-noveho/vyjezdni-zasedani/vyjezdni-zasedani-v-roce-2007.html

LiteraturaEditovat

Související článkyEditovat

Externí odkazyEditovat