Gaël Monfils

francouzský tenista
(přesměrováno z Gael Monfils)

Gaël Sébastien Monfils (* 1. září 1986 Paříž) je francouzský profesionální tenista. Ve své dosavadní kariéře na okruhu ATP Tour vyhrál dvanáct singlových turnajů včetně Rotterdam Open 2019 a 2020. V sérii Masters prohrál finále na Paris Masters 2009 i 2010 a také na Monte-Carlo Masters 2016. Na challengerech ATPokruhu ITF získal jedenáct titulů ve dvouhře.[1]

Gaël Monfils
Gaël Monfils ve Wimbledonu 2018
Gaël Monfils ve Wimbledonu 2018
PřezdívkaMP-Magic
StátFrancieFrancie Francie
Datum narození1. září 1986 (37 let)
Místo narozeníPaříž, Francie
BydlištěŽeneva, Švýcarsko
Výška193 cm
Hmotnost85 kg
Profesionál od2004
Držení raketypravou rukou, bekhend obouruč
Výdělek21 663 981 USD
Tenisová raketaWilson
Dvouhra
Poměr zápasů540–313
Tituly12 ATP, 5 challengerů, 1 Futures
Nejvyšší umístění6. místo (7. listopadu 2016)
Dvouhra na Grand Slamu
Australian Openčtvrtfinále (2016, 2022)
French Opensemifinále (2008)
Wimbledon4. kolo (2018)
US Opensemifinále (2016)
Velké turnaje ve dvouhře
Turnaj mistrůzákladní skupina (2016)
Olympijské hryčtvrtfinále (2008, 2016)
Čtyřhra
Poměr zápasů28–84
Tituly0 ATP
Nejvyšší umístění155. místo (8. srpna 2011)
Čtyřhra na Grand Slamu
Australian Open1. kolo (2006)
French Open2. kolo (2007)
US Open1. kolo (2005)
Velké turnaje ve čtyřhře
Olympijské hry1. kolo (2016)
Smíšená čtyřhra na Grand Slamu
Australian Open2. kolo (2006)
French Open2. kolo (2008)
Týmové soutěže
Davis Cupfinále (2010, 2014)
Údaje v infoboxu aktualizovány dne 20231024a24. října 2023
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Na žebříčku ATP byl nejvýše ve dvouhře klasifikován v listopadu 2016 na 6. místě a ve čtyřhře v srpnu téhož roku na 155. místě. V roce 2023 jej začali trénovat Peter Lucassen s Mikaelem Tillströmem. Do roku 2021 tuto roli plnili Günter Bresnik a Richard Ruckelshausen.

Na grandslamu se nejdále probojoval do semifinále French Open 2008 a US Open 2016. V obou zápasech jej vyřadily světové jedničky, Roger Federer na pařížské antuce a Novak Djoković na newyorském betonu. Juniorskou kariéru zakončil se zápasovou bilancí 83–22. V roce 2004 vyhrál tři ze čtyř juniorských grandslamů – Australian Open, French Open a Wimbledon. Na juniorském kombinovaném žebříčku ITF figuroval nejvýše v únoru 2004 na 1. místě a v závěru sezóny jej Mezinárodní tenisová federace vyhlásila juniorským mistrem světa. V sezóně 2005 se na okruhu ATP Tour stal nováčkem roku.[2]

Ve francouzském daviscupovém týmu debutoval jako 23letý v roce 2009 barážovým utkáním o světovou skupinu proti Nizozemsku, když nastoupil do prvního zápasu proti Thiemo de Bakkerovi, se kterým prohrál ve čtyřech setech. Francie přesto v sérii zvítězila 4:1 na zápasy. V roce 2010 hrál ve finále se Srbskem a v roce 2014 se Švýcarskem. Oba zápasy Francie prohrála. Do listopadu 2023 v soutěži nastoupil ke čtrnácti mezistátním utkáním s bilancí 12–3 ve dvouhře a 0–0 ve čtyřhře.[3]

V roce 2008 jej sportovní deník L'Équipe zařadil mezi nové čtyři mušketýry francouzského tenisu, spolu s Gillesem Simonem, Richardem Gasquetem a Jo-Wilfriedem Tsongou.[4][5]

Soukromý život editovat

Během Australian Open 2019 oznámili s ukrajinskou tenistkou Elinou Svitolinovou partnerský vztah.[6] Po dvou letech nejdříve deklarovali rozchod. O šest týdnů později, v dubnu 2021, se ovšem zasnoubili.[7] Během července téhož roku se ve Švýcarsku uskutečnil sňatek.[8] Dcera Skaï Monfilsová se do manželství narodila v říjnu 2022.[9]

Trenérské vedení editovat

  • Thierry Champion (2004–2006)
  • Tarik Benhabiles (2007–2008)
  • Roger Rasheed (2008–2011)
  • Patrick Chamagne (2011–2013)
  • Jan de Witt (2015)[10]
  • Mikael Tillström (2016–2018)
  • Liam Smith (2019–2020)
  • Richard Ruckelshausen (2021–2023)
  • Günter Bresnik (2021–2023)
  • Mikael Tillström (od 2023)
  • Peter Lucassen (od 2023)

Finále na okruhu ATP Tour editovat

Dvouhra: 34 (12–22) editovat

Legenda
Grand Slam (0)
Turnaj mistrů (0)
ATP Masters Series /
ATP Tour Masters 1000 (0–3)
ATP International Series Gold /
ATP Tour 500 (3–5)
ATP International Series /
ATP Tour 250 (9–14)
Tituly podle povrchu
tvrdý (11–15)
antuka (1–5)
tráva (0–1)
koberec (0–1)
Tituly podle prostředí
venku (4–12)
hala (8–10)
Stav č. datum turnaj povrch soupeř ve finále výsledek
Vítěz 1. 1. srpna 2005 Varšava, Polsko antuka   Florian Mayer 7–6(8–6), 4–6, 7–5
Finalista 1. 9. října 2005 Méty, Francie tvrdý (h)   Ivan Ljubičić 6–7(7–9), 0–6
Finalista 2. 30. října 2005 Lyon, Francie koberec (h)   Andy Roddick 3–6, 2–6
Finalista 3. 8. ledna 2006 Dauhá, Katar tvrdý   Roger Federer 3–6, 6–7(5–7)
Finalista 4. 20. května 2007 Pörtschach, Rakousko antuka   Juan Mónaco 6–73–7, 0–6
Finalista 5. 4. října 2008 Vídeň, Rakousko tvrdý (h)   Philipp Petzschner 4–6, 4–6
Finalista 6. 28. února 2009 Acapulco, Mexiko antuka   Nicolás Almagro 4–6, 4–6
Vítěz 2. 27. září 2009 Méty, Francie tvrdý(h)   Philipp Kohlschreiber 7–6(7–1), 3–6, 6–2
Finalista 7. 15. listopadu 2009 Paříž, Francie tvrdý (h)   Novak Djoković 2–6, 7–5, 6–7(3–7)
Finalista 8. 18. července 2010 Stuttgart, Německo antuka   Albert Montañés 2–6, 2–1skreč
Finalista 9. 10. října 2010 Tokio, Japonsko tvrdý   Rafael Nadal 1–6, 5–7
Vítěz 3. 31. října 2010 Montpellier, Francie tvrdý (h)   Ivan Ljubičić 6–2, 5–7, 6–1
Finalista 10. 14. listopadu 2010 Paříž, Francie (2) tvrdý (h)   Robin Söderling 1–6, 6–7(1–7)
Finalista 11. 7. srpna 2011 Washington, D.C., USA tvrdý   Radek Štěpánek 4–6, 4–6
Vítěz 4. 23. října 2011 Stockholm, Švédsko tvrdý (h)   Jarkko Nieminen 7–5, 3–6, 6–2
Finalista 12. 7. ledna 2012 Dauhá, Katar (2) tvrdý   Jo-Wilfried Tsonga 5–7, 3–6
Finalista 13. 5. února 2012 Montpellier, Francie tvrdý (h)   Tomáš Berdych 2–6, 6–4, 3–6
Finalista 14. 25. května 2013 Nice, Francie antuka   Albert Montañés 0–6, 6–7(3–7)
Finalista 15. 24. srpna 2013 Winston-Salem, USA tvrdý   Jürgen Melzer 3–6, 1–2skreč
Finalista 16. 4. ledna 2014 Dauhá, Katar (3) tvrdý   Rafael Nadal 1–6, 7–6(7–5), 2–6
Vítěz 5. 9. února 2014 Montpellier, Francie (2) tvrdý (h)   Richard Gasquet 6–4, 6–4
Finalista 17. 22. února 2015 Marseille, Francie tvrdý (h)   Gilles Simon 4–6, 6–1, 6–7(4–7)
Finalista 18. 14. února 2016 Rotterdam, Nizozemsko tvrdý (h)   Martin Kližan 7–6(7–1), 3–6, 1–6
Finalista 19. 17. dubna 2016 Monte Carlo, Monako antuka   Rafael Nadal 5–7, 7–5, 0–6
Vítěz 6. 24. července 2016 Washington, D.C., USA tvrdý   Ivo Karlović 5–7, 7–6(8–6), 6–4
Finalista 20. 1. července 2017 Eastbourne, Spojené království tráva   Novak Djoković 3–6, 4–6
Vítěz 7. 6. ledna 2018 Dauhá, Katar tvrdý   Andrej Rubljov 6–2, 6–3
Finalista 21. 21. října 2018 Antverpy, Belgie tvrdý (h)   Kyle Edmund 6–3, 6–7(2–7), 6–7(4–7)
Vítěz 8. 17. února 2019 Rotterdam, Nizozemsko tvrdý (h)   Stan Wawrinka 6–3, 1–6, 6–2
Vítěz 9 9. února 2020 Montpellier, Francie (3) tvrdý (h)   Vasek Pospisil 7–5, 6–3
Vítěz 10. 16. února 2020 Rotterdam, Nizozemsko (2) tvrdý (h)   Félix Auger-Aliassime 6–2, 6–4
Finalista 22. 3. října 2021 Sofia, Bulharsko tvrdý (h)   Jannik Sinner 3–6, 4–6
Vítěz 11. 9. ledna 2022 Adelaide, Austrálie tvrdý   Karen Chačanov 6–4, 6–4
Vítěz 12. 22. října 2023 Stockholm, Švédsko tvrdý (h)   Pavel Kotov 4–6, 7–6(8–6), 6–3

Finále na juniorském Grand Slamu editovat

Dvouhra juniorů: 3 (3–0) editovat

Stav rok turnaj povrch soupeř ve finále výsledek
Vítěz 2004 Australian Open tvrdý   Josselin Ouanna 6–0, 6–3
Vítěz 2004 French Open antuka   Alex Kuznetsov 6–2, 6–2
Vítěz 2004 Wimbledon tráva   Miles Kasiri 7–5, 7–6(8–6)

Postavení na konečném žebříčku ATP editovat

Dvouhra editovat

Rok 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013 2014 2015 2016 2017 2018 2019 2020 2021 2022
Pořadí 947. 231. 31. 46. 38. 14. 13. 12. 16. 77. 31. 18. 24. 7. 46. 29. 10. 11. 21. 52.

Čtyřhra editovat

Rok 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013 2014 2015 2016 2017 2018 20192021 2022
Pořadí 1188. 720. 302. 391. 365. 587. 524. 202. 273. 561. 377. 313. 273. 556.

Odkazy editovat

Reference editovat

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Gaël Monfils na anglické Wikipedii.

  1. Gaël Monfils na stránkách Mezinárodní tenisové federace (anglicky), přístup: 20231024a24. října 2023
  2. Gaël Monfils | ASICS UK [online]. ASICS [cit. 2023-10-24]. Dostupné online. (anglicky) 
  3. Gaël Monfils na stránkách Davis Cupu (anglicky), přístup: 20231024a24. října 2023
  4. GUYON, Pierre. Tennis. Les quatre mousquetaires, la fin d’une génération dorée ?. Ouest-France.fr [online]. 2021-02-05 [cit. 2023-10-24]. Dostupné online. (francouzsky) 
  5. Tennis : Jo-Wilfried Tsonga, le plus brillant des Quatre Mousquetaires. France 24 [online]. 2022-04-07 [cit. 2023-10-24]. Dostupné online. (francouzsky) 
  6. ADAMS, Tom. Tennis news - Elina Svitolina and Gael Monfils are Instagram official after new couple post video. www.eurosport.com [online]. Eurosport, 2019-01-19 [cit. 2023-10-24]. Dostupné online. (anglicky) 
  7. ZABLOUDIL, Luboš. Po dvouletém vztahu pauza. O šest týdnů později se Svitolinová s Monfilsem zasnoubili. TenisPortal.cz [online]. 2022-04-04 [cit. 2022-05-17]. Dostupné online. 
  8. Tenisová svatba. Monfils a Svitolinová stvrdili svůj vztah před odletem na olympiádu. Aktuálně.cz [online]. Economia, 2021-07-16 [cit. 2021-08-31]. Dostupné online. 
  9. VOJKŮVKA, Jan. Vítej na světě, Skaï! Svitolinová s Monfilsem se podělili o šťastnou novinku. Tenisový svět [online]. 2022-10-15 [cit. 2022-10-16]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2022-10-15. 
  10. Jan De Witt : «Gilles Simon aussi veut gagner Roland-Garros» [online]. L'Équipe, 2015-04-15 [cit. 2015-07-17]. Dostupné online. (francouzsky) 

Externí odkazy editovat