Elisabetta Cocciarettová

italská tenistka
(přesměrováno z Elisabetta Cocciarettoová)

Elisabetta Cocciarettová (nepřechýleně: Cocciaretto, * 25. ledna 2001 Ancona) je italská profesionální tenistka. Ve své dosavadní kariéře na okruhu WTA Tour vyhrála jeden turnaj ve dvouhře. Dvě singlové a jednu deblovou trofej vybojovala v sérii WTA 125. V rámci okruhu ITF získala šest titulů ve dvouhře a jeden ve čtyřhře.[3]

Elisabetta Cocciarettová
Elisabetta Cocciarettová na French Open 2022
Elisabetta Cocciarettová na French Open 2022
StátItálieItálie Itálie
Datum narození25. ledna 2001 (23 let)
Místo narozeníAncona, Itálie[1]
BydlištěFermo, Itálie[2]
Výška166 cm[1]
Profesionál od2017[2]
Držení raketypravou rukou, bekhend obouruč
Výdělek1 750 894 USD
Tenisová raketaWilson
Dvouhra
Poměr zápasů169–96
Tituly1 WTA, 2 WTA 125, 6 ITF
Nejvyšší umístění29. místo (21. srpna 2023)
Dvouhra na Grand Slamu
Australian Open1. kolo (2020, 2021, 2023)
French Open3. kolo (2023)
Wimbledon3. kolo (2023)
US Open1. kolo (2022, 2023)
Čtyřhra
Poměr zápasů24–42
Tituly0 WTA, 1 WTA 125, 1 ITF
Nejvyšší umístění244. místo (10. srpna 2020)
Čtyřhra na Grand Slamu
Australian Open1. kolo (2023)
French Open1. kolo (2023)
Wimbledon2. kolo (2022)
Týmové soutěže
Billie Jean King Cupfinále (2023)
Údaje v infoboxu aktualizovány dne 20240423a23. dubna 2024
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Na žebříčku WTA byla ve dvouhře nejvýše klasifikována v srpnu 2023 na 29. místě a ve čtyřhře v srpnu 2020 na 244. místě. Trénuje ji Fausto Scolari. Dříve spolupracovala s Antoniem di Paolem.[2][1]

V italském týmu Billie Jean King Cupu debutovala v roce 2018 chietským utkáním 2. světové skupiny proti Španělsku, v němž za rozhodnutého stavu prohrála v páru s Jasmine Paoliniovou závěrečnou čtyřhru. Italky zvítězily 3:2 na zápasy. Do roku 2024 v soutěži nastoupila k deseti mezistátním utkáním s bilancí 5–3 ve dvouhře a 3–2 ve čtyřhře.[4]

Tenisová kariéra editovat

V rámci událostí okruhu ITF debutovala v říjnu 2017, když na turnaj v italské Pule s dotací 25 tisíc dolarů obdržela divokou kartu. Ve druhém kole podlehla čtvrté nasazené Mexičance Renatě Zarazúové z třetí světové stovky.[3] Premiérový titul v této úrovni tenisu vybojovala během listopadu 2018 na valencijském turnaji v Nules s rozpočtem 15 tisíc dolarů. Na cestě za triumfem přehrála pět Španělek v řadě. Ve finále zdolala nejvýše nasazenou Cristinu Bucșovou, jíž patřila 328. příčka žebříčku.[5][3]

Na okruhu WTA Tour debutovala v 18 letech jako členka osmé světové stovky římským Internazionali BNL d'Italia 2019, po udělení divoké karty. Na úvod podlehla ve formě hrající 17leté Američance Amandě Anisimovové z šesté desítky, která si o dva týdny později zahrála semifinále French Open. Na túře WTA podruhé startovala na Palermo Ladies Open 2019, kde ji v zahajovacím duelu vyřadila Slovenka Viktória Kužmová.[5]

 
Během Australian Open 2020

Debut v hlavní soutěži nejvyšší grandslamové kategorie zaznamenala v ženském singlu Australian Open 2020 po zvládnuté tříkolové kvalifikaci, v níž na její raketě postupně dohrály Nizozemka Bibiane Schoofsová, Američanka Francesca Di Lorenzová a 132. hráčka žebříčku Tereza Martincová. V úvodním kole melbournské dvouhry však nenašla recept na německou světovou osmnáctku Angelique Kerberovou. První zápas na okruhu WTA Tour pak vyhrála po pětiměsíční koronavirové pauze na srpnovém Palermo Ladies Open 2020, kde si poradila s Polonou Hercogovou a dvacátou čtvrtou ženou klasifikace Donnou Vekićovou. Ve čtvrtfinále jí stopku vystavila estonská světová dvacítka Anett Kontaveitová. V palermské čtyřhře se po boku krajanky Martiny Trevisanové probojovala do premiérového finále na túře WTA. Po nezvládnutých koncovkách obou sad však Italky prohrály s nizozemsko-slovinským párem Arantxa Rusová a Tamara Zidanšeková.[6] O týden později se probojovala do finále TK Sparta Prague Open 2020 ze série WTA 125K, náhradního turnaje pro 128 tenistek za zrušenou kvalifikaci US Open. Ve čtvrtfinále zdolala Annu Karolínu Schmiedlovou a do finále prošla přes Argentinku Nadiu Podorskou. Z boje o titul odešla poražena od 30leté Slovenky Kristíny Kučové, figurující na 173. příčce.[7] Ve druhém kvalifikačním kole zářijového French Open 2020 pak hladce podlehla dánské teenagerce Klaře Tausonové.[5][3]

Na melbournské grandslamové generálce Yarra Valley Classic 2021 zvládla první utkání proti Ču Lin, ale poté ji vyřadila světová šestka Karolína Plíšková. Druhý rok v řadě prošla melbournským kvalifikačním sítem do hlavní soutěže Australian Open 2021, kde dohrála na raketě Němky z třetí světové stovky Mony Barthelové. První kariérní semifinále si zahrála na guadalajarském Abierto Zapopan 2021, v němž podlehla Kanaďance Eugenii Bouchardové.[5]

První singlové finále na túře WTA si zahrála ve 21 letech na lednovém Hobart International 2023. Na úvod vyřadila třicátou čtvrtou hráčku žebříku Alizé Cornetovou, poté krajanku Jasmine Paoliniovou a světovou čtyřiačtyřicítku Bernardu Peraovou. V semifinále ji nezastavila bývalá šampionka australského grandslamu Sofia Keninová, ale v boji o titul nestačila na americkou kvalifikantku Lauren Davisovou z deváté desítky klasifikace. V úvodní sadě neproměnila dva setboly.[8] První turnaj pak vyhrála ve 22 letech, když ovládla antukový Ladies Open Lausanne 2023 z pozice nejvýše nasazené hráčky. V průběhu se dvakrát ocitla na prahu vyřazení, když mečbol odvrátila v prvním kole Naefové a v semifinále Bondárové. Stala se tak první hráčkou od Kužmové na Dubai Championships 2019, která na jediném turnaji vyhrála dva zápasy, v nichž čelila mečbolu. Ve finále zdolala Francouzku téhož věku Claru Burelovou po třísetovém průběhu. Bodový zisk ji posunul na nové kariérní maximum, 30. příčku žebříčku WTA.[9][10]

Soukromý život editovat

Narodila se roku 2001 v Anconě rodičům Jessice a Pierovi Cocciarettovým, kteří ji v šesti letech přivedli k tenisu. Školu absolvovala v Cecině na západním pobřeží Itálie. Bydlí ve Fermu, v němž trénuje. Má mladšího bratra Alessandra.[2]

Finále na okruhu WTA Tour editovat

Legenda
D – dvouhra; Č – čtyřhra
Grand Slam (0)
Turnaj mistryň (0)
Premier Mandatory & Premier 5 / WTA 1000 (0)
Premier / WTA 500 (0)
International / WTA 250 (1–1 D; 0–1 Č)

Dvouhra: 2 (1–1) editovat

Stav č. datum turnaj povrch soupeřka ve finále výsledek
Finalistka 2. 15. ledna 2023 Hobart, Austrálie tvrdý   Lauren Davisová 6–7(0–7), 2–6
Vítězka 1. 30. července 2023 Lausanne, Švýcarsko antuka   Clara Burelová 7–5, 4–6, 6–4

Čtyřhra: 1 (0–1) editovat

Stav č. datum turnaj povrch spoluhráčka soupeřky ve finále výsledek
Finalistka 1. 9. srpna 2020 Palermo, Itálie antuka   Martina Trevisanová   Arantxa Rusová
  Tamara Zidanšeková
5–7, 5–7

Finále série WTA 125 editovat

Legenda
D – dvouhra; Č – čtyřhra
WTA 125 (3–2 D; 1–0 Č)

Dvouhra: 5 (3–2) editovat

Stav č. datum turnaj povrch soupeřka ve finále výsledek
Finalistka 1. září 2020 Praha, Česko antuka   Kristína Kučová 4–6, 3–6
Finalistka 2. červen 2022 Makarska, Chorvatsko antuka   Jule Niemeierová 5–7, 1–6
Vítězka 1. říjen 2022 Tampico, Mexiko tvrdý   Magda Linetteová 7–6(7–5), 4–6, 6–1
Vítězka 2. duben 2023 San Luis Potosí, Mexiko antuka   Sara Erraniová 5–7, 6–4, 7–5
Vítězka 3. březen 2024 Charleston, Spojené státy americké tvrdý   Diana Šnajderová 6–3, 6–2

Čtyřhra: 1 (1–0) editovat

Stav č. datum turnaj povrch spoluhráčka soupeřky ve finále výsledek
Vítězka 1. září 2022 Bari, Itálie antuka   Olga Danilovićová   Andrea Gámizová
  Eva Vedderová
6–2, 6–3

Tituly na okruhu ITF editovat

Dotace turnajů okruhu ITF
100 000 $ tournaments 80 000 $ tournaments
75 000 $ tournaments 60 000 $ tournaments
50 000 $ tournaments 25 000 $ tournaments
15 000 $ tournaments 10 000 $ tournaments

Dvouhra (6 titulů) editovat

Č. datum turnaj povrch poražená finalistka výsledek
1. listopad 2018 Nules, Španělsko antuka   Cristina Bucșová 6–2, 7–6(7–2)
2. září 2019 Terst, Itálie antuka   Susan Bandecchiová 6–3, 6–1
3. listopad 2019 Asunción, Paraguay antuka   Sara Erraniová 6–1, 4–6, 6–0
4. listopad 2019 Colina, Chile antuka   Victoria Bosiová 6–3, 6–4
5. duben 2022 Oeiras, Portugalsko antuka   Viktorija Tomovová 7–6(7–5), 2–6, 7–5
6. květen 2022 Grado, Itálie antuka   Ylena In-Albonová 6–2, 6–2

Čtyřhra (1 titul) editovat

Č. datum turnaj povrch spoluhráčka poražené finalistky výsledek
1. červen 2019 Řím, Itálie antuka   Nicoleta Dascăluová   Carolina Meligeni Alvesová
  Elena Bogdanová
6–1, 6–4

Finále soutěží družstev: 1 (0–1) editovat

Výsledek č. datum a místo konání spoluhráčky soupeřky skóre
Finalistka 1. Billie Jean King Cup 2023
12. listopadu 2023
Sevilla, Španělsko
tvrdý (hala), Estadio La Cartuja
Jasmine Paoliniová
Martina Trevisanová
Lucia Bronzettiová
Lucrezia Stefaniniová
  Kanada 0–2
Leylah Fernandezová
Rebecca Marinová
Eugenie Bouchardová
Marina Stakusicová
Gabriela Dabrowská

Odkazy editovat

Reference editovat

  1. a b c Elisabetta Cocciarettová na stránkách Ženské tenisové asociace (anglicky), přístup: 20230821a21. srpna 2023
  2. a b c d Elisabetta Cocciaretto Bio | Bio & Career [online]. WTA Tennis [cit. 2023-08-21]. Dostupné online. (anglicky) 
  3. a b c d Elisabetta Cocciarettová na stránkách Mezinárodní tenisové federace (anglicky), přístup: 20230821a21. srpna 2023
  4. Elisabetta Cocciarettová na stránkách Billie Jean King Cupu (anglicky), přístup: 20230223a23. února 2023
  5. a b c d Elisabetta Cocciaretto Matches | Past Tournaments & More [online]. [cit. 2021-03-25]. Dostupné online. (anglicky) 
  6. Tamara Zidanšek zmagovalka turnirja dvojic v Palermu [online]. 24ur.com, 2020-08-09 [cit. 2020-08-10]. Dostupné online. (chorvatsky) 
  7. ČTK, iDNES.cz. Tenisový turnaj WTA na pražské antuce ovládla Slovenka Kučová [online]. iDNES.cz, 2020-09-06 [cit. 2020-09-07]. Dostupné online. 
  8. Davis sweeps to first title in six years in Hobart. Women's Tennis Association [online]. 2023-01-14 [cit. 2023-01-17]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2023-01-14. (anglicky) 
  9. Cocciaretto triumphs in Lausanne for first career WTA singles title. Women's Tennis Association [online]. 2023-07-30 [cit. 2023-07-31]. Dostupné online. (anglicky) 
  10. ZABLOUDIL, Luboš. Cocciarettová v Lausanne unikala z mečbolů a vyhrála i souboj o premiérový titul. TenisPortal.cz [online]. 2023-07-30 [cit. 2023-07-31]. Dostupné online. 

Externí odkazy editovat