Výzkumný ústav rostlinné výroby

výzkumný ústav v Praze

Výzkumný ústav rostlinné výroby (VÚRV) je veřejná výzkumná instituce, která je od svého založení v roce 1951 centrem aplikovaného výzkumu zaměřeného na rostlinnou výrobu a příbuzné obory.[1] Sídlem a hlavním pracovištěm ústavu je areál v Praze–Ruzyni. Kromě toho má ústav řadu dalších mimopražských výzkumných stanic a vědeckých pracovišť. Patří k nim i vlastní výzkumná vinice na Karlštejně.

Výzkumný ústav rostlinné výroby, v. v. i.
Výzkumný ústav rostlinné výroby v Praze–Ruzyni; pohled od nádraží Praha-Ruzyně
Výzkumný ústav rostlinné výroby v Praze–Ruzyni; pohled od nádraží Praha-Ruzyně
ZkratkaVÚRV
Vznik1. 1. 1951
Typveřejná výzkumná instituce
Právní formaveřejná výzkumná instituce
SídloDrnovská 507/73, 161 06 Praha 6 – Ruzyně
Souřadnice
ŘeditelRNDr. Mikuláš Madaras, Ph.D.
Mateřská organizaceMinisterstvo zemědělství ČR
Zaměstnanců300
Oficiální webwww.vurv.cz
Datová schránka3tnj7g7
IČO00027006 (VR)
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

V ústavu se provádí základní i aplikovaný výzkum zaměřený na inovace a praktické využití vědeckých poznatků v oblasti rostlinné výroby. Hlavním cílem tohoto výzkumu je podpora trvale udržitelného rozvoje zemědělství při zvyšování efektivnosti rostlinné výroby. Ruku v ruce s tím kráčí i snaha o co nejmenší negativní dopad těchto činností na životní prostředí a zdraví člověka.[1]

Mimo základní a aplikovaný výzkum provozuje VÚRV, v. v. i. v rámci realizace Národního programu konzervace a využívání genetických zdrojů rostlin, zvířat a mikroorganismů významných pro výživu a zemědělství (NPGZ)[2] rovněž genovou banku (banka genetických zdrojů rostlin a mikroorganismů)[3] a je koordinátorem a řešitelem Národního programu konzervace a využití genofondu rostlin a agrobiodiversity a Národního programu genetických zdrojů mikroorganismů a drobných živočichů hospodářského významu.[2] Tím se významně podílí na uchování a dalším rozvoji sbírek genetických zdrojů zemědělských plodin a drobných organismů a mikroorganismů významných pro zemědělství.[1] Nezbytnou samozřejmostí je rovněž úzká spolupráce s vysokými školami a univerzitami.

HistorieEditovat

Ústav vznikl v roce 1951 jako Ústřední výzkumný ústav rostlinné výroby v Praze – Ruzyni.[4] Navázal tím na prvorepublikové Státní výzkumné ústavy zemědělské v Praze a Moravský zemský výzkumný ústav v Brně, jež byly založeny již v roce 1919.[5] Areál, do něhož byl ústav umístěn, sloužil v letech 1934–1951 Zemskému pomologickému ústavu, který sem byl přemístěn z pražské Troji, kde fungoval od roku 1871.[6]

Dnešní hlavní budova ústavu, vystavěná ve stylu takzvaného českého funkcionalismu,[5] se začala stavět na jaře roku 1932 a byla dokončena již za jeden a půl roku, na podzim 1934.[6] Výstavbu areálu, v němž byly zřízeny rovněž skleník a nevelký blok bytovek, financovala ze svých prostředků země Česká, jelikož pomologický ústav patřil do skupiny zemských hospodářských škol.[6] K další výstavbě došlo až v éře VÚRV, kdy v areálu přibylo několik nových budov. Šlo zejména o fytotron neboli uzavřený klimatizovaný prostor pro hlubší výzkum růstu a vývoje rostlin, genovou banku a budovu genetického inženýrství. Budovy se nacházejí v parku, který je současně jedinečnou dendrologickou sbírkou s téměř 600 stromy a keři, z nichž přes 200 pochází z původní výsadby prováděné v 30. letech.[5]

V roce 1968 byl název ústavu rozhodnutím Ministerstva zemědělství a výživy (MZVž) změněn na Výzkumné ústavy rostlinné výroby v Praze – Ruzyni.[4] Od roku 1978 zněl název z rozhodnutí téže instituce Výzkumný ústav rostlinné výroby v Praze – Ruzyni.[4]

V letech 1985–1991 se ústav rozrostl o odbor základní agrotechniky, když do něj ministerstvo začlenilo Výzkumný ústav základní agrotechniky v Hrušovanech u Brna.[4] V roce 1989 pak Federální ministerstvo zemědělství a výživy rozhodlo o začlenění převážné části Ústavu pro vědeckou soustavu hospodaření v Praze do rámce VÚRV.[4]

V roce 1993 došlo v rámci změn ve výzkumné základně ČR i k restrukturalizaci VÚRV. Byly při ní zrušeny některé odbory a některé pokusné stanice zanikly nebo přešly do soukromého sektoru.[4] Následujícího roku začlenilo ministerstvo do VÚRV část zrušeného Výzkumného a šlechtitelského ústavu zelinářského v Olomouci. Tím se oddělení genové banky rozrostlo o genofond zelenin a kořeninových, aromatických a léčivých rostlin.[4] V roce 1995 se odbor rostlinolékařství rozrostl o oddělení ochrany zásob z Výzkumného ústavu potravinářského v Praze.[4]

Rok 2000 přinesl další rozšíření. Z Ústavu zemědělských a potravinářských informací v Praze přešly do VÚRV výzkumné stanice travních ekosystémů v Liberci a Jevíčku. V roce 2001 se ústav stal státní příspěvkovou organizací, jejímž zřizovatelem bylo Ministerstvo zemědělství ČR. A konečně v roce 2007 se VÚRV stal veřejnou výzkumnou institucí, čímž mu k názvu přibyla zkratka v. v. i.[4]

Kulturní statekEditovat

V areálu VÚRV se nacházejí výrazné stavební památky z období funkcionalismu. Proto vedení ústavu požádalo se souhlasem Ministerstva zemědělství České republiky v dubnu 1995 tehdejší Pražský památkový ústav (dnes Státní památkový ústav v hlavním městě Praze) o zahájení přípravy návrhu k vyhlášení areálu VÚRV, tedy parku a jádra budov, za nemovitou kulturní památku.[6]

ReferenceEditovat

Externí odkazyEditovat